(¹) Použivatelnost ustanovení § 3, odst. 2, § 7, odst. 1, č. III, a § 8, odst. 1 učitelského zákona č. 104/1926 Sb., ve znění novely učitelského zákona č. 16/1944 Sb., pokud stanoví zvláštní sazby pro opatrovatelky, se zrušuje.

(²) Správcům (správkyním) mateřských škol přísluší pro výměru výslužného započitatelný ředitelský přídavek, který činí:

a) při správě samostatné mateřské školy 1.000 Kčs ročně; tento přídavek se zvyšuje za druhé a každé další oddělení mateřské školy nebo škol, podřízených témuž správci, o 240 Kčs ročně, nejvýše však na 1.960 Kčs ročně;

b) při správě mateřské školy (oddělení) spojené se správou obecné nebo měšťanské školy 240 Kčs ročně za každé oddělení, nejvýše však 1.200 Kčs ročně.

(³) Ředitelský přídavek podle odstavce 2 nesmí s případným ředitelským přídavkem podle ustanovení § 15 učitelského zákona č. 104/1926 Sb., ve znění novely učitelského zákona č. 16/1944 Sb., přesáhnouti nejvyšší výměru tímto ustanovením stanovenou.

Ustanovení § 15, odst. 3, poslední věta platového zákona se zrušuje.

Tento zákon platí

a) pro zaměstnance státu a státních nebo státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, jejichž platové poměry jsou upraveny platovými zákony nebo předpisy podle nich vydanými,

b) pro učitele, na něž se vztahuje učitelský zákon č. 104/1926 Sb.,

c) pro profesory diecésních učilišť theologických (§ 211 platového zákona č. 103/1926 Sb.),

d) pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů vyplácených z prostředků státních nebo z prostředků ústavů, podniků a fondů státních nebo státem spravovaných,

e) přiměřeně pro zaměstnance svazků územní samosprávy, jejichž služební a platové poměry jsou upraveny podle obdoby platového zákona nebo předpisů podle něho vydaných, jakož i - pokud nejde o rozšíření platnosti ustanovení čl. I zák. č. 39/1946 Sb. (čl. I, § 4, odst. 1) - pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů vyplácených z prostředků nucených svazků územních, ústavů, podniků a fondů těchto svazků nebo těmito svazky spravovaných.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1947 s výjimkou ustanovení čl. I, § 4, které nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1945, čl. I, § 5, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1944 a čl. III, § 3, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945; zákon provedou všichni členové vlády.

Platové poměry státních a jiných veřejných zaměstnanců vyvíjely se v době nesvobody v zemích České a Moravskoslezské a na Slovensku rozličným způsobem. Zatím co v zemích České a Moravskoslezské došlo po přechodném stadiu drahotních opatření k systematické úpravě platové, uskutečněné od 1. ledna 1944 vládními nařízeními 15-19/1944 Sb., bylo na Slovensku setrváno při platové soustavě z r. 1926, na niž byly navázány čtvery drahotní přídavky (mimořádný příspěvek, pokud se týče příplatek ženatých podle zákona č. 40/1941 Sl. z., drahotní přídavek podle zákona č. 129/1942 Sl. z. ve znění zákona č. 232/1942 Sl. z., všeobecný drahotní přídavek podle zákona č. 139/43 Sl. z. ve znění zákona č. 169/1943 Sl. z. a mimořádný drahotní přídavek podle nařízení Slovenské národní rady č. 39/1945 Sb. n. SNR). Při tom toliko první z uvedených přídavků byl podroben dani důchodové, ostatní z uvedených přídavků byly od daně důchodové osvobozeny. Také ještě v první době po osvobození území republiky byly vydány zvláštní platové předpisy pro země Českou a Moravskoslezskou a pro Slovensko, a to jednak dekret presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 58 Sb., o platovém přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jednak nařízení Slovenské národní rady č. 39/1945 Sb. n SNR. První společnou platovou normou platnou na území celého státu je teprve zákon ze dne 12. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů.

Je tedy třeba, aby oba rozličné platové systémy byly opět sjednoceny, aby tak byl získán společný náklad a stejné předpoklady pro očekávanou novou celostátní platovou úpravu.

Materiálně má býti sjednocení provedeno rozšířením platového systému platného nyní v zemích České a Moravskoslezské na území Slovenska (čl. I osnovy), při čemž je pamatováno na to, aby zaměstnanec novou platovou úpravou neutrpěl újmu na svých dosavadních platech (čl. I, § 3). V případech, ve kterých by nové platy byly nižší dosavadních, má se zaměstnanci dostati vyrovnávacího osobního přídavku, který bude odbouráván při každém zvýšení služného (platu mu odpovídajícího).

Pro srovnání obou platových systémů a posouzení navrhovaného sjednocení uvádějí se tyto příklady:

1. Úředník II. služební třídy v 5. platové stupnici se služným stupně a) a činovným podle skupiny míst A. Rodinný stav: ženatý s 2 dětmi.

2. Zřízenec ve II. platové stupnici se služným 2. stupně a činovným podle skupiny míst A. Rodinný stav: svobodný.

Obdobně jako právní poměry zaměstnanců aktivních mají se sjednotiti i právní předpisy o odpočivných (zaopatřovacích) platech. Podklad pro toto sjednocení poskytuje ustanovení čl. I, § 4 osnovy. Jde tu zejména o rozšíření platnosti zákona č. 39/1946 Sb. na Slovensko, jemuž však - poněvadž citovaný zákon navazuje na použivatelné předpisy z doby nesvobody - musí předcházeti obdobné nařízení, jaké je předvídáno v čl. I, § 1 osnovy. Z rozšíření platnosti ustanovení čl. I zák. č. 39/1946 Sb. bylo nutno vyloučiti pensisty územní samosprávy [čl. IV, § 1, odst. 1, písm. e) osnovy], poněvadž ani v zemích České a Moravskoslezské se toto ustanovení na jmenované osoby přímo nevztahuje (srov. čl. I zák. č. 39/1946 Sb. ve spojení s § 4 vl. nař. č. 126/1941 Sb.). Svazky územní samosprávy mohou ovšem podle předpisů pro ně platných učiniti opatření obdobné. Při té příležitosti pozměňuje se použivatelnost ustanovení čl. IV, § 2, odst. 2 novely platového zákona č. 15/1944 Sb. tak, aby se toto ustanovení vztahovalo i na zaměstnance ustanovené po 1. lednu 1944 a na jejich pozůstalé. Citované ustanovení novely platového zákona má za účel, aby odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců, účastných platové úpravy z roku 1944 a jejich pozůstalých, kteří již nepožívají drahotních přídavků upravených posledně zákonem č. 39/1946 Sb., nebyly nižší, nežli odpočivné (zaopatřovací) platy vyměřené podle předpisů platných před uvedenou platovou úpravou, k nimž drahotní přídavky příslušejí. Okupantským režimem bylo však při formulaci citovaného ustanovení vynuceno, aby jeho platnost byla omezena na zaměstnance, kteří byli dne 1. ledna 1944 v činné službě, a na jejich pozůstalé. Používání tohoto ustanovení vedlo by k tomu, že u zaměstnanců ustanovených teprve po 1. lednu 1944 a u jejich pozůstalých mohly by odpočivné (zaopatřovací) platy zůstati pod úrovní odpočivných (zaopatřovacích) platů vyměřených před počátkem účinnosti platových novel z roku 1944. Zvláště pronikavě projevovalo by se to u odpočivných (zaopatřovacích) platů v tak zv. nejnižší výměře, jejichž výše stanovená v roce 1926 v § 155 platového zákona nebyla při platové úpravě v roce 1944, rovněž zásahem okupantského režimu, zvýšena. Tak na př. nejnižší pense vdovy po podúředníku a zřízenci činí při započitatelné služební době až včetně do 12 roků 4.200 Kčs ročně. K tomu přísluší u pozůstalých po zaměstnancích, kteří odešli do výslužby nebo zemřeli v činné službě před 1. lednem 1944, drahotní přídavek 6000 Kčs ročně. Stejnou částku obdrží, byť ve formě přídavku podle čl. IV, § 2, odst. 2 vl. nař. č. 15/1944 Sb. i pozůstalí po zaměstnancích, kteří byli 1. ledna 1944 v činné službě. Naproti tomu pozůstalí po zaměstnancích, kteří byli ustanoveni až po 1. lednu 1944, obdrželi by pouze pensi 4.200 Kčs ročně.

V článku II osnovy se sjednocují a vydávají nové společné předpisy o systemisaci míst funkčního služného u soudců a konceptních pragmatikálních úředníků úřadů veřejné žaloby a o časovém postupu soudců do VI. a V. stupnice funkčního služného. Z důvodů ústavních (§ 97, odst. 2 ústavní listiny) se do zákona přejímají i ostatní platové normy soudcovské, tak aby je nebylo třeba pro Slovensko vyhlašovati vládním nařízením předvídaným v čl. I, § 1 vládního návrhu.

Po stránce formální má se sjednocení platového práva státních a některých jiných veřejných zaměstnanců provésti jednak cestou nařizovací na základě zmocnění obsaženého v čl. I, § 1 osnovy, jednak přímým rozšířením právních předpisů uvedených v čl. I, § 2 osnovy na území Slovenska. U předpisů uvedených v čl. I, § 1 osnovy takové přímé rozšíření platnosti, resp. použivatelnosti není možné, poněvadž jde o právní předpisy vydané v době nesvobody. Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čs., o obnovení právního pořádku ve znění zákona ze dne 19. prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946, podle něhož by bylo lze použivatelnost uvedených předpisů územně rozšířiti, platí totiž podle čl. VI, odst. 1 cit. zákona zatím jen v zemích České a Moravskoslezské.

Při příležitosti a za účelem sjednocení platových předpisů na celém státním území odstraňuje se zároveň dosavadní disparita mezi zaměstnanci svobodnými a ženatými (čl. III, § 1 osnovy), poskytuje se suspendovaným zaměstnancům polovina platového přídavku (dekret č. 58/1945 Sb.) a polovina zvláštního přídavku (zákon č. 159/1945 Sb.) (čl. III, § 2 osnovy), obnovuje se věková hranice 18 roků stanovená pro nárok na výchovné v § 144 platového zákona č. 103/1926 Sb. a hranice nezaopatřenosti se pro týž účel zvyšuje vzhledem k nynějším hospodářským číslům a ve shodě s předpisy zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob, pojištěných pro případ nemoci, z dosavadních 4.800 Kčs na 7.200 Kčs (čl. III, § 3 osnovy). Konečně se odstraňuje disparita mezi opatrovatelkami na státních opatrovnách a učitelkami ručních prací (domácích nauk), zavedená novelou učitelského zákona č. 16/1944 Sb., a obnovuje se tak právní stav platný podle učitelského zákona č. 104/1926 Sb. v jeho původním znění (čl. III, § 4, odst. 1 osnovy). Správcům mateřských škol přiznává se zvláštní ředitelský přídavek podle obdoby ustanovení § 15 učitelského zákona ve znění vl. nař. č. 16/1944 Sb. a dospívá se tak k celostátní úpravě uvedené věci anticipované na Slovensku ustanovením článku III nařízení Slovenské národní rady ze dne 8. února 1946, č. 15 Sb. n. SNR, kterým se mění a doplňují některé předpisy o služebních a platových poměrech učitelstva lidových a měšťanských škol a dětských opatroven (čl. III, § 4, odst. 2 osnovy).

Pokud jde o finanční náklad spojený s provedením osnovaného zákona a o jeho úhradu, sluší uvésti toto:

Rozšíření platového systému platného nyní v zemích České a Moravskoslezské na území Slovenska u zaměstnanců aktivních (čl. I, §§ 1 až 3 a čl. II) nevyžádá si nového finančního nákladu, pokud jde o zaměstnance ženaté, poněvadž jejich dosavadní platy jsou na Slovensku vyšší platů v zemích českých. Toliko u svobodných zaměstnanců, kteří požívají na Slovensku nižších drahotních přídavků nežli zaměstnanci ženatí, dojde platovou unifikací k určitému zvýšení dosavadních platů slovenských. Pro naprostou odchylnost obou platových systémů nelze finanční náklad tím vznikající přesněji vyčísliti. Pro hrubý odhad bylo by lze počítati asi s částkou 25,000.000 Kčs ročně (při 25.000 zaměstnancích a průměrném nákladu 1.000 Kčs na jednoho zaměstnance).

Z unifikace pensijních předpisů podle čl. I, § 4 osnovy vyplývá

1. zvýšení nynějších drahotních přídavků na Slovensku

a to s účinností od 1. srpna 1945, t. j. od téhož dne, od kterého byly uvedené drahotní přídavky zvýšeny v zemích České a Moravskoslezské.

Finanční náklad na toto zvýšení činí ročně okrouhle 85,000.000 Kčs (při 15.000 poživatelích výslužného a čekatelného, 10.000 poživatelů vdovské pense a 3.500 poživatelů sirotčí pense). S připočtením nákladu za uplynulou dobu od 1. srpna 1945 do 31. prosince 1946 v částce 120,000.000 Kčs činí celkový náklad z uvedeného titulu pro rok 1947 205,000.000 Kčs;

2 zvýšení dosavadních drahotních přídavků k darům a pensím z milosti a odpočivným (zaopatřovacím) platům povoleným podle volné úvahy rovněž s účinností od 1. srpna 1945, a to:

Z novelisace předpisů o systemisaci míst funkčního služného soudců a konceptních pragmatikálních úředníků úřadů veřejné žaloby a ze zavedení časového postupu jmenovaných do VI. a V. stupnice funkčního služného (čl. II) vznikne nový finanční náklad toliko v zemích České a Moravskoslezské, poněvadž na Slovensku jsou tyto předpisy již nyní v platnosti. Finanční náklad zde přicházející v úvahu se odhaduje částkou 5,000.000 Kčs ročně.

Přiznání činovného, adjuta, remunerace a denního platu svobodným zaměstnancům ve stejné výměře jako ženatým (čl. III, § 1) vyžádá si v zemích České a Moravskoslezské nákladu přibližně 100,000.000 Kčs ročně (celkový náklad na činovné a na část adjuta, remunerace a denního platu odpovídající činovnému činí 2.000,000.000 Kčs ročně; svobodných zaměstnanců je z celkového počtu zaměstnanců asi ¹/₅ a snížení činovného, po případě části vpředu uvedených platů činovnému odpovídající činí průměrně rovněž asi ¹/₅).

Na Slovensku se z uvedeného titulu zvláštní finanční náklad neprojeví, poněvadž na Slovensku ustanovení o krácení činovného (adjuta, remunerace, denního platu) svobodným zaměstnancům neplatí, takže vyšší náklad může tu resultovati toliko z titulu platové unifikace, o níž je řeč již vpředu.

Náklad vyplývající ze zvýšení hranice nezaopatřenosti a ze zvýšení věkové hranice pro účely výchovné (čl. III, § 3) možno zhruba odhadnouti u platů aktivních částkou 30,000.000 Kčs ročně (8.000 případů po 3.600 Kčs ročně, t. j. 1.800 Kčs výchovné a 1.800 Kčs zvláštní přídavek podle zákona č. 159/1945 Sb.) a u požitků pensijních částkou 3,600.000 Kčs ročně (1.000 případů po 3.600 Kčs ročně). Poněvadž pak uvedené ustanovení má nabýti zpětné účinnosti od 1. prosince 1945, činil by v roce 1947 celkový náklad

Opětné platové zrovnoprávnění opatrovatelek na státních opatrovnách s učitelkami ručních prací (domácích nauk) podle čl. III, § 4, odst. 1 osnovy vyžádá si nákladu asi 7,400.000 Kčs ročně (3.700 případů průměrně po 2.000 Kčs ročně).

Přiznání ředitelského přídavku správcům (správkyním) mateřských škol podle čl. III, § 4, odst. 2 osnovy představuje finanční zatížení v částce asi 3,000.000 Kčs ročně (3.000 případů průměrně po 1.000 Kčs ročně).

Celkový finanční náklad spojený s provedením osnovaného zákona v roce 1947 tedy činí:

I. u platů aktivních:

II. u odpočivných (zaopatřovacích) platů:

Uvedené vyšší výdaje spojené s provedením osnovaného zákona v roce 1947 uhradí se z úspor, jež v tomto roce vzniknou v osobních výdajích, zejména snížením počtu státních zaměstnanců při provádění chystané národní mobilisace práce.