Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Technicko-hospodářskými úpravami pozemků
(§§ 34 a 35) podle tohoto zákona (dále
jen "pozemkové úpravy") se rozumějí
scelování (komasace) rozdrobených a rozptýlených
pozemků, dělení a úprava správy
i užívání pozemků společenských,
zaokrouhlování (arondace) pozemků a lesů,
odstraňování cizích pozemků
(enkláv) a vyrovnávání hranic, jakož
i kultivace horských planin, se všemi s tím
organicky souvisícími technickými úpravami
(meliorace, komunikace atd.), pokud je jich třeba k řádnému
provedení těchto pozemkových úprav
a pokud se výsledky těchto pozemkových úprav
zvýší životní úroveň
zemědělského lidu a lépe zajistí
výživa veškerého obyvatelstva.
(1) K provádění tohoto zákona
se zřizují tyto orgány:
1. oblastní komise pro technicko-hospodářské
úpravy pozemků (dále jen "oblastní
komise") se svými oblastními úřadovnami,
2. zemské komise pro technicko-hospodářské
úpravy pozemků se svými zemskými úřadovnami,
na Slovensku komise pro technicko-hospodářské
úpravy při pověřenectvu zemědělství
a pozemkové reformy se svou úřadovnou (dále
jen "zemské komise").
(2) Úřadovny jsou výkonným
orgánem oblastních (zemských) komisí.
Těmto úřadovnám se přidělí
zaměstnanci dosavadních scelovacích úřadů
(§ 103, č. 2).
(3) Nejvyšším dozorčím
úřadem nad orgány uvedenými v odstavci
1 je ministerstvo zemědělství, které
vykonává svou pravomoc na Slovensku zásadně
prostřednictvím pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy.
(1) Oblastní komise vykonává v
I. stolici pravomoc ve věcech upravených tímto
zákonem, pokud nejsou příslušné
jiné orgány.
(2) Oblastní komise se skládá
z předsedy a z tolika dalších členů,
aby každý okresní národní výbor
z obvodu oblastní komise byl zastoupen jedním členem.
Předsedou oblastní komise je předseda okresního
národního výboru v sídle komise, který
může pověřiti předsednictvím
některého ze členů oblastní
komise, uvedených v předcházející
větě. Ostatní členy komise jmenuje
ministr zemědělství, na Slovensku na návrh
pověřence zemědělství a pozemkové
reformy, a to z volených členů zemědělských
komisí okresních národních výborů,
kteří jsou výkonnými zemědělci,
navržených okresními národními
výbory, na jejichž správní okresy se
působnost oblastní komise vztahuje, po slyšení
příslušného Jednotného svazu
zemědělců, dále jednoho právníka,
jednoho technického a jednoho zemědělského
odborníka ze zaměstnanců oblastní
úřadovny, jednoho odborníka lesního
ze zaměstnanců lesní služby dohlédací
a jednoho měřického úředníka
pozemkového katastru na návrh ministra financí,
na Slovensku na návrh pověřence financí.
Není-li mezi členy zemědělské
komise okresního národního výboru
výkonný zemědělec, navrhne okresní
národní výbor jiného člena,
pokud možno obeznámeného se zemědělstvím.
Nepodá-li okresní národní výbor
ve lhůtě mu dané, nejméně do
jednoho měsíce, příslušný
návrh, provede se jmenování bez tohoto návrhu.
Ke jmenování právníka za člena
oblastní komise se vyžaduje, aby měl zkoušku
soudcovskou nebo ustanovovací zkoušku politickou,
zkoušku advokátní nebo notářskou
a byl obeznámen se zemědělstvím. Každý
člen oblastní komise má svého náhradníka;
o jmenování náhradníků platí
ustanovení o jmenování členů.
(3) K platnosti usnesení oblastní komise
je třeba, aby mimo předcházejícího
bylo přítomno nejméně dalších
5 členů zastupujících okresní
národní výbory. Komise se usnáší
většinou hlasů přítomných.
Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(1) Zemská komise vykonává pravomoc
ve věcech upravených tímto zákonem
jako II. stolice, pokud není příslušná
podle tohoto zákona rozhodovati v I. stolici.
(2) Zemská komise se skládá z
předsedy a z dalších 11 členů.
(3) Předsedou zemské komise je předseda
zemského národního výboru, který
může pověřiti předsednictvím
některého člena rady zemského národního
výboru. Na Slovensku je předsedou zemské
komise pověřenec zemědělství
a pozemkové reformy, který se může dáti
zastoupiti úředníkem svého úřadu.
(4) Další členy komise jmenuje ministr
zemědělství, a to 6 členů z
volených členů zemědělské
komise zemského národního výboru,
kteří jsou výkonnými zemědělci,
navržených zemským národním výborem,
po slyšení Jednotného svazu českých
zemědělců, dva odborníky (technického
a právního) ze zemské úřadovny,
jednoho lesního odborníka ze zaměstnanců
lesní služby dohlédací a jednoho měřického
úředníka pozemkového katastru na návrh
ministra financí; jednoho člena ze soudců
jmenuje ministr spravedlnosti. Na Slovensku provádí
jmenování ministr zemědělství
na návrh pověřence zemědělství
a pozemkové reformy s tou odchylkou, že 6 členů
z výkonných zemědělců jmenuje
z volených členů zemědělských
komisí okresních národních výborů
po slyšení Jednotného svazu slovenských
zemědělců, ostatní členy jmenuje
po vyjádření příslušných
pověřenců. Jednoho člena ze soudců
jmenuje ministr spravedlnosti po vyjádření
pověřence spravedlnosti. Jinak platí přiměřeně
ustanovení § 3, odst. 2, páté až
sedmé věty. Každý člen komise
má svého náhradníka. O jmenování
náhradníků platí ustanovení
o jmenování členů.
(5) K platnosti usnesení zemské komise
je třeba, aby mimo předsedajícího
bylo přítomno nejméně 5 členů,
z nichž jeden musí býti z právníků
uvedených v odstavci 4, jeden technický odborník
a tři zemědělci; jde-li o pozemkovou úpravu
lesních pozemků, musí býti přítomen
lesní odborník. Komise se usnáší
většinou hlasů přítomných.
Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(1) Členové (náhradníci)
oblastní (zemské) komise, jmenovaní ze členů
národních výborů, se nahradí
novými, jakmile jejich členství v národním
výboru zaniklo, na př. smrtí, uplynutím
volebního období v národních výborech
a pod., ostatní jsou jmenováni do odvolání.
(2) Členové (náhradníci)
oblastní (zemské) komise, kteří nevykonali
služební přísahu již jako státní
úředníci, musí býti vzati do
slibu a mají, pokud jde o jejich funkci, postavení
veřejných orgánů.
(3) Vláda vydá nařízením
jednací řád pro oblastní a zemské
komise. Zda a pokud možno předsedovi a členům
oblastní (zemské) komise poskytnouti odměnu,
určí ministr zemědělství v
dohodě s ministrem financí.
Ministr zemědělství, na Slovensku pověřenec
zemědělství a pozemkové reformy, ustanovuje
úředníky oblastních a zemských
úřadoven, pokud to není vyhrazeno vládě
nebo presidentu republiky. Ministr zemědělství
jmenuje přednosty těchto úřadoven
z jejich vysokoškolsky vzdělaných technických
úředníků, na Slovensku po slyšení
pověřence zemědělství a pozemkové
reformy. Osobními úřady těchto úředníků
jsou zemské komise.
(1) Při ministerstvu zemědělství
se zřizuje poradní sbor pro technicko-hospodářské
úpravy pozemků (dále jen "poradní
sbor"), jenž z vlastního podnětu činí
ministru zemědělství návrhy ve věcech
upravených tímto zákonem a podává
mu na vyzvání v těchto věcech posudky.
(2) Členství ve sboru je funkcí
čestnou. Ustanovení § 5, odst. 3, druhé
věty platí obdobně.
(3) Podrobné předpisy, zejména
o počtu členů, složení a jednání
poradního sboru a o náhradě hotových
výloh členů, vydá vláda nařízením.
(1) Sídla oblastních komisí a
obvod jejich působnosti stanoví vláda nařízením.
(2) Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy
obvod působnosti oblastní komise, rozhodne zemská
komise, která oblastní komise provede řízení
o úpravě.
(3) Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy
obvod působnosti zemské komise, rozhodne ministerstvo
zemědělství, pokud jde o Slovensko, po vyjádření
pověřenectva zemědělství a
pozemkové reformy, která zemská komise provede
řízení o úpravě.
(1) Pozemkové úpravy provedou scelovací
(upravovací) družstva (dále jen "scelovací
družstva"), jejichž úkolem je také
udržování provedených pozemkových
úprav a společných zařízení
(§§ 39 a 74). Scelovací družstva jsou veřejnoprávními
korporacemi.
(2) Ke vzniku scelovacího družstva dojde:
a) na podkladě usnesení většiny k hlasování
oprávněných přímých
účastníků schválením
stanov oblastní komisí,
b) rozhodnutím oblastní komise bez souhlasu většiny
(povinné scelovací družstvo) a předepsáním
stanov, je-li náklad na zamýšlenou pozemkovou
úpravu, přihlížejíc k hospodářským
poměrům účastníků s
hlediska celkového, hospodářsky únosný
pro účastníky a jsou-li dány podmínky
uvedené v § 33, odst. 2 až 4.
(3) Členy scelovacího družstva jsou
všichni přímí účastníci
pozemkové úpravy (§ 41).
(4) Obec je členem družstva, i když
není přímým účastníkem.
(5) Rozhodnutím zemské komise může
býti scelovací družstvo prohlášeno
pro scelovací obvod zároveň za vodní
družstvo podle vodního zákona na dobu scelovacího
řízení.
(1) Každé scelovací družstvo
musí míti stanovy, které obsahují:
a) název, sídlo a obvod scelovacího družstva,
b) účel scelovacího družstva,
c) úpravu členských práv a povinností,
d) zásady pro rozvrh a úhradu nákladů
spojených s pozemkovými úpravami a s udržováním
společných zařízení,
e) úpravu vnitřní organisace scelovacího
družstva,
f) úpravu finančního hospodaření
scelovacího družstva.
(2) Scelovací družstvo se řídí
svými stanovami i tehdy, jestliže bylo prohlášeno
podle § 9, odst. 5 za vodní družstvo.
(1) Orgány scelovacího družstva
jsou:
a) představenstvo nejméně tříčlenné
a nejvýše patnáctičlenné,
b) dozorčí rada nejméně tříčlenná
a nejvýše patnáctičlenná,
c) valná hromada.
(2) Představenstvo, dozorčí radu,
jakož i náhradníky, jejichž počet
určí stanovy, volí valná hromada z
fysických členů družstva nadpoloviční
většinou hlasů (§ 12, odst. 5).
(1) Představenstvo zastupuje scelovací
družstvo a obstarává jeho záležitosti.
Představenstvo volí ze svých členů
nadpoloviční většinou hlasů,
počítanou podle hlav, předsedu, který
zastupuje scelovací družstvo navenek ještě
s jedním členem představenstva. K doručování
písemností postačí, stane-li se do
rukou některého člena představenstva.
(2) Dozorčí rada dohlíží
na hospodaření scelovacího družstva
a může, uzná-li to za nutné, do valné
hromady, kterou zároveň svolá, zprostiti
zatímně členy představenstva funkce
a učiniti opatření nezbytná pro další
vedení družstva.
(3) Poruší-li členové představenstva
nebo dozorčí rady své povinnosti, odpovídají
scelovacímu družstvu rukou společnou a nerozdílnou
za škodu tím vzniklou.
(4) Společná práva vyplývající
z členství ve scelovacím družstvu vykonávají
členové na valné hromadě. Valné
hromadě přísluší:
a) usnášeti se na stanovách a jejich změně;
ke změně stanov je třeba schválení
oblastní komise,
b) zkoumati a schvalovati rozpočet a účetní
uzávěrky předložené představenstvem,
c) zmocňovati představenstvo k uzavírání
zápůjček,
d) usnášeti se na zásadách o rozvrhu
scelovacích nákladů na členy a o vybírání
členských příspěvků,
e) voliti místní znalce,
f) schvalovati zadání technických prací
scelovacích,
g) projednávati projekt společných zařízení,
h) stanoviti všeobecné zásady pro nové
rozdělení pozemků,
ch) usnášeti se o odevzdání náhradních
pozemků do zatímního užívání
a o zatímních hospodářských
opatřeních, jichž je třeba k umožnění
a k zajištění plynulého přechodu
do nového uspořádání pozemkové
držby,
i) projednávati scelovací plán.
(5) Valnou hromadu svolává představenstvo,
pokud zákon nebo stanovy k tomu neopravňují
též někoho jiného. Valná hromada
je schopna se usnášet, je-li přítomna
alespoň polovina všech členů družstva.
Nesejde-li se ve stanovenou hodinu tento počet členů,
koná se valná hromada s týmž pořadem
jednání o hodinu později za přítomnosti
jakéhokoliv počtu členů; na to musí
býti členové v pozvání na valnou
hromadu upozorněni. Pokud stanovy neurčují
jinak, usnáší se valná hromada prostou
většinou členů. Každý člen
družstva má jeden hlas. Při rovnosti hlasů
rozhoduje hlas předsedy. Na valnou hromadu a do schůzí
představenstva a dozorčí rady je zváti
oblastní komisi. Její zástupce má
právo ujmouti se v těchto schůzích
slova.
(6) Členy povinného scelovacího
družstva svolá k ustavující valné
hromadě oblastní komise a určí svého
člena, který bude tuto valnou hromadu řídit.
Nesejde-li se valná hromada nebo nezvolí-li představenstvo
a dozorčí radu, ustanoví oblastní
komise pro družstvo náhradní orgán,
kterému přísluší oprávnění
představenstva i valné hromady, vyjímajíc
oprávnění měniti stanovy družstva;
dozor nad náhradním orgánem vykonává
přímo oblastní komise. Podle pokynů
oblastní komise pečuje náhradní orgán
o to, aby se brzy ustavily orgány povinného scelovacího
družstva.
(7) Ustanovení předcházejícího
odstavce o náhradním orgánu lze užíti
přiměřeně, jestliže orgány
scelovacího družstva nevykonávají řádně
svou působnost.
Vláda může stanovit nařízením
podrobnosti o tvoření scelovacích družstev,
stanovách, jednacím řádu a finančním
hospodaření družstva.
Scelovací družstva (§ 9) podléhají
státnímu dozoru, který vykonávají
scelovací (upravovací) orgány a úřady
(§ 2).
(1) Po zakončení scelovacího řízení
se může scelovací družstvo usnesením
valné hromady rozejíti, když splnilo všechny
své závazky a jeho dalšího trvání
není již zapotřebí pro udržování
a správu společných zařízení
(§ 74).
(2) Usnesení valné hromady o zániku
družstva vyžaduje přítomnosti alespoň
poloviny členů a tříčtvrtinové
většiny hlasů přítomných.
Usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení
oblastní komise.
(3) Oblastní komise oznámí schválené
usnesení zemské komisi, která vyhlásí
zánik družstva v Úředním listě
II republiky Československé, na Slovensku též
v Úředním věstníku.
(1) Návrh na zahájení řízení
o pozemkové úpravě v určitém
obvodu může podati jeden nebo několik vlastníků
(držitelů) zemědělských nebo
lesních pozemků nebo místní národní
výbor nebo místní sdružení příslušného
Jednotného svazu zemědělců nebo okresní
národní výbor.
(2) Návrhy na zahájení pozemkových
úprav na příští rok se podávají
u místně příslušné oblastní
komisi nejpozději do 1. května každého
roku. Návrhy na zahájení pozemkových
úprav, které se mají provésti v roce
1948, jest podati u ministerstva zemědělství
nejpozději do 30 dnů po počátku účinnosti
tohoto zákona; návrhy podané před
účinností tohoto zákona se považují
za řádně podané.
(1) Uzná-li oblastní komise návrh
za vhodný, vyjádří se k němu
a předloží jej zároveň s ostatními
návrhy ze své oblasti prostřednictvím
zemské komise ministerstvu zemědělství
k posouzení s hlediska celkového plánu pozemkových
úprav. Jinak oblastní komise návrh zamítne.
(2) Schválí-li ministerstvo zemědělství
návrh, provede oblastní komise místní
šetření k objektivnímu zjištění
podmínek pozemkové úpravy.
(1) K místnímu šetření
budou pozváni:
a) místní národní výbor, v
jehož obvodu mají býti pozemkové úpravy
provedeny,
b) místní národní výbory sousedících
obcí,
c) příslušný okresní národní
výbor (výbory),
d) místní a okresní sdružení
příslušného Jednotného svazu
zemědělců,
e) místně příslušný katastrální
měřický úřad,
f) úřady (plánovací, vodohospodářský,
lesní, stavební atd.), pokud pozemkovou úpravou
může býti dotčena jejich působnost,
na Slovensku též okresní soud,
g) vlastníci (držitelé) pozemkového
majetku v obvodu, kde se navrhuje provedení pozemkové
úpravy.
(2) Účastníci uvedení v
odstavci 1, písm. a) až f), jakož i příslušné
orgány pověřené správou státního
pozemkového majetku ve scelovacím obvodu budou pozváni
na doručenku. Účastníci uvedení
v odstavci 1, písm. g) buďtež k místnímu
šetření pozváni vyhláškou,
která bude vyhlášena v místní
obci i v sousedících obcích způsobem
v místě obvyklým, a zároveň
zvláště upozorněni na předpis
§ 19, odst. 2 a § 20.
(3) Místní národní výbor
bude zároveň v obsílce vyzván, aby
ihned určil a pozval z místních občanů
zmocněnce k hájení zájmů vlastníků
pozemků, kteří nemají ve scelovacím
obvodu bydliště, ačli si vlastníci neustanovili
sami zástupce, a aby nejpozději před zahájením
místního šetření prokázal
zástupci oblastní komise, že hlasovací
seznam nabyl právní moci (§ 20, odst. 6).
(4) Výlohy účastníků
místního šetření hradí
ten, kdo vyslal zástupce.
(1) Při místním šetření
(§ 17) je zejména třeba:
a) zjistit rozsah, potřebu, účelnost a proveditelnost
pozemkové úpravy, jakož i podmínky pro
získání pozemků ke scelovacím
účelům (§ 82), především
podmínky uvedené v § 9, odst. 2, písm.
b),
b) doporučiti směrnice (§ 56 a § 59, odst.
1) pro projekt společných zařízení
i pro vlastní pozemkovou úpravu pro případ,
že dojde k provedení úpravy.
(2) Shledá-li se při místním
šetření, že jsou dány podmínky
pro pozemkovou úpravu, provede se zároveň
hlasování o utvoření scelovacího
družstva (§ 20).
(1) Při hlasování o utvoření
scelovacího družstva mají hlasovací
právo jen vlastníci (držitelé) zemědělských
nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu
s výměrou nejméně 1 ha. Každý
vlastník (držitel) má jeden hlas.
(2) Jsou-li pozemky ve spoluvlastnictví několika
osob, mají všichni spoluvlastníci jeden hlas
a platí to stanovisko, na kterém se usnesla většina
spoluvlastníků podle poměru jejich podílů.
Při rovnosti podílů pro a proti utvoření
družstva má se za to, že spoluvlastníci
hlasují pro utvoření scelovacího družstva.
(3) Je-li vlastnictví k pozemkům sporné,
přísluší hlas držiteli.
(4) Při hlasování buďtež
ti, kdo se zdrželi hlasování, připočítáni
k hlasujícím pro utvoření družstva.
Hlasy, připadající na vlastníky (držitele)
půdy, která pochází z majetku zabraného
podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb.,
o zabrání velkého majetku pozemkového,
nebo z majetku zkonfiskovaného nebo přiděleného
podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945,
č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení
zemědělského majetku Němců,
Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel
českého a slovenského národa, dekretu
presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č.
28 Sb., o osídlení zemědělské
půdy Němců, Maďarů a jiných
nepřátel státu českými, slovenskými
a jinými slovanskými zemědělci, dekretu
presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č.
108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku
a Fondech národní obnovy, nařízení
Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945,
č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném
rozdělení zemědělského majetku
Němců, Maďarů, jakož i zrádců
a nepřátel slovenského národa, ve
znění nařízení Slovenské
národní rady ze dne 14. května 1946, č.
64 Sb. n. SNR, se připočítávají
k hlasům odevzdaným pro utvoření družstva.
(5) Podkladem hlasování je hlasovací
seznam. Místní národní výbor
pořídí hlasovací seznam na pokyn oblastní
komise a zapíše do něj osoby, které
podle předcházejících odstavců
jsou oprávněny k hlasování. Hlasovací
seznam musí býti vyložen k veřejnému
nahlédnutí po dobu 8 dnů před stanovením
místního šetření. Místní
národní výbor oznámí vyhláškou,
která musí býti po tuto dobu vyvěšena
na úřední desce, kdy a kde lze do seznamu
nahlédnouti a kde a do kdy lze podati námitky. Jsou-li
ve scelovacím obvodu pozemky vlastníků ze
sousedních obcí, postará se místní
národní výbor, aby vyhláška o
vyložení hlasovacího seznamu byla vyvěšena
i v sousedních obcích.
(6) Námitky proti hlasovacímu seznamu
lze podati písemně nebo ústně do protokolu
u místního národního výboru
ve lhůtě stanovené v odstavci 5. O námitkách
rozhodne oblastní komise před konáním
místního šetření, a to s konečnou
platností.