Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení §§ 46, 48 a 49 zákonů o ubytování vojska, ve znění zákona ze dne 7. dubna 1920, č. 248 Sb., znějí:

Za světnici pro vojenské gážisty se zařízením, osvětlením a otopem platí československá vojenská správa 18 Kčs za den.

Ubytovatel je povinen poskytnout osvětlení a v době zimní také otop. Nemůže-li ubytovatel osvětlení a otop poskytnouti, nebo nepožaduje-li jich vojenská správa, srazí se ubytovateli za nedodané topivo částka 6 Kčs a za nedodané osvětlení 3 Kčs za den a světnici.

Za zařízení, jež ubytovatel poskytne pro ubytování členů rodiny vojenského gážisty nad stanovenou potřebu ubytovaného, nahradí se za osobu a den 1.50 Kčs.

Jsou-li při přechodném ubytování poskytovány kanceláře, školní světnice, světnice pro nemocné, skladiště, vězení nebo podobné, platí československá vojenská správa za místnost a den s osvětlením a otopem 12 Kčs. Ubytovatel je povinen poskytnouti osvětlení a v zimě také otop. Nemůže-li je ubytovatel poskytnouti, nebo nepožaduje-li jich vojenská správa, srazí se ubytovateli za nedodané topivo částka 4 Kčs a za nedodané osvětlení 2 Kčs za místnost a den.

Je-li poskytnutá místnost větší než 60 m², platí se tento poplatek za každých 60 m² ubytovací plochy, při čemž se zbytek přes 30 m² pokládá za celou jednotku.

Za kůlnu na vozy a automobily platí československá vojenská správa 1.50 Kčs za den a vozidlo.

Za řádně vybudovanou a vším příslušenstvím vybavenou garáž se platí 7 Kčs za den a oddělení (t. zv. "box").

Za garážování ve společné, řádně vybudované a vybavené síni (t. zv. "hale") se platí 5 Kčs za motorové vozidlo a den.

Při přechodném ubytování mají všichni vojenští gážisté bez rozdílu hodnosti nárok pouze na jeden pokoj.

Za přechodné ubytování mužstva platí československá vojenská správa s otopem a osvětlením 1 Kčs za osobu a den.

Ubytovatel je povinen poskytnouti osvětlení a v době zimní také otop. Nemůže-li je ubytovatel poskytnouti, nebo nepožaduje-li jich vojenská správa, srazí se ubytovateli za nedodané topivo 20 haléřů a za nedodané osvětlení 10 haléřů za muže a den.

Vojenská správa může v případě nutnosti požadovat, aby obec dodala potřebné palivo, topivo a svítivo za ceny v místě obvyklé.

Za přechodné ustájení koní platí se 1 Kčs za koně a den bez ohledu na to, zda jde o ustájení jednotlivé nebo společné.

Při přechodném jednotlivém ustájení koní náleží ubytovateli, aby opatřil stelivo, stájové nářadí a světlo.

Za dodanou slámu ke stlaní se platí 60 haléřů, za listí nebo jiné stelivo obvyklé v místě 30 haléřů za koně a den. Hnůj zůstává ubytovateli.

Při koncentraci vojska ke cvičení ve zbrani opatří stelivo vojenská správa.

Vláda se zmocňuje, aby měnila podle potřeby sazby náhrad a srážek při přechodném ubytování podle zákonů o ubytování vojska nařízením.

Tento zákon nabývá účinnosti 1. dnem měsíce následujícího po vyhlášení; provedou jej ministři národní obrany a vnitra v dohodě s ministrem financí.

Sazby náhrad a srážek za přechodné ubytování podle zákona o ubytování vojska jsou stanoveny zákonem č. 248/1920 Sb., a byly zvýšeny v zemích České a Moravskoslezské vládním nařízením č. 300/1942 Sb., na Slovensku nařízením ze dne 16. února 1945, č. 38 Sl. z.

Aby zmíněné sazby odpovídaly průměrnému cenovému indexu životních potřeb, vypracovalo ministerstvo národní obrany osnovu dekretu presidenta republiky, jímž se původní sazby zvyšují o 300% resp. o 400%.

Po provedeném meziministerském připomínkovém řízení byla osnova zmíněného dekretu zaslána pod č. j. 51.779-IV/1. odděl. 1945 v dohodnutém znění pro schůzi vlády.

Dříve než byla osnova vládou schválena, byly ceny životních potřeb znovu zvýšeny, takže navrhované sazby náhrad a srážek za přechodné ubytování podle zákona o ubytování vojska bylo nutno přizpůsobiti novému zvýšení cenového indexu. Byly proto sazby, navržené zmíněnou osnovou zvýšeny o dalších 200% původních sazeb osnovou č. j. 59.808-IV/1. odd. 1945. Tyto sazby zůstávají nezměněny i v této osnově.

Takto navržené sazby jsou přiměřené dnešním hospodářským poměrům a odpovídají intencím zákona o ubytování vojska. Při stanovení sazeb podle jmenovaného zákona, je totiž vycházeti ze zásady, že ubytování vojska má býti poskytováno v soukromých bytech. Pokud obce poskytují přechodné ubytování v hotelích, přesunují tím tuto zákonnou povinnost, aby zprostili příslušníky obce od ubytovací povinnosti v soukromých domech. Ubytování vojenských gážistů v hotelích vyžaduje ovšem vyšších nákladů, které však jsou způsobeny zmíněným opatřením obcí. Je proto správné, aby obce nesly rozdíl ubytovacích nákladů v soukromých domech na jedné straně a v hotelích na straně druhé. Dále jest uvážiti, že přechodné ubytování vojenských gážistů je požadováno skoro výlučně v obcích, kde je trvalá vojenská posádka. Trvalé vojenské posádky přinášejí obcím značný hospodářský prospěch, jak dokazuje nejlépe skutečnost, že četné obce se velmi usilovně ucházejí o zřízení trvalé vojenské posádky. Zmíněný hospodářský prospěch obcí převažuje nesporně mnohonásobně rozdíl, vznikající obcím poskytováním přechodného ubytování vojenských gážistů v hotelích proti ubytování v soukromých domech.

Do osnovy zákona jsou nově pojaty sazby náhrad za garážování motorových vozidel vojenské správy. Tyto sazby byly navrženy podle zkušeností získaných v nejnovější době a odpovídají průměrným sazbám v podnicích toho druhu.

Navrhované zvýšení náhrad a srážek při přechodném ubytování podle zákona o ubytování vojska si vyžádá nákladu asi 12,000.000 Kčs. Úhrada této částky bude provedena v mezích prostředků na ubytovací výdaje (pol. 31), tit. 2 rozpočtu kap. 5 "Ministerstvo národní obrany" na rok 1947. V případě, že by potřebná částka nebyla uvedeným způsobem kryta, bude úhrada nalezena podle § 8 zák. č. 234/1946 Sb.

V Praze dne 21. března 1947.