(1) Žádost za poskytnutí podpory se podává okresnímu národnímu výboru na úředním tiskopise. K žádosti nutno připojiti doklady, uvedené na tiskopise. Okresní národní výbor žádost přezkouší a předloží ji s odůvodněným návrhem ministerstvu sociální péče.

(2) O žádosti rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a techniky, a jde-li o stavby (úpravy) pro zemědělce nebo pro zemědělské dělníky, také v součinnosti s ministerstvem zemědělství.

(1) Podpora se vyměří nejprve zatímně podle údajů obsažených v žádosti za poskytnutí podpory a dokladů k ní připojených.

(2) Konečná výše podpory se stanoví po dokončení stavby (úpravy) podle skutečného, řádně vyúčtovaného a prokázaného stavebního nákladu (§ 11) a podle řádně prokázaných údajů o ročních výdajích s domem spojených (§ 18) a o jeho výnosu (§ 19).

(3) Účtované ceny (jednotkové, režijní a paušální) se uznají jen ve výši vyhovující cenovým předpisům.

Pro řízení podle tohoto zákona platí, pokud zákon neustanovuje jinak, předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení).

(1) Stavebník je povinen provésti stavbu (úpravu) podle schválených plánů odborně, řádně a z bezvadného staviva a dokončiti ji ve lhůtě, určené výměrem o poskytnutí podpory.

(2) Po dokončení stavby (úpravy) je vlastník domu povinen do 30 dnů prokázati potvrzením stavebního úřadu, že stavba (úprava) byla provedena podle schválených plánů, a do 6 měsíců hodnověrně prokázati skutečný stavební náklad, výši ročních výdajů s domem spojených a jeho výnos a podle uvážení ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem techniky podrobiti se úřednímu přezkoumání těchto údajů na místě.

(1) Vlastník domu je povinen pojistiti dům proti škodám způsobeným ohněm, výbuchem nebo bleskem alespoň na částku, stanovenou výměrem o poskytnutí (konečném vyměření) podpory, a opatřiti vinkulaci pojistky ve prospěch věřitele zaručené zápůjčky.

(2) Vlastník domu je povinen řádně platiti pojistné, daně s přirážkami a jiné veřejnoprávní platy, postihující dům nebo jeho výnos, plniti včas všechny splatné povinnosti ze zápůjček na dům poskytnutých a prokázati kdykoli ministerstvu sociální péče na jeho výzvu, že tyto povinnosti včas a řádně splnil.

Vlastník domu je povinen hlásiti ministerstvu sociální péče každou změnu výnosu domu (§ 19) a ročních výdajů s domem spojených (§ 18), a to do 30 dnů od jejího vzniku.

(1) Vlastník domu je povinen při pronájmu bytů dávati přednost rodinám v pořadí podle počtu nezaopatřených dětí.

(2) V nájemních domech budiž jedna čtvrtina bytů vyhrazena mladých manželům, od jejichž sňatku neuplynuly ještě dva roky ; pokud není takových uchazečů, platí i pro tyto byty ustanovení odstavce 1.

(1) Vlastník domu je povinen udržovati dům v dobrém stavu. Bez svolení ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem techniky nesmí provésti na domě nebo uvnitř domu podstatné stavební změny ani změny v užívání místností.

(2) Ministerstva sociální péče a techniky mají právo dáti dům kdykoli prohlédnouti úředními orgány nebo znalci, aby se zjistilo, zda je vyhověno ustanovení odstavce 1. Vytčené závady musí vlastník domu odstraniti do stanovené lhůty.

(1) Dokud není zaručená zápůjčka splacena, nesmí vlastník domu nevymazané zástavní právo za tuto zápůjčku převésti na novou zápůjčku a je povinen dáti zástavní právo za předcházející nezaručené zápůjčky, pokud pohledávky jím zajištěné zanikly, na výzvu ministerstva sociální péče zcela nebo zčásti vymazati; toto omezení se poznamená v pozemkové knize při zaručené zápůjčce.

(2) Vlastník domu smí zaručenou zápůjčku vypověděti toliko se svolením ministerstva sociální péče a je povinen ji vypověděti, jestliže ho k tomu ministerstvo vyzve.

(1) Vlastník domu je povinen nahraditi státu všechny platy, které stát za něho učinil z důvodu záruky. Je-li náhrada zcela nebo zčásti nedobytná, může ji ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí odepsati.

(2) Vlastník domu nesmí po dobu trvání podpory postoupiti ani zastaviti nárok na výplatu přiznaného státního příspěvku ani pohledávky nájemného z domu; jednání tomu odporující jsou neplatná.

Nesplní-li vlastník domu některou z povinností, uložených mu podle ustanovení §§ 24 až 30, bude povinen zaplatiti státu podle rozhodnutí ministerstva sociální péče pokutu do výše 10% stavebního nákladu.

(1) Na poskytnutí podpory nemá nikdo nároku.

(2) Poskytnutí podpory může býti vázáno zvláštními podmínkami.

(1) Týká-li se podpora majetku, zkonfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, (na Slovensku podle nařízení ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení polnohospodářského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR), nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, lze podporu poskytnouti přídělci majetku nebo se svolením příslušného fondu národnímu správci.

(2) Dokud se určitá osoba nestane knihovním vlastníkem zkonfiskovaného majetku, postihují povinnosti, stanovené v §§ 24 až 30, přídělce (národního správce).

V případech hodných zvláštního zřetele lze poskytnouti podporu i na stavby, s nimiž bylo začato před účinností tohoto zákona.

(1) Domy, na jejichž stavbu (úpravu) byla poskytnuta podpora, nesmějí býti bez svolení ministerstva sociální péče po dobu trvání podpory ani zcela ani zčásti zcizeny ani dále zatíženy. Za tím účelem se vloží na ně na návrh ministerstva sociální péče ve prospěch státu zákaz zcizení a zavazení, který se vztahuje na Slovensko i na zavazení požitků nemovitostí.

(2) Pohledávky nájemného z domů nemohou býti po dobu stanovenou v odstavci 1 bez svolení ministerstva sociální péče postiženy exekucí ani zajišťovacími úkony.

(3) Státní příspěvek nemůže býti postižen exekucí ani zajišťovacími úkony.

(4) Omezení vlastnického práva zákazem zcizení a zavazení podle odstavce 1 vymaže soud z úřední moci zároveň s výmazem vkladu zástavního práva za zaručenou zápůjčku.

Právní poměry mezi státem a vlastníky domů, založené poskytnutím podpory, nejsou právními poměry soukromého práva a nemůže tudíž býti o nich rozhodováno pořadem práva.

Na úhradu výdajů, spojených s podporou podle tohoto zákona, bude pamatováno potřebnou částkou v rozpočtu na léta 1947 a další.

Kdo v žádosti za poskytnutí podpory nebo vůbec v řízení podle §§ 21 a 22 tohoto zákona úmyslně nesprávně uvede nebo potvrdí skutečnosti, které mohou míti vliv na rozhodnutí o poskytnutí podpory, anebo takové skutečnosti zamlčí, bude potrestán - nejde-li o čin trestný soudně - okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří zároveň náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.

Místní národní výbory jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

První úplatný převod rodinných domků (§ 4), vystavěných obecně prospěšnými bytovými sdruženími s podporou podle tohoto zákona, do vlastnictví fysických osob (čekatelů) jest osvobozen od převodního poplatku, byla-li smlouva o převodu sjednána do 5 let po dokončení stavby.

Od poplatků jsou osvobozeny dlužní úpisy (úvěrní listiny) a knihovní zápisy, týkající se zaručených a v knihovním pořadí jim předcházejících nezaručených zápůjček, kvitance o jejich úplném nebo částečném splacení a žádosti za poskytnutí (zvýšení) podpory a jejich přílohy.

(1) Obecně prospěšná bytová sdružení jsou povinna při pronájmu bytů ve všech svých nájemních domech dávati přednost rodinám (členům) v pořadí podle počtu nezaopatřených dětí.

(2) Nevyhoví-li sdružení ustanovení odstavce 1, může ministerstvo sociální péče prohlásiti, že sdružení pozbylo obecné prospěšnosti.

Působnost, příslušející podle tohoto zákona jednotlivým ministerstvům, vykonávají tato ministerstva na Slovensku zásadně prostřednictvím příslušných pověřenectev.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři sociální péče, financí a techniky v dohodě se zúčastněnými ministry.

Z akce 125.000 bytů, které je nutno zříditi v rámci dvouletého plánu, připadne značná část na novou bytovou výstavbu, která se při dnešních vysokých stavebních nákladech neobejde bez úvěrové a finanční podpory z veřejných prostředků. Stejně však, jako při organisování stavební obnovy, která bude na této akci převážně participovati, musí býti v příštích dvou letech brán zřetel pouze na případy obnovy pro náš hospodářský život nezbytně nutné, musí býti také zřizování bytů novou výstavbou omezeno jen na místa, v nichž bude pro uskutečnění dvouletého plánu potřeba bytů nejnaléhavější. Omezené výrobní možnosti ve stavebnictví (nedostatek stavebních hmot a pracovních sil) nedovolují ostatně, aby již v příštích dvou letech byl rozvoj stavebního podnikání úplně ponechán soukromé iniciativě. Takovéto snahy by nepochybně znemožnily nebo alespoň podstatně ochromily provádění dvouletého plánu ve stavebnictví.

Z těchto důvodů připouští návrh v příštích dvou letech toliko usměrněnou a předem pro určitá místa plánovanou bytovou výstavbu (§ 1, odst. 2) a přiznává státní podporu zásadně jen na zřizování bytů v rámci takto určeného stavebního programu. Výjimka, kterou připouští § 1, odst. 3 návrhu, má svoji oporu v ustanovení § 6, odst. 3 zákona o dvouletém hospodářském plánu.

Předmětem podpory (§ 2) mohou býti jen malobytové stavby, jak jsou definovány buď přímo nebo podle obdoby v zákonu o přímých daních a v prováděcím nařízení k tomuto zákonu. Návrh dává možnost využíti ke zřízení bytů také opuštěných objektů (zejména průmyslových), předpokládaje v takových případech větší úsporu na stavebním nákladu. Půjde-li o nové sídliště, nutno pamatovati na stavbu nezbytného příslušenství skupinového zastavění, jako na př. společnou teplárnu, prádelnu, tržnici životních potřeb, živnostenský dům, jesle, opatrovny a pod., jimiž se účelně a úsporně nahradí zřizování takového příslušenství, jakož i obchodních a živnostenských provozoven nebo sociálních zařízení v obytných domech.

Způsob provádění obytných staveb je v § 3 návrhu obdobně formulován jako v zákonu o stavební obnově.

Jako první způsob podpory se navrhuje státní záruka, která má umožniti opatření úhrady převážné části stavebního nákladu. Obsah státní záruky je v návrhu (§ 12) shodně formulován jako v zákonech o stavebním ruchu od roku 1927 a v zákonu o stavební obnově. Vzhledem k tomu, že neustálená stavební a výnosová hodnota domů nedovoluje vymeziti výši I. hypotéky bez státní záruky, stanoví se v návrhu přípustná hranice celkového hypotekárního zatížení, t. j. předcházející nezaručené a zaručené hypotekární zápůjčky dohromady (§ 10). Při tom se bere zvláštní zřetel na nepříznivý finanční stav obcí a okresů, jimž se dává možnost, aby celý stavební náklad uhradily hypotekárním (komunálním) úvěrem, a na stavební akce, které budou prováděti obecně prospěšná bytová sdružení, u nichž se požadují vlastní prostředky toliko ve výši 5% celkového stavebního nákladu.

Částka 5 miliard Kčs, která představuje celkovou přípustnou výši státní záruky na bytovou výstavbu (§ 16) jest o jednu desetinu vyšší než stavební náklad, předpokládaný v dvouletém plánu pro tuto výstavbu (25.000 bytů po 180.000 Kčs). Poněvadž však nelze vymeziti předem přesnou hranici mezi novou bytovou výstavbou podle návrhu a bytovou obnovou podle zákona o stavební obnově, navrhuje se ponechati tuto vyšší částku na státní záruky, aby nebylo nutné novelisovati zákon jen z důvodu zvýšení potřebné částky, bude-li nová bytová výstavba rozšířena na účet stavební obnovy.

Jako druhý způsob podpory se navrhuje státní příspěvek, který je v § 17 návrhu konstruován tak, aby jím byl hrazen rozdíl mezi skutečnými výdaji s domem spojenými (§ 18) a dosažitelným ročním výnosem domu (§ 19). Výše státního příspěvku se omezuje toliko u finančně silných stavebníků (§ 17, odst. 2 až 5) obdobně jako v zákoně o stavební obnově. U rodinných domků se nepovažuje za výdaj s domem spojený amortisace vlastních prostředků, použitých k úhradě stavebního nákladu, kdežto u jiných domů se připouští pouze jejich umořování (nikoli také zúročení).

Nájemné (nájemní hodnota), stanovené podle platných cenových předpisů (§ 19), bude poněkud vyšší nežli t. zv. stop nájemné z r. 1939 z bytů téže velikosti, jakosti a polohy v obci, ale bude v každém případě únosné pro pracující vrstvy, pro něž budou byty novou výstavbou zřizovány. Poněvadž budou nyní státním příspěvkem uhrazovány především výdaje, vyplývající z neúměrně vysokých stavebních nákladů, lze počítati s jeho snížením, jakmile se hospodářské poměry ustálí. Podle návrhu (§ 20, odst. 2) dojde však ke snížení nebo zastavení státního příspěvku, lze-li roční výdaje s domem spojené vhodnými opatřeními snížiti. Tak na př. se státní příspěvek zastaví, jakmile se hypotekární zápůjčky umoří pravidelnými ročními splátkami na tolik, že anuity z takto zmenšeného dluhu po jeho konversi spolu s ostatními výdaji podle § 18 bude možno hraditi z dosažitelného výnosu domu.

Navrhovaná ustanovení, týkající se řízení o žádostech za poskytnutí podpory (§§ 21 až 23) a povinností a omezení vlastníka domu (§§ 24 až 31), jsou obdobná jako v prováděcích nařízeních k zákonům o stavebním ruchu, z nichž byla, pokud se v praksi osvědčila, převzata celkem také do zákona o stavební obnově. Nová povinnost, která se ukládá vlastníku domu v § 27 návrhu, sleduje účely sociální a populační. Přednostní pořadí a výhrada bytů přichází zde ovšem v úvahu pouze pro osoby, pro něž budou byty v té které stavební akci určeny, na př. pro zaměstnance určitého podniku, pro členy určitého sdružení a pod. Stejný účel sleduje také ustanovení § 42 návrhu.

Společná a trestní ustanovení jsou v návrhu (§§ 32 až 39) rovněž obdobná jako v zákonu o stavební obnově. Nové ustanovení § 33 návrhu řeší otázku subjektu podpory u zkonfiskovaného majetku, dokud nebude převeden do knihovního vlastnictví určité osoby. V praksi půjde zpravidla jen o výjimečné případy, a to zejména u konfiskátů zemědělských.

Navrhované poplatkové úlevy (§§ 40 a 41) byly převzaty v ustálené formě z podpory stavebního ruchu a stavební obnovy.