Sociálně-politický výbor projednal
ve svých schůzích, konaných dne 21.
ledna a 19. února 1947, předloženou osnovu
zákona o exekuci na pracovní příjem
a příjmy postavené mu na roveň a usnesl
se na těchto změnách:
§ 1: se citace "(§ 3)" škrtá.
§ 2: ve slovech "(dále: plat)" se dvojtečka
škrtá a nahražuje se slovem "jen".
§ 4: č. 1. se vsouvá za slova "přes
čas" "a za mimořádné výkony",
č. 7 se přijímá ve znění
usneseném právním výborem, a to "přídavky
za zranění nebo za neschopnost vojenské služby
následkem válečné služby, příplatky
pro bezmocné a slepce, jakož i zvýšení
dávek veřejnoprávního sociálního
pojištění pro bezmocnost," za toto č.
7 vsouvá se jako č. 8 následující
text: "výchovné a podobné přídavky
poskytované na děti podle zákonných
předpisů," dosavadní č. 8 přečíslovává
se na 9, č. 9 přečíslovává
se na č. 10 a č. 10 se přečíslovává
na č. 11.
§ 5: odst. (1) dlužno uspořádati text pro tisk následovně: "Plat nelze exekucí postihnouti, činí-li čistý plat
za období delší jednoho | |
týdne | 1.800 Kčs na měsíc, |
za týden | 400 Kčs na týden, |
za den | 70 Kčs denně. |
Odst. (2): zvyšují se uvedené částky
z 200 Kčs na 300 Kčs měsíčně,
45 Kčs na 70 Kčs týdně anebo 8 Kčs
na 10 Kčs denně. Tento odstavec doplňuje
se další větou, která zní: "Dostává-li
dlužník na takovou osobu přídavky vyňaté
z exekuce podle § 4, č. 8, zvyšuje se částka
uvedená v odstavci 1 jen o tolik, o kolik jsou ony přídavky
nižší než částky uvedené
v předchozí větě."
§ 6: odst. (1) řádek 7: opravuje se slůvko
"xekuce" na "exekuce" a v témže
řádku za slova "věty první"
vsouvá se čárka. V předposledním
řádku téhož odstavce opravuje se slůvko
"částku" na "částky"
a částka 200 Kčs nahražuje se částkou
300 Kčs, za níž se vsouvají slova "měsíčně,
70 Kčs týdně anebo 10 Kčs denně".
Za odst. (1) vsouvá se nový odst. 2, který
zní: "(2) Příjem, který je podle
§ 4, č. 8 z exekuce vyňat, lze bez zřetele
na předchozí ustanovení postihnout exekucí
celý, vede-li exekuci osoba, pro kterou dlužník
takové přídavky dostává."
Dosavadní odst. 2 se mění na 3, a odst. 3
na odst. 4.
§ 7: č. 4 nahražují se slova "plnění
naturální" ve druhém řádku
slovy "naturální požitky", v řádku
třetím slova "plnění naturálního"
slovy "naturálních požitků",
v řádku 4 slova "plnění naturálního"
slovy "naturálních požitků",
v řádku 8 "naturálních plnění"
slovy "naturálních požitků".
Č. 6 v řádku 4 vsunuje se za slova "pohledávku
(§ 5)" čárka a v řádku 5
nahražují se slova "do částky"
slovy "na částku".
§ 9: odst. 1, řádek 9 slůvko "ač-li"
slůvkem "ačli".
§ 11: ve druhém řádku opravuje se slovo
"vyměňují" slovem "vyměřují".
§ 14: bod 3, odst. 2, řádek 3, ve slově
"nemovitosti" nahražuje se koncovka "í".
§ 17: který byl v první schůzi vypuštěn,
až na odst. 2, se po projednání v právním
výboru přijímá ve znění
usneseném právním výborem po všech
opravách a doplněních; sociálně
politický výbor provedl ve druhé schůzi
v § 17, odst. (1), písm. a), řádek 4,
změnu v tom, že za slova "(platu jemu odpovídajícího)"
vsunul slova "bez výchovného" a v témže
odstavci písm. b) za slova "veškerého
příslušenství" vsunul slova "vyjma
výchovné". V následující
závorce se slovo "výchovné" škrtá.
§ 19: v posledním řádku doplňuje
se slovo "zúčatněnými" písmenou
"s" na "zúčastněnými".
Zdůvodnění: § 4, bod 8: Výchovné
a podobné přídavky byly z exekuce vyňaty
proto, ze jsou výslovně určeny k výchově
a zdravotnímu zabezpečení dětí.
§ 5, odst. 2: částky byly zvýšeny
vzhledem k tomu, že veřejní zaměstnanci
pobírají výchovné ve výši
150 Kčs měsíčně na každé
dítě a kromě toho druhých 150 Kčs
měsíčně jako mimořádný
příspěvek na každé dítě.
Doplnění odst. 2 bylo nutné vzhledem k vynětí
výchovného z exekuce.
§ 6, odst. 2: Bylo nutno vsunouti vzhledem k § 4, bod
8.
§ 17, odst. 1 a) a b): vsuvky byly učiněny
vzhledem k § 4, bod 8.
Právny výbor prejednal vo svojej schôdzi konanej
dňa 28. I., 6. II. a 26. II. 1947 vládny návrh
zákona (tlač 287) o exekúcii na pracovný
príjem a príjmy mu na roveň postavené,
pričom sa usniesol:
K § 4, čís. 7 sa pozméňuje takto:
"přídavky za zranění nebo za
neschopnost vojenské služby následkem válečné
služby, příplatky pro bezmocné a slepce,
jakož i zvýšení dávek veřejnoprávního
sociálního pojištění pro bezmocnost".
K § 6, odst. 3 osnovy zákona ponechať ako odst.
4.
K § 17, odst. 1a) v štvrtom riadku za (platu jemu odpovídajícího)
vsúvajú sa slová "bez výchovného".
K § 17, odst. b) vsúvajú v siedmom riadku za
slová "veškerého příslušenství"
slová "výjma výchovné".
V tom samom riadku v zátvorke sa slovo "výchovné"
škrtá.
K § 17, odst. 1 písm. d) v 6 riadku a nasl. škrtnúť
slová "zaměstnanců státu, nebo
svazků územní samosprávy a jejich
pozůstalých".
V 8 riadku nahradzujú sa slová "těchto
zaměstnavatelů" textom: "jde-li o pohledávky
státu a svazků územní samosprávy,
jakož i jejich nebo jimi spravovaných ústavů,
podniků a fondů"
K § 17, odst. 2 sa pripojuje text: "Kde se tato ustanovení
dovolávají zákona č. 314/1920 Sb.,
použije se místo něho přiměřeně
ustanovení tohoto zákona. Podporučíci
presenční služby považují se pro
účely exekuce na platy za vojenské osoby
z počtu mužstva v činné službě."
Ináč právný výbor doporučuje
prijať vládny návrh zákona v znení
prijatom výborom sociálne-politickým.
Odôvodnenie: § 6, odst. 4, právny výbor
usniesol sa ponechať preto, že útraty sporu a
exekúcie pre výživné bývajú
zavinené prieťahmi dlžníka, v dôsledku
čoho je spravodlivé, aby výhody, ktoré
poskytuje zákon veriteľovi pri vedení exekúcie
na platy pre pohľadávky výživného,
vzťahovaly sa aj na útraty sporu ako príslušenstvo
hlavného nároku.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Na pracovní příjem a příjmy
postavené mu na roveň lze vésti exekuci jen
podle ustanovení tohoto zákona.
Pracovním příjmem (dále jen plat)
se rozumějí v tomto zákoně jednak
peněžité a naturální požitky
všeho druhu za práce nebo za služby (dále
jen práce), konané v pracovním poměru
veřejnoprávním nebo soukromoprávním
(plat, služné, mzda a pod.), jednak úplaty
za jiné práce všeho druhu, které koná
dlužník osobně pro tutéž osobu
a které tvoří podstatnou část
jeho výdělečné činnosti, a
to vesměs bez zřetele na jich pojmenování
nebo způsob výpočtu.
Platu podle § 2 jsou postaveny na roveň:
1. platy odpočivné a zaopatřovací,
2. dávky z veřejnoprávního sociálního
pojištění,
3. důchody (renty) z pojistných smluv uzavřených
pro zaopatření dlužníka nebo příslušníka
jeho rodiny, kterému je dlužník podle zákona
povinen poskytovati výživu, dále takovéto
důchody, které se vyplácejí podle
posledního pořízení a z podobných
právních důvodů, nebo důchody,
které příslušejí z dobrovolného
členství v zaopatřovacích spolcích
a ústavech, jakož i důchody z výměnku,
4. důchody, které dostává dlužník
jako podporu z nadací nebo jinak,
5. důchody, které se vyplácejí jako
náhrada pro poškození na těle nebo na
zdraví,
6. výživné, které přísluší
ze zákona, a důchody, které při úmrtí
osoby ze zákona povinné výživou nastupují
na místo výživného,
7. platy, které příslušejí zaměstnanci
na podkladě soutěžní doložky po
skončení pracovního poměru.
Z exekuce jsou vyňaty:
1. odměny za práci přes čas a za mimořádné
výkony do polovice,
2. peněžité částky, které
se vedle platu poskytují po dobu dovolené, jednorázová
věnování učiněná při
příležitosti zvláštních
událostí v podniku a mimořádné
jednorázové odměny za věrné
služby, a to každý takový plat až
do částky 1.500 Kčs v jednotlivém
případě,
3. zvláštní náhrady nákladů
spojených s pracovním výkonem,
4. odlučné a jinaké sociální
přídavky za zaměstnání mimo
závod, přídavky nebezpečnostní
a podobné přídavky, vesměs pokud jsou
stanoveny zákonem nebo pokud je určí ministr
spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální
péče vyhláškou ve Sbírce zákonů
a nařízení nebo pokud nepřevyšují
měsíčně částku 1.500
Kčs,
5. vánoční a novoroční (bilanční)
odměny do polovice měsíčního
platů, nejvýše však do částky
1.500 Kčs,
6. příspěvky poskytované vzhledem
k sňatku, porodu nebo úmrtí, pokud se exekuce
vede pro jiné nároky než pro nároky
spojené s uzavřením sňatku, s porodem
nebo s úmrtím,
7. přídavky za zranění nebo za neschopnost
vojenské služby následkem válečné
služby, příplatky pro bezmocné a slepce,
jakož i zvýšení dávek veřejnoprávního
sociálního pojištění pro bezmocnost,
8. výchovné a podobné přídavky
poskytované na děti podle zákonných
předpisů,
9. jednorázové příspěvky na
výchovu, dále studijní podpory a podobné
platy,
10. jednorázové dary z milosti,
11. podpory poskytované členům odborovou
organisací, pokud nespadají pod č. 6 a pokud
nepřevyšují ročně částku
3.000 Kčs.
(1) Plat nelze exekucí postihnouti, činí-li
čistý plat za období delší jednoho
týdne 1.800 Kčs na měsíc, za týden
400 Kčs na týden, za den 70 Kčs denně.
Převyšuje-li čistý plat tuto částku,
je z exekuce vyňata ještě jedna desetina rozdílu;
celková částka platu, která podle
toho není exekuci podrobena, nesmí však činiti
víc než 3.600 Kčs měsíčně,
800 Kčs týdně a 140 Kčs denně.
(2) Poskytuje-li dlužník podle zákona výživu
manželu, dřívějšímu manželu,
příbuznému nebo dítěti nemanželskému
anebo živí-li družku nebo schovance, zvyšuje
se částka uvedená v odstavci 1 za každou
osobu, které se poskytuje výživa, o 300 Kčs
měsíčně, 70 Kčs týdně
anebo 10 Kčs denně. Dostává-li dlužník
na takovou osobu přídavky vyňaté z
exekuce podle § 4, č. 8, zvyšuje se částka
uvedená v odstavci 1 jen o tolik, o kolik jsou ony přídavky
nižší než částky uvedené
v předchozí větě.
(1) Pro nároky na výživu, která přísluší podle zákona manželu, dřívějšímu manželu, příbuzným nebo dětem nemanželským, lze exekucí postihnouti i příjmy uvedené v § 4, č. 1, 2 a 5 až do polovice částky, která je jinak z exekuce vyňata. Částky platu, vyňaté z exekuce podle § 5, odst. 1, věty první, se při exekuci pro nároky na výživu podle zákona snižují při výplatě
za měsíc nebo | |
za zlomky měsíce | na 900 Kčs měsíčně, |
za týden | na 200 Kčs týdně, |
za den | na 35 Kčs denně a |
částky uvedené v § 5, odst. 1, větě
druhé se snižují na 1.800 Kčs měsíčně,
400 Kčs týdně a 70 Kčs denně.
Ustanovení § 5, odst. 2 platí i tu; nezbylo-li
by však přitom na věřitele vymáhajícího
výživu nic nebo nepřiměřeně
málo v poměru k tomu, čeho se podle §
5, odst. 2 dostane na osobu živenou dlužníkem,
může soud na návrh vymáhajícího
věřitele částky 300 Kčs měsíčně,
70 Kčs týdně anebo 10 Kčs denně
přiměřeně snížit, ne však
pod polovici.
(2) Příjem, který je podle § 4, č.
8 z exekuce vyňat, lze bez zřetele na předchozí
ustanovení postihnout exekucí celý, vede-li
exekuci osoba, pro kterou dlužník takové přídavky
dostává.
(3) Vede-li exekuci zároveň několik osob
pro nároky na výživu podle zákona, rozhoduje
pořadí níže určené a několik
stejně blízko oprávněných má
mezi sebou pořadí stejné:
a) nezletilé svobodné děti, čítajíc
k nim i děti nemanželské, manžel a dřívější
manžel; poměr nezletilých svobodných
dětí a manžela k dřívějšímu
manželu určí soud podle spravedlivého
uvážení;
b) ostatní potomci, a to tak, že předcházejí
ti, kteří by byli při dědické
posloupnosti ze zákona povoláni za dědice;
c) příbuzní v pokolení vzestupném
tak, že bližší stupně předcházejí
před vzdálenějšími.
(4) K dobytí útrat sporu a exekuce pro výživné
podle zákona lze vésti exekuci jako pro výživné.
Pro výpočet čistého platu platí:
1. Jde-li o zaměstnání sezónní,
které je hlavním zdrojem výživy dlužníka,
pokládá se za měsíční
plat částka, která by připadla na
měsíc, kdyby plat za sezónu byl platem za
celý rok.
2. Nezapočítávají se příjmy,
které jsou podle § 4 vyňaty z exekuce, dále
částky, které se podle předpisů
daňových nebo poplatkových anebo podle předpisů
o sociálním pojištění odvádějí
přímo k plnění zákonných
závazků dlužníkových nebo podobných
jeho závazků, které určí ministr
spravedlnosti vyhláškou ve Sbírce zákonů
a nařízení.
3. Několik platů, které jsou zároveň
zabaveny pro téhož věřitele, se sčítá.
Částka vyňatá z exekuce se odečte
především od platu, který tvoří
podstatný základ výživy dlužníkovy.
4. Dostává-li dlužník vedle peněžitého
platu také naturální požitky, sečtou
se peněžitý plat a peněžitá
hodnota naturálních požitků. Peněžitá
hodnota naturálních požitků se stanoví
podle zákonných nebo úředních
sazeb, a není-li jich, podle místních středních
cen. Na částku platu vyňatou z exekuce se
započte především hodnota naturálních
požitků, a je-li nižší, započte
se rozdíl na plat peněžitý.
5. Dlužníkův plat, podléhající
exekuci, zaokrouhlí se při výpočtu
částky vyňaté z exekuce dolů
na částku dělitelnou 20 Kčs při
výplatě za období delší jednoho
týdne, na částku dělitelnou 5 Kčs
při výplatě týdenní a na částku
dělitelnou 1 Kčs při výplatě
denní.
6. Setká-li se zabavení, postup nebo jiné
právní jednání ve prospěch
pohledávky výživného (§ 6) se zabavením
pro obyčejnou pohledávku (§ 5), započte
se výživné především na
částku platu, která je podle § 6 postižena
exekucí v širším rozsahu.
7. Rozpory o výpočet částky platu,
která je vyňata z exekuce, rozhodne na návrh
strany nebo poddlužníka exekuční soud.
Exekuční soud může výjimečně
na návrh dlužníkův zvýšiti
část platu vyňatou z exekuce podle §§
5 nebo 6, je-li to naléhavě nutné se zřetelem
na zvláštní potřeby dlužníkovy
z důvodů osobních (na př. pro těžkou
tělesnou vadu nebo neduh) a neodporují-li tomu převážné
zájmy věřitelovy. Změní-li
se podmínky rozhodné pro zvýšení,
upraví exekuční soud na návrh věřitelův
usnesení přiměřeně.
(1) Zaváže-li se osoba, pro kterou dlužník
koná práce, třetí osobě k plněním,
která podle daných poměrů představují
zcela nebo zčásti náhradu za dlužníkovu
práci, lze podle exekučního titulu proti
dlužníku vésti exekuci na nárok oprávněné
třetí osoby tak, jako by nárok příslušel
dlužníku. Zabavení dlužníkova nároku
na náhradu postihuje bez dalšího i nárok
oprávněné třetí osoby, ačli
třetí osoba nedostává částky
platu od dlužníkova zaměstnavatele na podkladě
právního jednání jako plnění
za něco, co se své strany splnila dlužníku.
Usnesení povolující exekuci se doručí
oprávněné třetí osobě
stejně jako dlužníku.
(2) Koná-li dlužník třetí osobě
ve stálém poměru práce, které
podle svého druhu a rozsahu jsou obvykle odměňovány,
bezplatně nebo za náhradu nepoměrně
nepatrnou, platí v poměru mezi věřitelem
a příjemcem prací, že se dluhuje přiměřená
náhrada. Při zkoumání, zda jsou tyto
podmínky dány, jakož i při výměře
náhrady třeba mít zřetel na všechny
okolnosti případu, zvláště na
druh prací, na příbuzenské nebo jiné
vztahy mezi osobou oprávněnou služby požadovat
a osobou k nim povinnou a na hospodářskou zdatnost
osoby oprávněné požadovat práce.
(1) Zabaví-li se náhrada za osobně konané
práce, která není splatná v opětujících
se platech, vyjme soud na návrh dlužníkův
z exekuce tolik, kolik potřebuje v přiměřeném
časovém období na nutnou výživu
svou a osob oprávněných požadovati výživu
podle zákona nebo na výživu schovance. Při
rozhodnutí přihlédne soud k hospodářským
poměrům dlužníka, zejména k jeho
jinaké výdělkové možnosti; z
exekuce nelze však vyjmout více, nežli by dlužníku
zůstalo, kdyby jeho pracovní příjem
záležel v běžné pracovní
mzdě. Návrh dlužníkův se zamítne,
pokud mu odporují převážné zájmy
věřitelovy.
(2) Předpisy odstavce 1 platí obdobně pro
zabavení úplat za poskytování bytu
nebo za jiné užívání věci,
jestliže podstatnou část úplaty tvoří
nepochybně náhrada za konání prací,
nikoliv za užívání věci.
(3) Proti rozhodnutí soudu druhé stolice o návrhu
podle odstavce 1 nebo 2 není další opravný
prostředek.
Exekuce pro daně a jiné veřejné dávky,
které se vyměřují z platu, je, pokud
jde o nedoplatky za dobu tří let počítajíc
od splatnosti daně nebo dávky, přípustná
v rozsahu § 6, odst. 1, pro nedoplatky starší
tří let v rozsahu plynoucím z §§
4 a 5. Ustanovení § 10, odst. 3 platí obdobně.
Ustanovení tohoto zákona o exekuci na plat nemohou
býti dohodou stran změněna nebo vyloučena
na újmu dlužníka. Každé opatření
odporující těmto ustanovením, ať
se stalo postupem, poukazem, zastavením nebo jiným
právním jednáním, nemá právních
následků.
Zrušují se všechna ustanovení o věcech
upravených tímto zákonem. Zejména
se zrušují:
1. zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb., o exekuci
na platy a výslužné zaměstnanců
a jejich pozůstalých, ve znění právních
předpisů jej měnících nebo
doplňujících;
2. použivatelnost nařízení o zabavení
mzdy ze dne 30. října 1940, Říš.
zák. I, str. 1451, a prováděcího nařízení
ze dne 27. listopadu 1940, Věst. ř. prot. str. 581.
Zákon ze dne 27. května 1896, č. 79 ř.
z., o řízení exekučním a zajišťovacím
(exekuční řád), ve znění
novel, se mění takto:
1. Zrušují se §§ 292, 330 a 372.
2. § 290 zní:
"Na pracovní příjem a příjmy
postavení mu na roveň lze vésti exekuci jen
v rozsahu ustanovení zákona o exekuci na platy."
3. § 291 zní:
"(1) Nároky na povinný díl nebo na bolestné,
pokud nebyly soudně uplatněny nebo pokud nebyly
uznány smlouvou (smírem), nelze exekucí postihnouti.
(2) Z exekuce jsou dále vyňaty částky,
na které má dlužník nárok ze
smlouvy o pojištění nemovitostí nebo
jejich příslušenství, musí-li
býti podle smlouvy (stanov) upotřebeno těchto
peněz, aby poškozená budova byla znovu vystavěna
nebo opravena, nebo aby její příslušenství
bylo doplněno."
4. V § 293 nahrazují se slova "ustanovení
§§ 290 až 292" slovy "ustanovení
§§ 290 a 291".
Zákonný článek LX/1881 o řízení
exekučním (exekuční zákon),
ve znění novel, se mění takto:
1. Zrušuje se čl. VI, § 43 zákona ze dne
19. ledna 1928, č. 23 Sb., kterým se mění
a doplňují některá ustanovení
zákonů o soudním řízení
ve věcech občanských a o řízení
exekučním, a § 64 a) ex. zák.
2. Čl. Vl, § 41 zák. č. 23/1928 Sb.
zní:
"Na pracovní příjem a příjmy
postavené mu na roveň lze vésti exekuci jen
v rozsahu ustanovení zákona o exekuci na platy."
3. Čl. Vl, § 42 zák. č. 23/1928 Sb.
zní:
"(1) Nároky na povinný díl nebo na bolestné,
pokud nebyly soudně uplatněny nebo pokud nebyly
uznány smlouvou nebo smírem, nelze exekucí
postihnouti.
(2) Z exekuce jsou dále vyňaty částky,
na které má dlužník nárok ze
smlouvy o pojištění nemovitostí nebo
jejich příslušenství, musí-li
býti podle smlouvy (stanov) upotřebeno těchto
peněz, aby poškozená budova byla znovu vystavěna
nebo opravena, nebo aby její příslušenství
bylo doplněno."
4. V čl. VI, § 44 zák. č. 23/1928 Sb.
nahrazují se slova "Ustanovení §§
41 až 43" slovy "Ustanovení §§
41 a 42".
Zákon ze dne 16. prosince 1930, č. 4 Sb. z roku
1931, na ochranu osob oprávněných požadovati
výživu, výchovu nebo zaopatření,
se mění takto:
1. V § 6, odst. 1, větě druhé nahrazují
se slova "v jednom roce" slovy "ve třech
letech".
2. K § 6 připojuje se další odstavec 4:
"(4) Ustanovení předchozích odstavců
se užije přiměřeně také
pro zajištění nároků z rent,
které se platí z důvodu poškození
na těle nebo na zdraví."
(1) Dosavadní ustanovení o exekuci na služební
a odpočivné (zaopatřovací) platy veřejných
zaměstnanců se nahrazují touto úpravou:
a) Při exekuci na služební příjem
veřejných zaměstnanců považuje
se za pracovní příjem (§ 2) jen 75%
služebního platu (platu jemu odpovídajícího)
bez výchovného a těch ostatních součástí
služebních příjmů, které
určí vláda nařízením.
b) U poživatelů veřejných odpočivných
(zaopatřovacích) platů považuje se za
platy postavené na roveň pracovnímu příjmu
(§ 3, č. 1) 75% jak základních odpočivných
(zaopatřovacích) platů - ať zákonných
nebo přiznaných rozhodnutím podle volné
úvahy - tak i jejich veškerého příslušenství,
vyjma výchovné (doplňovací přídavek
ženatých, vyrovnávací přídavky,
drahotní přídavky a pod.).
c) Zaměstnanci ve smyslu odstavce a) se rozumějí
veřejní zaměstnanci, jejichž platové
a služební poměry jsou upraveny platovým
zákonem, učitelským zákonem a zákonem
ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb., o platových
poměrech státních, obecních (městských)
a obvodních lékařů, ve znění
právních předpisů je měnících
a doplňujících, nebo úpravami vydanými
podle § 210 platového zákona nebo podle obdoby
těchto předpisů. Veřejnými
odpočivnými (zaopatřovacími) platy
ve smyslu odstavce b) se rozumějí odpočivné
(zaopatřovací) platy vyplácené z prostředků
státu nebo jiných korporací (nadací)
veřejného práva, jakož i z prostředků
jejich nebo jimi spravovaných ústavů, podniků
a fondů.
d) Předpisy o exekuci na služební platy zaměstnanců
uvedených v odstavci a) a na odpočivné (zaopatřovací)
platy poživatelů uvedených v odstavci b) neplatí
pro administrativní srážky ze služebních
a odpočivných (zaopatřovacích) platů,
jde-li o pohledávky státu a svazků územní
samosprávy, jakož i jejich nebo jimi spravovaných
ústavů, podniků a fondů, vzniklé
ze služebního nebo pensijního poměru
nebo se zřetelem na něj. Setká-li se srážka
tohoto druhu se zabavením pro nějaký jiný
nárok, zaúčtuje se pohledávka těchto
zaměstnavatelů nejprve na část služebních
nebo odpočivných (zaopatřovacích)
platů podléhající exekuci.
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení
o exekuci na náležitosti vojenských osob z
počtu mužstva v činné službě
a některých jiných osob jim co do náležitostí
na roveň postavených, jakož i na zaopatření
délesloužících. Kde se tato ustanovení
dovolávají zákona č. 314/1920 Sb.,
použije se místo něho přiměřeně
ustanovení tohoto zákona. Podporučíci
presenční služby považují se pro
účely exekuce na platy za vojenské osoby
z počtu mužstva v činné službě.
(1) Exekuční opatření provedené
před účinností tohoto zákona
podle dosavadních hranic zabavení se obmezuje nebo
rozšiřuje stran plnění, která
se mají uskutečniti za účinnosti tohoto
zákona, na výši přípustnou podle
nových ustanovení. Na návrh věřitele
nebo dlužníka upraví exekuční
soud přiměřeně dřívější
usnesení. Až do doručení pozměňujícího
usnesení je poddlužník oprávněn
plniti v rozsahu dřívějšího usnesení
s osvobozujícím účinkem.
(2) Při posuzování účinnosti
právních jednání, zvláště
postupu platu, která se stala před účinností
tohoto zákona, užije se předpisů tohoto
zákona pouze tehdy, je-li to ve prospěch dlužníkův.
Poddlužník je však i v tomto případě
oprávněn plniti podle dosavadních předpisů
s osvobozujícím účinkem tak dlouho,
až mu bude doručeno pozměňující
soudní rozhodnutí nebo až ho dojde prohlášení
oprávněné osoby, že se zřekla
svého nároku.
Tento zákon nabývá účinnosti
prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení;
provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými
ministry.