Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

546.

Návrh

poslance Sajala a druhů

na vydání zákona,

kterým se živnost pumpařská prohlašuje za řemeslnou.

Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .................................. 1947,

kterým se živnost pumpařská prohlašuje za řemeslnou.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:

§ 1.

Živnost pumpařská, pokud není provozována mistry studnařskými na základě pravoplatné koncese, se prohlašuje za živnost řemeslnou s obmezeními obsaženými v § 1, odst. 5 ž. ř.

§ 2.

(1) Od průkazu způsobilosti pro živnosti řemeslné jinak předepsaného (§ 14 ž. ř.) jest osvobozen, kdo před účinností tohoto zákona

a) živnost pumpařskou samostatně provozoval, nebo

b) byl nejméně po 5 let v živnosti pumpařské zaměstnán.

(2) Osobám uvedeným v odst. 1, lit. b), které v den účinnosti tohoto zákona ještě nedokončily pětiletou dobu zaměstnání tam požadovanou, započítává se do tohoto pětiletí také doba ztrávená v živnosti pumpařské nejvýše však 3 roky po účinnosti tohoto zákona.

§ 3.

Ustanovení živnostenského řádu, pokud tímto zákonem jinak se neustanovuje, zůstává v platnosti.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a vztahuje se na zemi Českou a Moravskoslezskou. Provede jej ministr průmyslu.

Důvodová zpráva.

K § 1:

Živnost pumpařská jest dosud živností svobodnou nevázanou na nějaký průkaz způsobilosti. Tento stav je nadále neudržitelný, neboť se jedná o činnost, která jest velmi důležitá pro veřejný zájem a pro lidské zdraví. Aby v budoucnosti mohli živnost pumpařskou provozovati pouze kvalifikovaní odborníci, jest nezbytně nutné tuto živnost zřemeslniti. Děje se tak ustanovením § 1. Pokud však živnost pumpařská jest provozována v hospodářské souvislosti s živností studnařskou na základě pravoplatné koncese mistry studnařskými, považuje se tato činnost za součást živnosti studnařské.

Mistři studnařští jsou oprávněni provozovati v rámci své koncese práce pumpařské také z toho důvodu, že kandidáti při mistrovských zkouškách i při zkouškách učňovských jsou z této látky zkoušeni. Při provádění prací studnařských je nezbytně nutné také osadit studni čerpadlem. Při těchto pracích jest ohrožen větší měrou než tomu bylo dříve život a zdraví dělníků na těchto pracích zaměstnaných. S hlediska zdravotního jest bezpodmínečně nutné, aby užitková voda i pitná voda byla prosta všech choroboplodných zárodků a nečistot. Majitelé živnosti pumpařské musí věnovati zvláštní pozornost při provádění prací pumpařských též odpadu splaškové vody od čerpadla, zákrytu studny a utěsnění všech spár po provedené výměně čerpadla. Jest jejich povinností též při výměně čerpadel upozorniti majitele na event. závady ve zdivu studničním. U živnosti pumpařské jde o živnost, k níž je zapotřebí zručnosti, které lze nabýti vzděláním v živnosti, vyučením a delším zaměstnáním. Tak na př. při výrobě dřevěných čerpadel je nutno kůru nejen odstraniti, nýbrž ještě celou blánu do hloubky 5 cm, neboť tato část dřeva podléhá rychle hnití. Je třeba volit silnější kulatinu, venkovní plášť úplně odstranit, aby zůstalo jen vnitřní jádro pryskyřicí prostoupené a toto ještě impregnovat pryskyřičním roztokem. Čerpadla zcela dřevěná pro hlubší studny nevyhovují a osvědčují se nejlépe čerpadla kombinovaná z dřevěných rour a železných rour a armatur, neboť pro určité úkoly je dřevo málo odolné.

K § 2:

Aby nebyl nikdo prohlášením živnosti pumpařské za řemeslnou poškozen, pamatuje ustanovení § 2 na úlevy pro osoby, které činnost pumpařskou již samostatně provozovaly nebo byly nejméně po dobu 5 let, případně i méně zaměstnány.

K § 3:

Zřemeslněním živnosti pumpařské nejsou naprosto dotčena živnostenská oprávnění znějící na jakékoliv jiné řemeslné nebo koncesované živnosti.

K § 4:

Tento zákon vztahuje se pouze na zemi Českou a Moravskoslezskou z toho důvodu, poněvadž na Slovensku jest živnost studnařská a pumpařská upravena odchylně od poměrů v Čechách a na Moravě.

Provedení tohoto zákona nevyžádá si finančních nákladů.

V Praze dne 11. března 1947.

Sajal,

Cígler, dr. Bělehrádek, Beneš, dr. Erban, Kovář, Hladký, Holub, Pavlán, dr. Jelínek, inž. Jankovcová, J. Novotný, Sluka, Jungwirthová, dr. John, Hatina, dr Veverka, A. Gottvald, Doležel, dr. Bláha, Bezděk, Kubát, Görner, Kaplan.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP