Ústavodárně Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dohodou mezi vládou republiky Československé a vládou Svazu sovětských socialistických republik o vzájemných dodávkách zboží, podepsanou v Moskvě dne 12. dubna 1946 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května 1946, č. 157 Sb.

Brzy po skončení válečných operací poslala vláda do Moskvy své vyjednavače, aby v duchu čl. 4. smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSR a SSSR, uzavřené v Moskvě dne 12. prosince 1943 navázali se Sovětským Svazem znovu obchodní styky přerušené válkou a okupací. A tak již počátkem září m. r. byla dojednána prvá poválečná československo-sovětská dohoda o vzájemné výměně zboží, která měla platit jen do konce r. 1945. Tato dohoda nebyla však nikdy podepsána, jelikož se brzy po jejím sjednání a parafování ukázalo, že ji nebude možno pro nepřekonatelné dopravní potíže provésti v plném rozsahu.

Dohoda tedy nebyla uvedena v platnost, ale obě strany se jí přece jen, pokud to poměry dovolovaly, přidržovaly, a dodaly z toho, co bylo smluveno, co nejvíce mohly. Československo tak dostalo z SSSR desetitisíce tun rud, desetitisíce tun nafty, soli, mnoho textilních a jiných surovin atd., a to v době, kdy nám bylo nejhůře. Velké části našich závodů bylo jen dodávkami z SSSR umožněno udržeti provoz. Z Československa bylo ovšem dodáno do SSSR poměrně málo zboží hlavně z toho důvodu, že předmětem našich dodávek nebyly suroviny, jichž naložení vyžaduje málo času, nýbrž výrobky, které bylo nutno teprve zhotovit a také proto, že jsme měli k disposici menší množství dopravních cest a prostředků, než Sovětský Svaz.

Během doby nabyly obě strany ve vzájemném poválečném obchodním styku potřebných zkušeností a poznaly lépe jak vzájemné potřeby, tak i své obchodní možnosti. Mezitím byla také již odstraněna řada dopravních závad, takže strany mohly nakonec přikročit k položení trvalejšího základu pro vývoj vzájemných obchodních styků, než jakým byla výše zmíněná nepodepsaná dohoda prvá.

Tímto základem jest právě sjednaná a dne 12. dubna 1946 v Moskvě panem ministrem zahraničního obchodu podepsaná dohoda o vzájemných dodávkách zboží.

Je to rámcová dohoda svého druhu, doplňující obchodní smlouvu československo- sovětskou ze dne 25. března 1935, jejíž právní kontinuitu obě strany uznávají a která spočívá na zásadě nejvyšších výhod.

Nová československo-sovětská dohoda o vzájemných dodávkách zboží pojednává jen o hlavních zásadách, podle kterých se mají díti dodávky zboží z ČSR do SSSR a naopak. Jsou to tyto zásady:

1. Ceny výrobků budou stanoveny vždy vzájemnou dohodou na podkladě platných světových cen neb na podkladě konkurenčních nabídek z cizích zemí, při čemž u zboží, u něhož nelze stanoviti světovou cenu, se strany o ceně dohodnou v každém případě zvlášť. V případě neshody mezi dovozcem a vývozcem dochází k arbitráži, kterou provedou vládní delegáti obou stran.

2. Dodávky zboží uskutečněné r. 1945 i letos před podepsáním nové dohody budou pojaty do jejího rámce a budou považovány za dodávky z ní plynoucí.

3. Vzájemné vyrovnání pohledávek za dodávky zboží podle této dohody bude se díti, nebylo-li při nich sjednáno nic jiného, ve formě clearingu, jehož účty budou vedeny na obou stranách v Kčs. Tohoto clearingu bude však možno používati i při provádění jiných plateb, než jsou platy za zboží. Vždy po uplynutí jednoho roku bude provedeno vyrovnání účtů tím způsobem, že strana dluhující vyrovná během 3 měsíců své manko dodávkami zboží podle vzájemné dohody.

4. Významnou odchylkou od dosavadního systému kontingentů je stanovení rozsahu vzájemných dodávek po etapách. Děje se to pomocí zvláštních protokolů, které určují nejprve generelně ony druhy zboží, jež mají býti předmětem vzájemných dodávek. Po uplynutí lhůt stanovených v těchto protokolech a určených k tomu, aby se dodavatelé a odběratelé vzájemně mohli dohodnout o rozsahu dodávek, o jejich podmínkách a cenách, vymezí se mezi plnomocníky, které obě vlády jmenují globální povinnost vzájemných dodávek, jejich celková hodnota a pod. Zvláštní plnomocníci budou míti za úkol sledovati a koordinovati smlouvy uzavírané postupně mezi firmami obou stran a pečovati ve smyslu čl. 10 dohody o pokrytí včas případně vznikajících sald.

Tento systém usnadňuje přesnější vymezování dodacích možností a současně lepší využití naší výrobní kapacity podle toho, jak se poměry v obou státech budou postupně konsolidovat. Zaručuje se tím plynulý vzestup vzájemného obchodu, umožňuje se častá revise vzájemných povinností a důkladným sledováním vývoje a opravnými zásahy vládních plnomocníků bude také zabezpečena rovnoměrnost a vyrovnanost platební bilance mezi oběma partnery.

5. Platnost dohody byla stanovena na jeden rok, dohoda však bude automaticky prodloužena vždy na další rok, nebude-li měsíc před uplynutím platnosti vypovězena.

Vláda předkládajíc tento návrh sněmovně ústavodárného Národního shromáždění, projevuje po stránce formální

aby tato předloha byla pro.jednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním.

Text Dohody předkládá se ve dvojím původním znění, každé v jazyku českém a ruském, při čemž obě znění mají stejnou platnost.

Vláda republiky Československé a vláda Svazu sovětských socialistických republik přejíce si dále rozvíjeti obchodní styky mezi oběma zeměmi, dohodly se na tomto:

Dodávky zboží z republiky Československé do Svazu sovětských socialistických republik a ze Svazu sovětských socialistických republik do republiky Československé budou se díti v rozsahu a ve druzích zboží, o kterých se pro jednotlivá období dohodnou příslušné úřady obou vlád a které budou určovány ve zvláštních protokolech.

Obě vlády si vzájemně zajistí včasné uskutečnění dodávek podle zmíněných protokolů.

V protokolech podle článku 1. této Dohody mohou býti činěny změny dohodou ministerstva zahraničního obchodu republiky Československé s obchodním zastupitelstvím Svazu sovětských socialistických republik v Československu.

Československé právnické a fysické osoby s jedné strany a sovětské organisace pro zahraniční obchod s druhé budou mezi sebou uzavírati smlouvy o dodávkách zboží podle výše uvedených protokolů.

Pokud jde o ceny za zboží podle těchto smluv, bude použito těchto zásad:

a) ceny se stanoví přímou dohodou mezi československými právnickými a fysickými osobami s jedné strany a sovětskými organisacemi pro zahraniční obchod s druhé na podkladě toho času platných světových cen na přístupných trzích nebo cen konkurenčních nabídek z třetích zemí, se zřetelem na dopravní výdaje do místa dodání;

b) u individuálních výrobků se zvláštními konstrukčními podmínkami ceny se ustanovují zvláštním ujednáním, ale také se zřetelem k cenám konkurenčních nabídek na podobné výrobky z třetích zemí;

c) nebude-li dosaženo dohody o cenách (body "a" a "b"), bude o nich rozhodnuto dohodou ministerstva zahraničního obchodu republiky Československé s obchodním zastupitelstvím Svazu sovětských socialistických republik v Československu.

Dodávky zboží podle této Dohody budou plněny, nebude-li jinak ustanoveno ve smlouvách uzavíraných podle článku 3. této Dohody, za těchto podmínek:

ze Svazu sovětských socialistických republik fob sovětské přístavy na Baltickém, Černém a Azovském moři a na Dunaji nebo franko vagon sovětsko-československá nebo sovětsko-polská hranice;

z republiky Československé fob československé přístavy na Dunaji nebo franko vagon československo-sovětská nebo československopolská hranice.

Pro dohled nad plněním této Dohody a pro jeho kontrolu vláda republiky Československé a vláda Svazu sovětských socialistických republik ustanoví své plnomocníky, kteří se budou podle potřeby scházeti střídavě v Praze a v Moskvě, aby pojednali o postupu plnění této Dohody i vzájemných dodávek zboží a aby vypracovali případná doporučení.

Zboží dodané v roce 1945 a v roce 1946 před podpisem této Dohody a zboží, které bude dodáváno podle této Dohody, jakož i vedlejší výdaje spojené s těmito dodávkami, budou placeny v republice Československé prostřednictvím Národní banky Československé a ve Svazu sovětských socialistických republik prostřednictvím Státní banky Svazu sovětských socialistických republik.

Za tím účelem otevrou vzájemně obě uvedené banky zvláštní bezúročné účty v československých korunách a budou si ihned oznamovat všechny platy došlé na tyto účty. Dostane-li takové návěští, provede banka, o kterou půjde, ihned výplatu příslušné organisaci nebo osobě, a to po předložení příslušných dokladů a bez ohledu na stav hotovosti uvedených účtů.

Článek 7.

Národní banka Československá a Státní banka Svazu Sovětských socialistických republik se dohodnou o technických podmínkách vzájemného účtování podle této Dohody.

Československé osoby právnické a fysické a sovětské organisace pro zahraniční obchod mohou se svolením příslušných orgánů obou vlád sjednávati v jednotlivých případech dodatečně dodávky zboží nepředvídané touto

Dohodou s jejich úhradou v cizí měně podle podmínek uzávěrky.

Úhrada v těchto případech se bude konati podle ustanovení těchto zvláštních uzávěrek.

Po dohodě Národní banky Československé se Státní bankou Svazu sovětských socialistických republik mohou býti prostřednictvím účtů, zmíněných v článku 6. této Dohody, převáděny i jiné platy nežli ony, které jsou uvedeny v článku 6. této Dohody.

Zjistí-li se na výše uvedených účtech po skončení platnosti této Dohody zůstatek k tíži jedné smluvní strany, bude tato strana povinna vyrovnati dlužnou částku v tříměsíční lhůtě dodatečnými, mezi stranami sjednanými dodávkami zboží.

Tato Dohoda vstoupí v platnost v den podpisu a bude platit po jeden rok; neoznámí-li však žádná ze smluvních stran měsíc před uplynutím její platnosti své přání ukončit platnost Dohody, zůstane v platnosti vždy na další rok.

Sepsáno v Moskvě dne 12. dubna 1946 ve dvojím původním znění, každé v jazyku českém a ruském, při čemž obě znění mají stejnou platnost.