Právní výbor projednal ve své schůzi, konané dne 6. února 1947, vládní návrh zákona o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu (tisk 352) a zkoumaje zevrubně jednotlivá ustanovení, provedl tyto změny:

1. V § 2, odst. 1 ve větě první se škrtají slova "podstatného úseku" a nahrazují se slovy "jmenovitého úkolu".

V obšírné rozpravě o této navržené změně bylo konstatováno, že zákon ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb. o dvouletém hospodářském plánu rozvádí v jednotlivých svých ustanoveních jmenovité úkoly, jejichž splněním se hospodářský plán uskuteční. Úmyslné jednání nebo opominutí, ohrožující provádění těchto úkolů, zakládá skutkovou podstatu trestného činu, směřující proti dvouletému hospodářskému plánu. Nově volená dikce lépe zajišťuje ochranu celkového dvouletého plánu i jednotlivých úkolů z něho vyplývajících a umožňuje soudům přesnější posouzení věci.

2. V § 2, odst. 1 ve větě druhé bylo škrtnuto slovo "podstatném," takže věta zní: "bylo-li však tím v některém úseku uskutečnění tohoto plánu zmařeno nebo ztíženo,...".

Tato změna vyplývá z výše uvedené přesnější definice.

3. § 2, odst. 1 doplňuje se větou: "Vedle trestu na svobodě může býti uložen peněžitý trest od 1.000 Kčs do 1 milionu Kčs".

4. V § 2, odst. 2 byla sazba peněžitého trestu zvýšena z původní částky "od 1.000 Kčs do 1 milionu Kčs" na částku "od 10.000 Kčs do 5 milionů Kčs".

Tato změna je odůvodněna nově navrženou sazbou peněžitých trestů v odst. 1 tohoto paragrafu.

5. V § 3, odst. 1 škrtají se slova "podstatného úseku" a nahrazují se slovy "jmenovitého úkolu,".

Tato změna je odůvodněna usnesenou změnou v § 2, odst. 1.

6. V § 4 škrtají se v druhé a třetí řádce slova "učiněným k provedení § 15, odst. 1 nebo ustanovením". Tentýž paragraf se doplňuje dovětkem "nebo obojím trestem" takže § 4 nyní zní: "Kdo se dopustí jednání nebo opominutí, které se příčí opatřením nebo nařízením vydaným podle § 16, odst. 1 nebo 3 zák. č. 192/1946 Sb., bude potrestán soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od 100 Kčs do 100.000 Kčs, nebo obojím trestem."

7. V § 5 se škrtají slova "§§ 3 nebo 4" a nahrazují se slovy "tohoto zákona", takže § 5 zní: "Činem trestným podle tohoto zákona není stávka".

V rozpravě o takto usneseném znění tohoto paragrafu bylo jednomyslně konstatováno, že stávka jest jedním ze základních práv pracujícího lidu a že Ústřední rada odborů poskytuje plnou záruku, že stávky nebudou vyvolávány s úmyslem mařiti dvouletý hospodářský plán.

Právní výbor doporučuje, aby vládní návrh zákona o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu byl v připojeném znění ústavodárným Národním shromážděním schválen.

V Praze dne 6. února 1947.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Aby bylo zabezpečeno nerušené plnění úkolů stanovených dvouletým hospodářským plánem podle zákona ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu, poskytuje se trestní ochrana způsobem uvedeným v dalších ustanoveních.

(1) Kdo se dopustí jednání nebo opominutí ohrožujícího uskutečnění dvouletého hospodářského plánu nebo jeho jmenovitého úkolu v úmyslu, aby je zmařil nebo ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od šesti měsíců do pěti let; bylo-li však tím v některém úseku uskutečnění tohoto plánu zmařeno nebo ztíženo, bude potrestán těžkým žalářem od pěti do deseti let. Vedle trestu na svobodě může býti uložen peněžitý trest od 1.000 Kčs do 1 milionu Kčs.

(2) Byl-li čin uvedený v odstavci 1 spáchán ze zištnosti, budiž vedle trestu na svobodě uložen peněžitý trest od 10.000 Kčs do 5 milionů Kčs.

(3) Odsuzuje-li soud pachatele pro zločin uvedený v odstavci 1, může zároveň vysloviti vedle trestu na svobodě i ztrátu volebního práva a v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 také ztrátu úřadu.

(1) Kdo se dopustí jednání nebo opominutí ohrožujícího uskutečnění dvouletého hospodářského plánu nebo jeho jmenovitého úkolu, ač ví, že je tím může zmařiti nebo ztížiti, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců.

(2) Pokus přečinu uvedeného v odstavci 1 je i na Slovensku trestný.

Kdo se dopustí jednání nebo opominutí, které se příčí opatřením nebo nařízením vydaným podle § 16, odst. 1 nebo 3 zák. č. 192/1946 Sb., bude potrestán soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od 100 Kčs do 100.000 Kčs, nebo obojím trestem.

Činem trestným podle tohoto zákona není stávka.

Věci, jimiž byl trestný čin spáchán, které jím byly získány, nebo které jsou zřejmě určeny ke spáchání trestného činu, jakož i neoprávněně získaný výdělek nebo jiný prospěch, mohou býti v rozsudku prohlášeny za propadlé ve prospěch státní pokladny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.