Výroba rozhlasových přijímačů se již tak rozvinula, že již v měsíci květnu bylo možno prodej rozhlasových přijímačů zcela uvolniti. V tom smyslu také podali zástupci výroby a obchodu ministerstvu vnitřního obchodu dne 24 dubna t. r. návrh na úplné uvolnění rozhlasových přijímačů ke dni 15. května 1947. K uvolnění však nedošlo a sice nikoliv pro nedostatek zboží, ale jedině proto, že bylo zamýšleno úspěšným pracovníkům v národní soutěži poskytnouti jako odměnu 5000 poukazů na rozhlasové přijímače. Takováto odměna však není důstojna ušlechtilé myšlenky národní soutěže, neboť odměněným se vydáním poukazu neposkytuje nějaká mimořádná odměna, když jest obecně známo, že přijímačů bylo již vyrobeno tolik, že mohl obchod s nimi býti uvolněn a také proto, že cena typisovaného přijímače byla stanovena tak, že odměnění si povětšině přijímače koupit nemohli pro vysokou jeho cenu. Vždyť z první akce národní soutěže, kdy bylo rozdáno 5000 poukazů na rozhlasové přijímače, byla pouze jedna třetina poukazů skutečně využita. Pokládáme takový postup provádění řízeného hospodářství za nevhodný a poškozující nejen výrobce a obchodníky s radiovými přijímači, ale i poškozující spotřebitele samé a vůbec za nedůstojný ústředního úřadu státního, který nemá se snížiti k nedůstojné hře s pracujícími a odměněnými účastníky národní soutěže.

Táží se proto podepsaní pana ministra vnitřního obchodu:

1. Zda jest mu známo, že z 5000 vydaných poukazů v prvé národní soutěži byla honorována pouze jedna třetina?

2. Zda jest ochoten sděliti, proč dosud nedošlo k uvolnění obchodu s rozhlasovými přijímači?

3. Zda jest ochoten zaříditi, aby napříště bylo zabráněno podobnému zneužívání řízeného hospodářství, na jaké jest si shora stěžováno?