Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K vyřešení měnově-finančních otázek podle ustanovení tohoto zákona zřizuje se Likvidační fond měnový (dále jen Fond).

Fondu náleží:

1. obstarávati likvidaci vkladů vázaných podle § 7, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb. o obnovení československé měny a vkladů vázaných podle tohoto zákona;

2. nahraditi Národní bance Československé částky, které vydala na výměnu starých platidel a na výplatu částek uvolněných z vkladů vázaných podle dekretu č. 91/1945 Sb.;

3. převzíti pohledávky ústavů provozujících smluvní pojištění a zajištění a ústavů veřejnoprávního sociálního pojištění, uvedených v § 15, odst. 1, č. 6 zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku, a jejich svazů vůči Německé říši a Maďarskému státu, jakož i vůči cedulovým bankám a peněžním a pojišťovacím ústavům v Německu, Rakousku a Maďarsku, pokud tyto pohledávky patří k tuzemským stavům pojištění, podle bilančního stavu k 31. prosinci 1945;

4. umožniti peněžním ústavům poskytování úvěrů podle § 68, odst. 4 zákona č. 134/1946 Sb.

(¹) Fond vstupuje na místo peněžních ústavů a peněžních podniků do veškerých jejich závazků z vázaných vkladů (§ 2, č. 1).

(²) Peněžní ústavy a peněžní podniky převedou na Fond do výše závazků z vázaných vkladů, do nichž vstoupil Fond podle odstavce 1:

a) pohledávky vůči Německé říši a Maďarskému státu a vůči cedulovým bankám a peněžním ústavům (peněžním podnikům) v Německu, Rakousku a Maďarsku podle bilančního stavu k 31. prosinci 1945 přezkoušeného Fondem;

b) vázané pohledávky vůči Národní bance Československé, tuzemským peněžním ústavům, peněžním podnikům a Fondu.

(³) Nestačí-li hodnoty uvedené v odstavci 2 ke krytí veškerých závazků z vázaných vkladů uvedených v odstavci 1, zřídí peněžní ústav (peněžní podnik) Fondu ve výši nekrytého rozdílu volný, zúročitelný a kdykoliv splatný vklad.

(¹) Fond vstupuje na místo Národní banky Československé do veškerých jejích závazků z vázaných vkladů (§ 2, čl. 1).

(²) Národní banka Československá převede na Fond do výše závazků Fondu podle § 2, č. 1 a 2 a) pohledávky vůči Německé říši a Maďarskému státu a vůči cedulovým bankám a peněžním ústavům (peněžním podnikům) v Německu, Rakousku a Maďarsku,

b) pohledávky vůči státu.

(³) Nestačí-li hodnoty převedené na Fond podle odstavce 2 ke krytí závazků Fondu podle § 2, č. 1 a 2, tvoří nekrytý rozdíl pohledávku Fondu proti Národní bance Československé.

Fondu přikazují se tyto příjmy:

1. hrubý výnos dávek a majetek propadlý podle zákona č. 134/1946 Sb., jakož i upouštěcí částky a pokuty za činy trestné podle uvedeného zákona;

2. zisk vyplynuvší z propadnutí platidel, která nebyla předložena k okolkování podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 3. července 1945, č. 62 Sb. n. SNR, o vzetí z oběhu, označení a nahrazení některých platidel obíhajících na Slovensku, a z propadnutí platidel, která nebyla složena podle § 5 dekretu č. 91/1945 Sb.;

3. majetkové předměty a nároky uvedené v § 5, odst. 1, § 11 a § 18, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů. Za nároky z pojistných smluv odvedou pojišťovny částky odpovídající prémiovým reservám vypočteným podle směrnic ministerstva financí (§ 11 dekretu č. 95/1945 Sb.), a to i u pojištění, která podle pojistných podmínek není pojišťovna povinna odkupovati. Pojistné smlouvy, za něž byly odvedeny částky podle předchozí věty, zanikají dnem 16. listopadu 1945;

4. upouštěcí částky a pokuty uložené za činy trestné podle dekretů č. 91/1945 Sb. a č. 95/1945 Sb.;

5. propadlý nebo konfiskovaný majetek určený k nápravě měny podle § 15, odst. 1, č. 1 zákona č. 134/1946 Sb., pokud nespadá již pod ustanovení č. 3;

6. majetek, který připadl státu podle § 7, odst. 3 zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, jakož i majetek uvedený v § 16 téhož zákona, který nebude vrácen oprávněným osobám;

7. výnos reparačních plnění;

8. dary a jiná věnování určená k obnovení a nápravě československé měny;

9. příspěvek státu z rozpočtu.

(¹) Fond přidělí veškeré majetkové hodnoty (aktiva) a závazky (pasiva) buď do skupiny české nebo do skupiny slovenské. Pokud není v odstavcích 2 a 3 stanoveno jinak, přidělí se aktiva a pasiva v zemích České a Moravskoslezské české skupině, aktiva a pasiva na Slovensku slovenské skupině.

(²) Výnos německých reparačních náhrad se rozdělí mezi obě skupiny v poměru vkladů zřízených podle § 7, odst. 1, č. 5, zvýšených o pohledávky příslušné skupiny vůči Německé říši a vůči cedulovým bankám a peněžním a pojišťovacím ústavům v Německu a Rakousku. Stejným poměrem se rozdělí i výnos pohledávek vůči cedulovým bankám a peněžním a pojišťovacím ústavům v Německu a Rakousku. Maďarské reparace připadají slovenské skupině.

(³) Příspěvek státu se v rozpočtu rozdělí mezi obě skupiny.

(⁴) Na úhradu závazků každé skupiny použije Fond jen aktiv této skupiny. Přesuny aktiv nebo pasiv z jedné skupiny do druhé nejsou přípustné. K překlenutí časové neshody mezi příjmy a vydáními lze volnými prostředky jedné skupiny přechodně vypomoci skupině druhé.

(⁵) Fond zřídí úřadovnu v Praze pro skupinu českou a úřadovnu v Bratislavě pro skupinu slovenskou.

(¹) Jen poukazem na vázaný vklad lze plniti:

1. závazky z pojistných smluv v rámci ustanovení § 7, odst. 2 dekretu č. 91/1945 Sb.;

2. nároky z přeplatků na daních, poplatcích a veřejných dávkách, připadajících na dobu do 31. prosince 1945, pokud přeplatky vznikly z plateb vykonaných do 31. října 1945, nebo z plateb vykonaných převodem z vázaných vkladů podle § 17, odst. 1 dekretu č. 91/1945 Sb., nebo z odvodů daně důchodové vybírané srážkou na berní roky 1945 a předchozí;

3. náhradu za pohledávky převzaté podle § 2, č. 3;

4. státem přiznané náhrady válečných škod.

(²) Na vklady zřízené podle odstavce 1 se vztahují ustanovení § 7 dekretu č. 91/1945 Sb.

(¹) Fond může stanoviti opatřením, ve kterých případech a jakou částí je možno ještě plniti převodem na vázaný vklad, po případě cennými papíry Fondu (§ 10), závazky, uvedené v § 16, odst. 1 dekretu č. 91/1945 Sb. V těchto případech jest věřitel povinen přijmouti plnění na vázaný vklad, pokud se týká cenné papíry Fondu (§ 10), na místě placení, při čemž se tyto cenné papíry započítávají svojí jmenovitou hodnotou. V ostatních případech jsou převody mezi vázanými vklady různých vlastníků přípustny jen se souhlasem Fondu.

(²) Ministr financí může stanoviti v dohodě s Fondem vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, kdy je možno daně, poplatky a jiné veřejné dávky vyrovnati převodem v vázaného vkladu, po případě cennými papíry Fondu (§ 10) i mimo případy uvedené v § 17, odst. 1 dekretu č. 91/1945 Sb.

(¹) Fond sestavuje se zřetelem na celkový hospodářský stav plán, podle kterého budou uvolňovány vázané vklady (§ 2, č. 1), započítávány vklady již uvolněné, a umořovány jeho cenné papíry. Plán přijatý předsednictvem Fondu předkládá ministr financí vládě ke schválení.

(²) Oprávnění vlády a ministra financí podle §§ 14 a 18 dekretu č. 91/1945 Sb. přecházejí na Fond, který může omeziti i uvolňování vkladů podle §§ 11, 13 a 15 dekretu č. 91/1945 Sb.

(¹) Fond může vydávati na krytí svých závazků zúročitelné umořitelné i neumořitelné nebo nezúročitelné umořitelné cenné papíry, majiteli svědčící. Těchto papírů může Fond použíti i k plnění místo placení. Je oprávněn vykupovati je z volného trhu.

(²) Fond může poskytovati na své cenné papíry úvěr podle podmínek, které stanoví.

(³) Za závazky z cenných papírů Fondu ručí stát. Bližší ustanovení o cenných papírech Fondu obsahuje statut Fondu (§ 12, odst. 1).

(¹) Fond je samostatná právnická osoba se sídlem v Praze.

(²) Fond spravuje a navenek zastupuje předsednictvo, které se skládá z guvernéra (předsedy správy) Národní banky Československé jako předsedy, z dvou místopředsedů, ze tří zástupců ministerstva financí a ze tří zástupců Národní banky Československé, jmenovaných vesměs vládou na návrh ministra financí. Předseda nebo první místopředseda, jeden ze zástupců ministerstva financí a jeden ze zástupců Národní banky Československé musí býti Slovák.

(³) Předsednictvo Fondu se usnáší za přítomnosti dvoutřetinové většiny svých členů prostou většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

K platnosti usnesení se vyžaduje souhlasu alespoň jednoho ze slovenských členů.

(¹) Statut Fondu, který vydá na návrh ministra financí vláda nařízením, stanoví, jakým způsobem má předsednictvo vykonávati svou působnost a jak projevuje navenek svou vůli.

(²) Dokud nebude statut vydán, podpisuje se Fond pravoplatně tak, že pod jeho zákonné označení (§ 1) připojí své podpisy předseda nebo jeden místopředseda vždy spolu s jedním dalším členem předsednictva Fondu.

(¹) Konceptní, účetní, pokladní a kancelářskou službu Fondu a obou úřadoven (§ 6, odst. 5) obstarává Národní banka Československá.

(²) Správu vázaných vkladů obstarávají za Fond příslušné peněžní ústavy (peněžní podniky).

(³) Majetek uvedený v § 5, č. 5 a 6 spravují příslušné fondy národní obnovy. Předpisy o správě tohoto majetku a nakládání s ním zůstávají nedotčeny a fondy odvedou čistý výtěžek svého hospodaření do Likvidačního fondu měnového.

(¹) Předsednictvo Fondu sestaví ke dni 31. prosince každého roku účetní závěrku a předloží ji do 30. června příštího roku vládě ke schválení.

(²) Fond podléhá kontrole ministerstva financí; na hospodaření Fondu dozírá též nejvyšší účetní kontrolní úřad.

(¹) Fond je osvobozen ode všech dávek a poplatků. Od zvláštní daně výdělkové jest osvobozen v rozsahu platném pro Národní banku Československou.

(²) Právní listiny sepsané k provedení ustanovení §§ 3 a 4, jakož i převody cenných papírů při tom uskutečněné, jsou osvobozeny od poplatků a daně z obchodu s cennými papíry. Rovněž jsou osvobozeny od poplatků cenné papíry vydané podle § 10.

Každý je povinen sděliti Fondu údaje, kterých si Fond vyžádá při provádění svých úkolů. Veřejné úřady a orgány jsou v mezích své působnosti povinny na dožádání spolupůsobiti s Fondem a účinně ho podporovati.

Opatření Fondu obecné povahy vyhlásí ministr financí ve Sbírce zákonů a nařízení.

O dohledu nad zachováváním ustanovení tohoto zákona a dekretů č. 91/1945 Sb. a 95/1945 Sb. platí obdobně ustanovení § 29 zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 92 Sb., o vázaném devisovém hospodářství.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.

Dekretem presidenta republiky č. 91/1945 Sb., o obnovení československé měny, byla provedena pouze první etapa naší měnové reformy, t. j. byla obnovena československá měna a byly utvořeny technické předpoklady k jejímu ozdravení. Úpravou cenové a mzdové hladiny byl problém částečně ulehčen. Dekret vyřešil zatím pouze otázku vázání finančních nároků vzniklých ve starých korunách, ale ponechal dalšímu řízení zásadní otázku, jak bude naloženo s těmito finančními nároky v budoucnu.

Ustanovení § 14 dekretu, podle něhož bylo lze uvolňovati za určitých okolností vázané vklady, bylo míněno jako ustanovení mimořádné a přechodné, nabylo však - v důsledku dlouhé doby uplynuvší od vydání dekretu č. 91/1945 Sb. - v očích veřejnosti charakteru více méně definitivního. Nápor na Národní banku Československou za účelem uvolnění vkladů neustal, jak by se s postupem času mohlo očekávati, nýbrž trvá, byť i v sestupné tendenci, dále.

Vláda stanovila ve svém budovatelském programu zásadu rychlého dořešení měnové reformy. Tento úkol má splniti navrhovaná osnova o Likvidačním fondu měnovém. Má zjednati předpoklady pro to, aby mohla býti stanovena především ona část vázaných vkladů, která může býti po zaplacení dávek uvolněna podle majetkových poměrů vkladatelů bez nebezpečí inflace, dále aby byly zkonsolidovány zbylé části vkladů.

V podstatě spočívá navrhované řešení na těchto zásadách:

Vypořádání vázaných vkladů a všech ostatních finančních nároků vzniklých ve staré měně provede zvláštní fond, který je samostatnou právnickou osobou. Tento fond převezme podle § 3, odst. 1 od peněžních ústavů jejich závazky z vázaných vkladů, ale také jejich aktiva, která tvoří u peněžních ústavů krytí těchto vkladů. Mezi aktivy jsou aktiva dobrá (na př. pohledávky proti tuzemským dlužníkům, tuzemské cenné papíry a pod.) a pochybná (na př. říšské cenné papíry, pohledávky proti německým subjektům a pod.). Fond převezme pouze aktiva pochybná, za zbytek dobrých aktiv do úhrnu převzatých vázaných vkladů zřídí peněžní ústav fondu volný účet. Tak fond u sebe soustředí všechny vázané vklady na jedné straně a jednak pochybné, jednak dobré pohledávky (obě ve výši vázaných vkladů) na straně druhé. Vázané vklady odpovídající hodnotě dobrých pohledávek mají hodnotné krytí, vklady ostatní, proti nimž jsou pochybné pohledávky, takového krytí nemají; jsou tedy fiktivním nárokem. Osnova přikazuje fondu jako jeho příjem určité hodnoty, zejména výnos majetkových dávek podle zákona č. 134/1946 Sb., majetkové hodnoty propadlé podle dekretu č. 95/1945 Sb., propadlý a konfiskovaný majetek, výnos reparačních plnění a konečně příspěvek státu z rozpočtu. Tyto hodnoty slouží vypořádání vázaných vkladů dvojím způsobem: dostanou-li se fondu v nových platidlech, představují jako likvidní prostředky hodnotné aktivum fondu ke krytí jeho závazků, anebo dostanou-li se fondu převodem z vázaných vkladů, kompensují se se závazky fondu z převzatých vázaných vkladů, t. j. snižují blok vázaných vkladů, který má býti fondem likvidován.

Jak se bude uvolňování díti, osnova ovšem nemůže stanoviti, poněvadž to závisí od celkového stavu hospodářství. Fond musí sám sestaviti si plán, který schválí vláda. Podle úmyslu vlády, vyjádřeného v budovatelském programu, má dojíti k uvolňování podle hospodářské potřeby vkladatelů a tak, aby nevzniklo nebezpečí inflace. Zbytek vkladů bude konsolidován a náklad na případný úrok a úmor bude hrazen z příjmů svrchu zmíněných, které budou docházeti po řadu let, dokud nebude celá věc zlikvidována. Z toho jest patrno, že zdárné a včasné dokončení naší měnové reformy předpokládá, aby všechny prameny bez výjimky, které mají fondu přinášeti prostředky na splnění jeho úkolů, byly co nejvydatnější. To platí o dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku stejně jako o příjmech z konfiskovaného majetku, který nesmí sloužiti k obohacení jednotlivců, nýbrž musí tvořiti zdroj, který bude rozhodující složkou při řešení obtížného úkolu fondu.

Fond může provésti uspořádání těchto poměrů podle finančních prostředků, kterých se mu dostane péčí orgánů, kterým opatření těchto prostředků je svěřeno. Sám fond bude vykonávati jen funkci nestranného zúčtovacího místa. Aby požadavky na státní pokladnu nebrzdily jiné naléhavé úkoly státní nad meze únosnosti, je znovu zdůrazniti, aby ostatní prostředky byly opatřovány s péčí co největší. Proto se předpokládá úzká součinnost fondu s příslušnými činiteli, zejména též s Fondy národní obnovy.

Likvidační fond měnový není určen k řešení veškerých měnově-finančních otázek, nýbrž jen těch, které jsou uvedeny v osnově, zejména v § 2.

Ustanovení § 2, č. 1 až 3, obsahuje povinnosti fondu, spočívající v podstatě v sanaci z měnových důvodů pochybných aktiv peněžních ústavů včetně cedulové banky a pojišťovacích ústavů. Ježto podle zákona č. 134/1946 Sb. mají peněžní ústavy poskytnouti na zaplacení majetkových dávek úvěr z vázaných vkladů, bylo nutno ustanovením § 2, č. 4 umožniti peněžním ústavům tento jejich úkol i pro dobu, kdy svoje vázané vklady převedou již na fond, takže vlastních vázaných prostředků nebudou již míti k disposici.

Ustanovení § 3 zbavuje peněžní ústavy jejich závazku vůči vkladatelům z vázaných vkladů; do tohoto závazku vstupuje jako dlužník fond. Peněžní ústavy odevzdají naproti tomu fondu aktiva, jimiž vklady fondem převzaté byly kryty, a to jak aktiva pochybná, tak i aktiva dobrá (pohledávky proti tuzemským dlužníkům, tuzemské cenné papíry a pod.). Poněvadž efektivní odevzdání těchto dobrých krycích aktiv mělo by za následek případné zpřetrhání dosavadních obchodních styků mezi peněžním ústavem a jeho komitenty, odevzdají peněžní ústavy zmíněná komerční aktiva nepřímo, totiž tak, že zřídí fondu za příslušnou částku volný, zúročitelný a kdykoli splatný vklad. Z tohoto vkladu bude ovšem fond moci čerpati jen v rámci likvidních prostředků toho kterého peněžního ústavu.

§ 4 obsahuje obdobná ustanovení pro Národní banku Československou. Pohledávka fondu proti Národní bance z důvodu rozdílu mezi převzatými závazky a odevzdanými hodnotami (§ 4, odst. 3) se prakticky v bilančních pasivech Národní banky neprojeví, ježto bude vykompensována s mnohem vyšší pohledávkou Národní banky proti fondu z důvodu náhrady částek, vydaných Národní bankou na výměnu starých platidel a na výplatu částek uvolněných z vázaných vkladů (§ 2, č. 2). Pohledávkami se v § 3, odst. 2 a § 4, odst. 2 rozumějí nejen pohledávky účetní, nýbrž i pohledávky z dílčích dluhopisů.

Ustanovení § 5 vypočítává příjmy, které se fondu přikazují k úhradě nekryté části jeho závazků. Hodnoty zmíněné v bodě 3 odevzdá stát přímo Likvidačnímu fondu měnovému, i když by šlo o dřívější vlastnictví osob, jichž majetek podléhá konfiskaci podle dekretu č. 108/1945 Sb.

Sanace vázaných vkladů (počítajíc v to i vázané vklady dané náhradou za válečné škody) znamená přes svůj nepopiratelný význam národohospodářský majetkový prospěch jednotlivých vkladatelů. Protože tato sanace může býti umožněna jen obětmi, které přináší celek, bude se politický zřetel obraceti k otázce, do jaké míry ta která část státu přispívá svými zdroji k řešení a v jakém rozsahu se její obyvatelé výhod ze sanace účastní. Aby tato otázka byla náležitě osvětlena, vytvoří se ve fondu dvě skupiny, česka a slovenská, které odděleným účtováním sjednají možnost přehledu o rozdělení břemene i prospěchu. Při tomto rozdělení má se zajistiti náležitá rovnoměrnost se zřetelem k tomu, že jednak porušení měny nedostoupilo v obou částech státu stejného stupně, jednak skladba nároků vyžadujících sanace bude v obou částech rozdílná; kdežto v českých zemích budou převládati nároky z finančních úspor, na Slovensku naopak větší podíl budou tvořiti nároky z náhrady válečných škod.

Příjmy a závazky se dělí zásadně na podkladě principu teritoriálního; kde to není možné (reparační náhrady), stanoví se zvláštní rozdělovací klíč: u německých reparací rozhoduje poměr vkladů zřízených k náhradě válečných škod, zvýšených o pochybné pohledávky té které části státu za býv. Německou říší. Maďarské reparace se nedělí, ježto jednak předpokládaný podíl českých zemí byl by relativně nepatrný, jednak válečné škody Čechů na Slovensku spadají podle principu teritoriálního do slovenské skupiny. Rozdělení příspěvků ze státního rozpočtu bude přihlížeti k vyrovnání sald obou skupin tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné uspokojení likvidovaných nároků.

Veškeré nároky v tomto ustanovení zmíněné převádějí se na jednotnou formu vázaných vkladů, čímž se zabezpečuje stejný způsob uspokojení různých druhů nároku.

Předpokládá se, že i náhrady válečných škod, pokud se nehradí zálohově v hotovosti, budou při likvidaci postaveny na stejnou základnu s ostatními likvidovanými nároky.

V praksi objevila se naléhavá potřeba, umožniti i po skončení lhůty, dané v § 16, odst. 1 dekretu č. 91/1945 Sb., úhradu t. zv. starých závazků převodem z vázaných vkladů v případech, kde dlužník nemůže míti dostatek prostředků v nových platidlech z příjmů po 1. listopadu 1945, nebo z různých důvodů nemohl použíti v zákonné lhůtě možnosti tohoto druhu plnění. Stejná potřeba vyskytuje se i při platbách veřejných dávek, pokud nespadají pod ustanovení § 17, odst. 1 dekretu č. 91/1945 Sb., zejména tehdy, kdy poplatník pro odpadnutí příjmového zdroje není s to zaplatiti daň z důchodů nebo výnosů docílených ještě ve staré měně, nebo je-li povinen platiti dědickou daň z dědictví spočívajícího ve vázaných hodnotách.

Ustanovení § 8 osnovy umožňuje fondu, resp. ministru financí, aby rozšířil v potřebném směru dnešní omezenou použivatelnost vázaných vkladů a zavedl stejnou použivatelnost i pro cenné papíry fondu, pokud by nastoupily na místo vázaných vkladů.

Fond plní svůj úkol uvolňování vázaných vkladů v rámci daném celkovým hospodářským stavem na podkladě plánu, který schvaluje vláda. Ježto fond přejímá zodpovědnost za splnění plánu, musí se u něho soustřediti veškerá kompetence, přiznaná v otázce uvolňování dekretem č. 91/1945 Sb. ministru financí a vládě. Vliv ministra financí a vlády na otázku uvolňování zůstává tím však v podstatě nedotčen, neboť se uplatní jednak zastoupením ministerstva financí v předsednictvu fondu, jednak schvalováním zmíněného plánu vládou.

Ježto značná část příjmů bude docházeti fondu postupně, je třeba umožniti fondu, aby na podkladě očekávaných příjmů vydal dluhopisy na úhradu části svých závazků. Bližší modality těchto cenných papírů bude možno stanoviti teprve po zjištění přesnějších dat o majetkovém stavu fondu.

Složení předsednictva je odůvodněno činností fondu, která těsně souvisí se správou měny a nutnou spoluprací jak s ministerstvem financí, tak i s Národní bankou. Aby při rozdílnosti potřeb obou oblastí státu nemohlo dojíti k jednostranným rozhodnutím, vyžaduje se k platnosti usnesení předsednictva souhlasu alespoň jednoho z členů, obeznámených s potřebami Slovenska.

Z důvodu hospodárnosti a účelnosti bude konceptní, účetní, pokladní a kancelářská služba fondu a jeho úřadoven v Praze a v Bratislavě obstarávána Národní bankou, která v této funkci bude vystupovati navenek pod označením "Likvidační fond měnový, úřadovna v Praze (v Bratislavě)". Touto úpravou má býti zajištěno, že z fondu se nevytvoří aparát, který by se svou rozsáhlostí mohl státi zbytečně nákladným.

V zájmu zjednodušení agendy fondu ponechává se vedení vázaných vkladů příslušným peněžním ústavům, čímž zůstane také zachován jejich dosavadní styk se starou klientelou.

Ustanovení § 16 zjednává fondu možnost opatřiti si data, jichž je potřebí k provádění jeho úkolů. Zaručiti povinnost stran, sdělovati fondu žádané údaje, trestní sankcí, se nepovažuje za nutné, ježto dotazy fondu budou směřovati podle povahy věci na peněžní ústavy a osoby přímo interesované, u kterých odepření žádané zprávy nepřichází prakticky v úvahu.

Stanovení způsobu publikace (podle obdoby vyhlašování devisových předpisů, § 27, odst. 6 zákona č. 92/1946 Sb.) týká se opatření, předvídaných v §§ 8 a 9 osnovy.