Rozpočtový výbor vo svojej schôdzi
konanej dňa 10. XII. 46 prejednal osnovu vládneho
návrhu čís. 258 a usniesol sa na týchto
zmenách:
Hlavička sa upravuje: o parlamentní kontrolní
a úsporné komisi jakož i název komise
v § 1. odst. 1.
K § 1, odst. 2 - posledná veta sa doplňuje:
- a v souvislosti s tím všude, kde toho vyžaduje
veřejný zájem.
K § 2, odst. 1 - doplňuje sa: po slove "podle"
- "zásady poměrného zastoupení
ve smyslu" - ustanovení zákona ...
K § 5, odst. 2 - škrtajú sa slova "nejméně
dvoutřetinovou" - a nahradzujú sa slovmi "prostou"
většinou všech členů komise.
K § 6, odst. 1 - doplňuje sa po prvej vete nová
veta v tomto znení: "Pokud jde o správu a hospodaření
státu nevztahuje se kontrolní činnost komise
na prostředky," které ...
K § 6, odst. 3 - doplňuje sa po slovách veškeré
údaje - slovmi "a předložiti doklady"
potřebné k plnění úkolů
...
K § 6, odst. 4 - po slove "o údajích"
doplňuje sa text slovom "a dokladech".
K § 7, odst. 1 - Vynecháva sa slovo "dvoutřetinovou"
a text sa doplňuje a opravuje takto: "většinou
všech členů komise".
K § 8, odst. 1 - po slovách její předseda
- sa text doplňuje: "anebo usnese-li se tak komise,
zpravodaj, pro určitý případ komisí
zvolený".
K § 9: Celý paragraf sa vynecháva a nahradzuje
sa novým textom, a to:
"Agendu komise vede úředník, přidělený
komisi předsednictvem Národního shromáždění".
Rozpočtový výbor žiada ústavodárne
Národné shromaždenie, aby prijalo osnovu vládneho
návrhu zákona s týmito zmenami.
Právní výbor projednal ve schůzích
dne 10. a 11. XII. 1946 vládní návrh zákona
(tisk 258) o parlamentní úsporné a kontrolní
komisi a doporučuje jeho přijetí ve znění,
přijatém výborem rozpočtovým.
Rozšíření působnosti komise podle
dodatku rozpočtového výboru k odst. (2) §
1 nad rámec subjektů ve vládním návrhu
uvedených, jest dle názoru právního
výboru přípustné jen za podmínky,
že jde o bezprostřední a přímou
souvislost s vlastními úkoly komise.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Zřizuje se parlamentní kontrolní a úsporná
komise (v dalším komise).
(2) Komise dozírá na to, aby bylo dbáno úspornosti
a hospodárnosti ve správě a hospodaření
státu, svazků územní samosprávy,
organisací samosprávy zájmové a nositelů
veřejnoprávního sociálního
pojištění, národních podniků,
dále i podniků, ústavů, fondů
a jiných zařízení, jež tyto subjekty
spravují, dotují nebo jinak podporují nebo
na nichž jsou kapitálově nebo i jinak hospodářsky
účastny, nebo za něž se zaručily,
a podniků (závodů) i všech majetkových
podstat, do nichž byla zavedena národní správa,
a v souvislosti s tím všude, kde toho vyžaduje
veřejný zájem.
(1) Komise se skládá ze 16 členů a
16 náhradníků, zvolených ze členů
Národního shromáždění
podle zásady poměrného zastoupení
ve smyslu ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920,
č. 325 Sb., o jednacím řádu poslanecké
sněmovny Národního shromáždění,
ve znění předpisů jej pozměňujících
nebo doplňujících (dále jen jednací
řád), platného přiměřeně
pro volbu výborů Národního shromáždění.
(2) Uprázdní-li se místo člena nebo
náhradníka v komisi, zvolí Národní
shromáždění k oznámení
předsedy komise jiného člena nebo náhradníka.
Nově zvolený člen (náhradník)
musí náležeti k téže volební
skupině jako člen, jehož místo se uprázdnilo,
leč by tato skupina nenavrhla kandidáta nebo odepřela
voleb se zúčastniti.
(3) Členy komise nemohou býti ani členové
vlády ani členové sboru pověřenců.
(1) Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí
pro komisi obdobně předpisy jednacího řádu.
(2) Ustanovení § 27, odst. 3 jednacího řádu
neplatí pro jednání této komise.
(3) Komise je orgánem permanentním ve smyslu §
4, odst. 4 jednacího řádu a pokračuje
ve své činnosti i po ukončení zasedání
Národního shromáždění,
aniž k tomu potřebuje souhlasu vlády. Prohlásí-li
president republiky v dekretu, kterým prohlašuje zasedání
Národního shromáždění
za skončené, že se práce sněmovny
přerušují, nevztahuje se ustanovení
o přerušení na tuto komisi.
(1) Předseda Národního shromáždění
svolá komisi k ustavující schůzi do
14 dnů od jejího zvolení a řídí
ji až do zvolení předsedy komise.
(2) Komise si zvolí předsedu, prvního a druhého
místopředsedu a zapisovatele. Předseda má
právo hlasovací.
(1) Jednání komise a veškerý její
listinný materiál jsou důvěrné.
(2) Člena komise (náhradníka), který
poruší důvěrnost stanovenou v odstavci
1, může Národní shromáždění
na návrh komise zbaviti funkce člena (náhradníka).
Návrh na zbavení funkce podle tohoto ustanovení
musí býti schválen prostou většinou
všech členů komise. Národní shromáždění
rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.
(1) Komise, vykonávajíc působnost uvedenou
v § 1, odst. 2, dohlíží - bez újmy
práv a odpovědnosti vlády a jejích
členů - zejména na to, aby zásada
úspornosti a hospodárnosti byla zachovávána
a aby zjištěné závady byly odstraněny.
Pokud jde o správu a hospodaření státu
nevztahuje se kontrolní činnost komise na prostředky,
které nepodléhají řádnému
dozoru nejvyššího účetního
kontrolního úřadu. Komise se také
účastní svými podněty při
sestavování státního rozpočtu.
(2) Komise může žádati, aby při
jejích schůzích byly ministerstvo financí
a nejvyšší účetní kontrolní
úřad zastoupeny stálým zástupcem.
Komise jest v rozsahu své působnosti oprávněna
požádati nejvyšší účetní
kontrolní úřad o sdělení výsledků
jeho spisového šetření nebo dohlídkové
činnosti (§§ 5 a 8 zákona ze dne 20. března
1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu), jakož i žádati o výkon
dohlídky nebo o dobré zdání. Dožádáním
komise o sdělení výsledků z oboru
kontrolní činnosti nejvyššího účetního
kontrolního úřadu není dotčen
postup podle § 8 zák. č. 175/1919 Sb. Dožádáním
o dobré zdání nejvyššího
účetního kontrolního úřadu
není porušena důvěrnost jednání.
(3) Subjekty podléhající dozoru komise jsou
povinny sdělovati komisi na její žádost
pravdivě a úplně veškeré údaje
a předložiti doklady, potřebné k plnění
úkolů jí uložených. Splnění
těchto povinností lze vymoci dozorčími
prostředky, a pokud jich není, politickou exekucí.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí o údajích
a dokladech o nichž Nejvyšší rada obrany
státu určí, že je třeba jejich
utajení v zájmu obrany státu.
(1) Nejde-li o věc, která se vyšetřuje
z usnesení Národního shromáždění,
lze ustanovení § 28, odst. 2 jednacího řádu
o výslechu svědků užíti jen,
usnese-li se na tom komise většinou všech členů
komise.
(2) Nejde-li o výslech dožádaným soudem,
vyslechne svědky zpravodaj komise za předsednictví
předsedy komise a v přítomnosti zapisovatele.
Předsedající i zapisovatel mohou výslech
doplňovati vlastními otázkami.
(1) O činnosti komise podává Národnímu
shromáždění zprávy její
předseda, anebo usnese-li se tak komise, zpravodaj, pro
určitý případ komisí zvolený.
Komise může prostou většinou rozhodnouti,
zda tyto zprávy mají býti vytištěny
a předloženy Národnímu shromáždění.
Týká-li se zpráva věci, vyšetřované
podle § 28, odst. 2 jednacího řádu a
§ 7 tohoto zákona, může se komise nadpoloviční
většinou svých členů usnésti,
aby zápisy nebo těsnopisecké záznamy
o tomto šetření byly úplně nebo
částečně čteny.
(2) Obsahuje-li zpráva komise také návrh
usnesení, přikáže ji předseda
Národního shromáždění
příslušnému výboru; další
jednání Národního shromáždění
se řídí podle předpisů ústavní
listiny a jednacího řádu.
Agendu komise vede úředník, přidělený
komisi předsednictvem Národního shromáždění.
Zrušuje se použivatelnost zákona ze dne 15. prosince
1938, č. 327 Sb., o zřízení parlamentního
úsporného a kontrolního výboru, jakož
i zákon ze dne 28. prosince 1932, č. 205 Sb., o
zřízení parlamentní úsporné
a kontrolní komise.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové
vlády.