Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

491.

Interpelace

poslance Aloise Jaroše

předsedovi vlády

ve věci zvýšení nájemného v hostinských živnostech.

Nejvyšší úřad cenový povoluje v poslední době zvýšení nájemného z hostinských provozoven v takové míře, že je to pro mnohé podnikatele naprosto neúnosné. Tak v poslední době povolil dokonce majiteli domu, aby se zúčastnil značně vysokým procentem na obratu hostinské živnosti v jeho domě provozované a také správě státních drah povolil, aby se zúčastnila až 10% na provozu nádražních restaurací tím, že dovolil zvýšení nájemného v nádražních restauracích až na 10% z hrubé tržby. Podobně postupoval i v případu, který není ojedinělý, při úpravě nájemného v Praze II., Národní tř., Palác Zádruhy.

Pokud jde o nádražní hostince, povolil zvýšení nájemného až o 650%. Konkretně uvádíme tato data:

V roce 1945 bylo placeno z nádražní restaurace:
Nájemné NCC povolené pro rok 1947:
Kčs
Kčs
Milotice5.650.-32.000.-
Nové Město n. Met.6.000.- 28.000.-
Duchcov8.000.-44.000.-
Stareč u Třebíče 3.000.-12.000.-
Stříbro31/2% z tržby 7% z tržby
Rohatec5.240.-20.000.-
Čerčany z pozemku5.000.- 21.400.-
V tomto případě jde jen o nájemné z pozemku, poněvadž restaurace patří provozovateli.
Kroměříž18.000.- 60.000.-
Litoměřice8.000.- 36.000.-
Choceň35.000.- 132.460.-
Vyškov33.000.- asi 100.000.-
Děčín25.000.- 60.000.-
Holešov4.800.- 30.000.-
Neratovice5.000.-36.000.-
Ústí nad Orlicí20.000.- 42.000.-
Příbram23.000.- 46.000.-
Praha, Wils. nádraží 364.079.-1,987.200.-
Bystřice n. O.2.000.- 22.000.-
Frýdek54.000.- 200.000.-
Benešov28.000.- 66.000.-
Hrušov5.000.-16.000.-
Frývaldov12.000.- 40.000.-
Studénka16.120.- 78.000.-
Tábor55.000.- 350.000.-
Bruntál5.760.- 32.000.-
Moravská Ostrava10.000.- 52.000.-
Bečov3% z tržby 6% z tržby
Kladno12.000.-36.000.-
Pardubice140.000.-416.000.-
Český Těšín 30.000.-200.000.-
Jihlava6.000.-22.000.-
Prostějov9.000.- 25.200.-
Přerov160.000.- 430.000.-
Čelakovice1.000.- 26.600.-
Lysá nad Labem15.000.- 55.000.-
Česká Třebová 60.000.-300.000.-
Veselí nad Lužnicí27.100.- 98.000.-atd.

Tento postup Nejvyššího úřadu cenového ohrožuje existenci těchto podniků a uvážíme-li, že nádražní restaurace, zejména místnosti III. třídy, jsou navštěvovány převážně zaměstnaneckými vrstvami, jest zcela pochopitelné, že tento postup Nejvyššího úřadu cenového vyvolává oprávněný neklid a nespokojenost, neboť jsou případy (na př. Přerov), že zvýšení nájemného přesahuje zisk v roce 1946 vůbec docílený. Ředitelství státních drah v důsledku rozhodnutí Nejvyššího úřadu cenového požaduje nájemné i ze zpropitného zaměstnanců, z obecní dávky nápojové a z různých jiných dávek, které podnikatel platí.

Veřejné hospodářství nemůže míti zájem na tom, aby vyrovnávalo svoje účetní předpoklady nesplnitelnými závazky vůči poplatníkům. Poplatník sám jest pak nucen vyhledávati způsoby a prostředky, jimiž by uspokojil nároky pronajimatele. A právě proto, že se jedná o podniky lidové, jsou ohroženy v prvé řadě zájmy spotřebitelů ze řad zaměstnaneckých vrstev. Celý tento stav jest příčinou trpkých stížností na Nejvyšší úřad cenový, který bez uvážení a náležité kalkulace dovoluje zvyšovati nájemné až o 650%, ačkoliv jinak prodejní ceny v hostinských a výčepnických živnostech dosahují maximálně 200% proti původnímu stavu.

Poněvadž tento stav není ničím odůvodněný a způsobuje značnému počtu provozovatelů hostinských živností nejenom značné újmy majetkové, ale bezprostředně ohrožuje jejich existenci stejně jako ohrožuje zájmy spotřebitelských vrstev, táží se podepsaní pana předsedy vlády:

1. Je panu předsedovi vlády tento stav znám?

2. Kým byly dány Nejvyššímu cenovému úřadu pokyny k vylíčenému postupu?

3. Co hodlá pan předseda vlády učiniti, aby Nejvyšší cenový úřad postupoval v těchto věcech odpovědněji a podle skutečných hospodářských čísel?

4. Je pan předseda vlády ochoten vydati pro Nejvyšší cenový úřad směrnice, jak má při zvyšování nájemného v živnostenském podnikání postupovati?

5. Je ochoten vyšetřiti, jak k rozhodování Nejvyššího cenového úřadu v předmětných případech došlo, v případě, že nebylo postupováno správně, je ochoten vyvoditi z toho příslušné důsledky?

V Praze dne 26. března 1947.

A. Jaroš,

Uhlířová, Torn, Tichota, Jirásek, inž. dr. Ješ, dr. Šíp, Kleinerová, Weiland, Urbánek, dr. Horáková, inž. dr. Kameníček, dr. Burian, Bartoš, Lesák, Vandrovec, dr. Novotný, Ulrich, Rychtera, Šulík, dr. Neuman, Zeminová.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP