Do podniků, které byly konfiskovány podle
dekretu č. 108/45 Sb., jsou zaváděny t. zv.
kumulativní národní správy, a to na
příkaz zemských národních výborů
s odůvodněním, že tyto podniky budou
přičleněny ke znárodněným
podnikům.
Kumulativní národní správy jsou zaváděny
podle § 10, odst. 1 a § 17, odst. 2 dekretu č.
5/45 Sb. v případech, v nichž nejsou splněny
podmínky tohoto zákonného ustanovení.
Podle § 10, odst. 1 citovaného dekretu může
příslušný ZNV po slyšení
závodní rady, vyžaduje-li toho veřejný
zájem, změniti z moci úřední
rozhodnutí okresního národního výboru,
nebo místního národního výboru
o zavedení správy nebo o jmenování
národních správců a učiniti
jiná opatření. Tohoto ustanovení lze
použíti jen tam, kde toho vyžaduje veřejný
zájem, t. j. jestliže by byl porušen zájem
státu, nebo zájem jemu na roveň postavený.
Tuto otázku dlužno řešiti s hlediska prospěšnosti
celé státní pospolitosti.
§ 17, odst. 2 dekretu č. 5/45 Sb. stanoví:
"Vyžaduje-li toho rozsah národní správy,
může orgán podle § 7 příslušný
ustanoviti za národního správce sbor až
pětičlenný, který řídí
správu podle zásady většiny."
Kolektivní národní správu jmenují
příslušné orgány (§ 7 dekretu)
u větších podniků, nebo u podniků
zvláště odpovědné výroby,
zejména má-li podnik několik samostatných
odvětví. Vždy musí býti lichý
počet správců, aby bylo možné
usnášení většinou.
Důvodem nesmí býti zamýšlené
začlenění podniků jako konfiskátů
do národních podniků. V takovém případě
by se nezákonným způsobem předbíhalo
přídělovému řízení
podle dekretu č. 108/45 Sb.
Správa menších podniků zavedením
kolektivní národní správy se zbytečně
administrativně zatěžuje. Hladký chod
podniků, který je výsledkem zapracování
dosavadních národních správců,
trpí. Nový národní správce
svými zásahy nerušený chod podniků
často porušuje, neboť jeho příkazy
jsou sice neseny zájmy národního podniku,
který žádá přivtělení
podniku pod národní správou, avšak odporuje
zájmu podniku spravovaného.
Nová praxe zemských národních výborů,
které jmenují spolu-správce do podniků,
jejichž začlenění reklamují národní
podniky:
1. Odporuje dekretu č. 5/45 Sb.,
2. odnímá způsobilému národnímu
správci možnost žádati o přidělení
podniku podle dekretu č. 108/45 Sb.,
3. odporuje programu vlády, podle něhož jest
znárodnění ukončeno.
Tento právně neopodstatněny výměr
o kumulativní národní správě
zasahuje již nyní škodlivě do podnikového
hospodářství, neboť se zde vyskytuje
různost mezi řádným národním
správcem a správcem kumulativním, který
pochopitelně nemůže mít o podniku správný
přehled a to tím méně, že tento
kumulativní správce spravuje obvykle větší
počet podniků (v ašském případě
14 - 15).
Tento postup ministerstva průmyslu porušuje řádný
hospodářský provoz konfiskátů,
které jsou velmi často přivtělovány
k podnikům zcela odlišné hospodářské
struktury, takže nejsou přínosem, nýbrž
zatížením.
Tento postup dále zasahuje do kompetencí osidlovacího
úřadu a Fondu národní obnovy, neboť
tyto instituce jsou vyřazovány z rozhodování
o přídělu konfiskátů, o nichž
bez jakéhokoliv přidělovacího řízení
rozhoduje min. průmyslu samo a ve svůj prospěch.
Tento postup konečně zasahuje do práv a nároků
osvědčivšího se národního
správce, který je bezdůvodně trestán
za to, že mnohde s vlastními finančními
obětmi vybudoval hospodářsky samostatný
podnik, jehož existence je ničena přičleňováním
k podnikům znárodněným.
Z těchto důvodů vznášíme
na pana ministra průmyslu dotaz:
1. zda je ochoten odvolati příkaz daný ZNV,
na základě něhož byly dosazovány
kumulativní nár. správy a uložiti ZNV,
aby dosud vydané výnosy o ustanovení dalších
národních správců z řad funkcionářů
a zaměstnanců národních podniků
zrušily a tyto odvolaly,
2. zda jest ochoten zaříditi, aby byly zrušeny
kumulativní národní správy u podniků,
které tímto způsobem mají býti
přičleněny k znárodněným
podnikům.