V době před okupací i v době protektorátu měli všichni nemocní, kteří byli posíláni na účet veřejného pojištění nebo dobrovolných veřejných korporací do ústavů a lázní za účelem léčení, slevu na jízdném, která pohybovala se mezi 50 až 66 a půl procenty.

Tato výhoda byla jim odňata, ačkoliv jak známo, celá řada korporací i politických stran pro svoje sjezdy, k nimž přijíždí desetitisíce návštěvníků z celé republiky, měla značné tarifní slevy. Naproti tomu nemocní pojištěnci musejí si celou cestu platiti ze svého, poněvadž nemocenské pojištění jim podle zásad nemocenského pojištění tuto cestu hradit nemůže. Jedná se z 90% o osoby sociálně velmi slabé, vyčerpané dosavadním léčením nejen fysicky, ale i také hmotně, kteří musejí, zejména u nemocných tuberkulosou, platiti vysoké náklady dopravní při dlouhých cestách do sanatorního léčení na Slovensko a v Tatrách.

Podepsaní se táží pana ministra dopravy,

zda je ochoten z důvodů shora uvedených poskytnouti příslušnou slevu na jízdném těmto nemocným osobám?