Rozpočtový výbor ústavodárného
Národního shromáždění
předkládá zprávu o vládním
návrhu finančního zákona republiky
Československé, kterým se stanoví
státní rozpočet na rok 1947 a navrhuje:
Ústavodárné Národní shromáždění
račiž schváliti:
1. Finanční zákon republiky Československé,
kterým se stanoví státní rozpočet
na rok 1947 podle návrhu rozpočtového výboru
(strana XXI této zprávy).
2. Státní rozpočet republiky Československé
na rok 1947 ve znění vládou předloženém.
3. Připojených 13 resolucí.
Rozpočtový výbor, projednav finanční
zákon a státní rozpočet na rok 1947,
předkládá o své práci ústavodárnému
Národnímu shromáždění
tuto zprávu:
Zpráva obsahuje jednak přehled o postupu jednání
v rozpočtovém výboru, a to počínajíc
volbou hlavního zpravodaje a zpravodajů dílčích
rozpočtů, a jednak stručný výtah
z debaty všeobecné i zvláštní,
z něhož je patrno, o čem bylo jednáno
a k jakému výsledku rozpočtový výbor
dospěl.
Návrh státního rozpočtu na rok 1947
vykazuje, pokud jde o konstrukci, proti rozpočtu na rok
1946 některé změny. Hlavní z nich
je ta, že na rok 1947 nebyl sestaven vedle řádného
rozpočtu rozpočet mimořádný
jako tomu bylo na rok 1946, nýbrž jen rozpočet
jeden, v němž jsou zařazeny veškeré
výdaje a příjmy v roce 1947 očekávané
bez ohledu na to, jsou-li povahy řádné nebo
mimořádné. Nespornou výhodou tohoto
pojetí jest větší přehlednost
o preliminovaných úvěrech, resp. o očekávaných
příjmech než když jsou rozpočty
dva, řádný a mimořádný.
Jinou změnou, motivovanou týmž důvodem,
jest důsledné řadění všech
preliminovaných úvěrů, t. j. úvěrů
určených pro ústřední orgány,
pro země české i pro Slovensko souběžně
vedle sebe, kdežto v rozpočtu na rok 1946 byly úvěry
určené pro Slovensko sestaveny zvlášť.
Výhodou nové sestavy jest lepší možnost
porovnávati úměrnost výdajů
a příjmů zemí českých
a Slovenska.
Další strukturální změnou státního
rozpočtu na rok 1947 jest nové seskupení
výdajů skupiny I. Vlastní státní
správa. Kdežto v rozpočtu na rok 1946 byly
výdaje této skupiny jako v letech předchozích
děleny na výdaje řádné a mimořádné,
vykazuje návrh státního rozpočtu na
rok 1947 rozčlenění preliminovaných
výdajů do třech oddílů. Oddíly
tyto jsou: vlastní správní výdaje
(výdaje související s provozem úřadů),
ostatní správní výdaje (výdaje
související s plněním určité
funkce státu, ale nesouvisející přímo
s provozem úřadů) a investiční
výdaje.
Mimo tyto změny vykazuje návrh státního
rozpočtu na rok 1947 odděleně výdaje,
resp. náklady určené na provádění
dvouletého hospodářského plánu.
Pokud jde o dělení státního rozpočtu
na rok 1947 na skupiny, nedoznává návrh rozpočtu
proti rozpočtu na rok 1946 změny, neboť obsahuje
opět tyto tři skupiny: skupina I. Vlastní
státní správa, skupina II. Správa
státních podniků a skupina III. Správa
státního dluhu, při čemž rozpočet
skupiny I. jest rozpočtem hlavním, ježto obsahuje
(v kap. 25. Všeobecná pokladní správa)
výsledek skupiny II. a III. (saldo státních
podniků a potřebu na službu státního
dluhu).
Výbor rozpočtový schválil vládní
návrh finančního zákona republiky
Československé, kterým se stanoví
státní rozpočet na rok 1947, ve znění
vládou předloženém.
Jednání rozpočtového výboru
bylo se zřetelem na požadavek, aby finanční
zákon nabyl platnosti počátkem roku 1947,
aniž by bylo třeba rozpočtového provisoria,
omezeno na velmi krátkou dobu. Příčinou
toho bylo proti normálním dobám opožděné
předložení návrhu státního
rozpočtu, dřívější předložení
jeho nebylo však možné, jelikož bylo nutno
počítati v něm s výdaji určenými
na provádění dvouletého hospodářského
plánu, který byl projednán teprve k 28. říjnu
t. r.
Projednávání finančního zákona
a státního rozpočtu byli účastni
kromě ministra a státního tajemníka
zahraničních věcí, dlících
v cizině, předseda vlády Klement Gottwald,
všichni ministři a někteří pověřenci,
jakož i zástupci všech ústředních
úřadů včetně nejvyššího
účetního kontrolního úřadu
a nejvyššího kontrolního dvora.
Připojené tabulky podávají přehled
o počtu schůzí a řečníků
a konečně jsou otištěny resoluce, přijaté
výborem rozpočtovým.
Předkládaje v zastoupení rozpočtového
výboru tuto zprávu, žádám, aby
ústavodárné Národní shromáždění
ji přijalo za podklad svého jednání.
Rozpočtový výbor zvolil ve své schůzi
dne 21. listopadu 1947 generálním zpravodajem o
vládním návrhu finančního zákona
republiky československé, kterým se stanoví
státní rozpočet na r. 1947,
a zpravodaji o jednotlivých kapitolách tyto poslance:
A. Ústřední orgány státu | 1 | President republiky a kancelář presidenta republiky | Dr. Chytil |
2 | Ústavodárné Národní shromáždění | Dr. Neuman | |
2a | Slovenské Národní rada | Dr. Šabo | |
3 | Předsednictvo vlády | Štětka | |
3a | Predsedníctvo Sboru povereníkov a zo skupiny II. § 25. Štátne tlačiarne | Valo | |
B. Správa zahraniční a vojenská | 4 | Ministerstvo zahraničních věcí | Ing. Dr. Ješ |
5 | Ministerstvo národní obrany | Dr. Erban | |
C. Správa vnitřní
a) politická | 6 | Ministerstvo vnitra Povereníctvo vnútra | Janouš
Dr. Kočvara |
b) justiční a unifikační | 7 | Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem
Povereníctvo spravodlivosti s Najvyšším súdom | Dr. Neuman
Dr. Vagašský |
8 | Ministerstvo pro sjednocení zákonů | Levkanič | |
9 | Nejvyšší správní soud
Najvyšší správný súd | Dr. Neuman | |
c) kulturní | 10 | Ministerstvo školství a ze skupiny II. § 10. Státní statky zemědělských škol, § 11 Uhřiněveský školní závod zemědělský, § 12. Školní závod v Děčíně-Libverdě, § 13. Žabčický školní závod zemědělský, § 14. Zemědělský školní závod vysoké školy veterinární v Brně-Nový Dvůr
Povereníctvo školstva a osvety a zo skupiny II. § 24. Ústav pre školský a osvetový film, § 27. Štátne nakladateľstvo | Žáčková-Batková Dr. Falťan |
11 | Ministerstvo informací a ze skupiny II. § 17. Státní tiskárny a Úřední list, § 18. Československá tisková kancelář
Povereníctvo informácií a zo skupiny II. § 26. Zpravodajská agentúra Slovenska | Souček
Dr. Špánik | |
d) hospodářská a dopravní | 12 | Ministerstvo zemědělství a ze skupiny II. § 8. Státní lesy a statky, § 9. Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských
Povereníctvo pôdohospodárstva a pozemkovej reformy a zo skupiny II. § 19. Štátne lesy, § 20. Štátne majetky, § 21. Štátne majetky hospodárskych škôl a výskumných ústavov poľnohospodárskych | Dr. Falťan
Žiak |
13 | Ministerstvo výživy
Povereníctvo výživy a zásobovania | Lindauer
Levkanič | |
14 | Ministerstvo průmyslu
Povereníctvo priemyslu a obchodu a zo skupiny II. § 23. Riaditeľstvo pre cestovný ruch | Sajal
Valo | |
15 | Ministerstvo vnitřního obchodu | Horn | |
16 | Ministerstvo zahraničního obchodu | Ing. Dr. Ješ | |
17 | Nejvyšší úřad cenový | Cígler | |
18 | Ministerstvo techniky
Povereníctvo techniky | Dr. Novák
Rožnay | |
19 | Ministerstvo dopravy a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy, § 6. Československé aerolinie
Povereníctvo dopravy | Dr. Bugár
Valo |
|
20 | Ministerstvo pošt a ze skupiny II. § 4. Československá pošta, § 7. Poštovní spořitelna
Povereníctvo pôšt | Vičánek
Vyškovský | |
e) sociální | 21 | Ministerstvo sociální péče
Povereníctvo sociálnej starostlivosti | Vítek
Valo |
22 | Ministerstvo zdravotnictví a ze skupiny II. § 15. Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané, § 16. Státní lázně
Povereníctvo zdravotníctva a zo skupiny II. § 22. Štátne kúpele | Julius Klimek
Rožnay | |
23 | Odpočivné a zaopatřovací platy | Šulík | |
D. Správa finanční | 24 | Ministerstvo financí a ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní mincovna v Kremnici, § 3. Státní loterie
Povereníctvo financií | Horn
Rožnay |
25 | Všeobecná pokladní správa a skupina III. Správa státního dluhu | Šulík | |
E. Statistika | 26 | Státní úřad statistický | Frlička |
F. Kontrola státní správy | 27 | Nejvyšší účetní kontrolní úřad
Najvyšší kontrolný dvor | Ing. Reiman
Dr. Bugár |
28 | UNRRA | Fusek |
Generální zpravodaj posl. Firt projevil v
úvodu svého referátu přání,
aby příští rozpočty, mají-li
býti vážně a odpovědně
prozkoumány, byly předkládány parlamentu
včas, nejpozději do 1. listopadu. Pokud jde o formální
uspořádání rozpočtových
skupin, zdůraznil, že rozpočet na rok 1947,
který ve své základní skladbě
navazuje na osvědčenou již skladbu z r. 1927,
vypouští skupinu údělů samosprávných
a zařazuje ji ve výši 6 a 1/3
miliardy Kčs do výdajů státní
správy. Rozpočet nerozlišuje již jen dvě
skupiny výdajů, t. j. řádných
a mimořádných, nýbrž obsahuje
tři skupiny výdajů, a to I. Vlastní
správní výdaje, II. Ostatní správní
výdaje, III. Investiční výdaje, ačkoliv
logičtější by bylo nadepsati skupinu
1. "Provoz státní správy", na druhé
místo zařaditi "Investice státní
správy" a na třetím místě
uvésti ostatní výdaje státní
správy. Vytvoření skupiny investic ve státní
správě předpokládá ovšem
obdobné bilancování majetku státní
správy jako u podniků, neboť teprve z takovéto
bilance a příslušných odpisů
se dá zjistit, která stavba jest opravdu majetkovým
přírůstkem, t. j. investicí pravou.
Podniku lze ospravedlniti úvěrové krytí
jen pro investice pravé, protože investice nepravé,
udržující jen technickou rovnováhu,
musejí býti kryty z odpisových fondů
a reserv. Není-li jich, znamená to, že byla
strávena podstata. Podnik se odhodlá k investici
jen tehdy, slibuje-li rentabilitu, která umožňuje
úrok a úmor podnikové investice, ale této
soukromohospodářské rentability nemohou míti
investice státní a proto úrokování
a umořování takovéhoto investičního
úvěru rozmnožuje obecní státní
dluh bez přímého přínosu z
provedených investic. Může tedy investice správní
mít v úvěru jen tenkráte možnost
úhrady, má-li aspoň rentabilitu veřejnou,
t. j. přispívá-li ke zvýšení
produktivity národní práce, jejíž
výsledek se projeví v příznivějším
přílivu státních příjmů.
Novinkou v dějinách československého
rozpočtu je způsob rozpočtování
ministerstva národní obrany, jehož rozpočet
není již specialisován, nýbrž obsahuje
jen globální cifru, což znemožňuje
parlamentární zkoumání i pozdější
účinnou kontrolu hospodaření. Skladba
rozpočtu nese pečeť naší ústavní
nehotovosti v poměru ke Slovákům a Slovensku.
Rozpočtování pro Slovensko se tentokráte
ještě více včleňuje do celkového
rozpočtu. S finanční solidaritou zemí
českých se Slovenskem spojuje se politická
autonomie Slovenska.
Finanční správa srovnává 76
miliard rozpočtu na rok 1947 s celkovým rozpočtem
na rok 1946 ve výši 64 miliard a zjišťuje
zvýšení asi o 1/5. Toto
zvýšení jest způsobeno dalším
rozpínáním státních úkolů
a mimořádných poměrů. Toto
rozpínání musí však míti
své meze a své vyvrcholení, chceme-li dospěti
ke stabilitě. Únosnost rozpočtu ilustruje
finanční správa srovnáním s
národním důchodem, který podle výpočtů
dr. Stádníka má činiti v příštím
roce 160 miliard, takže rozpočtené státní
výdaje by činily 46% národního důchodu.
Jest ovšem pochybné, bude-li možno i za předpokladu,
že by se splnil optimistický odhad dr. Stádníka,
odčerpati národu z jeho důchodu a výnosu
jeho práce jen pro účely veřejné
správy 46%. Uváží-li se, že se
samosprávou činí státní výdaje
celkem 79 miliard, tudíž ke 160 miliardám národního
důchodu skoro polovinu, seznáme, že každý
občan by musel dobrovolně nebo nuceně se
vzdáti polovice výnosu své práce,
aby státní rozpočet mohl býti uskutečněn.
Tento rozsah státních výdajů proti
národnímu důchodu je zneklidňující,
zvláště, když se uváží,
že stojíme před děsivým a neodvratným
problémem úpravy platů státních
zaměstnanců. Proto nemá-li býti ohroženo
uskutečnění rozpočtu a dvouletého
plánu, nezbude, než počítati vedle úvěru
z ciziny též s "úvěrovou expansí",
abychom získali v příštím roce
40 miliard Kčs ke krytí rozpočtového
schodku a k úhradě investičních nákladů,
jichž bude třeba k provádění
dvouletého hospodářského plánu.
Naproti tomu nelze však klidně přihlížeti
k tomu, jak nám narůstají státní
dluhy. Po osvobození republiky vypůjčili
jsme si 15,9 miliard doma, a 3,8 miliard v cizině, tedy
skoro 20 miliard za 1 a 1/2 roku, k čemuž
nutno připočísti ještě 25 miliard,
které si má vypůjčiti ministr financí
v příštím roce, celkem tedy 40 miliard,
což je číselně ne více nežli
nám zbylo z první republiky včetně
toho, co jsme převzali po Rakousko-Uhersku. Tyto dluhy
měly ovšem původně hodnotu daleko vyšší.
Předpokládejme, že by stát nedostal
úvěr a byl nucen snížit výdaje.
Které škrtne? Budou to výdaje nejméně
důležité, a to jsou ty, na které si
stát vypůjčil. A tu se tážeme
nikoliv na to, kolik má rozpočet v sobě investic,
nýbrž na to, kolik má v sobě výdajů
nejméně nutných a postradatelných,
neboť i vysoký rozpočet může býti
úsporný, odsune-li se v době mimořádných
úkolů každý jiný úkol
méně důležitý a hlavně
potlačí-li se každý luxus osobní
i státní. Zjistit, co vše je veřejný
luxus v naší státní a samosprávní
administrativě, by mělo býti úkolem
parlamentní úsporné komise, po které
členové rozpočtového výboru
již tak dlouho volají. Bude také třeba
více odpovědnosti v resortech, neboť požadovati
140 miliard státních výdajů znamená
nemíti vážnost k nejvážnějšímu
problému. Či snad si všichni myslí,
že "úvěrová expanse" všechno
zmůže? I když vývoj našeho národního
i soukromého hospodářství je slibný,
i když pocit odpovědnosti jak v sektoru znárodněném,
tak v družstevním i soukromém vykazuje k naší
radosti a chloubě linii vzestupnou, je vývoj našeho
veřejného hospodářství povážlivý.
Musíme si uvědomiti, že veřejná
nehospodárnost a překročování
výdajů za hranici racionality, je největším
protisociálním činem, za nějž
jsme odpovědni všichni, a to podle míry své
moci. Nedopusťme, aby historie jednou řekla, že
lidová demokracie potlačila sice svou národní
revolucí luxus soukromý, ale nedbala stejné
zásady v domácnosti veřejné. Stojíme
na prahu velikého díla - dvouletého plánu,
který bude vyžadovati velkého vypětí
sil a značných obětí od našich
spoluobčanů. Proto musí býti naší
svatou povinností bdíti nad tím, aby tyto
výkony a oběti přispívaly jen a jen
k zvyšování blahobytu všeho lidu českého
a slovenského, jehož pracovní výsledky
a úsilí nesmějí býti nikde
zbytečně promarněny. Musíme ve veřejné
správě vymýtit vše, co je neúměrně
drahé a zbytečné. Proto naše úsilí
musí směřovati k tomu, aby nikomu nebylo
umožněno zneužívati veřejné
pokladny k účelům hospodářsky,
sociálně a kulturně řádně
neodůvodněným. A protože na tento úkol
nestačí finanční správa ani
nejvyšší účetní kontrolní
úřad, ani rozpočtový výbor
pro lhůtu k projednání rozpočtu tak
krátce mu vyměřenou, budiž neprodleně
předložen návrh zákona na zřízení
parlamentní úsporné komise tak, aby mohl
býti schválen současně s finančním
zákonem na rok 1947. Není vhodná doba pro
vymýšlení nových výdajů,
nýbrž přišla chvíle, kdy všichni
musíme hledati úspory. Zůstaneme tak věrni
tradici československé, která se po staletí
vyvíjela pod devisou: Pracovat a šetřit. Budeme-li
se všichni svorně říditi tímto
heslem, splní se dvouletý plán a česká
a slovenská práce zvítězí a
s ní i naše lidově demokratická republika.
První řečník v generální
debatě posl. dr. Chytil uvedl, že všichni
posuzovatelé rozpočtu se shodují v tom, že
je co do výše ohromný. Osud našeho národa
na světovém trhu ukáže, zda jsme se
s úspěchem zhostili všech úkolů,
před které nás postavila doba především
v oblasti hospodářské politiky. Předložený
rozpočet neobsahuje v sobě položky na úmor
dluhů, ani položek státního přídělu
likvidačnímu měnovému fondu. V příštích
letech bude proto rozpočten co do rozsahu větším,
nepřistoupí-li se k radikálnímu řešení.
Náš stát nesnese, aby se těžisko
daňového příjmu natrvalo přenášelo
do obchodových daní, které tvoří
součástku konečné ceny produktu. Pro
snížení rozpočtu je třeba hledati
schůdné cesty. Snaha ministerstva financí
musí býti doplňována a podporována
rozpočtovým výborem sněmovny a úspornou
parlamentní komisí, kterou třeba uvésti
co nejrychleji v život. Úkolem rozpočtového
výboru je, nepřipustit nové nadouvání
rozpočtu, úkolem parlamentní komise je starost
o snížení daných položek. Drahotu
nelze léčiti zvyšováním důchodů,
které by znamenalo nové kupení přebytečné
kupní síly a zvedání cen. Řešení
nepoměru mezi výší důchodů
a cen je možné jenom zvyšováním
produkce. Její vzrůst bude ulehčovat rozpočtovou
situaci.
Posl. Skaunic uvedl, že státní dluh
vnitřní i zahraniční činí
108 miliard, před válkou 35 miliard, relativně
se tedy nezvýšil. Jeho úhrada bude snazší,
protože úrokové břemeno se sníží
na 3%. Pro splnění dvouletky bude třeba provésti
národní mobilisaci pracovních sil a dbáti,
aby jich bylo ekonomicky využito. Do zaměstnání
třeba začlenit též osoby se sníženou
pracovní schopností. V zájmu pracujících
vrstev třeba odstraniti všechny zdražovací
články na cestě od producenta ke spotřebiteli.
Znárodněný průmysl platí dobře
daně, takže v budoucnosti bude znamenat velký
daňový přinos. Reservy pracovních
sil jsou na Slovensku a v našich lidech za hranicemi. Reemigraci
třeba odbyrokratisovat. V renominaci se zašlo příliš
daleko, bude nutno stanoviti hranici, kterou nebude možno
překročit. Plnou pozornost a péči
třeba věnovat otázkám zdravotnickým.
Důležitým úkolem, který musíme
řešit, je národní pojištění.
Zločinnost budiž tvrdě trestána. Strach
na přechodnou dobu musí nahradit ušlechtilejší
snahy. Investice nutno provádět především
v trvalých a dokonalých stavbách. V souvislosti
s otázkami zahraničně-politickými
se zabýval řečník případem
vyslance dr. Veverky a jiných, kteří v r.
1939 odevzdali nepřátelům vyslanectví,
aniž byli čím ohroženi. Z toho je třeba
vyvodit důsledky. Předpisy o generálním
sekretariátu Hospodářské rady, který
často se snaží na sebe strhnout větší
moc, než je státu zdrávo, třeba novelisovat
tak, aby byly sjednoceny ústřední orgány
plánovací služby. Přes řadu dobrých
činů sekretariátu je třeba čelit
tomu, aby tato instituce strhla na sebe vedení veškeré
hospodářské a sociální politiky.
Posl. Aug. Kliment poukázal na veliký význam
státního rozpočtu pro splnění
dvouletky a káral pesimismus určité části
tisku pokud jde o rozpočtová čísla.
Loňský optimismus komunistické strany výsledky
hospodaření za rok 1946 úplně opravedlnily.
Jsme-li na tom už dnes lépe než jiné státy,
z nichž některé ani nevedly válku, ani
nebyly okupovány, děkujeme za to znárodněnému
průmyslu a peněžnictví a zlomení
moci velkého finančního a agrárního
kapitálu. Lid, který je dnes hospodářem
v republice, musí se osvědčit dobrým
hospodářem i ve veřejných financích.
To znamená úspornost, nežít nad poměry,
uvědomit si naléhavost a pořadí jednotlivých
uplatňovaných požadavků, provést
účelnou organisaci výroby, zvýšiti
výkony jednotlivců, snížit režii
a dbát, aby režie na cestě od výrobce
ke spotřebiteli byla přiměřená.
Upuštění od mimořádného
rozpočtu jest dokladem urovnaných hospodářských
poměrů. Zvednutím počtu osob zaměstnaných
produktivně o 200.000 by se uhradila největší
část schodku 14 miliard, které nám
chybí do 97 miliard úhrnné potřeby
rozpočtu a dvouletky na r. 1947. Více než desateronásobné
zvýšení rozpočtu sociální
péče proti r. 1938 je svědectvím silného
sociálního akcentu nového režimu. Soustava
daňová bude zjednodušena, aby si poplatník
mohl daně sám vypočítat, daň
spotřební zahrne dosavadní daň z obratu
a nepřímé daně a bude postihovat statky
a služby odstupňovaně a přihlížet
k regulaci trhu a spotřeby. Dosavadní výsledky
národních podniků dokazují jejich
rychlou konsolidaci. Řečník plaidoval pro
reorganisaci práce v úřadech a zmodernisování
veřejné správy, zdůraznil nutnost
spolupráce všech pracujících, dělnictva
a inteligence, ve výrobě a vyzvedl nezbytnost zdárného
provedení dvouletého plánu za všech
okolností.
Posl. Valo upozornil na nebezpečné podrývání
cenové a mzdové politiky černým obchodem,
zejména v textilních výrobcích, vyvážených
ve velkém množství na černo z republiky.
Ale i na pracovním trhu se ještě stále
udržují černé mzdy, jež zčásti
platí i znárodněné podniky, ba i některé
státní úřady. I tento problém
nutno vyřešit, má-li být rozpočet
postaven na pevný základ. Ministerstvo financí
musí vyřešit nesrovnalost, vyplývající
z okolnosti, že se z investičních půjček,
jichž poskytování je spojeno s risikem, a ze
státních papírů, u nichž při
nákupu risika není stanoví úrok ve
stejné výši, t. j. 3%. S položkou na armádu
nutno naprosto souhlasit, byť i byla vysoká. Nedostatkem
rozpočtu, pokud běží o Slovensko, je,
že se nepamatuje na další budování
některých zničených anebo započatých
železničních staveb.
Posl. Šulík upozornil z úžasného
tance miliard, který představují odborně
zpracované tabulky k rozpočtu, na celkový
schodek nákladu na vnější representaci
státu, nákladů vojenských a politických,
a prohlásil, že je naprosto nemožno, aby budoucně
tato kolona, představující společnou
střechu republiky, pod kterou mají Češi
a Slováci pracovat každý na svém, kolona,
která má velký význam vojenský
a politický také vzhledem k zahraničí,
především k našemu velkému spojenci,
vykazovala nadále jakýkoliv schodek. O této
věci se musejí dohodnout zástupci Čechů
a Slováků stůj co stůj. Je to také
základní otázka nové ústavy.
Výdaje rozpočtu přesahují únosnost
státu, ve výdajích vlastní státní
správy se mělo dojít dolů ne o 3,
nýbrž o 18 miliard, jinak se nedostaneme na životní
úroveň r. 1937. Z výkazu nepatrného
zisku národních podniků (280 mil.) není
patrno, jde-li o zisk skutečný anebo jen o rozdíl
mezi hrubými výdaji a příjmy. Překvapuje
pasivita cukerní industrie a malý zisk bank. Je
to slabá bilance, ze které státní
pokladna nedostane ani haléře. Nutno také
řešit otázku uhelné daně a daně
z umělých tuků a snížit vůbec
výdaje státní na nejmenší míru.
Posl. dr. Kočvara reklamoval předkládání
pravidelných zpráv o státním hospodaření
parlamentu a zřízení parlamentní úsporné
a kontrolní komise a žádal postavení
kontroly státního hospodářství
v celém státě na společný základ.
Slovensko je spokojeno s návrhem rozpočtu pokud
jde o hospodářskou část a o percentuální
participaci. Žádal by jen, aby se umožnilo pokračování
v některých rozestavěných a rekonstruovaných
železnicích na Slovensku. Řečník
oznámil pak, že připravil pozměňovací
návrhy, pokud jde o text finančního zákona,
ježto jeho strana má za to, že se tento text
odchyluje od košické dohody. Své pozměňovací
návrhy předloží na konci debaty podrobné,
až bude projednáván text finančního
zákona.
Generální zpravodaj o rozpočtu posl. Firt
uzavřel povšechnou rozpravu zdůrazněním
nutnosti najít cestu k sestupné linii rozpočtových
čísel, která bude zároveň znamenat
vzestupnou linii hospodářství. Vyslovil radost
nad úmyslem zákonodárců upírat
při projednávání příštích
návrhů zákonů více zrak na
to, zdali se výdaje na veřejnou správu nezvyšují
neúnosně.
V rozpočtu této kapitoly jsou preliminovány
náklady na vlastní úřad presidentův,
rozdělený na oddělení civilní
a vojenské, dále náklady na hospodářskou
a stavební správu pražského hradu, na
udržování zámku Lány a na státní
statek v Lánech.
Po zprávě zpravodaje dr. Chytila schválil
rozpočtový výbor návrh rozpočtu
kapitoly 1 President republiky a kancelář presidenta
republiky na rok 1947.
Rozpočet této kapitoly obsahuje potřeby na
poslance, na poslanecké kluby a na kancelář
Národního shromáždění.
Po referátu zpravodaje dr Neumana, který zdůraznil,
že rozpočet této kapitoly jest úsporný
a přiměřený, byl návrh rozpočtu
kap. 2, ústavodárné Národní
shromáždění, po debatě schválen
beze změny.
V rozpočte tejto kapitoly sú zahrnuté nielen
potreby na platy členov Slovenskej národnej rady,
jej predsedníctva a úradu Predsedníctva Slovenskej
národnej rady, ale tiež potreby národného
súdu a ľudových súdov, potreby Štátneho
plánovacieho a štatistického úradu,
ktoré sú prevažnou čiastkou výdajmi
tejto kapitoly, ďalej sú tu zahrnuté tiež
investičné výdaje v zámku Smolenec
a potreby pre umeleckú a vedeckú radu.
So zreteľom na úlohy, ktorých splnenie má
byť týmito úradmi docielené, bola po
referáte zpravodajcu dr. Šabo kapitola 2a po
prevedenej podrobnej debate schválená.
K rozpočtu kapitoly 3 promluvil předseda vlády,
který rozvedl důvody, pro které bylo lze
snížiti rozpočet titulu 1, avšak bylo
nutno zvýšiti rozpočet pro nové instituce
obsažené v titulu 2.
Podrobný rozbor celého rozpočtu kapitoly,
obsahujícího v titulu 1 mimo předsednictvo
vlády, jeho sekretariáty, úřad předsednictva
vlády, fond pro nepředvídatelné výlohy
vlády a Komisi pro zhospodárnění veřejné
správy, v titulu 2 Hospodářskou radu, generální
sekretariát Hospodářské rady, Státní
úřad plánovací a v titulu 3 Ústavní
soud, podal zpravodaj štětka. Po podrobné debatě
byl rozpočet této kapitoly schválen beze
změny; současně byly k této kapitole
schváleny 2 resoluce.
Rozpočet tejto kapitoly pamätá nielen na potreby
predsedu Sboru povereníkov, jeho podpredsedu a potrebných
sekretariátov a úradu Predsedníctva Sboru
povereníkov, ale tiež na potreby v roku 1946 zriadeného
národohospodárskeho odboru úradu Predsedníctva
Sboru povereníkov. V tejto kapitole sú tiež
pojaté náklady na redakciu, administráciu,
tlač a expedíciu Sbierky nariadenia Slovenskej národnej
rady a Ústredného vestníka.
Po referáte zpravodajcu posl. Valu boly navrhnuté
čiastky tejto kapitoly, ako aj zo skupiny II. § 25.
Štátne tlačiarne, schválené.
V rozpočtu této kapitoly jsou obsaženy potřeby
ministerstva zahraničních věcí, státního
tajemníka, ministerstva, zahraniční služby,
dále výdaje spojené s účastenstvím
na mezinárodních institucích a jednáních
a výdaje spojené se službou zpravodajskou.
Se zřetelem k důležitosti úkolů,
jichž splnění má býti docíleno,
zejména v oboru činnosti zahraniční
služby a vzhledem k očekávané zvýšené
činnosti mezinárodní (jako organisace Spojených
národů, reparační, mezispojenecká
jednání o mírových smlouvách
a jiných), byly po referátu zpravodaje dr. ing.
Ješe preliminované výdaje rozpočtu této
kapitoly po provedené debatě rozpočtovým
výborem jednomyslně schváleny.
Zvýšení rozpočtu této kapitoly
je odůvodněno především konkretnějšími
rozpočtovými předpoklady, které v
r. 1946 nemohly býti při počátečním
budování armády vyjádřeny.
Dlužno uvážit, že armáda plní
celou řadu úkolů poválečného
rázu jmenovitě při plnění likvidačních
závazků válečných, jako jsou
likvidace administrativních závazků dodávkových,
stavebních a jiných smluv bývalé slovenské
armády, exhumace ostatků padlých příslušníků
čs. armády a spojeneckých armád a
jejich uložení na nově zřizovaných
válečných hřbitovech, a starost o
válečné zajatce. K tomu přistupuje
péče o invalidy z národního odboje
a příslušníky zahraničních
armád druhého odboje, jejich rodiny a pozůstalé.
Dále byly do rozpočtu zařaděny náklady
na nezbytné investice související s obnovou
vojenských objektů válkou zpustošených.
Vzhledem k těmto skutečnostem byly navržené
částky v podrobné debatě projednány
a po referátu zpravodaje dr. Erbana kapitola 5 schválena.