Podle ustanovení § 17, odst. 2 zákona o přímých
daních č. 227 z roku 1936 sb. nelze při zjišťování
čistého zisku podniku odpočítávati
ztráty týkající se majetkové
podstaty, jakož i zmenšení hodnoty majetkového
předmětu okolnostmi, které nevznikly provozem
podniku. Toto ustanovení zákona je aplikováno
finanční správou též u válečných
škod při zjišťování základu
daně výdělkové a důchodové.
Důsledným dodržováním zásady,
že škody na podstatě a zejména na jmění
provozním, pokud vznikly z jiné příčiny
než provozem podniku, nelze odečísti od zisku
podniku, jsou ti poplatníci, kteří byli postiženi
válečnými škodami, uváděni
do velmi obtížných, často hospodářsky
zcela neřešitelných situací. Kdyby šlo
o případy ojedinělé, nepůsobil
by postup finanční správy poplatníkům
pravděpodobně zvláštních potíží,
protože vzniklá škoda by jistě byla poměrně
v krátké době likvidována, ať
již pojišťovnou, nebo z veřejných
prostředků.
U válečných škod však jde o zjev
hromadný a je velmi pravděpodobné, že
výplata a likvidace náhrad válečných
škod potrvá při nejmenším dlouhou
dobu. Tím nastávají v mnohých případech
přímo kuriosní situace, na př., že
podnikatel (soukromý či družstevní),
který válečnými událostmi přišel
o všechno a nemůže se dočkat náhrady
válečných škod, má ještě
platiti daně, a to ze základů, kterých
by byl dosáhl, kdyby byl neutrpěl žádné
škody. Prakticky: zničená zásoba zboží
se posuzuje tak, jako kdyby ji podnikatel dosud měl, zbořená
továrna tak, jako kdyby stála, atd.
Daň předepsaná z takto vypočteného
základu jest splatná do 30 dnů po obdržení
platebního rozkazu.
Tento postup finanční správy, ačkoliv
je v souhlasu se zákonem, působí v četných
případech tvrdosti, neboť uvaluje na poplatníky
tíživé zadlužení, případně
předlužené a úrokové břemeno,
což může míti za následek ochrnutí
poplatníkova podnikání, v neposlední
řadě též zmenšením jeho
schopností nabývání úvěru
a v mnohých případech přímo
ohrožuje jeho existenci.
Vzhledem k tomu, že válečné škody
nutno posuzovati jako něco mimořádného,
s čím zákon o přímých
daních počítati nemohl a vzhledem k tomu,
že do této obtížné situace se poplatník
dostává bez svého zavinění,
je nutno provésti opatření, kterým
by do doby, kdy poplatník dostane vyplacenou náhradu
za válečnou škodu, nebo alespoň do té
doby, než dostane pravoplatný výměr,
kterým je mu přiznán nárok na náhradu
určité výše, aby tohoto nároku
mohl použíti jako cenného papíru k úhradě
této daně, byl poskytnut bezúročný
odklad placení výše uvedené daně.
Poněvadž platební rozkazy na daň důchodovou
a výdělkovou jsou již berními správami
poplatníkům doručovány, je bezpodmínečně
nutné rychlé rozhodnutí finanční
správy a proto se táží podepsaní:
1. je pan ministr financí ochoten poskytnout tento bezúročný
odklad placení daně výdělkové
a důchodové výše uvedené části
do doby, než dostane poplatník buďto vyplacenou
náhradu za válečnou škodu anebo do té
doby, než dostane pravoplatný výměr,
kterým je mu přiznán nárok na náhradu
určené výše, aby tohoto nároku
mohl použíti jako cenného papíru k úhradě
této daně?
2. je pan ministr financí ochoten poskytnouti bezúročný
odklad placení daně výdělkové
a důchodové, a to alespoň té části
daňového předpisu, o kterou se daňový
předpis zvýšil tím, že válečná
škoda byla zahrnuta do zisku podniku?
3. nebo je pan ministr financí ochoten uznat za odčitatelnou
položku při výpočtu zdanitelného
zisku prokázané válečné ztráty
na obchodním jmění provozním?
4. je pan ministr financí ochoten válečné
náhrady zahrnout do zisku podniku až po jejich vyplacení
a potom upravit dodatečně předpis daní?