Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

2. zasedání

429.

Odpověď

ministra financí a ministra školství a osvěty

na interpelaci poslanců dra Řehulky, Plojhara, dra Bunži

a dra Rozehnala (tisk 221)

ve věci zastavení výchovného veřejným zaměstnancům, jichž děti obdržely vysokoškolská stipendia.

Otázka nezaopatřenosti dětí státních a jiných veřejných zaměstnanců pro účely výchovného a otázka snížení daně důchodové pro mnohočlenné rodiny jsou upraveny samostatnými, na sobě nezávislými předpisy, takže každou z uvedených otázek třeba posuzovati zvláště.

Nezaopatřenost dětí veřejných zaměstnanců pro účely výchovného jest upravena dosud použivatelným ustanovením § 1 vládního nařízení č. 388/1941 Sb., po případě, pokud jde o vojenské a četnické gážisty, věcně shodným ustanovením § 105 platového zákona ve znění zákona č. 139/1946 Sb. Podle citovaných ustanovení se za nezaopatřené pokládají děti, jejichž vlastní hrubý příjem (včetně naturálních příjmů) nedosahuje alespoň 4.800 Kčs ročně. Citované předpisy pojem vlastního hrubého příjmu nijak neomezují a sluší tedy pod tento pojem podřaditi veškeré příjmy bez ohledu na to, z jakého pramene plynou, jen když jsou to příjmy dítěte, o něž jde. Za tohoto stavu věcí třeba za příjmy, které mají vliv na nezaopatřenost dětí veřejných zaměstnanců podle předpisů o výchovném, považovati i měsíční státní stipendia pro vysokoškolské studenty, udělovaná podle příslušných směrnic ministerstva školství a osvěty a výnos ministerstva financí ze dne 10. července 1946, č. j. 154.564/1946-IX/1 je tedy ve shodě s platným právním stavem. Případná změna tohoto právního stavu mohla by se uskutečniti toliko cestou zákonné novelisace vpředu uvedených právních předpisů. Takovou novelisaci, pokud by jí mělo býti vyhověno požadavku v interpelaci uvedenému, nebylo by však lze považovati za spravedlivou, uváží-li se, že by tím vznikl neodůvodněný nepoměr mezi studenty požívajícími státních stipendií a studenty, kteří mají jiný příjem, zejména pracovní důchod. Neboť pak by studenti, požívající státních stipendií byli s hlediska předpisů o výchovném považováni za nezaopatřené a stát by na ně kromě stipendií vyplácel i výchovné, kdežto studenti s jiným příjmem, zejména studenti, kteří si svoji výživu opatřují vlastní prací, by byli považováni za zaopatřené a výchovné by na ně nepříslušelo, takže stát by v těchto případech nevyplácel ani stipendium, ani výchovné.

Naproti tomu hranice, při které nastává dosud zaopatřenost pro účely výchovného, t. j. částka 4.800 Kčs ročně, neodpovídá již dnešním poměrům a ministerstvo financí proto navrhuje v osnově zákona o sjednocení některých předpisů o platových a služebních poměrech státních a jiných veřejných zaměstnanců, kterou zároveň předkládá vládě, zvýšení uvedené hranice na 7.200 Kčs ročně s účinností od 1. prosince 1945 tak, aby v uvedeném směru bylo docíleno souladu s předpisy zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci.

Pokud interpelace vychází z předpokladu, že stipendium se vyplácí toliko po dobu 9 měsíců, že však výchovné se z tohoto titulu odnímá za celý v úvahu přicházející rok, třeba poznamenati, že dítě lze s hlediska předpisů o výchovném považovati za zaopatřené jen v tom časovém období, ve kterém příjem způsobující jeho zaopatřenost skutečně má. Částka 4.800 Kčs ročně, resp. nově navrhovaná částka 7.200 Kčs ročně, není stanovena pro ten který kalendářní, po příp. studijní rok, nýbrž vyjadřuje jen vztah uvedené částky k časové relaci, takže, pokud příjem trvá jenom po část roku, třeba jen za onu část roku zkoumati, zda příjem v tomto časovém úseku dosahuje nebo nedosahuje poměrné části roční částky rozhodné pro zaopatřenost. Jestliže tedy stipendium není po dobu školních prázdnin vypláceno, a není-li tu ani jiného příjmu, způsobujícího zaopatřenost dítěte, třeba dítě po dobu školních prázdnin považovati za nezaopatřené. Ministerstvo financí upozorňuje zároveň na tuto okolnost všechny ústřední úřady, jakož i všechny svoje podřízené úřady.

Otázka snížení daně důchodové pro mnohočlenné rodiny je upravena ustanovením § 20, zákona o přímých daních ve znění zákona č. 161/1945 Sb., a to nezávisle na předpisech upravujících nárok na výchovné, takže pobírání výchovného je samo o sobě pro snížení daně důchodové pro mnohočlenné rodiny nerozhodné. Pro snížení daně důchodové pro mnohočlenné rodiny přicházejí podle cit. ustanovení totiž v úvahu

1. příslušníci rodiny, za něž se podle § 5, odst. 4 zákona o přímých daních považují manželka, družka a nezletilé děti (vnukové, pastorkové, schovanci), žijí-li s hlavou rodiny ve společenství domácnostním, i když mají vlastní příjmy, které neplynou ze služebního poměru;

2. zletilé děti, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchyně poplatníkovi, pokud jsou v jeho zaopatření, jímž se rozumí skutečnost, že uvedené osoby požívají v domácnosti poplatníkově celého zaopatření, to jest bytu, výživy a ošacení; o zaopatření nelze však mluviti, platí-li uvedené osoby za byt, výživu a ošacení přiměřenou úplatu, nebo mají-li vlastní důchod postačující k jich výživě, aniž by z něho poplatníku platily za poskytované zaopatření (vl. nař. č. 15/1937 Sb., k § 19, odst. 2).

Obdobně je upravena i otázka přirážky pro rodiny s menšími břemeny (§ 19 zákona o přímých daních ve znění zákona č. 161/1945 Sb.) s tím rozdílem, že okruh osob, které tuto přirážku vylučují, je rozšířen ještě o manžela (manželku), který (která) není příslušníkem domácnosti, a nezletilé děti a osoby uvedené vpředu pod č. 2, které sice nežijí v poplatníkově domácnosti, dostávají však od poplatníka pravidelné příspěvky převyšující 5% jeho důchodu, jestliže poplatníkův důchod nezmenšený o tyto příspěvky nepřesahuje 300.000 Kčs, a konečně o nemajetné sourozence a osoby sešvakřené s poplatníkem až do druhého stupně, které poplatník vydržuje. Kromě toho se nevyměřuje, po příp. nesráží přirážka pro rodiny s menšími břemeny u poplatníků s dani podrobeným důchodem nepřevyšujícím 100.000 Kčs, kteří vychovali dvě nebo více dětí.

Z předeslaného je patrno, že i když tomu kterému zaměstnanci nepřísluší výchovné na studující děti z důvodu požívání státního stipendia pro vysokoškolské studenty, může mu přes to příslušeti snížení daně důchodové pro mnohočlenné rodiny, po případě nezvýší se u něho daň důchodová, po případě její srážka, o přirážku pro rodiny s menšími břemeny, a to za předpokladů vpředu uvedených, jež z důvodu jednotnosti musí býti upraveny pro všechny případy týmž způsobem. V této souvislosti sluší však upozorniti, že příjemce služebních, po případě odpočivných (zaopatřovacích) platů je povinen plátci těchto platů předložiti kolkuprosté potvrzení obecního úřadu bydliště příjemcova o stavu a počtu osob odůvodňujících buď snížení daně pro mnohočlenné rodiny nebo vyloučení přirážky pro rodiny s menšími břemeny, a že dokud příjemce tak neučiní, má plátce srážeti daň s přirážkou pro rodiny s menšími břemeny (§ 30, odst. 8 zákona o přímých daních ve znění zákona č. 161/1945 Sb.). V praksi se mohou tedy vyskytnouti případy, že plátce sráží daň důchodovou s přirážkou pro rodiny s menšími břemeny, ač tato přirážka nepřichází podle zákona v úvahu, po případě jsou splněny okolnosti rozhodné pro snížení daně pro mnohočlenné rodiny. Takové případy jsou však zaviněny příjemcem dotčených požitků samým, a to nesplněním vpředu uvedené povinnosti o prokázání stavu a počtu osob přicházejících zde v úvahu, o jejichž existenci plátce jinak nenabude vědomosti.

Z předeslaného jde na jevo, že postup ministerstva financí v dané věci odpovídá platným zákonným předpisům, a že pro jejich změnu ve směru naznačeném v interpelaci není spravedlivých důvodů.

V Praze dne 12. února 1947.

Ministr financí:
Ministr školství a osvěty:
Dr. Dolanský v. r.
JUDr. Jaroslav Stránský v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP