(¹) Dělení společenských pozemků je přípustno jen tehdy, lze-li na jednotlivých podílech účelně hospodařiti a není-li zrušení pozemkového společenství na škodu zemědělským zájmům. To platí zejména o společenských lesích, které mohou býti rozděleny jen tehdy, nebude-li dělení na újmu řádnému lesnímu hospodářství na jednotlivých dílech.

(²) Společenské pozemky, které ze zvláštních důvodů hospodářských, památkových nebo krajinných tvoří určitý celek, mohou býti děleny jen v dohodě s těmi úřady, které jsou povolány hájiti příslušný veřejný zájem.

(³) Pokud podle dosavadních předpisů jest rozdělení pozemků uvedených v § 118 vázáno na souhlas ministra zemědělství, na Slovensku pověřence zemědělství a pozemkové reformy, zůstávají tyto předpisy nedotčeny.

(⁴) O dělení společenských pozemků současně se scelováním pozemků obsahuje ustanovení § 27.

(¹) Dělení společenských pozemků jest buď hlavní (generální) nebo podrobné (speciální).

(²) Hlavní dělení se provádí:

a) mezi bývalými vrchnostmi s jedné strany a obcemi (osadami) nebo bývalými poddanými s druhé strany,

b) mezi obcemi (osadami) nebo částmi obce,

c) mezi obcemi (osadami, částmi obce) s jedné strany a pozemkovými společenstvími (skupinami selskými, nadanci, singularisty a pod.) s druhé strany,

d) mezi dvěma nebo více pozemkovými společenstvími.

(³) Podrobné dělení jest dalším dělením společenského podílu vzniklého při hlavním dělení nebo při dělení společenského majetku pozemkového vůbec:

a) mezi bývalými poddanými,

b) mezi členy pozemkového společenství (skupinou selskou, nadanci, singularisty a pod.),

c) mezi spoluoprávněnými ke střídavému nebo postupnému užívání půdy.

Podílníky (přímými účastníky) na společenských pozemcích jsou podle tohoto zákona:

a) držitelé společenských pozemků,

b) ti, kdo mají právo užívati společně, střídavě nebo postupně společenských pozemků,

c) skuteční uživatelé přebytků výnosu, které zbývají po úhradě nároků osob k užívání oprávněných,

d) obce, jsou-li ve veřejných knihách zapsány jako vlastníci pozemků nebo platí-li z nich daně.

Nepřímí účastníci, t. j. třetí osoby, kterým příslušejí knihovní práva na pozemku pojatém do dílčího řízení nebo na nějakém užívacím právu na tomto pozemku váznoucím nebo na pozemku, s jehož držbou spojeno jest takové užívací právo, mohou se sice zúčastniti dílčího řízení aby hájily svých práv, nemohou však dělení zameziti svým odporem.

(¹) Osoby, mající nárok na vzájemné plnění, zejména na občasné dávky, které všichni nebo jednotliví podílníci jsou povinni zapraviti za užívání společenských pozemků, mohou žádati, aby jejich pohledávky byly při dělení vykoupeny penězi nebo půdou a mohou se účastniti dílčího řízení, i když nejsou podílníky, pokud toho jest zapotřebí k uplatnění jejich nároků.

(²) Úřad má takové osoby a jejich pohledávky zjistiti a dáti tyto pohledávky oceniti znalcem.

(³) Peněžité výkupné buď k návrhu oprávněných osob knihovně zajištěno na náhradních pozemcích podílníkům přidělených, pokud nebylo složeno v hotovosti.

(¹) Osoby, které si z jakéhokoliv právního důvodu činí nárok na společné, střídavé nebo postupné užívací právo ke společenským pozemkům, mohou v dílčím řízení tento nárok uplatňovati u úřadu po vydání vyhlášky, kterou se takové osoby vyzývají, aby ohlásily ve stanovené lhůtě své nároky.

(²) Uvedená vyhláška buď vydána vždy, kdykoliv vzejde pochybnost o úplnosti seznamu podílníků.

(³) Vyhláška buď uveřejněna též v Úředním listě republiky Československé.

(¹) O sdružení a výboru podílníků platí obdobně ustanovení o sdružení účastníků a o scelovacím výboru.

(²) Výbor podílníků se neustanovuje, není-li podílníků více než 10. V tom případě přecházejí práva a povinnosti výboru na všechny podílníky.

Majetkové převody a nabývání práv provedené za dílčího řízení, jsou osvobozeny od poplatků.

Pokud v této hlavě není ustanoveno jinak, platí pro dělení společenských pozemků obdobně ustanovení prvního dílu hlavy třetí.

Dílčí řízení může býti zahájeno buď na žádost jednoho nebo více podílníků, nebo z moci úřední.

(¹) Úřad zahájí řízení

a) jde-li o hlavní dělení, na žádost jedné z obou stran, mezi nimiž má býti dělení provedeno,

b) jde-li o dělení podrobné, souhlasí-li s žádostí nejméně jedna čtvrtina podílníků.

(²) Žádost o zahájení hlavního dělení podaná částí obce, pozemkovým společenstvím nebo bývalými poddanými musí vycházeti nejméně od jedné čtvrtiny členů části obce neb pozemkového společenství, nebo od jedné čtvrtiny bývalých poddaných oprávněných ke společnému užívání.

(³) Další dělení podílu přiděleného pozemkovému společenství při hlavním dělení může býti provedeno podrobným dělením.

(⁴) S podrobným dělením buď zpravidla spojeno současné scelování pozemků, a žádá-li o to některý podílník, může býti do scelování toho pojat i pozemek jemu výhradně patřící, bude-li to výhodné pro hospodářské uspořádání nového stavu.

(⁵) Kdyby pro nedostačující počet žadatelů nemohlo býti žádosti za zahájení dílčího řízení ihned vyhověno, zůstávají žadatelé vázáni svou žádostí po dva roky počítaje ode dne, kterého žádost došla úřadu. V této době mohou se k žádosti připojiti další podílníci.

(⁶) Podrobnosti přípravného řízení pro zahájení hlavního a podrobného dělení budou vydány nařízením.

(¹) Z moci úřední lze zahájiti řízení,

a) jsou-li společenské pozemky předmětem scelovacího řízení,

b) vyžaduje-li to důležitý zájem veřejný, zejména je-li hospodaření na těchto pozemcích ztrátové a lze-li důvodně očekávati, že po rozdělení by bylo podstatně zlepšeno,

c) má-li se tím dosáhnouti odstranění neodůvodněných výsad některých podílníků.

(²) Rozhodnutí o zahájení dílčího řízení přísluší úřadu ve sboru.

Řízení zjišťovací obsahuje též zjištění podílníků (přímých účastníků) a jejich podílných práv, jakož i ocenění těchto práv.

(¹) Jakým způsobem jest postupovati při zjištění podílníků a jejich podílných práv, při ocenění těchto práv, jakož i při ocenění pohledávek osob majících nárok na vzájemné plnění, bude ustanoveno nařízením.

(²) Při zjišťování podílných práv jednotlivých podílníků buď však vždy nejprve učiněn pokus o dohodu, pokud to není na újmu právům třetích osob. Nedojde-li k dohodě, vyšetří úřad podílná práva na základě listin, úředních rozhodnutí a zjištění řádného stavu držby.

(¹) Hodnota společenských pozemků a nemovitostí, jakož i věcí movitých, dále hodnota podílných práv se stanoví vzájemnou dohodou podílníků, a nedojde-li k dohodě, odhadem, provedeným místními znalci, ustanovenými z podílníků. Odhad se provádí za vedení úředního hospodářského znalce (úředního odhadce).

(²) Mají-li společenské pozemky větší výměru nebo je-li dělení společenských pozemků spojeno se scelováním, jest prováděti odhad podle předpisů platných pro odhad v řízení scelovacím.

(¹) Odhadní plán tvoří seznam podílníků, odhadní výkaz a výkaz podílných práv.

(²) Podrobnosti o vypracování odhadního plánu budou vydány nařízením.

(¹) Každý podílník má v dílčím řízení nárok, aby mu byla přidělena náhrada ze společenských pozemků a jiného společenského majetku podle hodnoty jeho zjištěného podílu, určené dohodou nebo odhadem, a to s výhradou, že nepatrné rozdíly mezi náhradním nárokem a náhradou budou vyrovnány penězi a že plocha, která se má rozděliti, bude zmenšena společnými zařízeními.

(²) Náhrada má záležeti zásadně v přidělení náhradního pozemku.

(³) Výjimečně může býti přidělena jednotlivým podílníkům s jejich svolením neb k jejich přání celá náhrada v penězích, které mají zaplatiti druzí podílníci podle poměru větší plochy jim přidělené.

(⁴) Jsou-li předmětem dílčího řízení také jiné nemovitosti nebo věci movité, má každý podílník nárok na náhradu z úhrnné jejich ceny stanovené dohodou neb určené odhadem. Náhrada přísluší podílníkům v tomto případě podle poměru stanoveného v prvním odstavci.

(¹) Práva třetích osob, zapsaná knihovně na pozemcích podrobených dílčímu řízení, budou přenesena na jednotlivé díly z těchto pozemků utvořené, vyjímajíc pozemkové služebnosti, které zanikají bez náhrady, pokud se provedeným dělením nebo provedením společných zařízení staly zbytečnými.

(²) Práva třetích osob zapsána knihovně pouze na cizím užívacím právu k pozemku, jenž má býti rozdělen, budou přenesena na náhrady, které nastoupí na místo zrušeného užívacího práva. Tyto náhrady nastoupí na místo zrušeného užívacího práva také vzhledem k těm právům, která jsou zapsána na pozemku, s jehož držbou bylo takové užívací právo spojeno.

(¹) Číselně určené pohledávky zajištěné knihovně na pozemku podrobeném dílčímu řízení zůstanou, byla-li při dělení přidělena část tohoto pozemku obci, části obce, sousedstvu, nebo pozemkovému společenství, zajištěny výhradně na tomto dílu, jsou-li dvěma třetinami hodnoty tohoto dílu kryty.

(²) Není-li tomu tak, musí býti nekrytý zbytek pohledávky věřiteli ihned zaplacen všemi podílníky podle poměru jejich podílných práv, tvořících základ pro rozdělení.

(³) Nebyla-li žádná část pozemku podrobeného dílčímu řízení přidělena obci, části obce, sousedstvu nebo pozemkovému společenství, musí podílníci podle téhož poměru zaplatiti věřiteli ihned celou pohledávku.

(⁴) Věřitel nesmí v těchto případech odmítnouti zaplacení, třebas nebyla jeho pohledávka ještě dospělá.

(⁵) Není-li pohledávka zajištěna knihovně na pozemku podrobeném dílčímu řízení určena číselně, má se úřad pokusiti o to, aby se strany o číselné výši pohledávky dohodly, a podle toho, zda-li k dohodě došlo, či ne, použíti ustanovení předešlých odstavců nebo přikázati pohledávku jako společnou závadu na všechny náhradní pozemky přidělené z rozděleného pozemku.

(⁶) Je-li pohledávka, kterou mají podle ustanovení předešlých odstavců podílníci zčásti nebo zúplna zaplatiti hotově, zatížena právy podzástavními, může býti pohledávka zaplacena přímo věřiteli jen tehdy, vykáže-li se souhlasem osob, v jichž prospěch jsou podzástavní práva na pohledávce zapsána. Jinak platí obdobně ustanovení § 84, odst. 4.

(⁷) Pro knihovně zajištěné pohledávky ústavů, které podle svých stanov mohou poskytovati zápůjčky jen na větší jistotu, platí předešlá ustanovení pouze potud, pokud není jimi dotčena větší jistota předepsaná ústavům těm stanovami.

(¹) Dílčí plán, který v řízení dílčím nastupuje na místo plánu scelovacího, tvoří

a) zpráva o dílčím plánu,

b) seznam podílníků,

c) odhadní výkaz,

d) výkaz podílných zpráv,

e) výkaz náhrad s příslušnými výpočty a

f) mapa nového stavu.

(²) Podrobnosti o přípravě dílčího plánu a vypracování jeho součástí budou upraveny nařízením.

(¹) Úprava užívání a správy společenských pozemků zahrnuje v sobě:

a) zjištění trvalého výnosu pozemků,

b) zjištění podílných práv (podílů) jednotlivých podílníků na různé užitky ze společenských pozemků plynoucích, jakož i stanovení způsobu, jak mají býti podílná práva vykonávána,

c) vypracování hospodářského plánu, provedení společných zařízení a meliorací potřebných k zajištění trvalého výnosu a k výkonu upravených práv,

d) úprava správy společenských pozemků stanovami, zejména formou družstevní.

Pokud v této hlavě není ustanoveno jinak, platí pro úpravu užívání a správy společenských pozemků též ustanovení hlavy IV, jakož i obdobně ustanovení prvního dílu hlavy III.

Osoby, mající nárok na vzájemné plnění zejména na občasné dávky, které všichni nebo jednotliví podílníci jsou povinni zapravovati za užívání společenských pozemků, mohou v upravovacím řízení žádati, aby jejich nároky byly upraveny způsobem, vyhovujícím zájmům obou stran, a mohou se upravovacího řízení účastniti, i když nejsou podílníky, pokud je toho zapotřebí k uplatnění jejich nároků.

(¹) Z moci úřední buď zahájeno upravovací řízení:

a) jde-li o lesní pozemky (lesy), byla-li uznána nutnost úpravy z důvodů lesního hospodářství nebo lesní policie, nebo jde-li o jiné pozemky, jsou-li neuspořádaným užíváním a správou jejich ohroženy veřejné zájmy,

b) při hlavním dělení, nebude-li po něm provedeno podrobné dělení,

c) nevyhověl-li úřad žádosti podílníků na zahájení dílčího řízení,

d) v případech uvedených v § 27, odst. 2 a 3, jde-li o dělení společenských pozemků zároveň se scelováním.

(¹) V upravovacím řízení musí býti mimo zjištění a ocenění podílných práv vyšetřena také trvalá výnosnost společenských pozemků pro jednotlivé druhy a způsoby užitků. Výsledky šetření o trvalé výnosnosti společenských pozemků buďtež uvedeny ve výkazu podílných práv.

(²) Odhad (třídění) a ocenění společenských pozemků se provádí jen vylučují-li se jednotliví podílníci ze společenství a užívací práva se vykupují penězi nebo když úprava záleží v přidělení ploch k užívání.

(¹) Každý podílník má při úpravě užívacích a správních práv nárok na přiznání hospodářských užitků podle poměru svého zjištěného podílného práva s výhradou, že nepatrné rozdíly budou vyrovnány penězi nebo že budou stanovena obmezení potřebná pro účelnou úpravu výkonu jeho práva nebo pro zachování trvalé výnosnosti půdy.

(²) Je-li třeba za účelem zachování trvalé výnosnosti půdy jisté užitky tak snížiti nebo vyloučiti, že by tím jednotliví podílníci byli nepoměrně zkráceni, přísluší jim za to náhrada na účet všech podílníků buď přiznáním nebo rozšířením jiných užitků nebo peněžitá náhrada podle toho, který způsob náhrady jest přiměřenějším poměrům a více vyhovuje přání účastníků.

(³) V upravovacím řízení mohou býti jednotliví podílníci na vlastní přání rozhodnutím úřadu vyloučeni ze společenství a stanovena pro ně náhrada v penězích, při čemž pro ostatní podílníky společenství potrvá.

(¹) Upravovací plán se skládá ze stejných součástí jako dílčí plán.

(²) Jde-li o úpravu užívacích a správních práv k lesním pozemkům, jest zapotřebí vypracovati také lesní řád nebo hospodářský plán, který je součástí upravovacího plánu.

(³) Podrobnosti o přípravě upravovacího plánu a vypracování jeho součástí budou upraveny nařízením.

(⁴) Upravovací plán musí však vždy obsahovati údaje o trvalé výnosnosti společenských pozemků, o upravených užívacích právech a jejich příštím výkonu, o společných zařízeních a o příští správě společenských pozemků (stanovy).

Odstraňováním lesních zákliček a úpravou hranic lesů rozumí se směna lesních nebo hospodářských pozemků způsobujících svým nevhodným tvarem nebo polohou závady při obhospodařování sousedních pozemků.

(¹) Tyto úpravy lze provésti buď dohodou stran nebo podle rozhodnutí úřadu na žádost jedné z nich.

(²) Směnné smlouvy k provedení těchto úprav, při nichž strany chtějí použíti ustanovení tohoto zákona, podléhají schválení úřadů.

(³) Nelze-li o těchto úpravách dosáhnouti mezi stranami dohody, může úřad ve sboru na žádost jedné ze stran tyto úpravy povoliti i proti vůli strany druhé, zjistí-li, že závady při obhospodařování v dosavadním stavu jsou obzvláště veliké.

(⁴) Straně, proti níž toto rozhodnutí směřuje, přísluší náhrada v půdě podle zásad o náhradě při řízení scelovacím.

(⁵) Podrobnosti budou upraveny nařízením.

(¹) Odpírají-li třetí osoby, které mají na upravovaných pozemcích knihovně zajištěná práva dáti souhlas k úpravám, může úřad na žádost jedné ze stran tento souhlas nahraditi svým rozhodnutím, nevznikne-li jim tím žádná škoda nebo nabízí-li se jim přiměřená náhrada.

(²) Rozhodnutí podle odst. 1 vydává úřad ve sboru.