Aktivování zákona o pojištění
osob samostatně hospodařících bylo
vládou bedlivě sledováno již před
touto válkou. Již tehdy bylo zřejmo, že
zákon by nemohl býti aktivován bez jeho předchozí
změny. Nutnost novelisace byla sice obecně uznávána,
avšak mezi hlavními zúčastněnými
složkami nebylo jednotného názoru o rozsahu
a způsobu této novelisace. Přes tyto obtíže
zahájilo ministerstvo sociální péče
v posledních letech před válkou práce
o novelisaci zákona. Práce pokročily tak
dalece, že se blížily již svému zakončení.
Tento vývoj byl však přerušen mimořádnými
poměry, k nimž došlo v době války.
Obnovením státní svrchovanosti neztratila
otázka na závažnosti, jak je také patrno
z vládního programu usneseného v Košicích
5. dubna 1945, podle něhož se vláda má
postarati, aby sociální pojištění
bylo postupně rozšířeno i na osoby samostatně
výdělečně činné. Při
uskutečňování tohoto programu nelze
již navázati na práce přerušené
válkou, neboť zatím došlo k podstatným
strukturálním změnám ve složení
obyvatelstva a v celém našem národním
hospodářství. Tím byly zároveň
i závažně změněny předpoklady,
z nichž se vycházelo při dřívějších
pracích. Také nelze přehlédnouti,
že sociální pojištění osob
samostatně výdělečně činných
musí se zapojiti organicky do dnešní výstavby
sociálního pojištění, má-li
míti plný účinek sociální.
Otázka pojištění osob samostatně
výdělečně činných se
proto nyní sleduje v rámci připravovaného
jednotného národního pojištění.
Velké dílo národního pojištění
může se arciť uskutečňovati jen
s rozvojem našeho národního hospodářství,
tedy etapově, jak je to také výslovně
vyjádřeno v budovatelském programu třetí
vlády Národní fronty Čechů
a Slováků.
Ve shodě s tímto programem připravuje se
především vybudování jednotného
národního nemocenského pojištění,
do něhož budou zahrnuty i osoby samostatně
výdělečně činné, tedy
i živnostníci a obchodníci. Toto pojištění
jeví se zvláště naléhavým
vzhledem k mimořádnému ohrožení
zdravotního stavu národa v důsledku poslední
války. Osnova zákona je již v meziministerském
připomínkovém řízení.
Současně s budováním národního
nemocenského po jištění se sleduje i
myšlenka etapového budování národního
důchodového pojištění pro všechny
vrstvy pracujících, včetně osob samostatně
hospodařících. Podle usnesení vlády
mají býti tohoto pojištění účastni
v prvé řadě horníci. Ministerstvo
sociální péče nepouští
však se zřetele ani vybudování národního
důchodového pojištění pro ostatní
složky pracujících a sleduje v tom směru
velmi bedlivě vývoj hospodářských
poměrů, na nichž závisí jednak
doba uskutečnění pojištění,
jednak i výše jeho dávek.
Zákon č. 148/1925 Sb., o pojištění
osob samostatně hospodařících pro
případ invalidity a stáří,
je tímto vývojem předstižen.