Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti:

Zaměstnancům úřadu ochrany práce se přiznávají zvláštní služební přídavky.

Zvláštní služební přídavky příslušejí:

a) zaměstnancům, pro něž platí zákon ze dne 24, června 1926, č. 103 Sb. z. a n. (platový zákon);

b) zaměstnancům, jejichž služební a platové poměry jsou upraveny předpisy, vydanými podle § 210, odst. 1 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb, z. a n. (platový zákon);

c) zaměstnancům, jejichž služební a platové poměry jsou upraveny služební smlouvou obdobně podle předpisů uvedených ad a) a b).

Zvláštní služební přídavek nepřísluší zaměstnancům:

a) suspendovaným, po dobu suspense;

b) jimž byly uloženy disciplinární tresty po dobu jejich trvání;

c) kteří byli odsouzeni podle dekretu presidenta republiky ze dne 27, října 1945, čís. 138 Sb., o potrestání některých provinění proti národní cti, nebo byli uznáni vinnými nálezem podle dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, po příp. podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 99 Sb. n. SNR, o úpravě služebního poměru státních a veřejných zaměstnanců a to po dobu trvání trestu, příp. jeho následků;

d) jejichž kvalifikační popis i dílčí nezní alespoň "dobře" a to po dobu, pokud nedojde ke změně kvalifikačního popisu.

Zvláštní služební přídavky jsou splatny se služným, nepodléhají dani důchodové a nejsou započitatelné pro nárok a výměru odpočivných a zaopatřovacích platů

Zvláštní služební přídavky činí ročně:

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení. Provede jej ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí.

Vládním nařízením ze dne 4. června 1945, č, 13/1945 Sb., byly zřízeny úřady ochrany práce jakožto úřady s důležitými úkoly hospodářsko-politickými i sociálně-politickými. Důležitost těchto úkolů vyniká zvláště při hospodářské výstavbě státu a při provádění úkolů dvouletého plánu.

Aby tyto úřady mohly řádně plnit úkoly, které jim byly citovaným vládním nařízením uloženy a které jim připadají v dvouletém plánu, je zapotřebí, aby byly řádně vybaveny personálně, a to nejen kvantitativně, ale především kvalitativně. Provádění řádné distribuce pracovních sil, jejich přeřazování do jiných odvětví, přesunů územních, klade při používání prostředků demokratických na zaměstnance úřadů ochrany práce zvlášť velké nároky. Dosavadní osobní stav těchto úřadů neodpovídá těmto nárokům ani po stránce kvantitativní, tím méně pak po stránce kvalitativní, Toho si byla již vědoma vláda, když usnesením ze dne 16. července 1946 uložila ministru sociální péče, aby předložil návrh na řádné vybudování úřadů ochrany práce.

Úřady ochrany práce jsou úřady novými, obsazenými zaměstnanci s platy nejnižších platových stupnic a stupňů. Je to patrno již z toho, že průměrný měsíční příjem připadající na jednoho zaměstnance činí asi 2.250.- Kčs, kdežto u jiných resortů s kádrem zaměstnanců starších činí tento průměr 2.800.- až 3.000.- Kčs.

K tomu přistupují ještě další nesrovnalosti. Převážná část zaměstnanců jsou zaměstnanci smluvní (asi ³/₄), kteří mají všechny nevýhody t. zv. zaměstnanců pragmatikálních (nízké platy), aniž by byli účastni na případných výhodách (trvalost služebního poměru a lepší pensijní podmínky).

Tyto okolnosti vedou k tomu, že dosavadní neutěšený personální stav úřadů se ještě zhoršuje odchodem zaměstnanců do služeb soukromých a to zvláště zaměstnanců schopných a kvalifikovaných. Nelze přehlédnouti, že zaměstnanci úřadů ochrany práce mají při svém služebním působení naprostý přehled o volných místech, tudíž i o místech velmi dobře placených ve svém obvodě a že prakse získaná u úřadů ochrany práce je soukromými zaměstnavateli zvlášť oceňována a tudíž i honorována.

Navrhovaným zákonem má být alespoň částečně vyrovnána disparita mezi platy zaměstnanců úřadů ochrany práce podle platných platových předpisů a platy v soukromých službách hodnocených podle mzdových vyhlášek a tak zabráněno odlivu schopných sil, který by měl za následek úplné rozrušení dnešní organisační sítě úřadů a který by znemožnil řádné plnění hospodářsky a politicky velmi citlivých úkolů.

Mimořádnost navrhovaného zákona je plně odůvodněna mimořádně obtížnou povahou úkolů a prací, pro které jest velmi těžko získati vhodné a kvalifikované síly.

Po stránce kvantitativní jeví se v osobních stavech úřadů ochrany práce značný nedostatek. Proti předpokládanému stavu úřadů v zemích českých 4.360 zaměstnanců mají úřady ochrany práce pouze 3.701 zaměstnance, z nichž 388 službu nekoná (vojenská služba, onemocnění trvalého rázu atd.). V důsledku toho jest nutno klásti na zbývající zaměstnance mimořádné požadavky, které nemohou být však za dosavadního právního stavu spravedlivě odměněny.

Tímto ustanovením stanoví se okruh osob, kterým se má dostati výhod tohoto zákona. Podle navržené textace jsou vyloučeni z účasti zaměstnanci pracující manuálně, jejichž plat je upraven podle mzdové vyhlášky č. 627/ 1945 Ú. l.

Kromě charakteru funkčního mají míti zvláštní přídavky i charakter odměny za mimořádnou obtížnost práce, proto vylučují.se zde osoby, jejichž služební výkon nelze považovati alespoň za průměrný (bod d).

Samozřejmě nemohou být účastni výhod tohoto zákona ani osoby, které v době zvýšeného ohrožení republiky se dopustily činů, jsoucích na úkor jejich národní a politické spolehlivosti, resp. osoby, které se dopustily nebo ještě dopustí disciplinárních přestupků.

Se zřetelem k zvláštní povaze přídavků je spravedlivé vyloučiti je ze základu pro daň důchodovou.

Při stanovení výše služebních přídavků přihlíží se k funkčnímu hodnocení jednotlivých míst. Za referenty se pokládají:

a) u okresních úřadů ochrany práce a poboček osobní referent, odborné pokladenské a účtárenské síly, vedoucí referátu v oddělení pro včleňování, skupinoví referenti, poradci pro volbu povolání, statistikové, vedoucí referátů a vyměřovací referenti v oddělení péče o zaměstnance, mzdoví referenti v oddělení mzdové politiky, sociální pracovnice, chemici a inspekční úředníci II. služební třídy u inspektorátů práce a samostatní referenti v oddělení právním;

b) u zemských úřadů ochrany práce samostatně pracující referenti všech oddělení a odborní účetní úředníci.

Provedení opatření, vyplývajících z tohoto zákona vyžádalo by si v zemích českých a na Slovensku při plném obsazení úřadů nákladu asi 32,000.000 Kčs ročně. Tento náklad však při nynějším obsazení úřadů bude značně nižší.

Úhrada nákladů vzniklých s provedením této úpravy v roce 1947 budiž opatřena a zajištěna v rámci rozpočtových úspor ministerstva sociální péče.

Pro další léta platnosti zákona buďtež výdaje pro tento účel zařazeny do rozpočtu ministerstva sociální péče.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.