Je mi známo, že vyhláškou ze dne 23. srpna
1946 (Úř. 1. I, č. 159/1946, běž.
č. 1706) o ocenění cenných papírů
pro účely dávky z majetku byly stanoveny
zvláštní kursy jen pro ukládací
papíry. Pro akcie a jiné cenné papíry
nemohly býti podobné kursy stanoveny z těchto
důvodů:
Akcie znárodněných podniků se ocení
podle § 54, písm. a) zákona o majetkových
dávkách jmenovitou hodnotou, pokud není známa
výše náhrady. Bude-li stanovená náhrada
vyšší nebo nižší než je
jmenovitá cena, upraví se vyměření
dávky, jestliže celkový rozdíl bude
činiti více než 3% vyměřovacího
základu a celkový rozdíl na dávce
více než 500.- Kčs.
Akcie neznárodněných podniků se ocení
podle § 54, písm. c) zákona o majetkových
dávkách obecnou cenou. Pro výpočet
této ceny platí směrnice ministerstva financí
ze dne 26, října 1946 (Úř. 1. I, č.
194/1946, běž. č. 1930). Podle těchto
směrnic vypočte se obecná cena akcií
neznárodněných akciových společností
tak, že se vyměřovací základ
dávky z majetku sníží o vyměřenou
dávku z majetku a zbytek se dělí celkovým
počtem akcií. Obecnou cenu vypočte berní
správa příslušná k vyměření
dávky z majetkového přírůstku
a dávky z majetku, ovšem teprve tehdy, až vyměří
uvedené dávky. Pokud nebude obecná cena akcie
příslušnou berní správou stanovena,
může býti vzata za podklad k vyměření
dávky z majetku její jmenovitá hodnota. Tuto
hodnotu může také poplatník uvésti
ve svém přiznání, jak je výslovně
uvedeno v odstavci 18 poučení na 4. straně
obalu přiznání. Nedá se proto tvrditi,
že poplatník nemohl před vydáním
směrnic splniti svoji přiznávací povinnost,
nebo že by mu splnění této povinnosti
bylo tím nějak ztíženo.
Jiné cenné papíry (na př. akcie cizozemských
akciových společností, cizí půjčky
a obligace, pokud nejsou uvedeny ve vyhlášce shora
zmíněné a pod.) se ocení rovněž
podle ustanovení § 54, písm. c) zákona
o majetkových dávkách obecnou cenou. Pro
výpočet obecné ceny v těchto případech
nelze však, jak plyne z povahy věci, stanoviti všeobecně
platné směrnice a bude proto třeba zjišťovati
obecnou cenu od případu k případu.
Poplatník může však i v těchto
případech uvésti ve svém přiznání
jen jmenovitou hodnotu.