Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

2. zasedání.

376.

Zpráva

výborů branného a právního

o vládním návrhu zákona (tisk 121) o likvidaci tak zvaného vládního vojska, jakož i o umisťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců.

I.

Branný výbor zabýval se osnovou o likvidaci vládního vojska ve dvou schůzích a po obsáhlé rozpravě přišel k názoru, že vládní návrh ruší především vládní nařízení ze dne 25. července 1939, č. 216 Sb., jímž se zřizuje vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava jako opatření z doby nesvobody a současně dává dodatečně zákonný podklad pro likvidaci t. zv. vládního vojska, která byla ve skutečnosti téměř již provedena na podkladě zák. ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci. Dále řeší tento vládní návrh i otázku déle sloužících poddůstojníků, vojenských osob, které v t. zv. vlád. vojsku získaly hodnost déle sloužících poddůstojníků, rotmistrů nebo důstojníků, otázku civilních zaměstnanců vlád. vojska a konečně otázku uniformovaných příslušníků t. zv. vládního vojska, kteří nejsou vojenskými osobami podle platného branného zákona.

Branný výbor shodl se po dokonalé úvaze na některých doplňcích a úpravách.

Jsou to:

V § 1 (2), písm. b) v druhém odst. poslední řádek škrtá se závorka před slovy "platový zákon)". Tento řádek bude zníti: "... státních zaměstnanců - platový zákon),"

§ 2, písm. e) po doplňění zní: e) opatření podle § 3, odst. 2 a § 6, odst. 2.

§ 3, (1) doplňuje se v 5. řádku za slovy: "... podle § 6, odst. 2" slovy: "uvedeného zákona".

§ 5, odst. (1) doplňuje se za posledními slovy: "... splniti brannou povinnost." takto: "povinnost, při čemž se jim může se služby, vykonané v t. zv. vládním vojsku, započítati jedna čtvrtina do stanovené délky presenční služby (vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy)."

V § 7, řádek třetí vsouvá se za slova: "... platové nesrovnalosti,.." tento dodatek: "jakož i nesrovnalosti, vzniklé zrušením jmenování v t. zv. vládním vojsku podle dekretu ze dne 20. srpna 1945, č. 59 Sb., jímž se zrušují jmenování veřejných zaměstnanců z doby nesvobody, ..."

V § 8, škrtá se výraz "odboje" a nahrazuje se slovy: "boje za osvobození".

Branný výbor přijal ve své schůzi dne 24. ledna 1947 s těmito doplňky a změnami celý vládní návrh tisk 121 a doporučuje jej ústavodárnému Národnímu shromáždění v tomto znění ke schválení.

Současně se usnesl branný výbor na připojené resoluci, kterou doporučuje též ku přijetí.

V Praze dne 24. ledna 1947.

Dr. Gustav Loubal v. r.,
Josef Vičánek v. r.,
místopředseda.
zpravodaj.


II.

Právní výbor zabýval se předloženou osnovou, po jejím projednání ve výboru branném, který v ní učinil několik menších změn. Právní výbor se ztotožnil s těmito změnami a přijal ve své schůzi dne 28. ledna 1947 vládní návrh tisk 121 ve znění usneseném v branném výboru a doporučuje jej takto změněný ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení.

V Praze dne 28. ledna 1947.

Dr. Antonín Gregor v. r.,
Dr. Ladislav F. Hobza v. r.,
předseda.
zpravodaj.


Zákon

ze dne ................................ 1947,

o likvidaci tak zvaného vládního vojska, jakož i o umisťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Likvidaci t. zv. vládního vojska, zřízeného vládním nařízením ze dne 25. července 1939, č. 216 Sb., jímž se zřizuje vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava, provádí po stránce osobní i věcné ministerstvo národní obrany, které je osobním úřadem zaměstnanců t. zv. vládního vojska (odst. 2), jakož i pozůstalých po nich.

(2) Po stránce osobní likvidace vztahuje se tento zákon na

a) uniformované příslušníky, jimiž se rozumějí osoby, které v t. zv. vládním vojsku byly:

důstojníky,

vojenskými úředníky,

gážisty mimo služební třídy,

osobami z počtu mužstva;

b) občanské zaměstnance, jimiž se rozumějí osoby, které v t. zv. vládním vojsku byly:

pragmatikálními úředníky (část prvá, díl I. zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců - platový zákon),

zaměstnanci v pomocné kancelářské službě (vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě),

zřízenci (část prvá, díl II. zákona č. 103/1926 Sb.),

pomocnými zřízenci (vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů pomocných zřízenců).

§ 2.

Zaměstnanecký poměr osob uvedených v § 1, odst. 2 zaniká dnem skutečného propuštění z tohoto poměru, za které se pokládá také:

a) povolání do činné služby vojenské podle zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci,

b) přijetí za déle sloužícího poddůstojníka,

c) nastoupení presenční služby (vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy),

d) převedení do některé jiné státní nebo veřejné služby,

e) opatření podle § 3, odst. 2 a§ 6, odst. 2.

§ 3.

(1) Nebudou-li uniformovaní příslušníci, na které se vztahuje zákon č. 72/1946 Sb., povoláni do činné služby vojenské, převedou se s výjimkou těch, u nichž se v kárném řízení vysloví omezení podle § 6, odst. 2 uvedeného zákona, do jiných státních nebo veřejných služeb a jejich platové a služební poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných korporací do státní služby a o jejich zařadění.

(2) Osoby, které nebudou povolány do činně služby vojenské ani převedeny podle odstavce 1, budou přeloženy podle předpisů platných pro vojenské gážisty

a) do výslužby, mají-li alespoň 10 let započitatelných pro nárok na výslužné a jeho výměru,

b) do zálohy s odbytným, nemají-li alespoň 10 takových let.

(3) Doba ztrávená v t. zv. vládním vojsku je plně započitatelná pro zvýšení služného a pro nárok na zaopatřovací platy (odbytné) a jejich výměru.

(4) Pro výměru zaopatřovacích platů (odbytného) platí ustanovení čl. V, § 3, odst. 3 zákona ze dne 16. května 1946, č. 139 Sb., jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů.

§ 4.

(1) Uniformovaným příslušníkům, kteří dne 29. září 1938 byli déle sloužícími poddůstojníky a v tomto poměru se zaváží k další činné službě vojenské, započte se doba služby v t. zv. vládním vojsku, jakož i činná služba vykonaná po 5. květnu 1945 pro stanovení náležitostí a zaopatřovacích náležitostí podle předpisů platných pro déle sloužící poddůstojníky tak, jako by to byla doba ztrávená v poměru déle sloužícího poddůstojníka. Stali-li se důstojníky (vojenskými úředníky) nebo strážmistry t. zv. vládního vojska, může jim ministerstvo národní obrany při ustanovení důstojníkem nebo rotmistrem z povolání započítati dobu služby v t. zv. vládním vojsku v poměru důstojníka (vojenského úředníka) nebo strážmistra dvěma třetinami pro zvýšení služného.

(2) Nebudou-li umístěni v činné službě vojenské jako vojenští gážisté z povolání nebo déle sloužící poddůstojníci, převedou se do jiných státních nebo veřejných služeb a jejich platové a služební poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního nařízení č. 163/1930 Sb. Doba ztrávená v t. zv. vládním vojsku bude jim započítána jako doba ztrávená v poměru déle sloužících poddůstojníků. Nebude-li možno umístiti je tímto způsobem, přeloží se ti, kteří mají podle předpisů platných pro déle sloužící poddůstojníky alespoň 10 let započitatelných pro nárok na výslužné a jeho výměru, do výslužby a obdrží odpočivné platy podle předpisů platných pro déle sloužící poddůstojníky; ti pak, kteří nemají alespoň 10 takových let, budou propuštěni s odbytným, které činí až do pěti započitatelných služebních let jednoroční, při více než pěti takových letech dvouroční částku posledního služného (měsíční prémie).

§ 5.

(1) Uniformovaní příslušníci, kteří nejsou vojenskými osobami podle branného zákona, jsou povinni podle svého ročníku narození splniti brannou povinnost, při čemž se jim může ze služby, vykonané v t. zv. vládním vojsku, započítati jedna čtvrtina do stanovené délky presenční služby (vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy).

(2) Těm z nich, kterým bude umožněno, aby se stali vojenskými gážisty z povolání, nebo kteří se zaváží k další činné službě jako déle sloužící poddůstojníci, může ministerstvo národní obrany presenční službu (vojenský výcvik příslušníků náhradní zálohy) přiměřeně zkrátiti nebo zcela prominouti podle délky služby v t. zv. vládním vojsku. Doba služby po 5. květnu 1945 se jim plně započítá do zákonité presenční služby (vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy). Dobu služby ztrávené v t. zv. vládním vojsku v poměru důstojníka (absolventa důstojnické školy) může ministerstvo národní obrany započítati pro zvýšení služného při ustanovení důstojníkem z povolání dvěma třetinami. Stejně je postupovati při zhodnocení doby služby pro stanovení náležitostí v poměru déle sloužícího.

§ 6.

(1) Občanští zaměstnanci budou převzati do osobního stavu občanských zaměstnanců ministerstva národní obrany.

(2) Nebude-li možno zaopatřiti je podle odstavce 1 a mají-li alespoň 10 let započitatelných podle předpisů pro ně platných pro nárok na výslužné a jeho výměru, budou přeloženi do výslužby; nemají-li alespoň 10 započitatelných let pro nárok na výslužné a jeho výměru, budou propuštěni s odbytným ve výši dvouročního služného, pokud mají pět nebo více započitatelných let, nebo ve výši jednoročního služného, mají-li méně než pět započitatelných let.

§ 7.

Ministerstvo národní obrany se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí a vnitra odstranilo platové nesrovnalosti, jakož i nesrovnalosti, vzniklé zrušením jmenování v t. zv. vládním vojsku podle dekretu ze dne 20. srpna 1945, č. 59 Sb., jímž se zrušují jmenování veřejných zaměstnanců z doby nesvobody, které by mohly vzniknout při provádění tohoto zákona.

§ 8.

Pokud zaměstnancům t. zv. vládního vojska vznikla podle příslušných zákonných ustanovení práva jako příslušníkům národního boje za osvobození, zůstávají tímto zákonem nedotčena.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 5. května 1945 a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce výboru branného.

Vládě se ukládá, aby při zpracování návrhu zákona o mobilisaci pracovních sil byli v prvé řadě postiženi restrikcí ve státních a veřejných službách ti příslušníci t. zv. vládního vojska, kteří byli podle § 3, odst. 1 převedeni do jiných resortů, pokud splní podmínky připravovaného návrhu zákona.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP