Vláda, odpovídajíc na interpelaci poslanců
dr. Rozehnala a druhů, ministru vnitra a vládě
ve věci konfiskace majetku (tisk 275), sděluje toto:
1. Konfiskace majetku podle dekretu presidenta republiky ze dne
25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci
nepřátelského majetku a Fondech národní
obnovy, není opatřením trestně-právním,
nastává ze zákona a deklarují ji správní
orgány, aniž je zapotřebí zaváděti
proti osobám, jejichž majetek se konfiskuje, jakékoliv
trestní řízení.
2. Skutkové podstaty, s nimiž spojuje dekret č.
108/1945 Sb., jako následek konfiskaci, nejsou shodné
se skutkovými trestními podstatami uvedenými
v dekretech presidenta republiky ze dne 19. června 1945,
č. 16 Sb., o potrestání nacistických
zločinců, zrádců a jejich pomahačů
a o mimořádných lidových soudech,
a ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání
některých provinění proti národní
cti. Tak na př. první část ustanovení
§ 1, odst. 1, č. 3 (slova "osob fysických,
které vyvíjely ..... okupanty") se vztahují
časově na celou dobu trvání Československé
republiky a nikoliv jen na t. zv. dobu zvýšeného
ohrožení republiky, jak tomu je u dekretů č.
16/1945 a č. 138/1945 Sb. Právě tak závěr
citovaného ustanovení, v němž se mluví
o nadržování germanisaci nebo maďarisaci
a o strpění závadné činnosti
u osob, spravujících majetek nebo podnik, se týká
osob, které se zpravidla trestně podle dekretů
č. 16/1945 Sb a č. 138/1945 Sb. nestíhají.
3. Závady uvedené pod 1. a 2. jsou rozvedeny ve
"Směrnicích pro provádění
soupisu konfiskovaných a retribučních majetkových
podstat", které vydal osídlovací úřad
a Fond národní obnovy v Praze. Interpelace cituje
ve svém odstavci 6 stať z kapitoly II, písm.
g) těchto směrnic (str. 7), v nichž se mluví
o tom, který majetek má býti pojat do soupisu.
Na témže místě "Směrnic"
je však uvedeno ještě toto další
vysvětlení: "Neznamená to, že by
se jim (t. j. osobám stíhaným podle dekretu
č. 16 nebo č. 138/1945 Sb. a osobám, na které
veřejné mínění poukazuje, že
by podle těchto dekretů měly býti
stíhány) tímto soupisem majetek konfiskoval,
nebo že vzetím do soupisu majetek určitě
konfiskován bude. O konfiskaci rozhodne příslušný
národní výbor bez ohledu na tento soupis.
My však musíme míti soupis úplný
a sepíšeme vše, o čem není zcela
jisto, že konfiskaci určitě podléhá
.... Záleží na úsudku soupisových
orgánů, aby takovéto informace od obyvatelstva
správně posoudily a odmítly případy,
kdy se jim dostává informace nesmyslné, nebo
je-li patrno, že informace je dávána neobjektivně
(na př. ze záští, osobní msty,
ze ziskuchtivosti atd.)."
Z této úplné citace vysvitne pak účel
soupisu upraveného "Směrnicemi", t. j.
co nejpodrobnější a nejúplnější
evidence majetkových podstat jako základ pro všechna
další zákonná opatření
stran zkonfiskovaného majetku, jejichž hlavním
účelem bude zabrániti, aby státu uniklo
cokoliv z majetku zákonem zkonfiskovaného, a znemožniti
tak protiprávní poškození státu.
Je rovněž patrno, že při rozhodování
o konfiskaci jsou národní výbory vázány
výhradně ustanoveními dekretu č. 108/1945
Sb., nikoliv provedeným soupisem, takže "Směrnice"
meritorně nemají vlivu na konfiskační
řízení. Na řádné provádění
konfiskačního řízení ministerstvo
vnitra trvale dozírá.
Z uvedeného vyplývá dále, že
"Směrnice" nejsou v rozporu se zákonným
stavem. "Směrnice" nebyly uveřejněny,
poněvadž jsou pouhou interní instrukcí,
která slouží vnitřním úředním
potřebám osidlovacího úřadu
a Fondu národní obnovy a která se nedotýká
právní sféry třetích osob.
4. Pokud jde o otázku, že konfiskací jsou nepřímo
postiženi také nevinní a národně
spolehliví rodinní příslušníci
české (slovenské) národnosti, sluší
především podotknouti, že tyto osoby nejsou
z přídělu konfiskovaného majetku vyloučeny.
Na zmírnění tvrdostí v těchto
případech bude pamatováno ještě
vhodným legislativním opatřením, jehož
návrh se studuje. Tím by se stalo bezpředmětným
použití zmocnění podle § 2, odst.
1 dekretu č. 108/1945 Sb.