§ 1.

Všechny předpisy o poplatku z obchodních a živnostenských knih se zrušují.

Předpisy o poplatku z repertorií, vedených o notářských jednáních, a z protestních protokolů (saz. pol. 29/74, věta prvá poplatkového zákona) a o poplatku z jednací knihy, knihy protestů a depositní knihy veřejných notářů [saz. pol, 24/65, písm. g) poplatkových pravidel] se zrušují.

Ustanovení §§ 1 a 2 se vztahují také na knihy, u nichž vznikla poplatková povinnost podle dosavadních předpisů v době od 1. ledna 1947 do dne, kdy tento zákon nabývá účinnosti. Zapravené poplatky se nevrátí.

Předpisy o poplatku z výpisů z obchodních a živnostenských knih (§ 8, odst. 6 a 7 zákona ze dne 19. února 1946, č. 32 Sb., o sjednocení a úpravě některých poplatkových předpisů) zůstávají v platnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.

Vládním nařízením ze dne 9. srpna 1943, č. 237 Sb., kterým se zrušují poplatky z některých obchodních písemností, byla mimo jiné zrušena ustanovení o poplatcích z obchodních a živnostenských knih, jakož i z notářských repertorií a protestních protokolů. Zákonem ze dne 19. února 1946, č. 32 Sb., o sjednocení a úpravě některých poplatkových předpisů, byla v podstatě obnovena výlučná platnost právních předpisů československého státu, vydaných do 29. září 1938, a tím byly v zemích České a Moravskoslezské obnoveny také poplatky z uvedených knih. Při obnovení těchto poplatků převládaly důvody rozpočtové. Současně byla poplatková ustanovení o obchodních a živnostenských knihách soustředěna a sjednocena (§ 8 -cit. zák.).

Poplatky z obchodních knih jsou ekvivalentem za ochranu a zabezpečení práv, poskytovaných státem poplatkovým subjektům za řádné vedení obchodních a živnostenských knih, jež byly průkazními písemnostmi podle předpisů obchodních zákonů. Tyto předpisy byly změněny zákonem ze dne 25. října 1946, č 204 Sb., kterým se mění některé předpisy o obchodních knihách, tak, že také u řádně vedených knih platí zcela zásada volného uvažování důkazů. I za tohoto stavu zvyšovala by se nesporně dosavadním způsobem vybírání poplatků průkaznost těchto písemností. Avšak o řádné vedení obchodních a živnostenských knih k účelům v zákoně vyznačeným je postaráno zákonem ze dne 16. května 1946, č. 116 Sb., o jednotné organisaci podnikového početnictví, a předpisy podle něho vydanými. Třeba poznamenati, že stále se vyvíjející systémy moderního účetnictví vyvolávají obtíže při aplikaci předpisů o poplatku z obchodních knih, čímž se administrativa zdražuje. Finanční správa vzdává se tohoto pramene státního příjmu také z toho důvodu, aby poplatkový předpis nebyl na překážku vývoji a organisaci moderního účetnictví.

Tímto ustanovením zrušují se všechna ustanovení poplatkového zákona a poplatkových pravidel, jakož i předpisy je doplňující, pokud se týkají poplatku z obchodních a živnostenských knih.

Písemnosti tam uvedené slouží obdobnému účelu jako obchodní a živnostenské knihy. Také způsob vybírání poplatků řídí se předpisy platnými pro obchodní a živnostenské knihy.

Ustanovení toto bylo nutno zařaditi proto, že jinak by zrušení poplatku z obchodních a živnostenských knih pozbylo pro rok 1947 z větší části významu. Poplatky již zapravené však nehodlá finanční správa vrátit, poněvadž zatížení administrativy vracením poměrně malých poplatků nebylo by úměrné hospodářskému prospěchu jednotlivých poplatníků.

Tímto ustanovením se výslovně zachovává poplatek z výpisů z obchodních a živnostenských knih, upravený společně s poplatkem z obchodních a živnostenských knih v § 8 zákona ze dne 19. února 1946, č. 32 Sb. pod společným nadpisem "Poplatek z obchodních a živnostenských knih".

Úbytek příjmů státní pokladny z osnovy vyplývající nelze přesně vyčísliti, poněvadž poplatek se z části vybírá kolkovou známkou; lze však jej odhadnouti asi na 10 mil. Kčs.