Prozatímní jednací řády pro národní výbory, vydané vyhláškou číslo 1865 ze dne 3. října 1946, upravují a sjednocují způsob jednání těchto lidových orgánů. Účelem jednacích řádů je, zajistit co největší dělnost a jednoduchost usnášení. V tom směru však některé §§ znamenají pravý opak.

1. Ustanovení § 17, odst. 2 dává možnost zasahovati při plenárních schůzích ONV do debaty komukoliv z řad posluchačů, když ho navrhne jen jediný člen ONV. Jednací řád Národního shromáždění ani jednací řád zemských národních výborů nic takového nepřipouští z toho důvodu, že by takovéto ustanovení prodlužovalo a komplikovalo jednání a jistě i proto, že členové těchto orgánů jsou řádně zvolení zástupci lidu a nesou plnou odpovědnost za své mandáty. Okresní národní výbory rovněž vzešly z demokratických voleb a jejich členové zastupují veškeré obyvatelstvo okresu.

Jest oprávněná obava, že výše uvedeného ustanovení bude zneužito k obstrukčním účelům, hlavně tam, kde členové ONV nebudou jednotni v názoru na některou důležitou záležitost.

Očekává-li se od účasti posluchačů na rozpravě přínos v důležitých věcech, pak tomuto cíli slouží plně ustanovení § 17, odst. 1, podle kterého má předseda možnost pozvati k jednání odborníky, od nichž jistě nelze očekávati zneužití, za to však vskutku positivní součinnost.

Pokud snad by se jednalo o snahu po větší demokratisaci jednacích řádů, nutno míti na mysli, že i nižší lidové orgány veřejné správy (okresní a místní národní výbory) musí míti nezbytnou autoritu, podloženou důvěrou lidu a nelze je proto vystavovati nebezpečí ohrožení této autority, které v § 17, odst. 1 jest.

Možnost každého občana podílet se na správě okresu a zúčastnit se jednání jest dána ustanovením o pololetních okresních sjezdech.

2. Ustanovení § 24 není demokratické.

Okresní národní výbor je volený sbor, který tvoří celek. Podle vžitých demokratických zásad může tvořiti vůli tohoto sboru jen jeho většina. Na té zásadě nic nemění okolnost, že jednání nemusí být přítomni všichni členové a že postačuje většina přítomných, zvláště když je předepsáno, při jaké minimální přítomnosti jest schůze usnášení schopna.

Podle zásady § 24 možno však odhlasovati jakýkoliv návrh, třeba jen když hlasuje jediný člen, za předpokladu, že ostatní se zdrží hlasování. Nelze zajisté srovnati s principy demokratickými, že v tomto konkretním případě, který by snadno mohl nastati, zastupuje jediný člen sboru většinu občanů (voličů na okrese).

Jsme si vědomi toho, že důvodem tohoto ustanovení je zřejmě snaha nepřímo donutiti volené zástupce, aby hlasovali, tedy aby se nezdržovali hlasování. Ale jest nepopíratelné, že důvody, proč se v konkretních případech zdržují volení zástupci hlasování, nemusí býti jen nějaké chytráctví, nýbrž i závažné důvody.

3. V § 29 (schůze rady) a § 30 (schůze pléna) jsou ustanovení, že předseda hlasuje jako poslední a že při rovnosti hlasů je přijat ten návrh, pro který hlasuje předseda.

Pro zvláštní působnost předsedy ONV jsou vytčeny jiné předpisy, a lze souhlasiti s tím, že předseda zaujímá významné místo v demokratickém zřízení národních výborů. Nelze však souhlasit s tím, aby předsedův hlas rozhodoval při prosté rovnosti hlasů, neboť pak by jeho hlas platil prakticky za dva hlasy, což odporuje demokratickým zásadám. V těchto případech předsedův hlas posiluje neoprávněně jeho volební skupinu, což by mělo za následek zbytečné roztržky a trapná nedorozumění.

Podepsaní se táží pana ministra:

1. zda je ochoten vysvětliti důvody, které vedly k ustanovení § 17, odst. 2., jež nemá v našem státě vůbec obdoby (ani jednací řád Nár. shromáždění, ani ZNV nemají podobná ustanovení),

2. zda je ochoten podati vysvětlení k ustanovení § 24 jedn. řádu ONV, který připouští nedemokratickou možnost odhlasovati sebe důležitější návrh nejmenším počtem hlasů,

3. zda je ochoten sděliti příčiny, odůvodňující zvětšenou pravomoc předsedy, kterou se mění dosavadní jednací řády,

4. zda je ochoten v uvedených třech paragrafech jednacího řádu ONV zjednati žádoucí nápravu v duchu zásad opravdové demokracie.