Předsednictvo vlády odpovídajíc na
interpelaci posl. Skaunice ve věci výmazu zástavního
práva německých soudů, zapsaného
v pozemkových knihách v době okupace, sděluje
toto:
V případech, kdy bylo do pozemkových knih
vloženo exekuční zástavní právo
pro pohledávku trestních nákladů na
základě trestního rozsudku nebo jiného
trestního nálezu německých soudů,
resp. justičních úřadů, lze
dosáhnouti výmazu zástavního práva,
když takové rozhodnutí bude podle čl.
9 úst. dekretu presidenta republiky o obnovení právního
pořádku ze dne 3 srpna 1944, č. 11, Úř.
věst. čsl. ve znění zákona
ze dne 19 prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946, prohlášeno
za nicotné a když pak bude navrženo zrušení
exekuce podle § 39, č. 1 ex. ř.
Na tento postup byly soudy upozorněny výnosem ministerstva
spravedlnosti ze dne 14. února 1947, č. 10.690.
Za tohoto stavu není třeba vydati zvláštní
nařízení, upravující výmaz
exekučních zástavních práv
pro pohledávky německé justiční
správy za náklady trestního řízení.
Mimo uvedené případy lze dosáhnouti
zrušení rozhodnutí soudů a veřejné
správy z dob nesvobody za předpokladů stanovených
v čl. 6 cit úst. dekretu. Příslušné
řízení je upraveno v oboru civilního
soudnictví zákonem ze dne 9 dubna 1946, č.
76 Sb., o zrušení a o změně soudních
rozhodnutí v občanských věcech právních
z doby nesvobody a v oboru veřejné správy
vládním nařízením ze dne 30.
dubna 1946, čís. 110/1946 Sb., o zrušení
nebo změně rozhodnutí správních
úřadů z doby nesvobody, a o úřadech
zřízených v době nesvobody.
Podotýká se, že Antonín Skoták
z Těchova u Blanska, jehož případ dal
podnět k interpelaci, byl už dne 20. září
1946 poučen okresním soudem v Blansku, jak může
dosáhnouti, aby zástavní právo zatěžující
jeho nemovitosti bylo vymazáno.