Zdráhá-li se poživatel invalidní pense nebo žadatel o invalidní pensi bezdůvodně podrobiti se léčebné péči a dá-li se předpokládati, že by jeho invalidita léčebnou péčí byla odvrácena nebo odstraněna, může býti invalidní pense dočasně zcela nebo zčásti zastavena, po případě její přiznání odepřeno, byl-li pojištěnec na tyto následky předem upozorněn.

(1) Nositel pojištění zřídí mimořádný podpůrný fond odděleně účtovaný. V případech hodných zvláštního zřetele může nositel pojištění z prostředků tohoto fondu poskytovati podpory.

(2) Z prostředků fondu může nositel pojištění poskytovati také výbavy při narození dítěte pojištěnce (pojištěnky). Namístě výbavy může býti poskytnuta peněžitá podpora.

(3) Směrnice o opatření prostředků pro podpůrný fond a o poskytování podpor vydá na návrh nositele pojištění ministr sociální péče.

Prostředky potřebné pro hornické pensijní pojištění se opatřují

1. pojistným,

2. dávkou z uhlí,

3. příspěvkem státu.

Pojistné hornického pensijního pojištění činí 15% výdělku (§ 55). Z pojistného hradí podnik 10% výdělku a pojištěnec 5% výdělku. Za pojištěnce, který je zaměstnán bezplatně (ve výcviku), hradí pojistné podnik.

(1) Pojistné se určí v procentech z měsíčního výdělku (§ 3), nejvýše však z výdělku 6.000 Kčs měsíčně.

(2) K jednorázovým odměnám, pokud je lze považovati za mzdu, se přihlíží pro výpočet pojistného jen v tom období, v němž byly poskytnuty.

Pojistné se neplatí za dobu, po kterou pojištěnec požíval nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a neměl nároku na mzdu. Totéž platí obdobně o době, po kterou pojištěnka požívala podpory v šestinedělí a neměla nároku na mzdu.

(1) Podniky (závody) odvádějí zároveň se svým podílem na pojistném také podíly pojištěnců; jsou oprávněny zadržeti podíly pojištěnců na pojistném z jejich mzdy. Srážky se rozvrhnou stejnoměrně na mzdová období.

(2) Neprovedené srážky lze učiniti dodatečně při příští výplatě mzdy, později jen tehdy, jestliže podnik (závod) neprovedl srážku beze své viny a dodatečně zaplatil celé pojistné.

Pojistné, které podnik (závod) zadržel pojištěnci ze mzdy, jest statkem podniku svěřeným.

(1) Podniky (závody) jsou povinny odvésti bez předpisu plné pojistné nositeli pojištění nejpozději do 14 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž má býti zaplaceno. Nedoplatky pojistného se úročí 4% ode dne splatnosti.

(2) Ministr sociální péče může vydati podrobná ustanovení o srážce pojistného a o způsobu jeho vybírání.

(1) Dlužné pojistné s příslušenstvím může nositel pojištění (§ 80, odst. 1) vymáhati soudní exekucí na podkladě vykonatelného výkazu nedoplatků. Doložku vykonatelnosti připojí nositel pojištění.

(2) V řízení konkursním a vyrovnávacím požívají tyto nedoplatky stejného pořadí jako nedoplatky daňové.

(1) Neplní-li podnik (závod) úmyslně nebo z hrubé nedbalosti povinnost vésti a uchovávati záznamy podle § 4 nebo plní-li ji toliko nedostatečně, takže výdělek nelze zjistiti, nebo odmítá-li podnik (závod) předložení záznamů, může býti pojistné vyměřeno z nejvyššího započitatelného výdělku.

(2) Nejsou-li přihlášky řádně podávány, může nositel pojištění podle svého uvážení určiti počet pojištěnců, za něž jest odváděti pojistné.

(3) Nebyla-li po vystoupení ze zaměstnání učiněna včas odhláška, může nositel pojištění požadovati zaplacení pojistného až do odhlášení.

Kdo nabyl podniku (závodu), ručí za pojistné, jež měl platiti předchůdce, a to nejvýše za dobu 18 měsíců před nabytím. Ručení podle předpisů občanského práva není tímto ustanovením dotčeno.

(1) Jestliže bylo zaplaceno pojistné za pojištěnce, který náležel k jinému odvětví důchodového pojištění, převede se na příslušné odvětví pojištění a považuje se za pojistné právem a včas zaplacené.

(2) Při sporu o pojistnou příslušnost jest až do rozhodnutí platiti pojistné dále dosavadnímu nositeli pojištění.

(1) Neprávem zaplacené pojistné může býti požadováno nazpět do dvou let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém bylo zaplaceno.

(2) Vrácení pojistného nelze požadovati, byla-li již přiznána dávka.

(3) Nárok na vrácení pojistného přísluší pojištěnci, pokud mu bylo sraženo se mzdy, jinak přísluší podniku (závodu).

(4) Doby, v nichž trvá spor o pojistné nebo řízení o nárocích na dávku, se nezapočítávají do lhůty podle odstavce 1.

Pojistné, které bylo zaplaceno v mylném předpokladu, že tu jest pojistná povinnost a které není požadováno zpět, považuje se za pojistné dobrovolného pokračování v pojištění, pokud k němu byl pojištěnec v době jeho placení oprávněn.

(1) Nárok na nedoplatky pojistného se promlčuje ve dvou letech od skončení kalendářního roku, ve kterém se pojistné stalo splatným, pokud nebylo zadrženo úmyslně.

(2) Promlčení nedoplatků pojistného se přetrhuje

1. upomínkou nositele pojištění,

2. prohlášením podniku (závodu) nebo pojištěnce vůči příslušnému nositeli pojištění, že zaplatí dodatečně,

3. zahájením sporu o pojistné nebo o nároky na dávky.

Ustanovení §§ 55 až 62 a § 66 platí obdobně pro pojistné nemocenského pojištění.

Ze zaplaceného pojistného jest nejprve uhraditi pojistné pensijního pojištění.

(1) Z uhlí vytěženého na území Československé republiky nebo dováženého z ciziny na toto území se vybírá dávka pro hornické pensijní pojištění. Dávka může býti započítána do ceny uhlí.

(2) Uhlím ve smyslu odstavce 1 se rozumějí veškeré druhy kamenného a hnědého uhlí, dále veškeré pevné druhy paliva z nich vyrobeného (koks, brikety atd.).

(3) Předpisy o dávce z uhlí platné pro horní podniky platí obdobně pro podniky, v nichž se uhlí dále zpracuje.

(1) Dávku je povinen platiti z uhlí těženého na území Československé republiky horní podnik, z uhlí dováženého na toto území z ciziny ten, kdo uhlí dováží (dovozce).

(2) Dávka z uhlí vytěženého na území Československé republiky se odvádí nositeli pojištění (§ 80, odst. 1) podle místa podniku (závodu). Dávku z uhlí dováženého z ciziny odvádí dovozce nositeli pojištění (§ 80, odst. 1) příslušnému podle místa určení dodávky.

(3) Z téhož uhlí vybírá se dávka jen jednou. Bylo-li uhlí odevzdáno k dalšímu zpracování (zhodnocení) koksovně, briketárně nebo jiné výrobně, provozovaným na důlním podniku, platí se dávka podle volby podniku buď z uhlí k tomu použitého nebo z vyrobeného pevného paliva. K důlnímu podniku náležejí veškeré budovy, zařízení a prostory určené k dobývání, úpravě, zhodnocení a nakládání uhlí.

(4) Povinnost platiti dávku vzniká při uhlí těženém na území Československé republiky jeho vypravením z dolu nebo užitím jeho uvnitř důlního podniku, při uhlí dodaném na území Československé republiky jeho dovezením. Dávku jest zaplatiti nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni vzniku platební povinnosti. Předpis dávky se nevyžaduje.

(5) Dávka činí za každý metrický cent hnědého uhlí a hnědouhelných briket. 35 hal. kamenného uhlí, kamenouhelných briket a bullet - 45 hal., koksu použitého k výrobě surového železa ve vysokých pecích v Československé republice - 30 hal., ostatního koksu - 50 hal.

(6) Nedoplatky dávky se úročí od splatnosti (odstavec 4, druhá věta) 4%.

Dávka se nevybírá z uhlí, jež

a) horní podnik spotřebuje k provozu a udržování závodu,

b) poskytuje uhelný horní podnik bezplatně nebo nejvýše za režijní cenu svým zaměstnancům, pensionovaným zaměstnancům nebo jejich vdovám pro vlastní domácí potřebu, pokud výměra těchto deputátů byla schválena báňskými úřady nebo odpovídá úředně vyhlášeným tarifům,

c) dodá uhelný horní podnik z vlastní těžby zdarma nebo nejvýše za režijní cenu závodním školám, nemocnicím, jídelnám, zařízením bratrských pokladen nebo takovým závodním ústavům a zařízením, jež slouží k dobru zaměstnanců nebo uhelného podniku horního,

d) se vyveze přímo z dolu nebo výrobny do ciziny,

e) bylo vytěženo mimo území Československé republiky a tímto územím se prováží nebo které se dříve, než se dávka stala splatnou, z tohoto území odvezlo,

f) s sebou vezou parní stroje pro vlastní pohon z území mimo Československou republiku.

Ministr sociální péče může se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a po slyšení nositele pojištění (§ 80, odst. 1), snížiti dávku z domácího hnědouhelného lupku (hnědouhelného odpadového uhlí proplástkového), spotřebovaného v elektrických podnicích všeužitečných nebo v podnicích obecně prospěšných, až o polovinu. Za stejných podmínek může býti snížena dávka z lignitu až o tři čtvrtiny.

Až do zapravení dávky vázne na uhlí zástavní právo za dlužnou dávku. Práva třetí osoby zůstávají nepovšimnuta, pokud věděla nebo při náležité péči věděti mohla, že dávka nebyla zapravena.

Kdo nabyl podniku (závodu), ručí za dávku, již měl platiti předchůdce, a to nejvýše za dobu 18 měsíců před nabytím. Ručení podle předpisů občanského práva není tímto ustanovením dotčeno.

Kdo je povinen platiti dávku (§ 70, odst. 1), může si ji odečísti od základu daně z obratu.

Ustanovení § 60 platí obdobně pro dávku z uhlí.

Ministr sociální péče určí bližší o povinnosti k placení dávky a o způsobu ohlašování uhlí. Může uložiti veřejným dopravním podnikům ohlašovací povinnost.

Stát přispívá nositeli pojištění (§ 80, odst. 1) částkou potřebnou k úhradě ročního schodku. K tomu účelu sestaví nositel pojištění pro každý rok finanční plán, který schvaluje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

O úhradě zvyšovacích částek za příspěvkové doby, uvedené v § 15, odst. 3 a 4, platí obdobně předpisy o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření). Bližší stanoví ministr sociální péče po slyšení zúčastněných nositelů pojištění.

(1) Pojištění podle tohoto zákona provádí podle dosud platných předpisů v zemích České a Moravskoslezské Ústřední bratrská pokladna a na Slovensku Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Při provádění pojištění podle tohoto zákona spolupůsobí nositelé nemocenského pojištění osob uvedených v § 1 podle předpisů platných pro nositele hornického nemocenského pojištění.

(3) Nositelé nemocenského pojištění hornického provádějí podle předpisů pro ně platných též nemocenské pojištění osob zaměstnaných v podnicích (závodech) uvedených v § 1, odst. 1, č. 3 s výjimkou soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Bližší předpisy vydá ministr sociální péče.

(4) Nedotčena zůstává příslušnost Ústřední bratrské pokladny a revírních bratrských pokladen podle dosavadních předpisů při provádění provisního a nemocenského pojištění osob zaměstnaných v podnicích, které nejsou uvedeny v § 1.

(5) Při Ústřední sociální pojišťovně v Bratislavě se zřídí ze zástupců pojištěnců poradní sbor pro hornické pojištění.

(1) Rozhodnutí a opatření nositele pojištění při provádění pojištění podle tohoto zákona, zejména o dávkách, o pojistné povinnosti, o pojistném a o dávce z uhlí, se vydávají stranám písemně (výměrem).

(2) Výměr jest zpravidla odůvodniti. Odůvodnění není nutné, jestliže se dávka přiznává; ve výměru jest však uvésti výši, počátek a způsob výpočtu dávky.

(3) K výměru jest připojiti poučení o tom, zda lze proti němu podati opravný prostředek, v jaké lhůtě a kde se má podati. Nebylo-li dáno žádné poučení o opravném prostředku nebo bylo-li dáno nesprávné poučení, stává se výměr pravoplatným, nebyl-li napaden do šesti měsíců po doručení.

(4) Výměr, kterým byla dávka odňata nebo snížena, nabývá účinnosti uplynutím měsíce, ve kterém byl doručen.

Pro doručování výměrů platí obdobně předpisy o doručování podle vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení), ve znění právních předpisů je měnících a doplňujících.

Chyby v psaní, počítání a podobné zřejmé nesprávnosti ve výměru se opraví kdykoli na návrh nebo z moci úřední.

(1) Pravoplatný výměr může býti na návrh nebo z úřední moci přezkoumán (obnova řízení), jestliže

a) listina, na níž se rozhodnutí zakládá, byla podvodně zhotovena nebo padělána, výpověď svědka nebo znalce, na níž se rozhodnutí zakládá, byla nepravdivá nebo bylo-li rozhodnutí přivoděno jiným soudně trestným činem,

b) rozsudek trestního soudu, na němž se rozhodnutí zakládá, byl zrušen jiným pravoplatným rozsudkem,

c) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly míti podstatný vliv na obsah výměru,

d) výměr se opírá o posouzení předběžné otázky, o níž příslušný úřad nebo příslušný soud rozhodl dodatečně v podstatných bodech jinak.

(2) Nové přezkoumání na návrh jest jen tehdy přípustné, nemohla-li strana beze svého zavinění uplatniti důvod napadení v předchozím řízení podáním opravného prostředku.

(3) Návrh jest podati do jednoho měsíce. Lhůta počíná dnem, kdy se oprávněný dověděl o důvodu obnovy. Po uplynutí pěti let ode dne pravoplatnosti jest návrh nepřípustný.

(4) O návrhu rozhodne nositel pojištění (§ 80, odst. 1), jehož výměru se odporuje.

Pro nároky z pojistných případů nastalých před účinností tohoto zákona, zahrnujíc v to i provise pozůstalých, napadlé za jeho účinnosti po provisionistech z doby před 1. lednem 1947, platí dosavadní předpisy s těmito výjimkami:

1. Na místě dětských přídavků, vyplácených podle dosavadních předpisů v den počátku účinnosti tohoto zákona, náleží výchovné podle § 17.

2. Jsou-li u sirotčích provisí nebo u dětských přídavků, na něž vznikl nárok před účinností tohoto zákona, splněny podmínky § 28, odst. 2, může býti jejich výplata podle tohoto ustanovení prodloužena. To platí ode dne počátku účinnosti tohoto zákona i pro sirotčí provise a dětské přídavky, jejichž výplata zanikla dovršením 18. roku věku před účinností tohoto zákona. Ustanovení bodu 1 se vztahuje i na tyto dětské přídavky.

3. Provdá-li se za účinnosti tohoto zákona vdova, která v den počátku jeho účinnosti požívala vdovské provise nebo vdovské plné provise, platí obdobně ustanovení § 23, odst. 3 a 4.

4. Ustanovení § 26 platí obdobně i v případech úmrtí pojištěnce před účinností tohoto zákona.

5. Ustanovení § 33 vztahuje se také na provise napadlé před účinností tohoto zákona.

6. Pro krácení provis. platí ustanovení § 34.,

(1) Při stanovení průměrného výdělku podle § 18, odst. 2 se přihlíží pouze k výdělkům za dobu po 31. prosinci 1945.

(2) Vznikne-li za účinnosti tohoto zákona pojistný případ u pojištěnců, kteří vystoupili ze zaměstnání v hornictví podléhajícího pojištění u bratrských pokladen před 1. lednem 1946 a po tomto dni do tohoto zaměstnání již nevstoupí, činí základní částka invalidní pense (§ 14, odst. 1) 6.000 Kčs ročně. Tato základní částka se zvyšuje (§ 14, odst. 2) o 2.800 Kčs ročně, a dokonal-li pojištěnec 120 příspěvkových měsíců práce pod zemí, o 4.000 Kčs ročně. Ustanovení § 18 pro tyto pojistné případy neplatí.

Vykonává-li poživatel provise za účinnosti tohoto zákona zaměstnání podléhající pojištění podle § 1, zvyšuje se jeho provise po dokonání aspoň šesti příspěvkových měsíců o zvyšovací částky podle § 15, odst. 1. Nárok na ně může býti uplatněn teprve po šesti měsících od zániku nového pojištění. Toto zvýšení provise přísluší od nejbližší splátky provise následující po zániku pojištění. Dosavadní právní předpisy o nejvyšší výměře provise tu neplatí.

Osoby, které v den počátku účinnosti tohoto zákona požívaly invalidní (starobní) provise (důchodu), hornické nebo hornické plné provise, mohou získati nárok na pensi invalidní nebo starobní podle tohoto zákona jen, získají-li po 31. prosinci 1946 na podkladě zaměstnání pod zemí alespoň 24 příspěvkové měsíce v pojištění podle tohoto zákona. V případech, kde dojde k odnětí provise na podkladě lékařské prohlídky nařízené nositelem pojištění (reaktivisace), stačí, bude-li získáno alespoň 12 nových příspěvkových měsíců v povinném pojištění podle tohoto zákona.

Bude-li přiznána pense podle tohoto zákona poživateli starobní odměny, odpadá starobní odměna.

(1) Osobám povinně pojištěným podle tohoto zákona, které by podle dosud platných předpisů byly povinny pojištěním u náhradních pensijních ústavů, zachovávají se pro případ, že budou u nich splněny též podmínky pro nárok na důchod podle stanov náhradního pensijního ústavu, vyšší nároky, jako kdyby byly nadále pojištěny u náhradního pensijního ústavu. Případný rozdíl, o který jsou nároky z náhradního pensijního ústavu vyšší než nároky podle tohoto zákona, vyplácí náhradní pensijní ústav.

(2) Bližší, zejména též způsob a výši úhrady nároků vůči náhradnímu pensijnímu ústavu podle odstavce 1, určí jeho stanovy.

(1) Z příspěvkových dob provisního pojištění před 1. lednem 1946 se stanoví příspěvkové měsíce podle § 7 tak, že příspěvkový měsíc se rovná třiceti příspěvkovým dnům a konečný zbytek příspěvkových dnů se počítá za plný příspěvkový měsíc.

(2) Za doby, jež jsou podle dosavadních předpisů započitatelné v provisním pojištění (vojenská služba, cvičení ve zbrani, doba nemoci), dále za nepojištěné doby strávené prokazatelně v hornictví, náležejí k pensím podle tohoto zákona zvyšovací částky podle § 15, odst. 2, písm. b).

(3) Osobám uvedeným v § 15, odst. 3 náležejí k dávkám podle tohoto zákona zvýšení podle § 176 a § 177 a) zákona č. 26/1929 Sb. Osobám uvedeným v § 115, odst. 4 náleží k dávkám podle tohoto zákona věkový příplatek podle zákona č. 221/1924 Sb. O úhradě těchto zvýšení platí ustanovení § 79.

(4) Za doby (služby) strávené v československých legiích (zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčení míst legionářům) nebo ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození (zákon ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození) náležejí k pensím podle tohoto zákona zvyšovací částky podle § 15, odst. 2, písm. a). Pokud doby (služby) se podle uvedených zákonů započítávají násobkem (§ 1, odst. 2 zák. č. 462/1919 Sb. a § 16 zák. č. 255/1946 Sb.), náležejí tyto zvyšovací částky týmž násobkem i v pojištění podle tohoto zákona. Ustanovení zákona ze dne 5. března 1946, č. 47 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění, se nepoužije v uvedených směrech pro obor hornického pensijního pojištění.

(1) Ustanovení §§ 1 a 2 zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 156 Sb., o přídavcích k důchodům z veřejnoprávního sociálního pojištění, platí pouze pro provise uvedené v § 85, větě prvé. Jinak pozbývá zákon č. 156/1945 Sb. pro obor pojištění podle tohoto zákona platnosti.

(2) Od počátku účinnosti tohoto zákona vyplácí nositel pojištění podle tohoto zákona (§ 80, odst. 1) k provisím přídavky podle zákona č. 156/1945 Sb., i když podle dosavadních předpisů byl příslušný k jejich výplatě jiný nositel pojištění.

(3) Osobám, jimž napadne pense podle tohoto zákona, nenáleží ze žádného důchodového pojištění přídavek podle zákona č. 156/1945 Sb.

(4) Pokud by v případech odstavců 2 a 3 příslušel od jiného nositele pojištění vyšší přídavek, vyplácí tento nositel rozdíl.

(1) Dosavadní předpisy, pokud upravují pojištění osob uvedených v § 1 a odporují ustanovením tohoto zákona, pozbývají pro obor pojištění podle tohoto zákona platnosti.

(2) Ustanovení o t. zv. hornické výsluze se ruší i pro všechny pojistné případy nastalé před účinností tohoto zákona, pokud o přiznání hornických výsluh již nebylo pravoplatně rozhodnuto.

(1) Pokud ministr (ministerstvo) sociální péče všeobecně upraví podle předchozích ustanovení některou věc, učiní tak po vyjádření pověřence (pověřenectva) sociální péče, který se po případě dohodne se zúčastněnými pověřenci. Vyjádření musí býti podáno v přiměřené lhůtě podle povahy věci.

(2) Působnost podle tohoto zákona vykonává ministr (ministerstvo) sociální péče, na Slovensku zásadně prostřednictvím pověřence (pověřenectva) sociální péče, který se přitom řídí směrnicemi vydanými ministrem (ministerstvem) sociální péče.

(3) Vyhlášky ministra (ministerstva) sociální péče ve Sbírce zákonů a nařízení nebo v Úředním listě ve věcech upravených tímto zákonem uveřejní pověřenec sociální péče též v Úředním věstníku (Úradnom vestníku).

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1947.

(2) Ustanovení o dávce z uhlí (§§ 69 až 77) nabývají na Slovensku účinnosti dnem 1. dubna 1947 a vztahují se na všechny dodávky uhlí, k nimž došlo od tohoto dne, i když uzávěrky byly sjednány před tím.

(3) Tento zákon provede ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Ministr sociální péče a ministr spravedlnosti se vyzývají, aby urychlili řízení o vydání prohlášení podle § 6 zák. čís. 128/1946 Sb., že požadovanou restitucí domu čp. 1624, Washingtonova č. 5 v Praze II. in natura by byly ohroženy důležité zájmy veřejné, t. j. provádění hornického pojištění.