Průmyslový výbor ve schůzi, konané dne 11. června 1947, předloženou osnovu vládního návrhu zákona (tisk 568) projednal se změnou v § 6, kde v poslední řádce škrtl slovo "služební" a nahradil je slovem "pracovní".

Takto upravený vládní návrh zákona doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení.

Právní výbor ve schůzi, konané dne 17. června 1947, projednal osnovu zákona (tisk 568) a přijal tuto ve znění, jak ji přijal výbor průmyslový. Právní výbor doporučuje plenu ústavodárného Národního shromáždění takto přijatý vládní návrh zákona ke schválení.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) V právních rozepřích o nároky ze smlouvy uzavřené v době nesvobody přeruší soud na návrh žalované strany řízení v každém jeho období, předloží-li žalovaná strana prohlášení věcně příslušného ministerstva, na Slovensku prohlášení pověřenectva vydané podle směrnic příslušného ministerstva, nebo orgánu, na něhož ministerstvo tuto působnost vyhláškou v Úředním listě přeneslo, že jde o nárok ze smlouvy uzavřené v době nesvobody v souvislosti s válečnými dodávkami a že důležité důvody (§ 2, odst. 1) vyžadují, aby nárok dočasně nebyl na žalované straně vymáhán.

(²) V exekučním řízení pro nároky uvedené v odstavci 1 odloží soud na návrh povinné strany exekuci, předloží-li povinná strana prohlášení podle odstavce 1.

(³) Návrhu podle odstavce 1 nebo 2 nelze vyhověti, osvědčí-li žalující (vymáhající) strana, že by přerušení řízení (odklad exekuce) ohrozilo výživu její nebo osob, které je povinna živiti podle zákona, anebo že by ohrozilo její drobný podnik, provozovaný zpravidla nejvýše s pěti zaměstnanci.

(⁴) Zatímní opatření podle exekučního řádu jsou po přerušení řízení (odstavec 1) a po odkladu exekuce (odstavec 2) nepřípustná; rovněž nepřípustná jsou po přerušení řízení zajišťovací opatření podle § 223, odst. 1 a §§ 237 a násl. ex. zák. Dříve povolená taková opatření soud na návrh zruší; toto ustanovení se netýká zápovědi podle § 382, č. 5 ex. ř. anebo opatření podle § 237, písm. d) ex. zák.

(⁵) Proti rozhodnutím soudu druhé stolice, vydaným ve věcech podle předcházejících odstavců, není přípustný další opravný prostředek.

(¹) Prohlášení podle § 1, odst. 1 nebo 2 lze vydati,

a) je-li ve veřejném zájmu, aby nárok nebyl dočasně vymáhán, nebo

b) nemůže-li se žadatel sám domoci uspokojení svých nároků vzniklých ze smluv uzavřených v době nesvobody v souvislosti s válečnými dodávkami alespoň ve výši svých závazků téhož druhu a octl-li by se uspokojením nároku dotčeného v § 1, odst. 1 nebo 2 ve vážné hospodářské tísni.

(²) Před vydáním prohlášení podle § 1, odst. 1 nebo 2 třeba slyšeti vrcholné hospodářské organisace.

Dříve než přeruší řízení, provede soud důkazy, které pokládá podle stavu věci za rozhodné, je-li obava, že by za přerušení řízení mohl býti průvodní prostředek jinak ztracen nebo jeho užití znemožněno.

(¹) Soud nařídí pokračování v přerušeném nebo odloženém řízení, navrhne-li to žalovaná (povinná) strana; na návrh žalující (vymáhající) strany učiní tak soud, jen

a) bylo-li prohlášení podle § 1, odst. 1 nebo 2 odvoláno (zrušeno) nebo

b) osvědčí-li žalující (vymáhající) strana, že se pro okolnosti nastalé po přerušení nebo po odkladu řízení octla beze své viny v poměrech, za kterých by podle § 1, odst. 3 nemohlo býti řízení přerušeno nebo odloženo.

(²) Prohlášení je odvolati zejména tehdy, jakmile bude otázka náhrad za ztráty z válečných dodávek konečně upravena.

Do lhůt, jejichž uplynutí je spojeno s právní újmou, nelze počítati dobu, po kterou oprávněný nemohl pro opatření podle tohoto zákona uplatňovati svá práva.

Přerušení nebo odklad řízení podle § 1 nejsou přípustné, jde-li o nároky ze smlouvy pracovní.

Tento zákon nabývá účinnosti sedmým dnem po vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.