Právní výbor projednal tuto osnovu ve schůzích dne 11. a 17. prosince 1946 a provedl tyto změny:

1. škrtl celý článek II.;

2. čl. III., IV. a V. přečísloval v důsledku toho na II., III. a IV,;

3. v článku III. (dříve IV.) vložil za odst. 1 nový odst. 2 tohoto znění:

(2) Řízení se považuje za zahájené doručením obsílky obviněnému; je-li jeho pobyt neznám, možno ji doručiti ediktem.

4. V tomtéž článku přečísloval dosavadní odst. 2 a 3 na 3 a 4;.

5. v čl. IV. (dříve V.) škrtl celou druhou větu.

V důsledku těchto změn jest třeba škrtnouti v důvodové zprávě třetí odstavec.

Právní výbor má za to, že přes škrtnutí čl. II. osnovy nebylo ji třeba doplňovati ustanovením, jež by vyjádřila, že dojde-li ke zrušení nálezů trestních odvolacích komisí (TOK) cestou stížností k nejvyššímu správnímu soudu, budou takové případy i po 4. květnu 1947 znovu projednány a o nich rozhodnuto těmito trestními odvolacími komisemi, ježto se to samo podává z přijatého znění zákona. Jen případy, které budou skončeny do 4. května 1947 v první stolici, budou přeneseny za podmínek čl. III. odst. 1 na okresní soudy. O těch, které do tohoto data budou skončeny v první stolici, budou rozhodovati ve stolici druhé i po 4. květnu 1947 trestní odvolací komise, které projednají také případy, u nichž trestní nálezy trestních odvolacích komisí budou zrušeny nejvyšším správním soudem. Takto upravený vládní návrh zákona (tisk 255) doporučuje výbor právní ku schválení.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 3, poslední věty dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, ve znění zákona ze dne 16. května 1946, č. 123 Sb., se mění a zní takto:

"Trestní řízení musí však býti zahájeno před skončením účinnosti dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění zákonů jej doplňujících a pozměňujících."

Přijmouti a zastávati funkci člena komise okresního národního výboru, vykonávající trestní pravomoc (trestní komise nalézací), je občanskou povinností. Poruší-li člen trestní komise nalézací bez závažných důvodů tuto povinnost, zejména tím, že se bez dostatečné omluvy nedostaví k řízení, ač byl řádně obeslán, anebo se bez souhlasu předsedy komise před skončením řízení vzdálí, uloží mu předseda okresního národního výboru jako pořádkový trest pokutu do 5.000 Kčs nebo vězení do pěti dnů a podle okolnosti též náhradu útrat zmařeného řízení. Proti tomuto nálezu může se postižený do 15 dnů odvolati k zemskému národnímu výboru.

(1) V trestním řízení, zahájeném okresním národním výborem pro čin trestný podle § 1 dekretu č. 138/1945 Sb. a v den 4. května 1947 v první stolici neskončeném, pokračuje k návrhu veřejného žalobce okresní soud, vykonávající soudní moc ve věcech trestních, podle předpisů hlavy XXVI. trestního řádu a předpisů ustanovení této hlavy doplňujících. Při tom užije hmotně-právních ustanovení dekretu č. 138/1945 Sb.

(2) Řízení se považuje za zahájené doručením obsílky obviněnému; je-li jeho pobyt neznám, možno ji doručiti ediktem.

(3) Odsouzení pro tyto správní přestupky se nezapisuje do rejstříku trestů.

(4) Trest veřejného pokárání se vykonává tím, že pravoplatný rozsudek, kterým byl trest uložen, se veřejně vyvěsí v obci bydliště odsouzeného, po případě v obci, kde byl čin spáchán.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zákon platí jen v zemích České a Moravskoslezské; provedou jej ministr vnitra a ministr spravedlnosti.