Sociálně-politický výbor usnesl se
ve schůzi dne 21. ledna 1947 schváliti vládní
návrh zákona o odškodnění nemocí
z povolání s těmito doplňky a změnami:
K § 3 byl připojen nový odstavec (4) s tímto
zněním:
Nastala-li nemoc z povolání (odst. 2) v době,
kdy pojištěnec již nevykonával zaměstnání,
jímž byla nemoc způsobena (§ 2), vyměří
se důchod z ročního pracovního výdělku
ke dni, jímž skončil skutečný
výkon tohoto zaměstnání, a podle předpisů
tehdy platných.
V § 6 za slovem zjištěno (třetí
řádek) vloží se: (§ 4)
Ve výpočtu nemocí z povolání
pod položkou 17 je text nově stanoven takto:
"Kožní onemocnění účinkem
škodlivin, vyskytujících se v podniku, které
je takové povahy, že se často opakuje a nutí
ke změně povolání nebo k zanechání
výdělečné práce."
Pod položkou 26 za slova "dýchacích cest"
se vloží "a plic"
V části III (str. 5 vlád. návrhu)
je oprava: K 27 - 29.
Položky 29 a 30 buďtež sloučeny v tomto
znění:
29. Onemocnění zaprášením plic
asbestovým prachem (asbestosa)
a) při kterém zjištěné klinickofunkcionální
poruchy jsou podepřeny typickými roentgenologickými
znaky,
b) ve spojení s plicní rakovinou.
Položka 31 budiž přečíslována
na 30, tak i další na 31. až 34.
Ve schůzi, konané dne 26. února 1947, vyslovil
výbor též souhlas s doplňky, na kterých
se usnesl výbor zdravotnický.
V připojeném znění upravenou osnovu
zákona s přílohou doporučuje výbor
ku schválení. Zároveň doporučuje
ku přijetí resoluci navrženu a schválenou
výborem sociálně-politickým.
Zdravotnický výbor usnesl se ve schůzi, konané
dne 19. února 1947, schváliti vládní
návrh zákona o odškodnění nemocí
z povolání (tisk 320) s těmito doplňky
a změnami:
1. Schválil veškeré návrhy a změny,
usnesené sociálně-politickým výborem
až na § 4.
2. Zdravotnický výbor změnil a doplnil:
§ 4 místo "ošetřující"
doplnil "vyšetřující", §
5, odst. 1 doplniti "V pochybných případech
budiž dbáno posudku ústavu pracovního
lékařství",
§ 6 v 2. řádce za slovo "ohlásiti..."
"nositeli úrazového pojištění",
§ 9 místo "Je-li... stižen "Trpí-li"
a "k" 1. lednu.
V příloze běž. čís. 31
(býv. 32) škrtá se "hraničící
na hluchotu".
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Předpisy o úrazovém pojištění
platí, pokud tento zákon nestanoví jinak,
obdobně také o nemocech z povolání.
Za nemoci z povolání se považují nemoci
vypočtené v seznamu, který je přílohou
tohoto zákona, pokud byly způsobeny výkonem
zaměstnání v pojištěném
podniku onoho druhu, který jest uveden v seznamu vedle
té které nemoci z povolání.
(1) Kde předpisy o úrazovém pojištění
mluví o tělesném zranění, rozumí
se tím při nemocech z povolání onemocnění
takovouto nemocí, a kde mluví o smrti nastalé
z úrazu, rozumí se tím smrt způsobená
touto nemocí.
(2) Jako doba úrazu platí počátek
nemoci podle zákonů o nemocenském pojištění,
je-li to však pro pojištěnce příznivější,
nebo jde-li o osoby pro případ nemoci nepojištěné,
počátek neschopnosti k výdělku podle
předpisů o úrazovém pojištění.
(3) Při nemoci z povolání záleží
náhrada škody pojištěných osob
v důchodu, který se poskytne osobě stižené
nemocí z povolání počínajíc
dvacátýmsedmým týdnem po počátku
nemoci, po případě po počátku
neschopnosti k výdělku podle předcházejícího
odstavce.
(4) Nastala-li nemoc z povolání (odst. 2) v době,
kdy pojištěnec již nevykonával zaměstnání,
jímž byla nemoc způsobena (§ 2), vyměří
se důchod z ročního pracovního výdělku
ke dni, jímž skončil skutečný
výkon tohoto zaměstnání, a podle předpisů
tehdy platných.
(1) Vyšetřující lékař
je povinen oznámiti onemocnění nemocí
z povolání i podezření jejího
vzniku jednak nemocnému, který mu toto oznámení
musí písemně potvrditi, jednak nositeli veřejnoprávního
nemocenského pojištění a lékaři
pověřenému živnostenskou inspekcí.
(2) Nositel veřejnoprávního nemocenského
pojištění je povinen oznámiti nositeli
veřejnoprávního úrazového pojištění
každý případ nemoci z povolání
i podezření jejího vzniku do patnácti
dnů po dni, kdy se o něm dověděl.
(1) Je-li zjištěno, že u pojištěnce
vzniká nemoc z povolání, nebo je-li obava,
že nemoc z povolání se bude opakovati nebo
se zhorší, bude-li pojištěnec dále
zaměstnáván v podniku (§ 2), v němž
by byl vydán takovémuto nebezpečí,
je nositel úrazového pojištění
povinen
a) poskytnouti mu, je-li toho třeba, nemocenské
ošetření, po případě
b) učiniti vhodné opatření, aby pojištěnec
mohl zanechati nebezpečného zaměstnání,
a podrobí-li se pojištěnec, poskytnouti mu
na vyrovnání újmy na výdělku
nebo jiných hospodářských škod
přechodný důchod až do poloviny plného
důchodu, nebo jednorázovou dávku až
do výše plného důchodu za půl
roku. V pochybných případech budiž dbáno
posudku ústavu pracovního lékařství.
(2) Požitek dávek uvedených v odstavci 1 se
nedotýká nároku na důchod pro neschopnost
k výdělku.
Postižený, jemuž nebylo vyměřeno
odškodné z moci úřední, musí
svůj nárok ohlásiti nositeli úrazového
pojištění do dvou let ode dne, kdy bylo lékařem
zjištěno (§ 4), že jde o nemoc z povolání
(§ 2), nejpozději však do pěti let ode
dne, kdy přestal skutečně pracovati v podniku
uvedeném v příloze k tomuto zákonu.
Pozůstalí po osobě zemřelé
následkem této nemoci musí svůj nárok
ohlásiti nejpozději do jednoho roku ode dne jejího
úmrtí. Nároku však nemají pozůstalí
po osobě, jejíž nárok jest podle věty
prvé vyloučen.
Vláda může přiložený seznam
nemocí z povolání doplňovati a měniti
nařízením.
Tento zákon platí také pro obor úrazového
zaopatření zaměstnanců, pokud byli
zproštěni pojistné povinnosti.
(1) Trpí-li pojištěnec k 1. lednu 1947 nemocí
z povolání, za kterou by bylo poskytnouti odškodnění
teprve podle tohoto zákona, je nositel úrazového
pojištění povinen za podmínek §
2 tohoto zákona odškodniti i tuto nemoc z povolání,
nastal-li pojistný případ po 30. červnu
1932. Nárok na odškodnění nutno uplatniti
nejpozději do 31. července 1948, leč by lhůta
podle § 6 tohoto zákona skončila teprve po
tomto dni; jinak nárok zanikne.
(2) Odškodnění podle odstavce 1 se poskytne
nejdříve od 1. ledna 1947. Novému rozhodnutí
nepřekážejí dosavadní pravoplatné
výměry.
Zákon ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb., o
odškodnění nemocí z povolání,
ve znění právních předpisů
jej měnících a doplňujících
a zákon ze dne 4. března 1942, č. 33 Sl.
z., o odškodnění při nemocech z povolání,
se zrušují.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1947; provede jej ministr sociální
péče v dohodě se zúčastněnými
členy vlády.
Příloha k § 2 zákona č. ... Sb.
Onemocnění z olova a jeho sloučenin | K 1 - 16:
Všechny podniky, ve kterých látky vedle uvedené se vyrábějí, používají nebo se vyskytují jako vedlejší výrobky či vůbec jinak | |
Onemocnění z fosforu a jeho sloučenin | ||
Onemocnění ze rtuti a jejích sloučenin | ||
Onemocnění z arsenu a jeho sloučenin | ||
Onemocnění z manganu a jeho sloučenin | ||
Onemocnění z benzenu a jeho homologů | ||
Onemocnění z nitro- a amino-sloučenin benzenu nebo jeho homologů a jejich odvozenin | ||
Onemocnění z halogenisovaných uhlovodíků mastné řady | ||
Onemocnění z dusičných esterů glycerinu a dusičných esterů jiných látek mastné řady | ||
Onemocnění ze sirouhlíku | ||
Onemocnění ze sirovodíku | ||
Onemocnění z látek bojových | ||
Onemocnění z kysličníku uhelnatého | ||
Onemocnění z kyanovodíku a jeho odvozenin jako kyanamidu vápenatého (dusíkatého vápna) | ||
Onemocnění způsobené roentgenovými paprsky a radioaktivními látkami | ||
Onemocnění kožní rakovinou nebo kožními změnami, majícími sklon k přechodu v rakovinu, způsobená sazemi, parafinem, dehtem, kreosotem, antracenem, smolou a podobně působícími látkami (kancerogenními) | ||
Kožní onemocnění se považují z povolání jen potud, pokud jsou projevem celkového onemocnění, způsobeného pronikáním škodlivých látek do těla. | ||
Kožní onemocnění účinkem škodlivin, vyskytujících se v podniku, které je takové povahy, že se často opakuje a nutí ke změně povolání nebo k zanechání výdělečné práce | v nichž jsou pojištěnci vydání tomuto nebezpečí | |
Onemocnění rakovinou plic způsobené radiovými paprsky a radiovou emanací nebo počasný chorobný stav, u něhož celkový a po případě i plicní nález svědčí pro rakovinu plic, i když ji nelze klinickými metodami bezpečně prokázati | v nichž jsou pojištěnci vydání tomuto nebezpečí | |
Onemocnění nakažlivými nemocemi | Nemocnice, ústavy pro léčení a ošetřování, porodnice, ozdravovny, bakteriologické, pathologické, serologické, anatomické, hygienické a soudnělékařské ústavy; dále jiné ústavy a zařízení zdravotní služby, nebo pro vědecké bádání, které ministr sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví, po případě s ministrem školství a osvěty, prohlásí za povinné pojištěním | |
Nemoci přenosné se zvířat na lidi jako nakažlivá žloutenka, Bangova nemoc, sněť slezinná, vozhřivka, tularemie, červenka a jiné | v nichž jsou pojištěnci vydáni tomuto nebezpečí | |
Onemocnění vyvolané prací ve stlačeném vzduchu | v nichž se používá kesonů (caissons) nebo potápěcích zvonů | |
Onemocnění kostí, kloubů, svalů, cév a nervů končetin, způsobené otřesy při práci s nástroji poháněnými stlačeným vzduchem, s nástroji a stroji stejně působícími, jakož i prací na poklepávacích strojích | v nichž se používá takových nástrojů nebo strojů | |
Onemocnění červivostí horníků (ankylostomiasis) | Důlní podniky | |
Onemocnění dolních dýchacích cest a plic škodlivými účinky Thomasovy moučky | jež dopravují nebo zpracovávají Thomasovu strusku nebo zpracovávají, uskladňují nebo dopravují Thomasovu moučku | |
Onemocnění dolních dýchacích cest a plic způsobené hliníkovým prachem a prachem z hliníkových slitin (zaprášení plic hliníkem - fibrosa plic) | K 25 a 26:
v nichž jsou pojištěnci vydáni tomuto nebezpečí | |
Onemocnění dolních dýchacích cest a plic z berylia a jeho sloučenin | ||
Onemocnění zaprášením plic prachem obsahujícím kysličník křemičitý nebo železo (silikosa, siderosa), při kterém zjištěné klinickofunkcionální poruchy jsou podepřeny typickými roentgenologickými znaky. Setká-li se s takovým zaprášením plic tuberkulosa plic, odškodňuje se tuberkulosa jako onemocnění způsobené prachem | K 27 - 29: v nichž jsou pojištěnci vydáni tomuto nebezpečí | |
Onemocnění zaprášením plic prachem obsahujícím kysličník křemičitý nebo železo (silikosa, siderosa) ve spojení s aktivní tuberkulosou plic. | ||
Onemocnění zaprášením plic asbestovým prachem (asbestosa)
a) při kterém zjištěné klinickofunkcionální poruchy jsou podepřeny typickými roentgenologickými znaky, b) ve spojení s plicní rakovinou | ||
Onemocnění z chromových sloučenin. Kožní onemocnění se považují za nemoc z povolání jen potud, pokud jsou projevem celkového onemocnění, způsobeného pronikáním škodlivých látek do těla | v nichž se tyto sloučeniny vyrábějí, zpracovávají nebo kde se jich používá | |
Onemocnění hluchotou nebo těžkou nedoslýchavostí, způsobenou hlukem a otřesy | zabývající se zpracováním nebo opracováním kovů, důlní podniky a podniky, v nichž jsou zaměstnanci vystaveni nadměrnému hluku | |
Onemocnění šedým zákalem | Podniky pro výrobu, opracování a zpracování skla; železárny, tavírny kovu, smaltovny, cementárny, továrny na karbid, svařování (autogenní i elektrické) | |
Onemocnění nystagmem v těžkých a složitých tvarech | Doly | |
Onemocnění nervu loketního otlakem | Brusírny skla |
Sociálně-politický výbor kvituje usnesení
vlády o podání návrhu tohoto zákona,
při tom však se usnáší:
Naše veřejnoprávní sociální
pojištění prodělalo od našeho osvobození
řadu pronikavých změn, které znamenají
podstatné zlepšení ochrany pracujících
vrstev, při tom však na straně druhé
další ztížení administrativy sociálního
pojištění, vzájemná zasahování
do léčebné péče, její
nepřehlednost a často i neúčinnost.
Sociálně-politický výbor vyslovuje
přesvědčení, že řada dalších
dílčích úkolů nositelů
sociálního pojištění jak krátkodobého,
tak důchodového byla by značně usnadněna
a tím celé řízení zhospodárněno,
kdyby byla vyřešena prvá etapa národního
pojištění, t. j. organisační
sjednocení jeho nositelů. O léčebnou
péči se starají jednak nemocenské
pojišťovny zemí historických, okresní
sociální pojišťovny na Slovensku, úřadovny
sociálního pojištění v pohraničním
území, revírní bratrské pokladny,
nemocenské pojišťovny soukromých zaměstnanců,
léčebné fondy veřejných zaměstnanců,
nemocenské pojišťovny továren na tabák,
nemocenská pojišťovna drah, kněžská
nemocenská pokladna a jiné. Do léčebné
péče zasahují ale také nositelé
důchodového pojištění, především
Ústřední sociální pojišťovna,
Všeobecný pensijní ústav, Ústřední
bratrská pokladna, Úrazová pojišťovna,
Náhradní ústavy pensijního pojištění,
Pensijní ústav soukromých drah, Fondy pro
invalidní a starobní pojištění
zaměstnanců státních drah, pošt,
a jiné a jiné. Není divu, že při
tomto systému je snížena lékařská
služba rozsáhlou administrativní činností,
neboť lékaři musí zpracovávati
vyúčtování svých honorářů
na řadu nositelů pojištění, lékárníci
musí zaúčtovávati částky
za vydaná léčiva rovněž řadě
nositelů pojištění, ač účinnou
reorganisací a sloučením by tyto zbytečné
úkony odpadly. Léčebná péče
o pojištěnce a jejich rodinné příslušníky
je často tříštěna natolik, že
ztrácí na přehlednosti a účinnosti.
V důchodovém pojištění velice
často se vyskytují případy, že
o téhož důchodce pečuje a se stará
Ústřední sociální pojišťovna,
Úrazová pojišťovna a Zaopatřovací
úřad, ba často i jiné úřady
a charitativní spolková péče.
Organisačním sjednocením veřejnoprávního
sociálního pojištění budou docíleny
předpoklady pro jednotně řízenou léčebnou
péči i o péči preventivní.
Bude umožněno řádné plánování,
jehož výsledkem budou značné administrativní
úspory, a to nejen u nositelů pojištění,
ale i nemocnic, sanatorií a dětských ozdravoven
a všech léčebných zařízení.
Službě lékařské bude vyňata
ji zatěžující administrativa. Lékaři
sami budou (zejména pokud jde o jejich sociální
zabezpečení) lépe zajištěni než
dosud, neboť budou pojištěni podle úhrnu
svých příjmů za služby konané
pro veřejnoprávní sociální
pojištění a nikoliv jen z jejich zaměstnání
hlavního, jak je tomu dosud. Sociálně-politický
výbor je veden i jinými hledisky, žádá-li
vládu, aby práce s vydáním zákona
o prvé části národního pojištění,
t. j. osnovy organisační a o pojištění
nemocenském byla uspíšena, a to zejména
se zřetelem na dvouletý budovatelský plán
vlády. Jest tu především třeba
vyřešiti přeškolení zaměstnanců,
jejichž pracovní výkon byl snížen
v důsledku, úrazu nebo nemoci z povolání
pro povolání jiné, aby tak tito postižení
stali se opět plně výkonnými v oborech
druhých. Nechceme vytvářeti z našeho
národa národ početných důchodců,
ale chceme, aby se lidé podíleli na plodné
práci ku prospěchu celku. Jest to velký problém,
ale nikoli neřešitelný. Lidé, kteří
se stávají u nás v důsledku úrazu
nebo nemoci z povolání i jiných nemocí
neschopni vykonávati své dosavadní zaměstnání,
mohou s úspěchem vykonávati povolání
jiné stejně dobře honorované jako
jejich dřívější. Jest jen třeba
dosíci tohoto stavu záměrně provedenou
převýchovou, která pro nositele pojištění
na místě zatížení trvalým
vyplácením důchodů bude znamenati
jen dočasné vyplácení těchto
důchodů. Na druhé straně vrátí
se tím postiženému pocit plnoprávnosti
a radosti z práce. Naše sociální zabezpečení
ztráví značnou část národního
důchodu. Praksí jinou, v rámci působnosti
sociálního zabezpečení při
dokonalejší péči a lepším
zabezpečení za současného využití
všech moderních hledisek, mohly by náklady
podstatně klesnouti. Sociálně-politický
výbor žádá proto vládu, aby celý
problém byl řešen generelně, nikoliv
dílčím způsobem, jak jest tomu dosud,
a to tím, že budou sněmovně podány
osnovy zákonů shora uvedených, t. j. osnova
o organisačním sjednocení sociálního
pojištění a osnova o národním
pojištění nemocenském.