Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947

2. zasedání

313.

Odpověď.

ministra průmyslu

na interpelaci poslanců Kobylky, dr. Kameníčka a Křepely (tisk 225) ve věci porušování dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb. znárodněnými podniky průmyslu energetického, proti energetickým, podnikům družstevním.

Ministerstvu průmyslu není znám případ porušení ustanovení dekretu pres. rep. č. 100/45 Sb. v otázkách znárodnění energetického průmyslu. Družstevní elektrárny byly ze znárodnění vyňaty, nepřichází tudíž v úvahu zestátnění jejich rozvodních sítí, takže jejich převzetí do provozu nár. podniky se může státi jen na základě dohody.

Rolnické družstevní podniky v Horce provozují elektrárnu, jež zásobuje proudem jednak jejich vlastní závod, jednak obec Horku, Sedlisko a Chomutov. Družstvo ohlásilo do dvouletého plánu stavbu hydroelektrárny, nikoli však ve veřejném sektoru, takže její uskutečnění bude záviseti na možnostech družstva opatřiti si potřebný stavební materiál. Ministerstvo průmyslu nepomýšlí na zrušení hydroelektrárny a na připojení její sítě na národní elektrárenské podniky s parním pohonem, nýbrž se naopak snaží dosáhnouti dokonalým využitím vodní síly úspory uhlí. Pokud tudíž stavba hydrocentrály v Horce naráží na překážky, jest tyto posuzovati s hlediska celkového našeho energetického hospodářství, jehož investiční program jest určen dvouletým hospodářským plánem.

Od otázky znárodnění jest rozlišovati otázku soustavné elektrisace prováděné podle zákonů č. 438/1919 a 258/1921, jež bude jednotně upravena nově připravovanou normou. Citované zákony byly vydány v době, kdy v důsledku různých individuálních zájmů vládla v našem energ. hospodářství nesoustavnost a roztříštěnost, a jejich účelem jest hospodárné využití všech energetických zdrojů a dokonalé zásobováni spotřebitelů, jak toho žádá zájem celku. Předpokládají úzkou spolupráci technickou i hospodářskou a provozní všech energetických podniků, tedy nejen podniků národních; z okolnosti, že podle dekr. č. 100/45 Sb. byly družstevní podniky vyňaty ze znárodnění, nelze odvozovati, že tyto plně vyhovují požadavkům soustavné elektrisace. Ministerstvu průmyslu je těmito předpisy dána pravomoc slučovati dva i několik elektrárenských podniků, je-li to v zájmu soustavné elektrisace nutné a zvýší-li se tím jejich celková hospodárnost. Těchto opatření dosud nebylo použito, protože součinnost podniků byla jinak zajištěna.

Pokud jde o ceny proudu Rolnických družstevních závodů v Horce, které jsou podstatně nižší než ceny Východomoravských elektráren, nutno si uvědomiti, že elektrárna družstevní zásobí zcela omezený okruh spotřebitelů a může tudíž kalkulovati při tomto místním a uceleném konsumu zcela jinak než národní elektrárenský podnik, který zásobuje polovinu Moravy s územím velmi různorodým, se spoustou odlehlých horských osad a samot s velmi malým odběrem, pro něž musil zříditi dlouhá, nákladná a naprosto nerentabilní vedení, ačkoliv i těmto konsumentům musí dodávati elektrickou energii za tytéž ceny a sazby jako konsumentům velkých měst a hustě osídlených oblastí průmyslových.

Na otázky položené v interpelaci odpovídám:

ad 1. Národním elektrárenským podnikům nebyly dány žádné pokyny, aby přejímaly rozvodné sítě družstevních elektráren nebo aby v jejich zásobovacích oblastech samy převzaly inkaso za proud.

ad 2. Ministerstvo průmyslu nepřipravuje novelisaci dekretu čís. 100, aby družstevní elektrárny a jejich rozvodné sítě byly znárodněny.

ad 3. Čs. energetické závody jako ústřední orgán znárodněného energetického průmyslu byly o věci uvědoměny s tím, aby národní elektrárenské podniky jednaly s družstevními elektrárnami pouze v mezích daných dekretem čís. 100/1945 Sb. a nezasahovaly o své újmě do podniků družstevních, které znárodnění nepodléhají.

V Praze dne 18. prosince 1946.

Ministr průmyslu:

Bohumil Laušman v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP