V průmyslových závodech, zvláště
u národních podniků je omezována svoboda
politického smýšlení. Pod různými
záminkami jsou dělníci a zaměstnanci
čs. strany národně socialistické pronásledováni,
trestáni, degradováni a propouštěni
bez ohledu na sociální postavení rodin a
bez ohledu na prosperitu závodu.
V národním podniku Baťa Zlín stalo se
samozřejmým pronásledování,
trestání, degradování a propouštění
dělníků a zaměstnanců, protože
jsou příslušníky čs. strany národně
socialistické, nehledě k jejich odbornému
vzdělání, schopnostem a době strávené
v tomto podniku. Na druhé straně se promíjí
příslušníkům KSČ ty největší
chyby a trestné činy.
Při posledních volbách v květnu 1946
zaměstnanci národního podniku Baťa,
organisovaní u čs. strany národně
socialistické, účastnili se předvolebních
akcí ve stejném průměru jako ostatní.
Za to byli šikanováni a mezi těmito byl dlouho
pronásledován J. Slezák, se kterým
byly činěny pokusy o jeho propuštění.
Vedoucí Hanačík byl donucen stálým
nátlakem vzdát se svého místa. Vedoucí
nákupců Pospíšil byl degradován
na nákupce. Byla mu kladena na zodpovědnost aféra
se zápalkami. Přesto, že bylo prokázáno,
že s touto věcí neměl nic společného,
byl dosazen na jeho místo úplně nový
člověk, neodborník. Julius Krčmář
byl propuštěn jen proto, že je stár. Vedoucí
prodejny Praha, Václavské nám., byl potrestán
ředitelem dr. Holým za to, že měla být
ve výkladě moucha, která tam však při
prohlídce ve skutečnosti nebyla; přesto zaplatil
pokutu 300 Kčs. Vedoucí prodejny Žižkov
byl potrestán pokutou 3000 Kčs za to, že měl
na obraze prach. Vedoucí prodejny na Vyšehradě
a jiní, byli vyšetřováni drem Holým
za to, že dovolili podepsat listy proti politickému
teroru. Vyšetřování bylo vedeno gestapáckým
způsobem a jejich svoboda po celou dobu byla omezena hlídači
dra Holého. Při tomto vyšetřování
se dr. Holý vyjádřil o národních
socialistech takto: "národní socialisté
- to jsou hajzlíci". Zaměstnanci národního
podniku podali vládě memorandum o vedení
podniku Baťa Zlín a o politickém teroru. Zato,
že se tito zaměstnanci podepsali, bylo jim vyhrožováno
propuštěním a byli vyšetřováni.
Nesmí prý ve služební době nic
podepisovat, ačkoliv sám ředitel dr. Holý
dělal podpisovou akci ve služební době
proti bývalému vedoucímu podniku Baťa
a. s. dru Čiperovi.
Ředitel dr. Holý a předseda závodní
rady Josef Kijonka zakázali přístup do schůzí
závodní rady člence B. Bartošové
z prodejny Václavské náměstí,
aniž byli k tomu oprávněni, jakmile se dověděli,
že je členkou strany čs. národně
socialistické.
Vychovatelé v internátech fackují učně
za to, že nosí americké loďky.
Národní podnik Baťa Zlín nutí
k podpisu zaměstnance, aby "dobrovolně"
odcházeli ze závodů z různých
důvodů. Obyčejně jde o zaměstnance
- národního socialistu. Podepíše-li
dotyčný v takovémto případě,
vyplácí národní podnik Baťa ještě
čtvrt roku plat. Jinak je mu pohroženo, že bude
vyhozen bez nároku na tuto výhodu.
Aby tento "dobrovolný" odchod byl aspoň
formálně podložen, zřídil dr.
Holý trestní komisi, která vyšetřuje
a rozhoduje o dalším zaměstnání
dělníků a zaměstnanců. Ve skutečnosti
je jen nástrojem KSČ a dra Holého. Jeden
z posledních případů se třemi
národními socialistkami je ukázkou funkce
trestní komise. Tyto udaly na kriminální
policii jednu členku KSČ, že kradla; tato skutečně
byla potrestána u soudu 200 Kčs. Trestní
komise však odsoudila ony tři národní
socialistky k přeložení do prodejen za to,
že udaly členku KSČ, zatím co tato přeložením
potrestána nebyla vůbec.
Stejně byli potrestáni neb propuštěni
národní socialisté za opominutí předání
mýdla posluhovačce a pod., avšak za krádež
textilu člen KSČ potrestán nebyl a pracuje
dále.
Specialitou národního podniku Baťa Zlín
je skutečnost, že zaměstnává
naprosto neschopné a neodborné síly jako
dr. Šimčíka, a různé nově
přijaté a najmenované ředitele. Jejich
odbornost jest odůvodněna často jen legitimací
KSČ.
Resoluce podaná závodní politickou organisací
čs. strany národně socialistické národního
podniku Baťa Zlín dne 10. června 1947 čs.
vládě detailně a jmenovitě ukazuje
na poměry a předkládá mnoho případů
politického teroru v národním podniku Baťa.
Podepsaní poslanci se táží proto vlády
Československé republiky:
1. zda je jí známo, že v národních
podnicích a zvláště v národním
podniku Baťa Zlín existuje politický teror
se strany vedoucích úředníků
a ředitelů organisovaných v KSČ vůči
příslušníkům čs. strany
národně socialistické?
2. Je vláda ochotna energicky zameziti politický
teror v průmyslových závodech, zvláště
pak v národním podniku Baťa Zlín?
3. Jak hodlá vláda zakročiti proti politickému
teroru v zájmu klidu v národních podnicích?
4. Co hodlá vláda učiniti, aby se poškozeným
dostalo zadostiučinění?
5 Jak hodlá vláda zakročiti proti těm,
kteří omezují neoprávněně
osobní svobodu dělníků a zaměstnanců?
6. Je ochotna vláda zlikvidovat trestní komisi národního
podniku Baťa ve Zlíně?
7. Co hodlá vláda učiniti, aby národní
podnik Baťa byl veden opravdovými odborníky.