Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

2. zasedání.

403.

Interpelace

poslanců Přeučila a Kobylky

vládě republiky Československé

ve věci zřízení monopolního spedičního podniku

pro znárodněný průmysl INTRASPED.

V září r. 1945 byla čs. Zbrojovkou v Brně založena Intrasped, společnost pro mezinárodní dopravu s r. o.

Úředním listem č. 13/46, vyhl. 212, byly znárodněny Zbrojovka Brno a. s. a s ní i Intrasped, jehož kmenový kapitál Kčs 3,300.000.-, kromě Kčs 200.000.-, patřil Zbrojovce.

Souhlas k založení společnosti a k získání živnostenského oprávnění byly docíleny m. j. potvrzením zakladatelů, že zřízení nového mezinárodního spedičního podniku nebude nikterak oslabovat činnost našich speditérů, nýbrž na ni navazovati, náhradou za cizí, zejména vyřazené, nebo ochromené německé firmy. Tak na příklad se tvrdilo v původní zprávě k návrhu společenské smlouvy, že úkolem společnosti je prováděti ony nákladně-dopravní a spediční úkoly, které byly dosud doménou ciziny, vklíniti se tam, kde by mohl býti vypuzen cizí živel, nebo tam, kde dosud zela mezera v dopravě. Společnost slibovala býti ochránkyní čs. spedičních zájmů v cizině a zdrojem spedičně. dopravních informací pro čs. průmysl, obchod a zasilatelství.

Jakmile však firma obdržela živnostenský list, obrátila veškeré úsilí k tomu, aby dosáhla monopolu v mezinárodní spedici a tím vyřadila všechny dosavadní zavedené firmy.

Když ztroskotaly snahy po znárodnění a sloučení.veškerých větších podniků mezinárodně-zasilatelských, byla zahájena za významné podpory Ústředního svazu průmyslu a generálního ředitelství znárodněného kovoprůmyslu široce založená akce, aby národní podnik Intrasped byl přeměněn na akciovou společnost s kapitálovou účastí všeho znárodněného průmyslu, aby tato společnost převzala největší zasilatelské konfiskáty (Schenker, Baumann a Kreutzinger, Luft, Streich a company) a dopravní oddělení Úřadu pro hospodářskou pomoc a obnovu.

Akciový kapitál Kčs 20,000.000.- má býti rozdělen takto:

kovoprůmysl16% dřevo4%
hutě10%papír 4%
chemie10%cukr 10%
textil10%tuk 5%
kůže a guma10% čokoláda2%
keramika4%pivo 1%
doly4%mlýny 1%
sklo4%družstva 5%

Při tom mají býti znárodněné podniky vázány přednostně používat služeb Intraspedu, pokud tento nebude dražší, než jiné spediční firmy.

Současně předložila společnost svoji bilanci, podle které prodělala za uplynulý* rok, který byl rokem největší konjuktury v mezinárodní spedici; přes Kčs 3,000.000.-, tedy celý svůj kmenový kapitál. Část tohoto schodku má býti zaplacena znárodněným průmyslem ve shora uvedeném poměru kapitálové účasti.

Zdůrazňujeme, že by nebylo námitek proti tomu, aby nová firma Intrasped, národní podnik, dokázala co umí a provozovala své zasilatelské obchody na podkladě volné soutěže, za týchž podmínek jako ostatní spediční podniky a jako jejich rovnocenný partner, avšak kapitálová účast znárodněného průmyslu, stejně jako závazek přednostně používat služeb Intraspedu, pokud nabídne stejné sazby za týchž podmínek jako jiné firmy, znamenají suchou cestou zavedený monopol, jehož oficiální zřízení se ukázalo nedávno naprosto politicky neúnosné. Intrasped by měl hned tři možnosti, jak bezpečně udržeti své monopolní postavení a získat všechny transporty národních podniků.

1. Především má býti placen přímo kapitálovou účastí znárodněných podniků, může míti vždy schodek a může tudíž dát nabídku vždy levnější, než kterýkoliv jiný špeditér, který nepracuje se ztrátou.

2. Znárodněné podniky, které by používaly služeb Intraspedu méně, než odpovídá percentuálnímu rozdělení jejich kapitálové účasti, doplácely by na ostatní vždy svým kapitálovým podílem na schodku společnosti i když by jejích služeb sebe méně používaly. To by byl další důvod k tomu, aby zadávala Intraspedu všechny své transporty, poněvadž čím více by jich bylo, tím by jednotlivé z nich doplácely méně, po případě by více vydělávaly na úkor ostatních.

3. Další okolnost, která by zabezpečovala monopol společnosti spočívá v tom, že by si znárodněný průmysl od ostatních špeditérů vyžadoval pouze tak zvané krycí oferty, o kterých by informoval Intrasped. Pak by společnosti stačilo přizpůsobiti se vždy nejlevnější nabídce.

Je nasnadě, že by ostatní zasilatelé za těchto okolností nabídky vůbec nepodávali, čímž by znárodněný průmysl byl odkázán zcela na libovůli Intraspedu. Je tedy jasné, že jde o monopol, třebas tak zv. suchou cestou.

Protestujeme proti tomu, aby znárodněný průmysl, který je majetkem všech našich spoluobčanů a s jehož zdarem stojíme a padáme, sanoval - byť i jen částečně - dosavadní společnost Intrasped, která za jeden rok své působnosti prodělala celé své kmenové jmění.

Stejně tak nesouhlasíme, aby takováto sanace byla zajišťována i do budoucna kapitálem národních podniků, když jsme svědky toho, že národní podniky zápasí s vlastními finančními potížemi, nemají dost provozního kapitálu a požadují připojení konfiskátů zcela, nebo zčásti zdarma na úkor měnové reformy. Dokonce byl vznesen požadavek, aby za účelem upsání akciového kapitálu Kčs 20,000.000.- nové společnosti byly ministerstvem financí uvolněny vázané vklady národních podniků, zatím co dosavadní prakse v uvolňování peněz těm nejpotřebnějším byla ještě více omezena.

Není možno budovat monopolní mezinárodní zasilatelství v cizině, protože to prostě zahraniční partneři našeho obchodu respektovati nebudou, a naopak by mohli využíti toho, že mají proti sobě pouze jednu firmu, která by na nich byla závislá.

Podobně nelze zaručiti, že budování vlastních filiálek v cizině by znamenalo úsporu devis. Naopak během nejbližších let, kdy úzkostlivě každý výdaj do ciziny střežíme, museli bychom celý provozní kapitál hromadně budovaných filiálek předem v devisách do ciziny přesunout.

Celá akce má ještě několik zajímavých momentů. Tvrdí se na příklad, že dnes nemáme u nás mezinárodní dopravce s dostatečně velkými styky. Není ovšem pochybnosti o tom, že takových podniků máme celou řadu, tyto mají vybudované bezvadné aparáty, disponují sítí vlastních filiálek u nás a za hranicemi a na základě svých desítiletých zkušeností, své tradice a svých konexí, zejména v zahraničí, skýtají nepopíratelně daleko jistější, přesnější a odbornější spediční obsluhu celému našemu hospodářství a tedy i našemu znárodněnému průmyslu, než podnik nový, který právě vzhledem k tomu, že není veden odborně a nemá dostatek zkušených a znalých pracovníků, končil prvý rok svého hospodářství - právě v době největší konjunktury mezinárodní spedice - s naprosto nevysvětlitelným schodkem.

Zatím co doposud znárodněný průmysl platí spediterům pozadu, až po provedeném úkolu, takže vlastně každý zasilatel poskytuje svým zákazníkům bezplatný úvěr, má býti tomu u nové společnosti právě naopak. Znárodněný průmysl bude napříště platiti předem ve formě milionových uvěřených podílů. Je dostatečně známo, že spedice je podnikání dosti riskantní a že peníze v ní uložené nepožívají právě sirotčí jistoty. Dokazuje to sama nejlépe prvá bilance Intraspedu. Není také pravdivé tvrzení, že nová společnost bude moci zabrániti průmyslové špionáži, pokud budou zásilky přepravovány cizími železnicemi a loďmi, pokud budou nakládány, uskladňovány a překládány jinými, než československými zaměstnanci, pokud budou doprovázeny snadno kontrolovatelnými nákladními listy a konossamenty atd.

S hlediska hospodářské politiky je pozoruhodné, že nám tu znárodněný průmysl buduje arci státní, ale přece jen nový kapitalismus, před kterým jsme v znárodnění hledali záchranu. K přetvoření společnosti Intrasped dějí se důvěrné přípravy bez účasti v prvé řadě pro spedici příslušného ministerstva vnitřního obchodu, bez přizvání obchodních komor, dopravní skupiny zasilatelství a skladování, Ústředního svazu dopravy a bez účasti všech, kdo by mohli míti nějaké námitky. To se děje v době, kdy se volá po veřejné kontrole hospodaření národních podniků a kdy se skládají tak velké naděje v parlamentní kontrolní a úspornou komisi.

Podepsaní se proto táží vlády republiky Československé:

1. Zda hodlá trpěti, aby tímto neoficiálním monopolem v mezinárodní spedici byla porušena zákonem o dvouletém plánu stanovená rovnost podnikání znárodněného, družstevního a soukromého.

2. Zda hodlá připustiti byť i jen částečně sanování dosavadního Intraspedu, společnost s r. o., znárodněným průmyslem.

3. Zda hodlá dopustiti, aby národním podnikům, vázaným kapitálovou účastí a přednostním závazkem na používání služeb jediné spediční firmy, byly způsobovány další veliké hospodářské ztráty tím, že by nemohly využíti výhod volné soutěže mezinárodních spedičních podniků.

4. Zda hodlá zabrániti, aby pro účely Intraspedu bylo použito vázaných vkladů na úkor československé měny, nebo jiných peněz, kterých se národnímu průmyslu všeobecně nedostává.

5. Zda hodlá zabrániti, aby znárodněné podnikání zřizováním vlastních monopolních organisací nákupních, prodejních, spedičních a podobně ubíjelo veškeré ostatní podnikání.

V Praze dne 8. února 1947.

Přeučil, Kobylka,

Křepela, Lesák, dr. Novotný, Slíva, Josef Ševčík, A. Jaroš, Rychtera, Hora, dr. Hřebík, Klátil, St. Novák, dr. Horáková, Šmejcová, Torn, inž. dr. Kameníček, Tichý, Čížek, Žáčková-Batková, inž. dr. Ješ, dr. Šíp, Šulík, Tichota, Parez, dr. Neuman, Zeminová, Uhlířová, Urbánek, Jirásek,

Kleinerová.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP