Důvody, pro které bylo do prozatímních jednacích řádů pro okresní národní výbory, vyhlášených ministrem vnitra dne 3. října 1946, (Úřední list ze dne 11. října 1946, částka 183 běž. č. 1865) pojato ustanovení, že "předseda hlasuje jako poslední a při rovnosti hlasů je návrh považovati za přijatý, hlasuje-li proň předseda", jsou tyto:

Předseda okresního národního výboru je voleným členem tohoto sboru a musí míti aspoň stejná práva jako ostatní jeho členové. Je proto v souladu se zásadami demokracie, že má zásadně hlasovací právo jako ostatní členové okresního národního výboru. Okolnost, že tomu bylo jinak v bývalých okresních zastupitelstvech, vysvětluje se tím, že zastupitelstvům předsedal okresní hejtman, který byl úředníkem a nebyl voleným členem sboru. Kdyby předseda nehlasoval a byl pouze omezen na dirimování v případě rovnosti hlasů, znamenalo by to, že jeho volební skupina byla by prakticky zmenšena o jeden hlas, neboť případ rovnosti hlasů vyskytuje se v praksi pouze zřídka.

Pokud jde o řešení otázky, jak postupovati, když nastane rovnost hlasů, vycházelo se z těchto úvah: Při rovnosti hlasů vyslovuje se rovný počet členů okresního národního výboru oprávněných k hlasování pro návrh i proti návrhu. Zásadně se tu podává dvojí řešení. Buď jednací řád stanoví předem a pro všechny případy, že v tomto případě jest považovati návrh za přijatý, což znamená neodůvodněnou přednost pro onu skupinu členů, kteří hlasovali pro návrh, nebo stanoví předem a pro všechny případy, že návrh je považovati za zamítnutý, čímž neodůvodněně preferuje skupinu členů, kteří hlasovali proti návrhu. Ani jedno z uvedených řešení nezdálo se býti vhodným a bylo proto hledati řešení, při němž by se vycházelo z kvalitního rozlišení mezi oběma co do počtu rovnými skupinami členů okresního národního výboru, čímž bylo by se možno vyhnouti neodůvodněnému apriornímu preferování jedné z těchto skupin. Tu nutno uvážiti, že předseda okresního národního výboru representuje národní výbor v očích veřejnosti a že mu přísluší daleko větší míra odpovědnosti než ostatním členům okresního národního výboru. Kromě toho nutno míti za to, že předseda má důvěru většiny národního výboru a že ji representuje. Vzhledem k těmto skutečnostem lze najíti právě ve větším významu hlasu předsedova onu skutečnost, která usnadní řešení otázky, jak kvalitně odlišiti dvě co do počtu rovné skupiny hlasů členů okresního národního výboru.

Vzhledem k tomu nestanovily jednací řády apriorně, že v případě rovnosti hlasů jest návrh považovati za zamítnutý nebo za přijatý, nýbrž snažily se vyřešiti tuto otázku tím, že stanovily, že v případě rovnosti hlasů jest návrh považovati za přijatý, hlasoval-li proň předseda.

Při projednávání prozatímního jednacího řádu pro statutární města vyslovilo se pět ze zúčastněných statutárních měst ve věci hlasování předsedova pro shora uvedenou formulaci jednacích řádů pro okresní národní výbory. Pouze zástupci statutárního města Liberce měli k tomuto bodu připomínky, ustoupili však od nich po vysvětlení věcí.

Z uvedených důvodů nejeví se vhodným měniti dotčená ustanovení jednacích řádů pro okresní národní výbory.