V poslední době rozvířilo hladinu veřejného mínění u nás vydání prvního svazku t. zv. Románových novinek. Byl vydán překlad knihy Romaina Garyho "Ľ éducation européenne" (Evropská výchova) pod volně upraveným názvem "Zosia vyzvědačka". Je nutno, abychom upozornili p. ministra informací na nevhodnou volbu tohoto díla jako lidové četby. Srovnáme-li česky knižní překlad Hejtmanův "Evropské výchovy" (Práce, Praha 1946) s francouzským originálem (Calman-Lévy, Paris 1945) i s jeho londýnským přetiskem (Ed. Penguin, London 1946) a se Zosií vyzvědačkou, zjistíme, že byly provedeny četné škrty a vynechávky a to nejméně 31krát, čímž byl původní text Garyho porušen a zkomolen. Zejména byly z něj vynechány všecky lyrické a literárně nejcennější partie, tak na př. str. 38 - 42. (kniž. vydání, str. 139 - 140, 143 - 144 atd.). Tím porušili uměleckou i mravní rovnováhu celého díla. Sami upravovatelé cítili mravní závadnost některých hrubých míst a v Zosii je vynechali, ačkoliv zase jiná, ještě silněji přibarvili, že některé pasáže této knihy nebylo možno předložiti českému čtenáři v "morzakorové" podobě.

Na první straně obalu vysvětluje vydavatelstvo Práce, proč vydává románové novinky a dokazuje, že chce dát pracujícímu lidu, t. j. dělnictvu, dobrou a poutavou četbu za přístupný peníz. Jak se má český pracující lid učit lásce ke knize, když se mu podává tak, jak to schválilo ministerstvo informací pro první vydání tohoto "hodnotného lidového díla"?

Již dávno před válkou jsme měli u nás i v cizině ukázku, jak se dá kniha popularisovat v přístupném a cenově vyhovujícím vydání. Existovala u nás knihovna vybraných děl světových, kterou vydával Melantrich, pro níž vybral program nikdo menší než F. X. Šalda. Podobných podniků (Otto, Pokrok) jsme měli víc, ale žádný z nich se nesnížil k formátu "morzakoru" i když to nebylo řízeno ministrem informací. Pokud u nás morzakor existoval, byl vydáván kapitalistickými jedinci, ale "Románové novinky" vydává Práce, majetek ÚRO.

"Kulturní informace", jež vydává VI. odbor ministerstva informací, přinesly v 1. čísle z r. 1947 na str. 10 zprávu, které knihy jsou pro svůj obsah zakázány v USA a že se tak děje proto, že kniha je nemorální a podle zákona bude trestán ten, kdo ji bude napříště kolportovat. Tak se brání USA pornografické četbě. Československá veřejnost by byla potěšena zprávou, že ministerstvo informací věnuje stejnou péči také Románovým novinkám a že odstraní pro budoucnost všechny publikace, které nijak nepřispívají k mravní výchově občanstva, ale naopak jsou s to, veřejnou morálku ohrozit.

Tážeme se proto pana ministra informací:

1. kdo dal svolení k vydání "Zosie vyzvědačky"?

2. co hodlá p. ministr zařídit, aby se více podobný případ neopakoval?

3. jak hodlá p. ministr informací zabránit, aby se i jiná nakladatelství nepokusila o vydávání literárního braku?

4. byly p. ministru informací známy všecky tyto skutečnosti, než dal svůj souhlas k vydání prvního svazku Románových novinek?