Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech, se mění a zní:

1. Ustanovení § 27, odst. 2 se mění a zní:

"(²) Při hlasování na valné hromadě má každý člen společenstva toliko jeden hlas bez ohledu na počet jeho závodních podílů. Výjimku může povoliti Ústřední rada družstev pro případy, kdy členem společenstva je jiná právnická osoba."

2. Za § 27, odst. 2 se vkládá nový odstavec tohoto znění:

"(³) Ve společenstvech, která mají ke konci správního roku více než 1000 členů nebo která vyvíjejí činnost ve více správních okresech, vykonávají členové svá práva prostřednictvím volených zástupců (delegátů), jejichž shromáždění jest valnou hromadou. Podrobnější způsob volby delegátů a jejich hlasování na valné hromadě určí společenstevní smlouva. Neobsahuje-li dosud smlouva tyto předpisy, nebo nastanou-li nově předpoklady pro vykonávání členských práv prostřednictvím delegátů, je představenstvo povinno svolati mimořádnou valnou hromadu, která se usnese na příslušné změně společenstevní smlouvy. O jiných věcech se tato valná hromada usnášeti nemůže. Ustanovení odstavce 2 platí zde obdobně."

3. Za § 3 se vkládá nové ustanovení tohoto znění:

(¹) Nikdo starší 21 let nemůže býti odmítnut k přijetí za člena společenstva, jestliže se písemně přihlásí (§ 3, odst. 2) a jestliže jeho přijetí neodporuje všeobecným podmínkám, určeným společenstevní smlouvou.

(²) Společenstvo může odmítnouti přijetí nových členů, kteří jinak vyhovují podmínkám, předepsaným společenstevní smlouvou, jen se souhlasem Ústřední rady družstev.

(³) Představenstvo rozhodne o přijetí nebo odmítnutí žadatele nejpozději do 30 dnů a zpraví pak o tom bezprodleně žadatele. Při odepření přijetí musí představenstvo odmítnutému žadateli sděliti písemně důvody, pro které mu bylo odepřeno přijetí do společenstva."

4. Za § 5 se vsune nový § 5 a) tohoto znění:

Společenstevní smlouva musí obsahovati ustanovení, že usnesení o vyloučení člena společenstva vyžaduje souhlas Ústřední rady družstev."

Zákonný článek XXXVII z r. 1875 se mění a zní:

1. Za § 224 se vkládá nové ustanovení tohoto znění:

(¹) Nikdo starší 21 let nemůže býti odmítnut k přijetí za člena družstva, jestliže se písemně přihlásí (§ 224, odst. 2) a jestliže jeho přijetí neodporuje všeobecným podmínkám, určeným stanovami.

(²) Družstvo může odmítnouti přijetí nových členů, kteří jinak vyhovují podmínkám, předepsaným stanovami, jen se souhlasem Ústřední rady družstev.

(³) Ředitelstvo rozhodne o přijetí nebo odmítnutí žadatele nejpozději do 30 dnů a zpraví pak o tom bezprodleně žadatele. Při odepření přijetí musí ředitelstvo odmítnutému žadateli sděliti písemně důvody, pro které mu bylo odepřeno přijetí do družstva."

2. § 240 se doplňuje novými odstavci tohoto znění:

"(²) Při hlasování na valném shromáždění má každý člen družstva toliko jeden hlas bez ohledu na počet jeho obchodních podílů. Výjimku může povoliti Ústřední rada družstev pro případy, kdy členem družstva je jiná právnická osoba.

(³) V družstvech, která mají ke konci správního roku více než 1000 členů nebo která vyvíjejí činnost ve více správních okresech, vykonávají členové svá práva prostřednictvím volených zástupců (delegátů), jejichž shromáždění jest valným shromážděním. Podrobnější způsob volby delegátů a jejich hlasování na valné hromadě určí stanovy. Neobsahují-li dosud stanovy tyto předpisy nebo nastanou-li nově předpoklady pro vykonávání členských práv prostřednictvím delegátů, je ředitelstvo povinno svolati mimořádné valné shromáždění, které se usnese na příslušné změně stanov. O jiných věcech se toto valné shromáždění usnášeti nemůže. Ustanovení odstavce 2 platí zde obdobně."

§ 8 zákonného článku XXIII z r. 1898, o hospodářských a živnostenských úvěrních družstvech, se doplňuje novými odstavci tohoto znění:

"(⁴) Nikdo starší 21 let nemůže býti odmítnut k přijetí za člena družstva, jestliže se písemně přihlásí (§ 9, odst. 1) a jestliže jeho přijetí neodporuje všeobecným podmínkám, určeným stanovami.

(⁵) Družstvo může odmítnouti přijetí nových členů, kteří jinak vyhovují podmínkám, předepsaným stanovami, jen se souhlasem Ústřední rady družstev.

(⁶) Družstvo rozhodne o přijetí nebo odmítnutí žadatele nejpozději do 30 dnů a zpraví pak o tom neprodleně žadatele. Při odepření přijetí musí družstvo odmítnutému žadateli sděliti písemně důvody, pro které mu bylo odepřeno přijetí do společenstva."

§ 235, odst. 3 zákonného článku XXXVII z r.1875 se doplňuje dovětkem tohoto znění:

"Usnesení o vyloučení člena družstva vyžaduje souhlas Ústřední rady družstev."

§ 19 zákonného článku XXIII z r. 1898 o hospodářských a živnostenských úvěrních družstvech se doplňuje novým odstavcem tohoto znění:

"(²) Usnesení o vyloučení člena družstva vyžaduje souhlas Ústřední rady družstev."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální péče v dohodě s ministrem vnitřního obchodu a ministrem spravedlnosti.

Podle budovatelského programu třetí vlády Národní fronty Čechů a Slováků (kap. III.) a podle prováděcího vládního usnesení ze dne 16. července 1946 (část B III.), mají býti dosavadní zastaralé a nedostačující předpisy družstevního práva nahrazeny novým moderním družstevním zákonem, který by odpovídal lidově demokratickým základům naší republiky.

Ministerstvo sociální péče vypracovalo již osnovu nového družstevního zákona, avšak její projednání si vyžádá značného času, neboť jde o zákon velikého rozsahu. Praktický život hospodářský však žádá, aby některá zastaralá ustanovení dosavadního družstevního zákona byla co nejrychleji novelisována. Jde v podstatě o provedení důsledné a žádoucí demokratisace družstev

1. při výkonu členských práv na valných hromadách,

2. při přijímání nových členů do družstev.

K bodu 1.: Podle dosavadních družstevně-právních předpisů má míti při hlasování na valné hromadě každý člen jeden hlas, avšak stanovy družstva mohou upraviti hlasovací právo i podle počtu upsaných závodních (členských) podílů. V rámci lidově demokratického uspořádání naší republiky je nezbytně třeba, aby ve všech družstvech byla provedena demokratisace hlasovacího práva, jak to již žádá košický vládní program ve své části X., posl. odstavec. Demokratisace hlasovacího práva členů vyžaduje v první řadě uskutečnění zásady, podle které každý člen družstva má míti pouze jeden hlas bez ohledu na počet jím upsaných závodních podílů. Z této všeobecně platné zásady, navrhované osnovou, lze připustiti toliko zcela ojediněle výjimky jen tehdy, jestliže členem družstva jsou právnické osoby (jako na př. družstva, která sdružují velký počet členů) a kde proto v závažných případech je žádoucno, aby tato právnická osoba měla v družstvu více hlasů, odpovídajících počtu fysických osob, které representuje.

K bodu 2.: Požadavku demokratisace družstev též odpovídá, aby pokud možno největší část členů družstva byla účastna rozhodování, která jim ve věcech družstva příslušejí na valných hromadách. Hospodářský život utvořil velká družstva, která vyvíjejí činnost v obvodu celého soudního nebo správního okresu a někdy dokonce i ve více okresech. Členům ze vzdálenějších obcí od sídla družstva, kde se zpravidla valná hromada koná, není prakticky možno, aby se valné hromady osobně zúčastnili. Přesto i těmto členům je nutno zajistiti možnost, aby mohli uplatňovati svá členská práva, která jim příslušejí podle družstevního zákona i podle stanov. Je proto nutno u velkých družstev, která mají více než 1000 členů nebo která vyvíjejí činnost ve více správních okresech, zavésti t. zv. soustavu delegátů, kteří by byli voleni na členských schůzích a kteří by pak jménem členů podle určitých pravidel vykonávali hlasovací a návrhové právo na valné hromadě. Stát pověřuje družstva řadou nových úkolů, které, mají-li býti řádně plněny, vyžadují, aby členská základna byla co nejširší. Až dosud podle družstevního práva může společenstevní smlouva (stanovy) obsahovati ustanovení, že příslušné orgány družstva (na př. představenstvo) mohou přihlášku osoby, hlásící se za člena družstva, odmítnouti bez udání důvodů. Má-li býti splněna podmínka co nejširší členské základny, je potřebí vložiti do dosavadních družstevně právních norem ustanovení o povinnosti přijímati za členy družstva všechny hlásící se osoby, které vyhovují všeobecným podmínkám, předepsaným společenstevní smlouvou. Z této zásady je však nutno připustiti výjimku v případech, kdy rozšíření členské základny není možné z důvodu ohrožení hospodářského účelu družstva (na př. výrobní a pracovní družstvo nemůže přijímati další členy-zaměstnance, pro které již nemá vzhledem ke své hospodářské kapacitě práci). Připuštění této výjimky nelze však ponechati na libovůli orgánům družstva, nýbrž je nutno svěřiti řešení této otázky vrcholné družstevní organisaci, kterou jest Ústřední rada družstev.

K názvu osnovy zákona:

Společenstevní zákon, platící dosud v českých zemích (zák. č. 70/1873 ř. z.), užívá pro družstva termínu "výdělková a hospodářská společenstva". Příslušné družstevně právní předpisy, platící na Slovensku (zák. čl. XXXVII z r. 1875 a zák. čl. XXIII z r. 1898), užívají však již termínu "družstva". Slovo "družstev", uvedené v závorce na konci nadpisu osnovy, vztahuje se proto právě na cit. družstevně právní normy, platné na Slovensku.

Dosavadní právní existence Ústřední rady družstev se opírá o § 3, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb. z. a n., o Hospodářské radě.

Provedení tohoto zákona nevyžádá si zvýšených finančních nákladů.

Po stránce formální budiž návrh přikázán sněmovním výborům právnímu, zemědělskému a živnostensko-obchodnímu.