Hledíc k postavení, v němž se nacházeli navrátilci na území bývalých vojenských cvičišť, přihlíželo ministerstvo financí také při uvolňování vázaných vkladů ku zvláštním jejich potřebám; navrátilcům bylo umožněno získati peněžní prostředky nutné k obnově jejich hospodářství těmito opatřeními:

a) Bezprostředně po provedené výměně platidel uvolňovalo se jim z vázaných vkladů mimořádně po 1000 Kčs na rodinu jako první výpomoc na živobytí.

b) V rámci směrnic ministerstva financí pro uvolňování vázaných vkladů poskytnuto bylo uvolnění na nápravu válečných škod, pokud vyžadovaly bezodkladného zásahu; uvolňování prováděly peněžní ústavy ve své pravomoci do výše 5000 Kčs, jinak Národní banka Československá na individuální žádosti.

c) Podle úmluvy se Sdružením českých měst a obcí vyvlastněných za okupace uvolňovalo se navrátilcům kromě toho paušálně po 10.000 Kčs na nejnutnější opravy budov a na opatření inventáře, aniž byly předem žádány doklady o potřebě.

d) Podle vládního usnesení ze dne 8. ledna 1946 uvolňovalo se zemědělcům a zahradníkům postiženého území 40% ceny celoročního kontingentu obilí, dobytka nebo zeleniny, který by byli povinni odvésti, kdyby byli mohli v roce 1945 hospodařiti na svých pozemcích. Další možnosti opatření potřebných peněžních prostředků byly dány jednak vyhrazením nároku na přiměřené zálohy na náhradu válečných škod těm, kteří byli přímo poškozeni válečnými událostmi, jakož i po skytnutím 3¹/₂% úvěru státem zaručeného, jehož úrok je hrazen z veřejných prostředků.

V rámci možností, daných měnovou situací, vyšlo se obyvatelstvu, vrátivšímu se na území bývalých vojenských cvičišť, při uvolňování vázaných vkladů krajně vstříc uvedenými výhodami, jichž se v tomto rozsahu nedostalo ostatním skupinám obyvatelstva, postiženým přímými válečnými škodami na majetku i na životech. Se zřetelem na předpoklad alespoň relativní rovnoměrnosti v uspokojování nároků z vázaných vkladů nelze proto před obecným rozřešením otázky vázaných vkladů uvolniti t. č. veškeré vkladové zbytky, které navrátilcům z jejich vkladů po uvedených mimořádných uvolněních ještě zbývají.

Pokud jde o dlužné daně za dobu nuceného vystěhování, učinilo již ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství opatření, aby berní úřady vykázaly veškeré daňové a poplatkové nedoplatky osob bydlících na Sedlčansku a Neveklovsku za dobu od vypuzení vlastníka až do navrácení majetku buď vlastníkovi nebo jeho dědicům. Nedoplatky tohoto druhu zaplatí za takovéto poplatníky ministerstvo zemědělství; jakékoli vymáhání uvedených nedoplatků jak berní tak i soudní exekucí bylo zastaveno.

Ministerstvo zemědělství sleduje od počátku bedlivě potřeby všech zemědělců, poškozených zásahy okupantů v době nesvobody. Zejména si všímá všech problémů spojených s hospodářskou obnovou nejvíce postižených oblastí, jimiž jsou území bývalých německých vojenských cvičišť (v Čechách zejména Benešovsko včetně Neveklovska a Sedlčanska, na Moravě Vyškovsko) a postaralo se, aby tyto kraje byly co nejrychleji zapojeny do hospodářského života.

Hned po revoluci vytvořena byla v rámci ministerstva zemědělství zvláštní pracovní skupina, která se, bez ohledu na nevyřešené dosud právní předpoklady, starala soustavným způsobem o likvidaci německých zásahů do české pozemkové držby spolu s koordinačními výbory postižených obcí a okresů, vytvořenými u zemských národních výborů v Praze a Brně. Nyní podle ustanovení § 16 zákona č. 128/1946 Sb. přešla správa veškerého restitučního majetku a tím i likvidace německých zásahů na území vojenských cvičišť na Fond národní obnovy, jemuž odevzdává ministerstvo zemědělství k 1. březnu 1947 příslušný administrativní aparát.

Ministerstvo zemědělství poukazovalo při přípravě všech legislativních opatření, směřujících k odstranění následků války a okupace a k obnově hospodářského života, soustavně na mimořádně těžkou situaci zemědělců, vystěhovaných z oblasti bývalých německých cvičišť a snažilo se v projednávaných osnovách opatřiti příslušné zákonné předpoklady ve prospěch postižených zemědělců.

Sem spadají zejména:

a) restituční zákon č. 128/1946 Sb.,

b) zákon č. 161/1946 Sb. o zálohách na náhradu za některé škody válečné a škody způsobené mimořádnými poměry a směrnice o poskytování záloh, vydané podle tohoto zákona ministerstvem vnitra (Ú. l. I, b. č. 1947, částka 199/1946), v nichž okruh osob poškozených přímými válečnými činy, na něž se vztahoval předchozí dekret č. 82/1945 Sb., byl rozšířen též s hlediska potřeb osob poškozených nepřátelskou okupací vůbec,

c) zákon č. 86/1946 Sb. o stavební obnově, který umožní postiženým zemědělcům získati levný stavební úvěr na znovuvybudování okupanty zničených nebo poškozených usedlostí se státní zárukou příp. i se státním příspěvkem až do výše 100% anuit.

Obdobně i v jiných připravovaných osnovách se přihlíží k velké skupině zemědělců, postižených zásahy německých okupantů.

Za spolupůsobení ministerstva zemědělství byly postiženým v oblasti bývalých německých vojenských cvičišť vyplaceny zálohy na škody způsobené mimořádnými poměry a válkou

Ministerstvo zemědělství poskytlo ze svých rozpočtových prostředků postiženým oblastem v okresích Sedlčany a Neveklov tyto jednorázové podpory:

Okres Sedlčany:

Okres Benešov, včetně Neveklovska:

Ministerstvo zemědělství dodalo zemědělcům z území býv. německých cvičišť a místa válkou těžce postižených v Čechách a na Moravě za provedení akce t. zv. zeleného hnojení za účelem rekultivace půdy strojená hnojiva v hodnotě 1¹/₂ milionu Kčs bezplatně. Tato akce bude na žádost Jednotného svazu českých zemědělců opakována pro ty, kteří se jí nemohli loňského roku z vážných důvodů zúčastniti.

Ministerstvo zemědělství bude i v roce 1947 poskytovati v rámci svých rozpočtových možností obcím na území býv. německých vojenských cvičišť podpory pro obecně užitečné účely, zejména v souvislosti s odstraněním škod způsobených okupací.

Ministerstvo dopravy je si vědomo dopravních nedostatků na Sedlčansku a Neveklovsku a snaží se podle daných možností zjednati nápravu. K devíti autobusovým linkám ČSD, které jsou dnes provozovány v uvedeném kraji (linky Petrovice - Sedlčany - Neveklov - Praha, Sedlčany - Borotín, Sedlčany - Petrovice, Sedlčany - Kamýk n. Vlt., Neveklov - Maršovice a Neveklov - Benešov, Neveklov - Netvořice, Olbramovice - Ml. Vožice, Votice - Vlašim, Votice - Sedlec - Milevsko), přibudou podle dvouletého budovatelského programu další linky, a to linka Příbram - Sedlec - Benešov a Sedlčany - Sedlec - Tábor. Další rozšiřování autobusové dopravy naráží na nedostatek autobusů; jak známo, jest nutno krýti cestovní potřebu dělnictva v průmyslových oblastech a nejnutnější spojení v navrácených pohraničních krajích.

Vedle akcí vylíčených v odpovědích k bodu 1 - 3 jest se zmíniti o podpoře z výtěžků UNRRA, která Sedlčansku a Neveklovsku již byla nebo ještě bude v roce 1947 poskytnuta z rozpočtových prostředků z kap. 28 UNRRA rozpočtu na r. 1947. Ostatní akce rázu zdravotního, sociálního, školského a průmyslového jsou projednávány příslušnými ministerstvy a na jednotlivé akce jsou již uvolňovány nebo byly již uvolněny první části podpor, aby mohlo býti započato s jejich prováděním.

Tato velmi rozsáhlá akce ministerstva financí týká se všech válkou i okupací poškozených nebo t. zv. zanedbaných krajů, jichž jest v zemích českých asi 85.

Z prostředků UNRRA přichází v r. 1947 pro použití na Sedlčansku a Neveklovsku částka asi 100 - 150 mil. Kčs, která bude uvolňována na prováděné akce postupně podle jejich pořadí naléhavosti.