Podepsaní navrhují: Ústavodárné
Národní shromáždění rač
se usnésti:
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných
přídavcích některých osob pojištěných
pro případ nemoci, se mění a doplňuje
takto:
1. Za § 1 se vkládá § 1 a) tohoto znění:
(1) Za zaměstnance oprávněného
k přiznání rodinného přídavku
podle tohoto zákona se považuje, kdo v kalendářním
čtvrtletí, za které se přídavek
poskytuje, byl alespoň po dobu 45 dní povinně
pojištěn pro případ nemoci podle předpisů
uvedených v § 1, nebo v tomto a v předcházejícím
kalendářním čtvrtletí dohromady
byl takto povinně pojištěn aspoň 90
dní. Do této doby nelze však zásadně
započítati dobu povinného nemocenského
pojištění, po kterou zaměstnanec neměl
nároku na mzdu.
(2) Době povinného pojištění
podle odst. 1 se klade na roveň
a) doba presenční nebo jí rovnocenné
vojenské služby (cvičení ve zbrani),
b) doba studia na řádném učilišti,
pokud zaměstnanec byl v posledních 12 měsících
před nástupem vojenské služby nebo před
vstupem na řádné učiliště,
aspoň 182 dny povinně pojištěn podle
předpisů uvedených v § 1,
c) doba, po kterou zaměstnanec měl nárok
na nemocenské nebo na podporu v šestinedělí
podle předpisů o nemocenském pojištění
uvedených v § 1.
2. § 2 zní:
(1) Za nezaopatřené se považují
manželské, nemanželské, nevlastní
a osvojené děti do 16 let.
(2) Za nezaopatřené se považují
i děti (odstavec 1) starší 16 let,
a) pokud dítě se připravuje vědecky
nebo odborně pro své budoucí povolání
(studující na řádném učilišti,
učeň, praktikant), v tomto případě
nejdéle do 24. roku věku,
b) pokud dítě pro duševní nebo tělesnou
vadu je nezpůsobilé k výdělku, a vlastní
příjem dítěte nepřevyšuje
částku 1800 Kčs v kalendářním
čtvrtletí.
(3) Za nezaopatřené děti lze v
případech hodných zřetele považovati
děti starší 16 let, u nichž nejsou splněny
podmínky odstavce 2, jakož i vnuky, sourozence a schovance.
Bližší určí směrnice, které
vydá představenstvo Fondu (§ 12). Směrnice
schvaluje ministr sociální péče.
(4) Jsou-li u více osob splněny podmínky
pro přiznání přídavku na totéž
dítě, přísluší přídavek
jen jednou, a to té z nich, která má dítě
v přímém zaopatření.
(5) Pokud dítě nežije se zaměstnancem
trvale ve společné domácnosti a pokud zaměstnanec
přispívá na jeho výživu částkou
menší než 1800 Kčs v kalendářním
čtvrtletí, vyplácí se rodinný
přídavek přímo osobě, která
má dítě v přímém zaopatření.
3. § 3 zní:
(1) Rodinné přídavky činí:
na | 1 dítě | 150 Kčs měsíčně, |
na | 2 děti | 350 Kčs měsíčně, |
na | 3 děti | 600 Kčs měsíčně, |
na | 4 děti | 900 Kčs měsíčně, |
na | 5 dětí | 1250 Kčs měsíčně, |
na | 6 dětí | 1650 Kčs měsíčně, |
na | 7 dětí | 2100 Kčs měsíčně, |
na | 8 dětí | 2600 Kčs měsíčně, |
na | 9 dětí | 3100 Kčs měsíčně, |
na | 10 dětí | 3600 Kčs měsíčně. |
Tato částka se zvyšuje na každé
další nezaopatřené dítě
o 500 Kčs měsíčně.
(2) Rodinný přídavek přísluší
za každý kalendářní měsíc,
ve kterém zaměstnanec [§ 1a)] pečuje
o nezaopatřené dítě (§ 2).
4. § 4 zní:
(1) Rodinný přídavek lze přiznati
na nezaopatřené dítě zaměstnance
[§ 1a)] i tehdy, nepečuje-li o dítě;
v tomto případě vyplatí se přídavek
osobě, která se o dítě stará.
Bližší určí směrnice, které
vydá představenstvo Fondu. Směrnice vyžadují
schválení ministra sociální péče.
(2) Rodinný přídavek nepřísluší
na dítě,
a) na které se poskytuje výchovné podle předpisů
platných pro státní zaměstnance,
b) na které se poskytuje výchovné podle předpisů
o důchodovém sociálním pojištění
(zaopatření) v částce rovné
alespoň rodinnému přídavku podle tohoto
zákona.
(3) Osobám, kterým přísluší
rodinný přídavek podle tohoto zákona
nelze poskytnouti zvláštní přídavek
podle vládního nařízení ze
dne 21. listopadu 1941, č. 441 Sb., o zvláštních
přídavcích početným rodinám.
5. § 5 zní:
(1) Rodinný přídavek je splatný
čtvrtletně pozadu.
(2) Ministr sociální péče
se zmocňuje, aby po slyšení Ústřední
rady odborů vyhláškou v Úředním
listě stanovil termíny výplaty. Může
při tom stanoviti, že rodinné přídavky
se vyplácejí v jiných obdobích.
6. § 6 zní:
Právo na přiznání rodinného
přídavku za jednotlivé měsíce
(§ 3, odst. 2) se promlčuje, nebyl-li návrh
na přiznání podán do 12 měsíců
od posledního dne v měsíci.
7. § 7 zní:
(1) Manželka oprávněného
zaměstnance, opatrovník jeho dětí,
nositel hromadného poručenství nebo obec
bydliště zaměstnancova, může navrhnouti
okresnímu soudu zaměstnancova bydliště,
aby určil osobu, korporaci nebo úřad, kterým
mají býti přídavky vypláceny
na místo zaměstnanci, je-li zřejmo, že
vyplácením přídavku zaměstnanci
by se nedosáhlo účelu, kterému tento
slouží, nebo že by byly poškozeny zájmy
nezaopatřených dětí. Soud rozhodne
usnesením po provedeném nesporném řízení
podle předpisů o ustanovení opatrovníka.
Vyhoví-li soud návrhu, jest ten, komu je přídavek
vyplácen, povinen vynaložiti jej toliko ve prospěch
nezaopatřených dětí. Přídavky
jemu vyplacené jsou majetkem zaměstnance jemu svěřeným.
(2) Postoupení, zastavení nebo zabavení
nároků podle tohoto zákona je jen potud přípustné
a právně účinné, stane-li se
ve prospěch nezaopatřených dětí
zaměstnance.
(3) Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci
přídavek na dítě (výchovné,
vychovávací přídavek a pod.), jest
oprávněn až do výše uvedené
v § 3. odst. 1 započítati si na toto plnění
rodinný přídavek podle tohoto zákona.
8. § 8 se mění takto:
a) Dosavadní ustanovení se stává odstavcem
1.
b) V první větě se slova "uvedených
v předchozích ustanoveních" nahražují
slovy "uložených tímto zákonem
(§ 9, odst. 3)".
c) Připojuje se odstavec 2 tohoto znění:
(2) Přeplatky podle odstavce 1 mohou býti
sraženy při příští výplatě
rodinných přídavků témuž
příjemci.
9. § 9 zní:
(1) Návrh na přiznání rodinného
přídavku jest podati u příslušného
nositele nemocenského pojištění. Podrobnosti
o podávání návrhu určí
ministr sociální péče vyhláškou
v Úředním listě.
(2) Oprávněná osoba je povinna
nárok na rodinný přídavek prokázati.
(3) Oprávněný je povinen oznámiti
nositeli pojištění, který mu přídavek
vyplácí, do 15 dnů změnu bydliště,
jakož i změny v poměrech směrodatných
pro přiznání přídavku nebo
pro jeho vyplácení.
10. Dosavadní § 9 se stává § 9
a). V odstavci 1 tohoto paragrafu se připojuje druhá
věta tohoto znění:
"Toho není třeba, jestliže rodinný
přídavek přiznává."
11. § 12 zní:
(1) Nositelem práv a závazků podle
tohoto zákona je Fond rodinných přídavků,
který se zřizuje při ministerstvu sociální
péče.
(2) Orgánem Fondu je představenstvo,
jehož členy jmenuje a odvolává ministr
sociální péče, pokud jde o členy
ze Slovenska, v dohodě s pověřencem sociální
péče.
(3) Představenstvo se skládá z
předsedy, 2 místopředsedů a dalších
9 členů. Předsedou je zástupce ministerstva
sociální péče, prvním místopředsedou
je zástupce pověřenectva sociální
péče a druhým zástupce zaměstnanců,
jmenovaný na návrh jednotné odborové
organisace. Z dalších 9 členů představenstva
je jeden zástupce ministerstva financí, jeden odborník,
dva zástupci nositelů sociálního pojištění
- z posledních 3 jeden je zástupcem Slovenska -
a 5 zástupců zaměstnanců. Zástupci
nositelů pojištění a zástupci
zaměstnanců jsou jmenováni na návrh
jednotné odborové organisace. Za každého
z těchto členů se jmenuje náhradník.
(4) Podrobnosti o správě, hospodaření
a účtování Fondu určí
stanovy, které vydá představenstvo. Stanovy
schvaluje ministr sociální péče.
(5) Nositelé nemocenského pojištění
vyplácejí rodinné přídavky
na účet Fondu.
(6) Nositelé nemocenského pojištění
odvádějí způsobem, který blíže
určí představenstvo Fondu, přebytky
příspěvků Fondu.
12. § 13 zní:
(1) Úřady, soudy a veřejnoprávní
korporace jsou povinny spolupůsobiti při provádění
tohoto zákona.
(2) Majetek, právní jednání
a listiny Fondu jsou osvobozeny od daní, dávek a
poplatků.
(3) Podání a listiny týkající
se rodinných přídavků jsou osvobozeny
od dávek a poplatků.
13. § 14 zní:
Za náklady, které vzniknou nositelům pojištění
při provádění tohoto zákona,
poskytne Fond přiměřenou náhradu.
Její výši stanoví ministr sociální
péče po slyšení představenstva
Fondu a nositelů pojištění.
14. V § 15 se ruší odstavec 2.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1947 s výjimkou ustanovení §
13, odst. 2, které nabývá účinnosti
dnem 1. prosince 1945.
(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují
na výplatu rodinných přídavků
za dobu do 31. prosince 1946.
(3) Tento zákon provede ministr sociální
péče v dohodě s ministrem financí.
Předkládaná osnova novely zákona č.
154/1945 Sb., o rodinných přídavcích
některých osob pojištěných pro
případ nemoci, vychází z předpokladu,
že nezbytným důsledkem politiky cenové
a mzdové, projevující se v poměrně
vysokých nákladech na výživu rodiny,
je potřeba zvýšiti rodinné přídavky
takovým způsobem, aby usnadňovaly sociální
postavení rodin, zejména pak rodin vícečlenných.
Tato naléhavá potřeba novelisace zákona
dává pak možnost provésti v dosavadních
zákonných ustanoveních některé
další změny, jejichž nutnost vyplynula
z dosavadních více jak jednoročních
zkušeností při provádění
zákona. Jde tu jednak o to, aby zjednodušením
dosavadních předpisů o podmínkách
přiznání rodinných přídavků
a o způsobu jejich vyměřování
bylo provádění zákona usnadněno,
urychleno a zlevněno, jednak o to, aby v zákoně
samém byly obsaženy dostatečné záruky
pro to, že rodinné přídavky budou skutečně
vynaloženy pro účel, k němuž jsou
určeny.
Podle ustanovení § 3, odst. 1 zákona č.
154/1945 Sb., vyměřují se rodinné
přídavky takto: Byl-li zaměstnanec povinně
pojištěn pro případ nemoci aspoň
25 dnů v kalendářním měsíci,
činí rodinný přídavek na každé
nezaopatřené dítě 150 Kčs měsíčně.
Byl-li zaměstnanec v kalendářním měsíci
povinně pojištěn méně než
25 dní, vyměřuje se rodinný přídavek
poměrnou částí, která činí
6 Kčs měsíčně za každý
den povinného nemocenského pojištění.
Nebyl-li zaměstnanec v kalendářním
měsíci povinně pojištěn aspoň
6 dnů, přídavek se neposkytne.
Vyměřování rodinných přídavků
poměrnou částí při méně
než 25 dnech pojištění v kalendářním
měsíci, vyžaduje obsáhlého a
podrobného zjišťování přesného
průběhu pojištění v jednotlivých
měsících a individuálního připočítávání
výše přídavků. To vede ke značnému
administrativnímu zatížení jak zaměstnavatelů
a závodních rad, tak nositelů pojištění
a má za následek zdržení výplaty
a neúčelné zvyšování správních
nákladů. Osnova proto ruší dosavadní
vyměřování rodinných přídavků
poměrnou částí a zavádí
jejich výměru pevnými částkami
nezávislými na délce nemocenského
pojištění. Při tom stanoví osnova
jako podmínku nároku na rodinný přídavek,
aby v kalendářním čtvrtletí,
za které se přídavek poskytuje, byl zaměstnanec
aspoň po dobu 45 dní povinně nemocensky pojištěn,
nebo aby v tomto a v předcházejícím
kalendářním čtvrtletí byl takto
povinně pojištěn dohromady aspoň 90
dní. Osnova zaručuje nárok na rodinné
přídavky též za dobu presenční
nebo jí rovnocenné vojenské služby a
za dobu studia na řádném učilišti.
Pro přiznání tohoto nároku stanoví
však podmínku, že zaměstnanec byl v posledních
12 měsících před nástupem vojenské
služby nebo před vstupem na řádné
učiliště. povinně pojištěn
alespoň 182 dny. Rodinné přídavky
přísluší také za dobu, po kterou
zaměstnanec má nárok na nemocenské
nebo na podporu v šestinedělí.
Okruh dětí, na které budou rodinné
přídavky poskytovány, rozděluje osnova
do tří skupin:
1. Manželské, nemanželské, nevlastní
a osvojené děti do 16 let věku, na něž
nárok na rodinné přídavky přísluší
bezpodmínečně. Zejména se u těchto
dětí úplně odstraňuje příjmová
hranice dítěte.
2. Tytéž děti ve věku nad 16 let, na
něž přísluší nárok
na rodinné přídavky, připravují-li
se vědecky nebo odborně na své příští
povolání (do 24. roku věku) nebo jsou-li
pro duševní nebo tělesnou vadu neschopné
k výdělku (bez věkového omezení),
v obou případech pokud jejich vlastní příjem
nepřevyšuje částku 1800 Kčs čtvrtletně.
3. Vnuci, sourozenci a schovanci, na něž budou rodinné
přídavky přiznávány fakultativně
podle směrnic vydaných představenstvem Fondu
a schválených ministrem sociální péče.
Zkušenosti získané při provádění
zákona č. 154/45 Sb., ukázaly, že poměry
jsou zde tak rozmanité, že stručným
zákonným předpisem nelze dobře upraviti
vhodně všechny případy, které
se mohou vyskytnouti a že bude proto účelnější
poskytovati přídavky v těchto případech
fakultativně na podkladě podrobnějších
a také pružnějších směrnic.
Měsíční výše přídavku
činila dosud při 25 dnech pojištění
v kalendářním měsíci 150 Kčs
na každé dítě. Z důvodů
sociálně i populačně politických
zavádí osnova výši přídavků
progresivně stoupající s počtem dětí.
Srovnání celkové výše přídavků
podle osnovy a podle dosavadního stavu při počtu
dětí od jednoho do desíti je uvedeno v tabulce:
Počet nezaopatřených dětí | podle osnovy | dosud | Zvýšení |
Podkladem pro odhad nákladů na výplatu rodinných
přídavků za prvý rok účinnosti
osnovy byla data o relativním rozdělení rodin
zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi
podle počtu nezaopatřených dětí
v rodině. Pro zemi Českou a Moravskoslezskou byla
tato data získána z materiálu o výplatě
rodinných přídavků podle zákona
č. 154/45 Sb., u nemocenských pojišťoven
podle zákona č. 221/1924 Sb. a úřadoven
sociálního pojištění v pohraničí,
pro Slovensko pak ze statistického šetření
o dávkové agendě býv. Fondu rodinných
přídavků podle zákona č. 217/1941
Sl. z. za rok 1942.
Tato čísla jsou uvedena v tabulce č. 2.
Ze sta rodin s dětmi připadá na rodiny s počtem dětí | Země Česká a Moravskoslezská | Slovensko |
Průměrný počet dětí
připadající na rodinu s dětmi činí
v zemi České a Moravskoslezské 1,71, na Slovensku
2,22.
Dalším podkladem pro odhad nákladů je
absolutní počet oprávněných
percipientů přídavků (počet
rodin). Tento počet byl odhadnut podle dosud známých
výsledků provádění zákona
č. 154/1945 Sb., s přiměřenou korekturou
se zřetelem na novou definici oprávněného
zaměstnance, jak je uvedena v § 1 a) osnovy a na zrušení
dosavadního § 4, odst. 1 tohoto zákona. Výsledky
odhadu jsou uvedeny v tabulce č. 3.
Počet dětí v rodině | Počet rodin | Roční výplata v mil. Kčs |
Součet |
Počet dětí v rodině | Počet rodin | Roční výplata v mil. Kčs |
Součet | ||
Součet pro celý stát |
Odhad příjmů na příspěvcích
v prvním roce účinnosti osnovy byl proveden
na podkladě očekávaného úhrnu
pojištěných mezd a kontrolován odhadem
vycházejícím z dosavadního předpisu
příspěvků. Podle statistických
šetření nositelů pojištění
za listopad 1946 lze v zemi České a Moravskoslezské
počítati u dělnictva ve vnitrozemí
s počtem 1,060.000 pojištěnců, jejichž
průměrný výdělek je asi 90,93
Kčs denně. Předpokládá-li se
zaměstnanost 50 týdnů v roce a počítá-li
se s tím, že mzda náleží pouze
za 6 dnů v týdnu, pak úhrnná mzda
dělníků ve vnitrozemí činí
asi 28,916 miliard Kčs ročně. Pro pohraničí
lze počítati se 440.000 dělníky s
průměrnou pojištěnou mzdou 78,96 Kčs
denně, což při stejných předpokladech
o zaměstnanosti dává roční
úhrnnou mzdu dělníků v pohraničí
asi 10,423 miliard Kčs. Úhrn započitatelných
dělnických mezd v zemi České a Moravskoslezské
činí tedy okrouhle 39,3 miliardy Kčs ročně.
Pro soukromé zaměstnance možno počítati
ve vnitrozemí se 360.000 pojištěnci, jejichž
průměrný měsíční
pojištěný výdělek činí
3.321 Kčs. Roční úhrn jejich mezd
činí tedy 14,347 miliard Kčs. Pro pohraničí
lze počítati se 119.000 soukromých zaměstnanců
s průměrným pojištěným
výdělkem 2.978 Kčs měsíčně,
což odpovídá úhrnnému ročnímu
výdělku 4,253 miliardy Kčs. Celkový
úhrn mezd soukromých zaměstnanců v
zemi České a Moravskoslezské je tedy odhadnut
částkou 18,6 miliard Kčs ročně.
U horníků činil úhrn pojištěných
výdělků v listopadu 1946, 449 milionů
Kčs měsíčně. Roční
úhrn jejich pojištěných výdělků
lze tedy odhadnouti asi na 5,388 miliard Kčs.
Pro odhad pojištěného výdělku
v r. 1947 a v dalších letech lze předpokládati,
že úhrnný pojištěný výdělek
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách nedozná podstatné změny.
Je však nutno počítati se zvýšením
pojištěných výdělků dělníků
a horníků. Vzhledem k tomu, že u dělníků
byl učiněn předpoklad o maximální
zaměstnanosti 50 týdnů do roka, i když
je známo, že průměrná doba trvání
nemoci u dělníků činí asi 24
dny a že do pojištění jsou zahrnuti a
nárok na rodinné přídavky budou míti
i zaměstnanci sezonní, u nichž nelze počítati
s plnou zaměstnaností, odhaduje se zvýšení
úhrnu mezd pro rok 1947 u dělníka o 20%.
Stejně se počítá s 20% zvýšením
úhrnu mezd u horníků.
Podle těchto předpokladů možno pak roční
úhrn pojištěných výdělků
v zemi České a Moravskoslezské v roce 1947
odhadnouti takto:
dělníci | Kčs | miliard | |
zaměstnanci ve vyšších službách | Kčs | " | |
horníci | Kčs | " | |
celkem | Kčs | miliardy |
Roční úhrn pojištěných
mezd na Slovensku činil podle statistik za červenec
1946 asi 10,5 miliard Kčs. Vzhledem k industrialisaci Slovenska
možno předpokládati zde vzrůst daleko
větší, a to asi na 15 miliard Kčs.
Výsledný odhad úhrnu započitatelných
mezd v částce 87 miliard Kčs pro celé
území státu, stanovený za uvedených
optimálních předpokladů o zaměstnanosti,
blíží se velmi odhadům úhrnu
mezd, na nichž jest založen odhad národního
důchodu. Na základě popsaného odhadu
pojištěných mezd možno pro r. 1947 počítati
s výnosem 4% příspěvku na úhradu
rodinných přídavků v okrouhlé
výši 3.480 milionů Kčs.
K přibližně stejné částce
docházíme také přepočtením
čísel získaných z provádění
zákona o rodinných přídavcích.
Skutečný předpis příspěvků
v zemi České a Moravskoslezské za dobu od
1. prosince 1945 do 30. června 1946 činil 1,562.707.199
Kčs. Tato částka přepočítána
na celý rok odpovídá ročnímu
předpisu 2.679 milionů Kčs. Na Slovensku
činil předpis těchto příspěvků
průměrně 45 milionů měsíčně.
Tomu odpovídá roční předpis
540 milionů Kčs. Celkový předpis za
r. 1946 činí tedy 3.219 milionů Kčs.
V této částce jsou sice obsaženy i příspěvky
předepsané za osoby pozbyvší československého
státního občanství, které v
pozdější době byly nebo ještě
budou odsunuty. Dosud známé údaje o předpisu
příspěvků v zemi České
a Moravskoslezské za třetí čtvrtletí
1946, kdy byl odsun těchto osob prováděn
již velmi intensivně, však prokazují,
že předpis příspěvků za
toto čtvrtletí dokonce převyšuje čtvrtletní
průměr předpisu příspěvků
za dobu od 1. prosince 1945 do 30. června 1946.
Můžeme-li odhadnouti, že příliv
nových osob do zaměstnání zakládajícího
pojistnou povinnost nemocenského pojištění
podle předpisů uvedených v § 1 zákona,
jakož i zvýšení výdělků,
industrialisace Slovenska, zavádění mezd
podle výkonu atd. může přinésti
10%ní zvýšení předpisu příspěvků,
t. j. 321 milionů Kčs, docházíme k
celkové částce ročního předpisu
příspěvků ve výši 3.540
milionů Kčs.
Celkový odhad příjmů a vydání
Fondu rodinných přídavků v milionech
Kčs pro první rok účinnosti osnovy
je pak uveden v tabulce č. 4.
Země Česká a Moravskoslezská | Slovensko | Celý stát | |
Výplaty přídavků | |||
Správní náklady | |||
Přebytek | |||
Úhrn vydání | |||
Předpis příspěvků | |||
Schodek | |||
Úhrn příjmů |
Výsledkem odhadu je poměrně nepatrný
schodek v celkové částce 73 milionů
Kčs. I v tom případě, že by se
některé z předpokladů, na nichž
je založen odhad příjmů, zcela nesplnily,
bude možno schodek pro nejbližší leta uhraditi
ze jmění Fondu rodinných přídavků
ke konci roku 1946, které dosáhne k tomuto dni téměř
jedné miliardy Kčs. Doplňující
úhrady státu podle první věty §
11 zákona čís. 154/1945 Sb. nebude tedy při
nejmenším v prvních letech účinnosti
osnovy třeba.