Ve snaze, aby národní očista byla provedena v pokud možno nejkratší době, byla účinnost t. zv. retribučního dekretu a dekretu o Národním soudě omezena časově, a to původně do 8. července 1946 a když nebylo možno všechny případy v této době vyříditi, byla účinnost těchto dekretů prodloužena zákonem č. 149/1946 Sb. do 8. ledna 1947. Předpokládalo se s určitostí, že do této doby bude možno všechny napadlé případy vyříditi. Po 8. červenci 1946 došlo však soudům a úřadům veřejné žaloby mnoho dalších oznámení a v mnohých případech nebylo možno skončiti ani administrativní šetření, takže ani nebyly včas tyto věci odevzdány soudům a úřadům veřejné žaloby. Zůstala proto ještě značná část nevyřízených věcí k 8. lednu 1947 a bylo proto nutno účinnost těchto dekretů znovu prodloužit. Voleno bylo datum 4. května 1947 jako konečné datum platnosti uvedených dekretů jednak proto, že se předpokládá s určitostí, že do této doby budou téměř všechny věci vyřízeny a jednak proto, že s druhým výročím revoluce bude lze přejíti již k normálním poměrům i na poli soudnictví.

Pokud ještě po tomto dnu zůstanou snad některé věci nevyřízeny, navrhovaný zákon to řeší tak, že po skončení účinnosti dekretů o mimořádném lidovém soudnictví budou o trestných činech, které byly alespoň úřadům veřejné žaloby oznámeny a rozhodnutím ve věci samé nebyly skončeny, souditi dále řádné soudy podle hmotně právních ustanovení retribučního dekretu.

Nově navržená úprava § 29 retr. dekr., kterou se zavádí kvalifikovaná většina pro užití ustanovení § 16, odst. 2 retr. dekr., odůvodňuje se tím, že mimořádného zmírňovacího práva podle § 16, odst. 2 retr. dekr. bylo někdy nerozvážně a neodůvodněně použito a zavedením kvalifikované většiny pro použití tohoto ustanovení retr. dekr. má beze změny hmotně právních předpokladů § 16, odst. 2 citovaného dekr. docíliti toho, aby byla věnována větší pečlivost a pozornost předpokladům pro použití mimořádného zmírňovacího práva podle § 16, odst. 2 retr. dekr.

V osnově zákona nebyly provedeny žádné změny a právní výbor ji doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění ku přijetí.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. Za § 22 se vkládá § 22 a) tohoto znění:

(1) Přijmouti a zastávati úřad soudce z lidu je občanskou povinností. Poruší-li soudce z lidu bez závažných důvodů tuto povinnost zejména tím, že se bez dostatečné omluvy nedostaví k hlavnímu přelíčení, ač byl řádně obeslán, nebo že se bez souhlasu předsedy senátu před skončením hlavního přelíčení vzdálí, uloží mu předseda jako pořádkový trest pokutu do 10.000 Kčs nebo vězení do osmi dnů a podle okolností též náhradu útrat zmařeného hlavního přelíčení. Proti tomuto nálezu může postiženy podati do osmi dnů námitky, o nichž rozhodne s konečnou platností přednosta mimořádného lidového soudu.

(2) Pokuta připadá státní pokladně."

2. K § 29, odst. 1 se připojuje tato věta:

"K usnesení, jímž se snižuje trest pod dolní hranici sazby nebo zaměňuje jeho způsob za mírnější nebo jímž se upouští od potrestání (§ 16, odst. 2) je však potřebí čtyř hlasů."

3. K § 29, odst. 2 se připojuje tato věta:

"Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí i zde."

4. § 31, odst. 1, věta první bude zníti:

"Proti rozsudku mimořádných lidových soudů není řádných opravných prostředků."

5. § 31, odst. 3 bude zníti:

"(3) Zmateční stížnost k zachování zákona je přípustná."

6. K § 31 se připojuje tento odstavec 4:

"(4) O návrhu na obnovu trestního řízení rozhoduje sborový soud první stolice, v jehož sídle je zřízen mimořádný lidový soud, který ve věci rozhodl. Přitom se řídí ustanoveními trestního řádu o obnově trestního řízení. Nové hlavní přelíčení se však za podmínek uvedených v § 21 koná před mimořádným lidovým soudem."

7. K § 32 se připojuje tento odstavec 3:

"(3) Má-li se o činech trestných podle tohoto dekretu konati řízení před řádným soudem a jde-li o čin, o němž by jinak náleželo souditi porotnímu soudu, koná se celé řízení před sborovým soudem první stolice podle předpisů o řízení o činech přikázaných tomuto soudu."

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu, se mění a doplňuje takto:

1. § 12, odst. 1, věta první bude zníti:

"Hlavní přelíčení před Národním soudem se zahajuje po vyvolání věci a zjištění generálií čtením obžalovacího spisu nebo obviněn (§ 8, odst. 4) a buď zpravidla skončeno do 14 dnů od zahájení."

2. K § 13, odst. 1 se připojuje tato věta:

"K usnesení, jímž se snižuje trest pod dolní hranici sazby nebo zaměňuje jeho způsob za mírnější nebo jímž se upouští od potrestání (§ 16, odst. 2 retribučního dekretu), je však potřebí pěti hlasů."

3. K § 13, odst. 3 se připojuje tato věta:

"Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí i zde."

4. § 15 bude zníti:

(1) Proti rozsudku Národního soudu není řádných opravných prostředků.

(2) Zmateční stížnost k zachování zákona je přípustná. O návrhu na obnovu trestního řízení rozhoduje Národní soud."

5. § 16, odst. 3 se zrušuje.

Účinnost dekretu č. 16/1945 Sb., ve znění zákona č. 22/1946 Sb., a dekretu č. 17/1945 Sb., prodloužená zákonem ze dne 8. července 1946, č. 149 Sb., o prodloužení účinnosti dekretů presidenta republiky o mimořádném lidovém soudnictví, se prodlužuje dále do 4. května 1947.

(1) V trestním řízení, které do skončení účinnosti dekretů uvedených v čl. III., § 1 bylo

pro činy trestné podle retribučního dekretu již zahájeno u soudu (mimořádného lidového soudu, Národního soudu) nebo ve kterém došlo pro tyto trestné činy trestní oznámení úřadu veřejné žaloby (veřejnému žalobci mimořádného lidového soudu, národnímu prokurátorovi) a nebylo pravoplatným rozhodnutím ve věci samé skončeno, pokračuje řádný soud podle předpisů o řízení před ním platných. Přitom užije hmotně právních ustanovení retribučního dekretu.

(2) Pokud by však o těchto činech náleželo souditi porotnímu soudu, koná se řízení před sborovým soudem první stolice podle předpisů o řízení před tímto soudem. Návrhy a obžaloby podané u mimořádného lidového soudu nebo u Národního soudu pozbývají platnosti a veškeré úkony, které již byly vykonány těmito soudy, se pokládají za soudní úkony vyhledávací.

(3) O návrhu na obnovu trestního řízení rozhoduje sborový soud první stolice, v jehož sídle byl zřízen mimořádný lidový soud nebo Národní soud, který ve věci rozhodl.

Ministru spravedlnosti se ukládá, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejnil v nepřetržitém sledu paragrafů plné znění dekretu č. 16/1945 Sb., ve znění zákona č. 22/1946 Sb., a plné znění dekretu č. 17/1945 Sb., jak vyplývají ze změn provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 9. ledna 1947; provedou jej všichni členové vlády.