Vládními místy respektovaná zásada o rovnoprávnosti podnikání znárodněného a soukromého je stále častěji porušována znárodněnými podniky, které, místo aby se věnovaly plně svému hlavnímu poslání zhospodárnění a zvýšení výroby, snaží se rozšířiti své působení i na podnikatelské sektory oficiálně vyhražené soukromému podnikání. Především se snaží na sebe strhnouti velkoobchod i maloobchod svých výrobků, a to i v těch úsecích, které v zájmu účelné a hospodárné dělby byly vyhraženy specielním obchodním, především exportním podnikatelům.

Tento postup má za následek ztrátu mnohých stálých vývozních odbytišť získaných soukromými vývozci, poněvadž individuelní iniciativa a osobní styk při exportním spojení jsou nahrazovány úředním aparátem znárodněných továren.

Z mnohých dokladů opodstatňujících toto tvrzení vyjímáme na př. rozhodnutí podnikového ředitelství národního podniku Sandrik v Mikulášovicích zastaviti expedici a dodávky nožířského zboží velkoobchodníkům, zřizování detailních prodejen národním podnikem Matador, obchodní společnost s gumovým tovarem, rozhodnutí oblastního ředitelství národního podniku slovenské závody na smaltovaný a železný tovar v Bratislavě, ze export výrobků uvedené firmy nesmí býti prováděn přes jiné firmy, atd.

Podepsaní poslanci táží se proto pana ministra průmyslu a pana ministra vnitřního obchodu, zda

1. toto jednání národních podniků je jim známo.

2. zda jsou jim známy škody, které má za následek takové jednání hlavně pro náš vývoz.

3. je jim známo, že jednáním národních podniků je porušováno ustanovení § 15 odst. 2 zákona o dvouletém hospodářském plánu o rovnosti všech druhů podnikání.

4. jsou ochotni sjednati nápravu a naříditi, aby národní podniky nezasahovaly rušivě do distribuce svých výrobků vyhražené soukromému podnikání a aby dodávkami výrobků soukromým vývozcům umožnily další rozvoj našeho zahraničního obchodu.

V Praze dne 20. prosince 1946.