Ve filmovém oboru (Čs. filmová společnost) náležejícím do kompetence ministerstva informací došlo v poslední době k několika případům pokusů o propouštění zaměstnanců způsobem, který je v rozporu s platnými zákonnými předpisy.

Již minulého roku v listopadu byla dána výpověď p. Dr. Šenfeldovi proti vůli krajské i odborové rady, které i dnes na svém stanovisku trvají. (Výpověď byla odvolána.)

Počátkem t. r. z příkazu nynějšího vedoucího a zástupce ústředního ředitele p. Macháčka byla provedena klasifikace všech zaměstnanců tohoto sektoru na tři kategorie, a to:

1. nepostradatelní,

2. schopní úředníci, ale vzhledem k těmto schopnostem v oboru hospodářsko-správním nedostatečně využiti,

3. jejichž zkušenosti nemají pro film význam anebo jejich schopnosti nejsou dostatečné.

Dne 15. II. t. r. byly pak dány výpovědi p. Chodilovi, Mansfeldovi, Englovi, Tuláčkovi, Kyselovi, Bulínovi, Dušejovskému a sl. Rubíkové.

Zajímavé je, že ani jeden z jmenovaných nebyl z kategorie 3 a p. Tuláček byl dokonce z kategorie 1. Závodní rada dala souhlas s výpovědí jedině u sl. Rubíkové, kde šlo pouze o polodenní zaměstnání a jmenovaná na celodenní nechtěla přistoupit.

U ostatních závodní rada nedala souhlas s odůvodněním, že jmenovaní vesměs již 17 až 27 let pracují s úspěchem ve filmu a jejich zkušenosti možno v jiných sektorech velmi dobře využíti, a to jen ku prospěchu čs. zestátněného filmu. Tak ku př. pro archiv uvedeného sektoru bylo v plánu přijmouti dva nové úředníky a skutečně byl přijat jeden, ač toto místo mohl s úspěchem zastávati p. Kysela, který po dlouhá léta podobnou službu vykonával v "UFÉ". Tuláček a Bulín byli dlouhá léta samostatnými šéfy produkce a vedoucími biografů, p. Chodil, Engl a Mansfeld úspěšnými úředníky půjčovny, ale nakonec se ukázalo, že je-li jim svěřena práce odpovídající jejich zkušenostem, stávají se velmi platnými složkami svého úřadu.

Tak ku př. p. Mansfeld jest nyní kontrolním úředníkem pro účtárny biografů a osvědčil se jako jedna z nejlepších sil, ale p. Macháček na výpovědi trvá, přestože úřad práce se zrušením pracovního poměru nevyslovil svůj souhlas, totéž možno říci i u p. Tuláčka. Pp. Bulín a Engl jsou v poslední době nemocní a nemohou se plně svému zaměstnání věnovati, ale oba jsou dlouholetými zaměstnanci (p. Bulín 27 let) a jistě by bylo možno jich využíti na těch místech, která zastávají nyní naprostí neodborníci ke škodě celého filmového podnikání, o čemž možno podati celou řadu přesvědčujících dokladů.

P. Chodil se rovněž ukázal velmi dobrou silou jako pomocník krajského účetního, což bylo uznáno i jeho bezprostředním představeným, takže byl plně využit a konal platné služby.

Zdůrazňuji, že všem byla dána výpověď proti platným předpisům zákona, aniž správa závodu měla vyrozumění a rozhodnutí úřadu ochrany práce, ať již kladnou nebo zápornou.

Podle platných právních předpisů byly a jsou stále tyto výpovědi bez právního účinku a přes to, že správa byla na tuto okolnost upozorněna a věděla o tom, trvala na nezákonné výpovědi a dnem 1. IV. t. r. zakázala vyplatiti plat p. Chodilovi a Kyselovi a současně zakázala jim přiděliti práci, čímž oba právě v době placení nájemného zůstali bez prostředků. Byli nuceni správu závodu žalovat a soud v obou případech vynesl rozsudek, že pracovní poměr trvá a odsoudil správu závodu k zaplacení dlužných platů i útrat. Zajímavou okolností jest, že asi správa si byla vědoma nesprávnosti svého postupu, neboť soudu deponovala pouze netto plat, ale sociální dávky a daně zaplatila včas přímo. Po uvedeném soudním rozhodnutí povolala správa pana Chodila do práce, ale týž den mu znovu dala výpověď, ač rozhodnutí úřadu ochrany práce nenabylo právní moci, poněvadž pan Chodil se odvolal.

Sama finanční prokuratura se pozastavila nad postupem pana Macháčka, a svým dopisem č. j. R 2301/6-T z 12. 5. 1947/31 označila tento postup za nepřípustný, podotýkajíc, že způsobuje jen řadu zbytečných a nepříjemných žalob a vydání státní pokladně a výslovně tam cituje dekret č. 88/46, že po rozumu tohoto zákona možno zaměstnance propouštěti pouze po předchozím souhlasu úřadu ochrany práce.

Soud tak rozhodl výhradně na základě znění jmenovaného dekretu, zamítnuv všechny ostatní důkazy jako nerozhodné.

Ku konci ještě poznamenáváme, že páni Tuláček a Mansfeld jako osvobození političtí vězni mají podle dekretu 136/46 a 255/46 přednostní nárok na zaměstnání v zestátněném podnikání.

Tento způsob propouštění starých, zkušených a osvědčených zaměstnanců je tím překvapivější, když je zjištěno, že v úseku hospodářsko-správním se počítá s přijímáním dalších (asi 15) zaměstnanců a že zde jsou zaměstnáni na zodpovědných místech lidé bez nejmenší odborné kvalifikace (vyučení klempíři, truhláři, číšníci, krejčí a jiní).

Podepsaní poslanci se táží pana ministra:

1. Jsou panu ministru informací uvedené okolnosti známy?

2. Je panu ministru informací znám zvláště uvedený protizákonný postup p. ústředního ředitele Macháčka při výpovědi zaměstnanců?

3. Je pan ministr ochoten v uvedených konkretních případech zakročit ve prospěch zaměstnanců?

4. Je pan ministr ochoten zabránit pro budoucno nesprávnému postupu při udílení výpovědí zaměstnancům ve filmovém oboru?