Vládní návrh zákona o postavení
redaktorů a o Svazech novinářů (tisk
216) byl projednáván ve společné schůzi
výborů informačního a právního
dne 27. listopadu 1946. Potom byla zvolena společná
subkomise výborů právního a informačního,
která ve svých schůzích, konaných
dne 21. ledna 1947, 12. února 1947, 26. února 1947,
4. března 1947 a 12. března 1947 podrobně
projednala a přepracovala vládní návrh
(tisk 216). Znění, jak je připravila subkomise,
schválil informační výbor ve své
schůzi, konané dne 19. března 1947. Tento
výbor současně zmocnil výbor právní
k legislativní úpravě návrhu a dvou
otázek, a to v § 2, odst. 1, písm. c) se zřetelem
k poměrům slovenským a § 17, odst. 4
ve věci sídla disciplinárního soudního
senátu. Takto přepracovaný návrh doporučuje
informační výbor plenu ústavodárného
Národního shromáždění
k ústavnímu schválení.
Právní výbor projednal vládní
návrh zákona o postavení redaktorů
a o Svazech novinářů se změnami, které
v tomto návrhu byly učiněny výborem
informačním, a ztotožnil se s takto upraveným
a změněným návrhem. Zároveň
usnesl se na některých dalších úpravách
rázu jen stylistického, pokud se týče
takových, jichž formulaci výslovně výbor
informační ponechal výboru právnímu.
Jsou to tyto úpravy, pokud se týče, změny:
V § 1, jak byl přijat výborem informačním,
vypouštějí se úvodní a závěrečná
uvozovka.
V § 2, lit. b), v druhé řádce slovo:
"ač-li" bude zníti správně:
"ačli".
§ 2, lit. c), poslední věta bude zníti
takto:
"Při odsouzení jen k trestu veřejného
pokárání pro provinění proti
národní cti nebo podle § 5 nařízení
Slovenské národní rady č. 33/45 Sb.
n. SNR může disciplinární rada příslušného
svazu na žádost odsouzeného, nešlo-li
o čin spáchaný při výkonu novinářské
činnosti, posouditi, zda čin je takového
rázu, že odůvodňuje vyloučení
z redaktorské činnosti na určitou dobu nebo
navždy."
§ 4 ve znění schváleném informačním
výborem upravuje se jen stylisticky a tiskově takto:
Redaktor (čekatel):
a) smí přijímati příkazy a
pokyny jen od svého bezprostředního představeného
ve smyslu a v rozsahu uzavřené pracovní smlouvy.
Jest zavázán mlčenlivostí o věcech
jemu jako redaktoru svěřených a pro uveřejnění
neurčených. Jinak vykonává své
povolání svobodně a nezávisle a řídí
se při něm svým přesvědčením;
b) jest povinen horlivě, věcně a svědomitě,
slušně a pravdivě plniti úkoly jemu
svěřené a dbáti své redaktorské
cti;
c) jest povinen vystříhati se jakéhokoliv
porušení práv jiných redaktorů,
zaručených jim v tomto paragrafu;
d) nesmí přijímati od jiné osoby než
od svého zaměstnavatele v souvislosti s výkonem
svého povolání v podniku, v němž
je zaměstnán, přímo nebo nepřímo
žádné platy nebo výhody."
V § 5, odst. 5 za slovem "výbor" dodává
se "Ústředního svazu", takže
tento odstavec bude zníti:
"Výlohy Ústředního svazu hradí
se z příspěvků obou svazů.
Výši příspěvků stanoví
výbor Ústředního svazu."
§ 6, odst. 2, druhá věta bude zníti:
"Svazy jsou zejména povinny:".
Další znění nezměněno.
V § 7, odst. 4, v druhé větě vsunuje
se před slovo "schvaluje" slovo "které".
V § 9 návrhu, jak byl přijat informačním
výborem, v odstavci (1) první slovo "Předpokladem"
nahrazuje se slovem "Podmínkou". V témže
paragrafu v odstavci (3) v třetí větě
nahrazuje se slovo "pak" slovem "potom" a
poslední věta bude zníti: "Lhůta
běží ode dne doručení zamítavého
rozhodnutí; den doručení se do lhůty
nevčítá."
§ 12 návrhu, jak byl přijat informačním
výborem, odstavec (3) bude zníti:
"Disciplinární žalobce jest povinen říditi
se pokyny předsednictva a výboru svého svazu."
§ 14, odst. 5 bude zníti:
"Útraty disciplinárního řízení
hradí odsouzený, pokud nejde o útraty z průtahů
řízení jím nezaviněných.
Výši útrat stanoví disciplinární
rada."
V § 15, odst. 2, v první větě nahrazuje
se slovo "rozkazu" slovem "obeslání"
a poslední věta téhož paragrafu odstavce
2 bude zníti takto:
"Mimo to jest obviněný povinen uhraditi náklady
ústního jednání tím zmařeného."
V § 17, v odst. 5. slova "před disciplinárním
senátem" se nahrazují slovy "před
disciplinárním soudním senátem".
Tatáž změna se provádí v odstavci
6.
Odstavec 8 téhož paragrafu bude zníti:
"Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 běží
ode dne doručení rozhodnutí; den doručení
se do lhůty nevčítá."
V § 20 před slova "jejich odbočkách"
vsunuje se předložka "v".
Právní výbor doporučuje ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby návrh, tak jak byl přijat informačním
výborem, po svrchu uvedených změnách
a úpravách provedených výborem právním
byl ústavodárným Národním shromážděním
schválen.
Upravený text návrhu se připojuje jako příloha
tvořící součást této
zprávy.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Redaktorem je zaměstnanec časopiseckého
nebo zpravodajského podniku nebo zařízení,
který jako hlavní povolání vykonává
duševní činnost za tím účelem,
aby myšlenky, vyjádřené slovem nebo
obrazem, buď jeho vlastní nebo cizí, vyšly
tiskem v redakční části tiskopisu
nebo byly projeveny zvukovou reprodukcí.
(2) Ustanovení tohoto zákona vztahují
se na redaktory (čekatele) v pracovním poměru
soukromoprávním nebo veřejnoprávním.
(1) Redaktorem podle § 1 může býti,
kdo:
a) je československým státním občanem,
dosáhl 21 roků věku a není vyloučen
ze zápisu do stálých seznamů voličských;
b) byl činný po dobu nejméně šesti
měsíců jako redaktorský čekatel
(odstavec 2), ačli příslušný
svaz neuzná, že čekatelská doba byla
nahrazena dopisovatelstvím nebo externím spolupracovnictvím
nebo jiným způsobem, rovnocenným řádné
praxi čekatelské;
c) nebyl odsouzen podle dekretu presidenta republiky ze dne 19.
června 1945, č. 16 Sb., o potrestání
nacistických zločinců, zrádců
a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech, ve znění zákona
ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., nebo podle ustanovení
§ 4 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června
1945, č. 17 Sb., o Národním soudu, nebo kdo
nebyl pravoplatně odsouzen podle dekretu presidenta republiky
ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání
některých provinění proti národní
cti, doplněného zákonem ze dne 16. května
1946, č. 123 Sb., nebo podle nařízení
Slovenské národní rady ze dne 1. května
1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických
zločinců, okupantů, zrádců
a kolaborantů a o zřízení lidového
soudnictví, ve všech případech ve znění
předpisů je měnících a doplňujících.
Při odsouzení jen k trestu veřejného
pokárání pro provinění proti
národní cti nebo podle § 5 nařízení
Slovenské národní rady č. 33/45 Sb.
n. SNR může disciplinární rada příslušného
svazu na žádost odsouzeného, nešlo-li
o čin spáchaný při výkonu novinářské
činnosti, posouditi, zda čin je takového
rázu, že odůvodňuje vyloučení
z redaktorské činnosti na určitou dobu nebo
navždy;
d) nebyl pravoplatně odsouzen pro trestný čin,
spáchaný z pohnutky nízké nebo nečestné
nebo ke ztrátě čestných práv
občanských;
e) nebyl rozhodnutím podle § 11 tohoto zákona
zbaven způsobilosti býti redaktorem, pokud toto
omezení trvá.
(2) Do pracovního poměru jako redaktorští
čekatelé mohou vstoupiti osoby starší
18 let, které jinak jsou způsobilé státi
se redaktory. Po platové stránce posuzují
se čekatelé jako začátečníci.
(3) Nevyhovuje-li osoba, která je v pracovním
poměru redaktorském, podmínkám zákonem
stanoveným, je to důvod pro předčasné
zrušení pracovního poměru.
(4) Pro osoby, které v den, kdy tento zákon
nabyl účinnosti, byly již v pracovním
poměru podle zákona ze dne 3. července 1936,
č. 189 Sb., o pracovním poměru redaktorů,
neplatí podmínka dosaženého 21. roku
a šestiměsíční činnosti
čekatelské.
(5) Pokud se na osoby uvedené v § 1 a 2
nevztahují předpisy o pensijním zaopatření
veřejných zaměstnanců, platí
pro ně ustanovení § 124 zákona ze dne
21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách, ve znění předpisů
jej doplňujících a pozměňujících.
(1) Pokud nejde o označení při
výkonu redakční činnosti, smí
se nazývati "redaktorem" jen ten, kdo je redaktorem
podle ustanovení § 1 tohoto zákona.
(2) Osoby, které v platných právních
předpisech jsou označovány jako "odpovědný
redaktor", nazývají se nyní "odpovědný
zástupce listu".
(3) V periodických tiskopisech, vycházejících
alespoň jednou v týdnu, může býti
odpovědným zástupcem listu jen redaktor podle
ustanovení § 1 tohoto zákona.
Redaktor (čekatel):
a) smí přijímati příkazy a
pokyny jen od svého bezprostředního představeného
ve smyslu a v rozsahu uzavřené pracovní smlouvy.
Jest zavázán mlčenlivostí o věcech
jemu jako redaktoru svěřených a pro uveřejnění
neurčených. Jinak vykonává své
povolání svobodně a nezávisle a řídí
se při něm svým přesvědčením;
b) jest povinen horlivě, věcně a svědomitě,
slušně a pravdivě plniti úkoly jemu
svěřené a dbáti své redaktorské
cti;
c) jest povinen vystříhati se jakéhokoliv
porušení práv jiných redaktorů,
zaručených jim v tomto paragrafu;
d) nesmí přijímati od jiné osoby než
od svého zaměstnavatele v souvislosti s výkonem
svého povolání v podniku, v němž
je zaměstnán, přímo nebo nepřímo
žádné platy nebo výhody.
(1) Pro celé území republiky Československé
zřizuje se Ústřední svaz československých
novinářů se sídlem v Praze jako samosprávná
korporace. Jeho členy jsou: Svaz českých
novinářů a Sväz slovenských novinárov.
(2) Ústřední svaz jedná
o společných věcech, týkajících
se redaktorů a čekatelů vůbec, zlaďuje
činnost Svazu českých novinářů
a Sväzu slovenských novinárov a zastupuje tyto
svazy, zejména vůči cizině.
(3) Správu Ústředního svazu
a jeho hospodářství vede a jeho rozpočet
schvaluje devítičlenný výbor, který
se ustavuje z delegátů vyslaných výbory
obou svazů. Svazy stanoví stejný počet
náhradníků. Výbor volí ze svého
středu předsedu a dva místopředsedy,
kteří tvoří předsednictvo.
Předsednictvo svolává výbor, připravuje
pro výbor rozpočet a vyřizuje neodkladné
záležitosti s dodatečným schválením
výboru. Za Ústřední svaz podpisuje
předseda (místopředseda) a jeden člen
výboru. Oba svazy volí po jednom revisoru a jednom
náhradníku revisora, kteří nesmí
býti členy výboru. Revisoři podávají
zprávu svazům a dozorčímu úřadu.
(4) Výbor Ústředního svazu
se ustavuje po zvolení delegátů oběma
svazy na valných hromadách. Funkční
období jeho členů trvá jeden rok;
zůstávají ve funkci až do ustavení
nového výboru. Totéž platí o
revisorech.
(5) Výlohy Ústředního svazu
hradí se z příspěvků obou svazů.
Výši příspěvků stanoví
výbor Ústředního svazu.
(6) Jednací řád Ústředního
svazu, upravující vnitřní jednání
orgánů Ústředního svazu, vydá
výbor se schválením ministerstva informací.
Schválení může býti odepřeno,
jen pokud by byl formou nebo obsahem porušen zákon
nebo předpisy na jeho základě vydané.
Není-li schválení odepřeno do dvou
měsíců, považuje se jednací řád
za schválený. Tato ustanovení platí
také pro změny jednacího řádu.
(7) Ministerstvo informací je povinno pečovati
o to, aby Ústřednímu svazu a všem jeho
složkám i orgánům bylo možno rozvíjeti
co nejúčinněji svou činnost. Dozírá
na to, aby činností Ústředního
svazu, jeho složek a orgánů nebyl porušen
zákon a předpisy na jeho základě vydané.
(1) Svaz českých novinářů
se sídlem v Praze a Sväz slovenských novinárov
se sídlem v Bratislavě se zřizují
jako samosprávné korporace.
(2) Úkolem obou svazů jest zastupovati
a hájiti ideové a věcné zájmy
tisku a zájmy členstva. Svazy jsou zejména
povinny:
a) hájiti svobody ústavou zaručené;
b) pečovat o to, aby bylo umožněno demokratické,
svobodné a spolehlivé zpravodajství;
c) pečovati o to, aby jejich členové řádně
plnili své povinnosti, plynoucí z jejich poslání
a odpovědnosti vůči veřejnosti, nezasahujíce
do svobod uvedených pod písm. a);
d) vésti v evidenci členy svazu a rozhodovati ve
sporných případech, jsou-li splněny
podmínky §§ 1 a 2 tohoto zákona.
(3) Redaktoři (§ 1) a čekatelé
(§ 2, odst. 2) jsou buď členy Svazu českých
novinářů se sídlem v Praze nebo Sväzu
slovenských novinárov se sídlem v Bratislavě.
O pochybných případech a o organisační
příslušnosti redaktorů a čekatelů
zaměstnaných u ústředních úřadů
a celostátních organisací a institucí
rozhoduje výbor Ústředního svazu.
(1) Orgány svazu jsou:
a) valná hromada;
b) předseda;
c) předsednictvo;
d) výbor;
e) disciplinární rada;
f) revisoři účtů.
(2) Veškeré orgány svazů,
jakož i delegace do výboru Ústředního
svazu jsou založeny na zásadě poměrného
zastoupení. V tomto rámci budiž volbou určen
výběr osob a jejich pořadí. Předsedy
svazů, členy výborů (náhradníky),
delegáty do výboru Ústředního
svazu (náhradníky), členy disciplinárních
rad a revisory účtů (náhradníky)
volí valné hromady na jeden rok. Je-li podána
více než jedna kandidátní listina, volí
se lístky podle zásady rovného a tajného
hlasování. Členy předsednictev svazů,
s výjimkou předsedů, volí výbory
svazů.
(3) Volby předsedů svazů, výborů,
disciplinárních rad a revisorů účtů,
provedené valnou hromadou, potvrzuje ministr informací
(pověřenec informací). Potvrzení může
býti odepřeno, jen byl-li porušen zákon
nebo předpis na jeho základě vydaný.
Není-li potvrzení odepřeno do dvou měsíců
ode dne podání oznámení o výsledku
voleb, považují se volby za schválené.
(4) Organisační řády, jednající
o pravomoci orgánů svazů, o jejich složení,
jakož i o právech a povinnostech členů,
budou v rámci tohoto zákona stanoveny vládním
nařízením, vydaným po slyšení
obou svazů. Ve svém vnitřním jednání
se řídí svazy jednacími řády,
které projednají valné hromady svazů
a které schvaluje po dohodě výborů
obou svazů ministr informací, pokud se týká
Sväzu slovenských novinárov, po dohodě
s pověřencem informací. Schválení
může býti odepřeno, jen pokud by byl
formou usnesení nebo jeho obsahem porušen zákon
nebo předpisy na jeho základě vydané.
Není-li schválení odepřeno do dvou
měsíců, považuje se jednací řád
za schválený. Tato ustanovení platí
také pro změnu organisačního a jednacího
řádu.
(5) Na zaměstnance svazů se vztahují
předpisy o pracovním poměru soukromoprávním.
(6) Ministr informací, pokud jde o Svaz českých
novinářů a pověřenec informací,
pokud jde o Sväz slovenských novinárov, jsou
povinni pečovati, aby svazům i všem jejich
složkám a orgánům (odbočkám,
sekcím a zájmovým skupinám) bylo možno
co nejúčinněji rozvíjeti svou činnost.
Dozírají na to, aby jejich činností
nebyl porušen zákon nebo předpisy na jeho základě
vydané.
(1) Svazy jsou povinny zřizovati jako své
vnitřní orgány odbočky, sekce a zájmové
skupiny, při zachování stejných práv
a povinností všech členů. Jejich činnost
se řídí ustanoveními organisačního
řádu, nemůže však zahrnovati pravomoc
disciplinární. Svazy dozírají nad
činností odboček, sekcí a zájmových
skupin a potvrzují volby jejich funkcionářů.
Mohou odbočku, sekci nebo zájmovou skupinu rozpustiti.
Odbočka, sekce nebo zájmová skupina může
se odvolati z rozhodnutí výboru svazu k valné
hromadě, jejíž usnesení je konečné.
(2) Orgánem odbočky, sekce nebo zájmové
skupiny jsou:
a) valná hromada;
b) předseda;
c) výbor;
d) revisoři účtů.
(3) Funkcionáři odbočky, sekce
nebo zájmové skupiny jsou voleni valnou hromadou
odbočky, sekce nebo zájmové skupiny podle
ustanovení § 7, odst. 2.
(1) Podmínkou výkonu povolání
podle §§ 1 a 2 je členství v příslušném
svazu. Zatímní výkon povolání
je možný již od podání přihlášky
podle odstavce 2 až do případného rozhodnutí
podle odstavce 3. Členství ve svazu se zachovává
po skončení pracovního poměru podle
§ 1, nejdéle však po dobu jednoho roku. Členství
redaktorů, kteří vstoupí do invalidního
nebo starobního důchodu, upraví organisační
řády svazů.
(2) Kdo poprvé vstoupí do pracovního
poměru (§ 1 a § 2, odst. 2) nebo kdo obnoví
pracovní poměr redaktorský po uplynutí
roční lhůty (odstavec 1), je povinen se přihlásiti
do příslušného svazu do osmi dnů.
Povinnost oznámiti příslušnému
svazu přijetí nového redaktora nebo čekatele
má v téže lhůtě i zaměstnavatel.
(3) Předsednictvo příslušného
svazu prozkoumá, zda u přihlášeného
jsou splněny podmínky v tomto zákoně
stanovené. Nejsou-li tyto podmínky řádně
prokázány, vrátí přihlášku
k doplnění. Neshledá-li předsednictvo
ani potom podmínky členství za splněné,
přihlášku písemně zamítne.
Z rozhodnutí předsednictva může se přihlášený
odvolati do 15 dnů k výboru svazu, a z rozhodnutí
výboru Svazu českých novinářů
do 15 dnů k ministerstvu informací, z rozhodnutí
Sväzu slovenských novinárov v téže
lhůtě k pověřenectvu informací.
Lhůta běží ode dne doručení
zamítavého rozhodnutí; den doručení
se do lhůty nevčítá.
Redaktor (čekatel), který poruší povinnosti
stanovené v § 4, jakož i člen nebo funkcionář
Ústředního svazu, svazů, jejich odboček,
sekcí nebo zájmových skupin, který
poruší povinnosti, jež mu členství
nebo funkce ukládají, bude potrestán pořádkovým
nebo disciplinárním trestem, uloženým
řízením podle tohoto zákona.
(1) Pořádkový trest, který
ukládají předsednictva svazů, jest
neveřejná výstraha.
(2) Disciplinární tresty, které
ukládají disciplinární rady svazů,
jsou:
a) napomenutí;
b) důtka;
c) pokuta do 10.000 Kčs;
d) zákaz vykonávati činnost podle §§
1 a 2 nejdéle na dobu jednoho roku;
e) vyloučení ze svazu s tím, že před
uplynutím tří let nemůže být
za člena znovu přijat. Tento trest může
býti vysloven, jen když jde o provinění
zvláště těžké, zejména
jde-li o neuposlechnutí zákazu uvedeného
pod písm. d) a jen tenkráte, když dříve
byly alespoň dvakráte vysloveny disciplinární
tresty jiné.
(3) Disciplinární rady svazů působí
také jako smírčí orgány ve
sporech mezi členy.
(1) Předsednictvo svazu zvolí některého
člena svazu za disciplinárního žalobce
na dobu jednoho roku. Tento nesmí býti zároveň
členem disciplinární rady, disciplinárního
soudního senátu nebo zástupcem obžalovaného.
(2) Disciplinární žalobce podává
a zastupuje žalobu, podává návrhy a
koná vůbec vše potřebné podle
zákonných předpisů, může
kdykoliv nahlížeti do spisů nebo žádati
sdělení obsahu spisů; disciplinární
řízení nesmí tím však
býti zdržováno.
(3) Disciplinární žalobce jest povinen
říditi se pokyny předsednictva a výboru
svého svazu.
(1) Proti rozhodnutí disciplinární
rady o zahájení disciplinárního řízení
není opravného prostředku. Proti rozhodnutí,
jímž se odmítá zahájiti vyšetřování,
může disciplinární žalobce podati
stížnost k disciplinárnímu soudnímu
senátu.
(2) Je-li disciplinárně stíhán
člen Národního shromáždění,
jest dbáti zákonných předpisů
o imunitě (nestihatelnosti).
(1) Jednání před disciplinární
radou děje se ústně po předchozím
vyšetřování. Obviněný
může a k výzvě disciplinární
rady je povinen se jednání zúčastniti.
(2) Obviněný má právo stanoviti
si obhájce z členů svého svazu, nebo
z osob oprávněných obhajovati ve věcech
trestních. Obhájce nemůže býti
členem disciplinární rady, disciplinárního
soudního senátu, disciplinárním žalobcem
nebo vyšetřujícím komisařem.
Pro obhájce platí přiměřeně
ustanovení trestních soudních řádů.
(3) Členové svazu jsou povinni vypovídati
jako svědkové a dávati posudky jako znalci
vyšetřujícím komisařům
a disciplinární radě.
(4) Soudy a veškeré úřady
jsou povinny na požádání poskytnouti
disciplinární radě právní pomoc.
(5) Útraty disciplinárního řízení
hradí odsouzený, pokud nejde o útraty z průtahů
řízení jím nezaviněných.
Výši útrat stanoví disciplinární
rada.
(1) Disciplinární rada může
uložiti i opětovně pořádkové
pokuty od 50 do 1.000 Kčs členům, kteří
nekonají bez dostatečného důvodu povinnosti
stanovené v § 14, odst. 3.
(2) Neuposlechne-li obviněný bez řádné
omluvy obeslání, aby se osobně dostavil k
ústnímu jednání, uloží
mu disciplinární rada pořádkovou pokutu
od 100 do 2.000 Kčs. Mimo to jest obviněný
povinen uhraditi náklady ústního jednání
tím zmařeného.
(1) Disciplinární rady svazů rozhodují
ve tříčlenných senátech.
(2) Disciplinární rada rozhoduje podle
svého přesvědčení, k němuž
dospěla svědomitým zkoumáním
všech důkazů, nejsouc vázána
osvobozujícím rozsudkem trestního soudu.
(3) Disciplinární rada, rozhodujíc
o trestu, přihlédne k disciplinárnímu
trestu, který byl obviněnému uložen
jinými veřejnoprávními orgány.
Může upustiti od potrestání, uzná-li,
že předchozí disciplinární trest
byl postačující. Stejně postupují
jiné veřejnoprávní orgány,
stíhají-li disciplinárně někoho,
kdo byl již disciplinární radou pro týž
čin potrestán.
(1) Z nálezu předsednictva svazu podle
§ 11, odst. 1 lze se odvolati do 15 dnů k disciplinární
radě; tato rozhodne konečným nálezem,
který není dovoleno uveřejniti.
(2) Z jiného nálezu disciplinární
rady lze se odvolati k disciplinárnímu soudnímu
senátu do 15 dnů. Proti jiným rozhodnutím
disciplinární rady lze si stěžovati
v téže lhůtě k disciplinárnímu
soudnímu senátu.
(3) Disciplinární soudní senát
rozhoduje jako konečná stolice o odvoláních
a stížnostech podle předchozího odstavce.
Stížnosti nebo odvolání k jinému
orgánu nebo soudu nejsou přípustny.
(4) Disciplinární soudní senát
se zřizuje u Nejvyššího soudu v Brně.
Senát se skládá z předsedy a dvou
přísedících. Předsedu jmenuje
president Nejvyššího soudu ze soudců tohoto
soudu. Přísedící určuje předseda
senátu z osob označených výborem Ústředního
svazu. Ústřední svaz označí
z členů obou svazů, pokud možno práva
znalých, nejméně čtyři přísedící
a týž počet náhradníků,
přihlédaje při tom, aby byly rovnoměrně
zastoupeny oba svazy. Rovnoměrné zastoupení
obou svazů budiž zachováno i při sestavení
senátu.
(5) Zástupce obžaloby před disciplinárním
soudním senátem volí výbor Ústředního
svazu. Ustanovení § 12 platí přiměřeně.
(6) Pro řízení před disciplinárním
soudním senátem jest užíti obdobně
předpisů §§ 11 až 16.
(7) O obnově disciplinárního řízení
platí obdobně ustanovení trestních
řádů o obnově trestního řízení.
(8) Lhůty uvedené v odstavcích
1 a 2 běží ode dne doručení rozhodnutí;
den doručení se do lhůty nevčítá.
Podrobnější předpisy o řízení
před disciplinární radou a disciplinárním
soudním senátem budou upraveny organisačními
řády podle § 7.
Pokuty a útraty disciplinárního řízení,
jakož i členské příspěvky
na základě výkazu nedoplatků, podepsaného
předsedou příslušného svazu,
se vymáhají politickou exekucí. Pokuty připadají
příslušnému svazu, který jich
použije k podpoře svých sociálních
zařízení.
Veškeré funkce v Ústředním svazu,
ve svazech, v jejich odbočkách, sekcích nebo
zájmových skupinách, jsou čestné
a funkcionáři mají nárok jen na náhradu
skutečných výloh z prostředků
svazů.
"Národní svaz novinářů"
se sídlem v Praze a "Tlačová komora"
v Bratislavě zanikají dnem, kdy tento zákon
nabude účinnosti. Jejich majetek převezmou
příslušné svazy.
Svazy jsou povinny svolati první valné hromady do
tří měsíců ode dne účinnosti
tohoto zákona.
Jednání a opominutí příčící
se tomuto zákonu, pokud se jich dopustily osoby, které
nejsou členy svazů, trestají, nejde-li o
čin přísněji trestný, okresní
národní výbory pokutou do 50.000 Kčs
nebo vězením do šesti měsíců.
Pro případ nedobytnosti jest zároveň
uložiti podle míry zavinění náhradní
trest vězení do šesti měsíců.
(1) Ustanovení § 1, odst. 1 zákona
ze dne 3. července 1936, č. 189 Sb., o pracovním
poměru redaktorů, se mění a zní:
"Ustanovení tohoto zákona platí pro
pracovní poměr zaměstnanců časopiseckého
nebo zpravodajského podniku nebo zařízení,
kteří jako hlavní povolání
vykonávají duševní činnost za
tím účelem, aby myšlenky, vyjádřené
slovem nebo obrazem, buď jejich vlastní nebo cizí,
vyšly tiskem v redakční části
tiskopisu nebo byly projeveny zvukovou reprodukcí. Tyto
osoby se v dalších ustanoveních nazývají
redaktory."
(2) Ostatní ustanovení zmíněného
zákona, zejména ustanovení § 14, zůstávají
v platnosti.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou jej ministři
(pověřenci) informací a sociální
péče v dohodě se zúčastněnými
ministry (pověřenci).