Podle ustanovení § 26, odst. 5 zák. č. 134/1946 Sb., může býti přírůstek u strojů, patřících k zemědělskému a lesnímu majetku, oceněn 50% částky, za kterou byly stroje v rozhodné době opatřeny. Tento způsob ocenění byl omezen podle slovního znění pouze na stroje. Kdyby byl zákonodárce měl v úmyslu rozšířiti ocenění též na ostatní inventář, byl by to vyslovil zajisté stejným způsobem, jako v odstavci 1 cit. § 26. Vzhledem k jasnému znění § 26, odst. 5 cit. zák. nemůže proto ministr financí učiniti opatření odchylné.

I kdyby však ministr financí měl možnost rozšířiti zmíněný způsob ocenění též na jiné provozní zařízení než na zemědělské stroje, upozorňuje, že toto opatření by nemělo valného praktického významu; naopak, mohlo by vésti k zbytečnému zatížení administrativy vzhledem k tomu, že přihlášky byly již podány. Ministr financí tak soudí jednak proto, že výnosem ze dne 20. prosince 1946, č. 230.184/46-V/4, byly zemědělcům poskytnuty další odpočitatelné položky od základu dávky z majetkového přírůstku, takže počet poplatníků-zemědělců, již tak jako tak poměrně malý, se ještě podstatně snížil, jednak proto, že bylo dovoleno, aby zemědělci ve svých přiznáních vůbec neuváděli drobná zemědělská zařízení (poučení č. 15 na vložce A přihlášky II), takže ani ocenění 50% pořizovací ceny nepřichází v úvahu.