Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) K zajištění živočišné,
rostlinné a lesní výroby - vyjma myslivost
-, dále ke zvýšení výrobnosti
a hospodárnosti v zemědělství a ke
zlepšení jakosti zemědělských
výrobků může ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády, při úpravách celostátních
na Slovensku po vyjádření pověřence
zemědělství a pozemkové reformy, činiti
potřebná opatření, pokud jde o splnění
úkolů, které pro zemědělství
stanoví zákon ze dne 25. října 1946,
č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském
plánu, nebo opatření podle něho učiněná.
(2) Opatření všeobecné povahy,
učiněná podle odstavce 1, vyhlásí
ministr zemědělství, pokud se vztahují
též na Slovensko, po vyjádření
pověřence zemědělství a pozemkové
reformy, v Úředním listě a uveřejní
je také v Úředním věstníku;
platí-li taková opatření pouze pro
Slovensko, vyhlásí je v Úředním
věstníku.
(3) Opatření podle odstavce 1 provádí
na Slovensku ministr zemědělství zásadně
prostřednictvím pověřence zemědělství
a pozemkové reformy, který postupuje podle jeho
směrnic.
(4) Na opatření, učiněná
podle odstavce 1, se vztahuje ustanovení § 16, odst.
2 zák. č. 192/1946 Sb.
(1) Ministr zemědělství může
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády, na Slovensku po vyjádření pověřence
zemědělství a pozemkové reformy, uložiti
vyhláškou, uveřejněnou v Úředním
listě, úřadům nebo orgánům
veřejné správy nebo hospodářským
nebo jiným organisacím, aby v mezích své
působnosti prováděly opatření,
učiněná podle § 1, odst. 1; úřady,
orgány a organisace hradí náklady spojené
s prováděním těchto opatření
z vlastních prostředků.
(2) Úřady a orgány veřejné
správy a hospodářské nebo jiné
organisace jsou povinny v mezích své působnosti
spolupůsobiti při provádění
tohoto zákona a plniti úkoly jim uložené
podle odstavce 1.
(1) Opatření podle §§ 1 a 2,
která svým finančním dosahem časově
přesahují schválený státní
rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují
nebo by mohla zatěžovati rozpočty příští,
může ministr zemědělství činiti
vždy jen v dohodě s ministrem financí.
(2) Opatření podle §§ 1 a 2,
která se vztahují na zemědělskou a
lesní půdu spravovanou vojenskou správou,
učiní ministr zemědělství vždy
v dohodě s ministrem národní obrany. Ustanovení
zákona ze dne 23. května 1936, č. 131 Sb.,
o obraně státu, a předpisů podle něho
vydaných zůstávají nedotčena.
(1) Jednání a opominutí, příčící
se opatřením učiněným podle
tohoto zákona, trestá - nejde-li o čin trestný
soudem - okresní národní výbor pokutou
do 100.000 Kčs nebo vězením (uzamčením)
do 6 měsíců nebo oběma těmito
tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty buď
zároveň vyměřen náhradní
trest vězení (uzamčení) podle míry
zavinění do 6 měsíců. Uloží-li
se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě
spolu s náhradním trestem činiti více
než 6 měsíců.
(2) Přestupky podle odstavce 1 se promlčují
v době 6 měsíců ode dne, kdy byly
spáchány. K promlčení se hledí
z moci úřední.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými ministry.
V § 16, odst. 2 zákona č. 192/1946 o dvouletém
hospodářském plánu bylo potvrzeno
zmocnění jednotlivých ministrů vydávati
opatření hospodářské povahy,
které bylo omezeno, jen pokud jde o provádění
úkolů dvouletého plánu, schválením
předsednictva vlády. Jde tu o zmocňovací
předpisy vl. nař. č. 175/1943 Sb. o oběhu
zboží a dekretů č. 109/1945 Sb. o řízení
výroby, č. 113/1945 Sb. o úpravě,
řízení a kontrole zahraničního
obchodu a č. 118/1945 Sb. o opatřeních v
řízení vyživovacího hospodářství.
Pro obor působnosti ministerstva zemědělství
však takovýchto možností není,
neboť ministerstvo zemědělství, nehledíme-li
k použivatelnému okupačnímu předpisu
vl. nař. č. 270/1940 Sb., které bylo ve značné
míře dotčeno dekretem č. 118/1945
Sb. a dnes již nevyhovuje, žádné vyhovující
zmocňovací normy nemá, ač jí
velmi nutně potřebuje. Už ta okolnost, že
ostatní hospodářská ministerstva mohou
používati i k provádění dvouletého
hospodářského plánu rychlejších
opatření a okamžitých zásahů,
staví ministerstvo zemědělství v provádění
jeho úkolů do tísnivé situace, protože
za daného stavu nemůže hladce koordinovati
svoji činnost s činností oněch ministerstev.
Avšak právě v zemědělské
výrobě je třeba velmi častých
rychlých zásahů. Může se na př.
jednati o upravování osevního plánu,
který byl již stanoven a který však jest
odvislý též od vlivů přírodních,
takže se může objeviti náhle nutnost jej
pozměniti a přizpůsobiti nově vzniklým
poměrům. Bude na př. nutno stanoviti, že
na místo obilí, které vlivem přezimování
vyhynulo, je třeba pro jarní osev učiniti
vhodné opatření náhradní. Pro
tato detailní opatření chybí ministerstvu
zemědělství potřebný zákonný
podklad. Potřeba podchytiti včas přirozené
vegetační podmínky nepřipouští,
aby takové okolnosti byly zachycovány zdlouhavějším
procesem, jakým je projednávání zákonů
nebo i vládních nařízení. Nedostatek
takových možností vedl v minulosti vícekráte
k tomu, že příslušné opatření
vydalo na žádost ministerstva zemědělství,
které bylo pro ně příslušné,
nemělo však potřebné zmocňovací
normy, jiné ministerstvo, jehož zmocnění
vydání takového opatření připouštělo.
Stalo se tak na př. při vydání a pak
i při odvolání zákazu zabíjení
telat-jaloviček, kdy na žádost ministerstva
zemědělství muselo zasáhnouti ministerstvo
výživy, ač se jednalo hlavně o chovatelské
zájmy. Je tudíž zřejmé, že
nestejné postavení hospodářských
resortů může vésti k nesrovnalostem
a též i k poruchám ve vývoji hospodářského
života, což padá na váhu zejména
v době provádění dvouletého
hospodářského plánu, který
ukládá ministerstvu zemědělství
zcela přesné úkoly.
Působnost ministerstva zemědělství
a výsledky hospodářské politiky v
zemědělství jsou předpokladem pro
největší část působnosti
ministerstva výživy. Je proto také nutno, aby
ministr zemědělství byl vybaven přibližně
stejným zmocněním, které pro ministra
výživy vyplývá z ustanovení dekretu
č. 118/1945 Sb. Osnova byla proto pokud možno nejtěsněji
přizpůsobena znění tohoto dekretu.
V § 1 bylo přihlédnuto k tomu, že zákon
č. 192/1946 Sb. jest normou celostátní, jejíž
provádění náleží zúčastněným
členům vlády. Z organisací uvedených
v § 2, budou padati v úvahu zejména Jednotné
svazy zemědělců, které již podle
předpisů, jež se na ně budou vztahovati,
mají býti pověřovány úkoly
veřejného zájmu. Ustanovení §
3, odst. 1 bylo pojato do osnovy vzhledem k ustanovení
§ 11 finančního zákona, kterým
se stanoví rozpočet na rok 1947. Toto ustanovení
však nemohlo býti v textu osnovy přímo
citováno vzhledem k tomu, že osnova předpokládá
platnost po dobu dvouletého hospodářského
plánu, tedy i pro rok 1948. Ustanovení § 3,
odst. 2 byla do osnovy pojata s ohledem na zájmy obrany
státu. Pokud jde o trestní sankce uvedené
v § 4, jest poznamenati, že stejnými sazbami
jsou postiženy přestupky ustanovení, která
byla nebo budou vydána podle § 16, odst. 1 a 3 zák.
č. 192/1946 Sb. Uzákonění stejných
trestních sankcí jest nutné, aby trestné
činy, pokud jsou přestupky, ať již soudními
nebo správními, nebyly různě trestány.
Provedení osnovy nebude vyžadovati zvýšení
nákladů ze státní pokladny.