Příslušnost ve stavebních věcech byla vládním nařízením č. 109/1942 sb. (1. stavební novela) přenesena s obcí na okresní úřady hlavně proto, aby výkon této působnosti byl pod kontrolou okupantů. Byla proto vyhláškou č. 110/1942 Sb. ponechána působnost ve stavebních věcech jen oněm obcím, kde měli okupanti správu zcela ve svých rukou, ačkoli t. zv. protektorátní úřady navrhly ponechání příslušnosti daleko většímu počtu obcí.

Po osvobození, když nastoupily na místo okresních úřadů okresní národní výbory, tedy orgány lidovlády, odpadla námitka, že tato působnost byla odňata územní samosprávě a přenesena na úřady státní.

Přesto považuje ministerstvo techniky za odůvodněnou novou úpravu této otázky ve prospěch obcí a řeší ji v osnově stavebního řádu, která bude předložena na jaře 1947. Ministerstvo techniky je si zejména též vědomo toho, že nynější stavební úřady by bez podstatného rozmnožení personálu nemohly zvládnouti stavební agendu, až nabude normálního rozsahu.

Zatím již vyhláškou ministra techniky č. 175/1946 Sb. byl ve vnitřních oblastech českých zemí značně rozmnožen počet měst, jimž byla vrácena působnost stavebního úřadu. Další vyhláškou ministra techniky, která byla již odevzdána ministerstvu vnitra k uveřejnění ve Sbírce zákonů a nařízení, se vrací tato působnost řadě měst v pohraničí.