(1) Pro černý obchod nebo podobné pletichy se trestá ten, kdo v době mimořádných hospodářských poměrů vyvolaných válkou (§ 9)

a) požaduje nebo za účelem dalšího zcizení nabízí za předměty potřeby cenu přemrštěnou, aby sobě nebo jiným osobám opatřil nepřiměřený hospodářský zisk,

b) předměty potřeby nad obvyklou míru jakýmkoliv způsobem odebere normální, zvláště pak řízené výrobě, oběhu nebo spotřebě, aby sobě nebo jiným osobám opatřil nepřiměřený hospodářský prospěch,

c) z nekalých důvodů výrobu předmětů potřeby zastaví nebo podstatně omezí a tím způsobí jejich nedostatek nebo zdražení na trhu,

d) opětovně nebo ve větším množství či hodnotě bez předepsaného platného vývozního povolení vyváží do ciziny předměty potřeby a tím je odnímá normální, zvláště pak řízené výrobě nebo spotřebě nebo určení pro vývoz,

e) opětovně nebo ve větším množství či hodnotě bez předepsaného platného dovozního povolení dováží z ciziny předměty potřeby na úkor řízeného hospodaření,

f) se dopustí jakéhokoliv jiného nekalého jednání způsobilého vyvolati nedostatek nebo zdražení předmětů potřeby na trhu, vězením (uzamčením) do jednoho roku a peněžitým trestem do 3 milionů Kč:s, při čemž nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za trest peněžitý činiti více než jeden rok.

(2) Správní úřad (orgán) může v nálezu vysloviti, že odsouzený odpyká trest na svobodě, uložený podle odstavce 1, v donucovací pracovně.

(1) Kdo předsevezme jednání směřující přímo ke spáchání přestupku (§ 1) a čin nedokoná jen pro nemožnost nebo pro zevní překážku nebo náhodu, je trestně odpověden, jako kdyby byl čin dokonal.

(2) Kdo rozkazem, utvrzováním nebo poskytnutím pomoci úmyslně způsobí nebo usnadní spáchání přestupku (§ 1) jinou osobou (pachatelem), je trestně odpovědný stejně jako pachatel, i když pachatel nemůže býti pro přestupek stíhán nebo odsouzen.

(1) Dosavadní předpisy o přestupcích v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém zůstávají nedotčeny. Pokud takovéto předpisy na Slovensku pozbyly platnosti dnem 31. prosince 1946, obnovuje se jejich účinnost dnem 1. ledna 1947 bez časového omezení. Bude-li trestný čin stíhán jako správní přestupek podle tohoto zákona, odpadá stíhání podle oněch předpisů.

(2) Zvláštní zákon stanoví, jak budou pro správní přestupky podle § 1 stíhány osoby podrobené vojenské kázeňské pravomoci.

(1) Kdo se dopustí některého jednání uvedeného v § 1, odst. 1, písm. a) až f), ač ví, že tím může ohroziti plynulé zásobování obyvatelstva některého kraje nebo místa nebo části tohoto obyvatelstva předměty potřeby, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let. Pokus přečinu je trestný i na Slovensku.

(2) Spáchal-li vinník čin uvedený v odstavci 1 ze zvyku nebo ze řemesla nebo věděl-li, že svým jednáním ohrožuje značnou měrou plynulé zásobování obyvatelstva, buď potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, a byla-li tím skutečně způsobena vážnější porucha v zásobování, těžkým žalářem od pěti do deseti let.

(3) Spáchal-li vinník čin uvedený v odstavci 1 za některých okolností, pro které se čin stává zločinem, jako účastník spolčení k páchání tohoto trestného činu, bude potrestán těžkým žalářem od deseti do dvaceti let nebo na doživotí.

(4) Spáchal-li vinník čin uvedený v odstavci 1 za některých okolností, pro které se čin stává zločinem, a byla-li jím způsobena porucha v zásobování v takové míře, že tím byly ohroženy životy obyvatelstva anebo že tím byla těžce poškozena brannost státu, a vinník to mohl předvídati, budiž potrestán smrtí.

Při odsouzení pro čin trestný podle § 4 buď vyslovena ztráta práva volebního a v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 též ztráta úřadu.

(1) Odsuzuje-li soud vinníka pro čin trestný podle § 4, uloží mu vedle trestu na svobodě trest na penězích, a to, jde-li o přečin, od 3.000 Kčs do 3 milionů Kčs, jde-li o zločin, od 10.000 Kčs do 10 milionů Kčs.

(2) Odsuzuje-li soud vinníka pro zločin, může též vysloviti, že jmění odsouzeného propadá zcela nebo zčásti ve prospěch státu. Z propadnutí je však vyloučena část jmění odsouzeného, které je nevyhnutelně třeba k ukojení životních potřeb jeho a osob, o jejichž výživu je odsouzený po zákonu povinen pečovati. Podrobnosti o rozsahu jmění vyloučeného z propadnutí a o výkonu trestu upraví zvláštní zákon.

(1) Byl-li čin trestný podle § 4 spáchán ze zahálčivosti, může soud již při prvním odsouzení vysloviti, že odsouzený smí po odpykání trestu býti držen v donucovací pracovně, na Slovensku, že se odkazuje do donucovací pracovny.

(2) Odsouzený, přikázaný do donucovací pracovny, zůstane v ní, jde-li o přečin, nejméně šest měsíců a nejdéle tři roky, jde-li o zločin, nejméně jeden rok a nejdéle pět let.

Výkon trestu uloženého pro čin trestný podle § 4, který vinník spáchal ve věku více než dvaceti let, nesmí býti podmíněně odložen podle zákona ze dne 19. října 1919, č. 562 Sb., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění.

Dobou mimořádných hospodářských poměrů vyvolaných válkou se podle tohoto zákona rozumí doba ode dne počátku účinnosti tohoto zákona do dne, který určí vláda nařízením.

Zvláštní přitěžující okolností podle tohoto zákona je též, spáchal-li trestný čin

a) národní správce při správě majetku mu svěřeného, za účelem osobního prospěchu,

b) vedoucí funkcionář, po případě zaměstnanec na vedoucím místě národního podniku, při výkonu své funkce, za účelem osobního prospěchu,

c) veřejný úředník, člen nebo funkcionář národního výboru, hospodářské nebo zájmové organisace ve své úřední činnosti nebo při výkonu své funkce.

Odsuzuje-li úřad (orgán) nebo soud vinníka pro čin trestný podle tohoto zákona, vysloví, že majetkový prospěch, který vinník trestným činem získal, nebo to, co si za něj opatřil, propadá ve prospěch státu.

Byl-li čin trestný podle tohoto zákona spáchán při provozování živnosti, může úřad (orgán) nebo soud uložiti jako vedlejší trest ztrátu živnostenského oprávnění na čas nebo navždy.

(1) Je-li to ve veřejném zájmu, nařídí úřad (orgán) nebo soud v odsuzujícím nálezu nebo rozsudku pro čin trestný podle tohoto zákona, že pravoplatný nález nebo rozsudek bude uveřejněn na útraty odsouzeného nejvýše třikráte v jednom nebo několika časopisech, které v nálezu nebo v rozsudku určí. Může též naříditi, aby nález nebo rozsudek byl v obci, kde odsouzený bydlí, a v obci, kde se trestného činu dopustil, veřejně vyvěšen nebo jinak uveřejněn.

(2) Úřad (orgán) nebo soud stanoví, zda mají býti uveřejněny i důvody nálezu nebo rozsudku nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.

(1) Za nedobytné peněžité tresty, uložené zaměstnancům, zmocněncům, zástupcům nebo jiným orgánům, ručí majitel podniku, při jehož provozování byl trestný čin spáchán, pokud potrestaný nejednal proti příkazům nebo zákazům, kterými je vázán. Ručení majitele podniku nenastává, prokáže-li, že věnoval péči, potřebnou v obchodním styku, aby k trestné činnosti nedošlo.

(2) Majitel podniku musí býti, je-li úřadu (orgánu) nebo soudu znám, obeslán k jednání v první stolici a je oprávněn přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci, a činiti návrhy.

(3) Výrok o ručení třeba pojmouti do nálezu nebo do rozsudku a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení před soudy může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání z takového výroku platí předpisy o odvolání proti výroku o trestu.

(4) Peněžité tresty se vymáhají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.

(1) Řízení před správními úřady (orgány) podle tohoto zákona se provádí podle předpisů platných (použivatelných) dne 31. prosince 1946 v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém.

(2) Trestní řízení správní musí býti zahájeno do tří dnů po podání trestního oznámení a musí býti skončeno v první stolici do jednoho měsíce. Odvolání předloží úřad první stolice do sedmi dnů nadřízené stolici, která rozhodne do jednoho měsíce. Lhůty v tomto odstavci uvedené jsou pořádkové.

(3) Stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu nemůže býti přiznán v žádném případě odkladný účinek.

Vyskytne-li se v řízení o činech trestných podle tohoto zákona potřeba slyšeti znalce o skutečnostech hospodářského života, buďte znalci vybráni ze zvláštního seznamu, který sestaví ministr vnitra v dohodě s ministrem spravedlnosti a ostatními zúčastněnými členy vlády po slyšení příslušných zájmových svazů a Ústřední rady odborů a který bude schválen vládou. Ministr vnitra vyhlásí seznam v Úředním listě.

Zrušuje se zákon ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb., o trestání válečné lichvy, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících. Pokud se jiné zákony dovolávají ustanovení § 18, odst. 2 až 6 uvedeného zákona, zůstávají příslušná jejich ustanovení nedotčena.

Tento zákon nabývá účinnosti třetího dne po vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

V poslední době se opětně vyskytly případy, že ze spekulačních důvodů bylo zboží, které je předmětem řízeného hospodářství, nebo i zboží, kterého je jinak dostatek a je prodáváno volně, vzato s trhu nebo jinými pletichami odnímáno řádnému trhu, aby snížením nabídky byly jeho ceny vyhnány do výše a aby bylo později prodáno s větším ziskem anebo přímo pod rukou za vyšší ceny, nežli jsou ceny úředně stanovené.

Jde o zjev, který by ve svých důsledcích mohl způsobiti vážné hospodářské škody, rozvrátiti veřejnou morálku a ohroziti vážnost lidově demokratických orgánů.

V době, kdy občanstvo je vyzýváno, aby všemi silami přispělo k uskutečnění dvouletého hospodářského plánu k výstavbě republiky, v době, kdy vrstvy pracujícího lidu se uskromňují, aby bylo dosaženo cílů zamýšlených vládním programem, vyskytly se skupiny jednotlivců, které neštítíce se žádných prostředků, pokoutně obchodují různým zbožím, hromadí zásoby a bezpracně se obohacují na úkor širokých vrstev pracujícího lidu.

Odpomoc v této věci je možná jedině tak, že řetězový a černý obchod, jakož i hromadění zásob budou co nejpřísněji a nejenergičtěji stíhány.

Jde tu vesměs o trestné činy v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém. V oboru vyživovacím jde o jednání proti vládnímu nařízení ze dne 18. září 1939, č. 206 Sb., kterým se zmocňuje ministerstvo zemědělství k úpravě hospodaření některými potravinami a krmivy, ve znění vládního nařízení ze dne 21. listopadu 1940, č. 414 Sb., jakož i proti dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 118 Sb., o opatřeních ve věcech vyživovacího hospodářství.

V oboru zásobovacím jde o trestné činy proti vládnímu nařízení ze dne 26. června 1943, č. 175 Sb., o oběhu zboží.

Trestné činy proti cenovým předpisům se stíhají podle vládního nařízení ze dne 10. května 1939, č. 121 Sb., o zřízení nejvyššího úřadu cenového, ve znění vládního nařízení ze dne 8. května 1940, č. 189 Sb.

Rovněž přicházejí v úvahu trestné činy podle dekretu ze dne 27. října 1945, č. 109 Sb., o řízení výroby, a podle dekretu ze dne 27. října 1945, č. 113 Sb., o úpravě, řízení a kontrole zahraničního obchodu.

Řízení v oborech vyživovacím, zásobovacím a cenovém se provádí podle vládního nařízení ze dne 23. října 1941, č. 393 Sb., o správním trestním právu a řízení v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém, ve znění vládního nařízení ze dne 12. května 1943, č. 163 Sb.

Na Slovensku platí obdobné předpisy, jež jsou dále uvedeny.

Bez újmy těchto předpisů formuluje osnova nově některé skutkové podstaty, jež jsou trestné jednak okresními národními výbory (§ 1), jednak soudy (§ 4). Pro rozlišení správního přestupku od soudně stihatelného trestného činu je rozhodné vědomí vinníka, že svým jednáním, které je již v § 1 prohlášeno za trestné administrativně, může ohroziti plynulé zásobování obyvatelstva některého kraje nebo místa nebo části tohoto obyvatelstva předměty potřeby. Při řešení této subjektivní stránky trestného činu bude soudu nepochybně vodítkem v neposlední řadě i množství zboží, na které se činnost vinníka vztahovala, nebo vůbec rozsah této činnosti. Pokud se zde mluví o plynulém zásobování, má býti zachycena i možnost přechodných poruch v zásobování předměty potřeby, po nichž je v určitém místě nebo v určité době zvýšená poptávka (na př. zásobení předvánočního trhu ovocem, svíčkami na vánoční stromky a pod.). Důvodem pro trestnost činu jako zločin podle odstavce 2 je vedle případů, že čin byl spáchán ze zvyku nebo ze řemesla, ta okolnost, že vinník věděl, že svým jednáním ohrožuje značnou měrou plynulé zásobování obyvatelstva, i když snad k poruše zásobování skutečně nedošlo.

Tresty jsou velmi přísné, neboť dosahují výše až 10 milionů Kčs, tresty na svobodě pak 20 let. Může však býti vysloven i trest těžkého doživotního žaláře, případně i trest smrti.

Při tom může býti vyslovena konfiskace majetku a odnětí živnostenského oprávnění.

K urychlení řízení směřuje ustanovení, že správní řízení trestní musí býti zahájeno do 3 dnů po podání trestného oznámení a musí býti skončeno v první stolici do jednoho měsíce.

Osnova má také společná ustanovení o ručení právnických osob za peněžité tresty, uložené jejich zmocněnci a zástupci, dále o přibrání znalců a pod. Pro správní řízení platí zejména ustanovení vládního nařízení č. 393/1941 Sb. ve znění vládního nařízení č. 163/1943 Sb.; na Slovensku pak platí nařízení č. 65.000/1909 BM (pol. tr. pořádek), zákon č. 51/1942 Sl. z., ve znění zák. č. 21/1943 Sl. z. a nařízení č. 41/1946 Sb. n. SNR, jehož časově omezená účinnost se v § 3 osnovy ruší.

Ústředním úřadem příslušným podle § 16 vl. nař. č. 393/1941 Sb. je úřad, do jehož oboru působnosti náleží předmět trestného činu, ve věcech cenových pak nejvyšší úřad cenový.

Předpisy o trestním stíhání podle předpisů finančně-trestních a devisových zůstávají ustanovení tohoto zákona nedotčeny.

Lze předpokládati, že tato opatření zapůsobí výstražně a přispějí k žádoucímu potření černého obchodu, jakož i ostatních podobných pletich.

Osnova nemá zvláštní finanční dosah.