Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Zřizuje se parlamentní úsporná
a kontrolní komise (v dalším komise).
(2) Komise dozírá na to, aby bylo dbáno úspornosti
a hospodárnosti ve správě a hospodaření
státu, svazků územní samosprávy,
organisací samosprávy zájmové a nositelů
veřejnoprávního sociálního
pojištění, národních podniků,
dále i podniků, ústavů, fondů
a jiných zařízení, jež tyto subjekty
spravují, dotují nebo jinak podporují nebo
na nichž jsou kapitálově nebo i jinak hospodářsky
účastny, nebo za něž se zaručily,
a podniků (závodů) i všech majetkových
podstat, do nichž byla zavedena národní správa.
(1) Komise se skládá ze 16 členů a
16 náhradníků, zvolených ze členů
Národního shromáždění
podle ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č.
325 Sb., o jednacím řádu poslanecké
sněmovny Národního shromáždění,
ve znění předpisů jej pozměňujících
nebo doplňujících (dále jen jednací
řád), platného přiměřeně
pro volbu výborů Národního shromáždění.
(2) Uprázdní-li se místo člena nebo
náhradníka v komisi, zvolí Národní
shromáždění k oznámení
předsedy komise jiného člena nebo náhradníka.
Nově zvolený člen (náhradník)
musí náležeti k téže volební
skupině jako člen, jehož místo se uprázdnilo,
leč by tato skupina nenavrhla kandidáta nebo odepřela
voleb se zúčastniti.
(3) Členy komise nemohou býti ani členové
vlády ani členové sboru pověřenců.
(1) Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí
pro komisi obdobně předpisy jednacího řádu.
(2) Ustanovení § 27, odst. 3 jednacího řádu
neplatí pro jednání této komise.
(3) Komise je orgánem permanentním ve smyslu §
4, odst. 4 jednacího řádu a pokračuje
ve své činnosti i po ukončení zasedání
Národního shromáždění,
aniž k tomu potřebuje souhlasu vlády. Prohlásí-li
president republiky v dekretu, kterým prohlašuje zasedání
Národního shromáždění
za skončené, že se práce sněmovny
přerušují, nevztahuje se ustanovení
o přerušení na tuto komisi.
(1) Předseda Národního shromáždění
svolá komisi k ustavující schůzi do
14 dnů od jejího zvolení a řídí
ji až do zvolení předsedy komise.
(2) Komise si zvolí předsedu, prvního a druhého
místopředsedu a zapisovatele. Předseda má
právo hlasovací.
(1) Jednání komise a veškerý její
listinný materiál jsou důvěrné.
(2) Člena komise (náhradníka), který
poruší důvěrnost stanovenou v odstavci
1, může Národní shromáždění
na návrh komise zbaviti funkce člena (náhradníka).
Návrh na zbavení funkce podle tohoto ustanovení
musí býti schválen nejméně
dvoutřetinovou většinou členů
komise. Národní shromáždění
rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.
(1) Komise, vykonávajíc působnost uvedenou
v § 1, odst. 2, dohlíží - bez újmy
práv a odpovědnosti vlády a jejích
členů - zejména na to, aby zásada
úspornosti a hospodárnosti byla zachovávána
a aby zjištěné závady byly odstraněny.
Kontrolní činnost komise se nevztahuje na prostředky,
které nepodléhají řádnému
dozoru nejvyššího účetního
kontrolního úřadu. Komise se také
účastní svými podněty při
sestavování státního rozpočtu.
(2) Komise může žádati, aby při
jejích schůzích byly ministerstvo financí
a nejvyšší účetní kontrolní
úřad zastoupeny stálým zástupcem.
Komise jest v rozsahu své působnosti oprávněna
požádati nejvyšší účetní
kontrolní úřad o sdělení výsledků
jeho spisového šetření nebo dohlídkové
činnosti (§§ 5 a 8 zákona ze dne 20. března
1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu) jakož i žádati o výkon
dohlídky nebo o dobré zdání. Dožádáním
komise o sdělení výsledků z oboru
kontrolní činnosti nejvyššího účetního
kontrolního úřadu není dotčen
postup podle § 8 zák. č. 175/1919 Sb. Dožádáním
o dobré zdání nejvyššího
účetního kontrolního úřadu
není porušena důvěrnost jednání.
(3) Subjekty podléhající dozoru komise jsou
povinny sdělovati komisi na její žádost
pravdivě a úplně veškeré údaje
potřebné k plnění úkolů
jí uložených. Splnění těchto
povinností lze vymoci dozorčími prostředky,
a pokud jich není, politickou exekucí.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí o údajích,
o nichž Nejvyšší rada obrany státu
určí, že je třeba jejich utajení
v zájmu obrany státu.
(1) Nejde-li o věc, která se vyšetřuje
z usnesení Národního shromáždění,
lze ustanovení § 28, odst. 2 jednacího řádu
o výslechu svědků užíti jen,
usnese-li se na tom komise dvoutřetinovou většinou
svých členů.
(2) Nejde-li o výslech dožádaným soudem,
vyslechne svědky zpravodaj komise za předsednictví
předsedy komise a v přítomnosti zapisovatele.
Předsedající i zapisovatel mohou výslech
doplňovati vlastními otázkami.
(1) O činnosti komise podává Národnímu
shromáždění zprávy její
předseda. Komise může prostou většinou
rozhodnouti, zda tyto zprávy mají býti vytištěny
a předloženy Národnímu shromáždění.
Týká-li se zpráva věci, vyšetřované
podle § 28, odst. 2 jednacího řádu a
§ 7 tohoto zákona, může se komise nadpoloviční
většinou svých členů usnésti,
aby zápisy nebo těsnopisecké záznamy
o tomto šetření byly úplně nebo
částečně čteny.
(2) Obsahuje-li zpráva komise také návrh
usnesení, přikáže ji předseda
Národního shromáždění
příslušnému výboru; další
jednání Národního shromáždění
se řídí podle předpisů ústavní
listiny a jednacího řádu.
Kancelářské práce pro komisi obstarává
kancelář Národního shromáždění.
Zrušuje se použivatelnost zákona ze dne 15. prosince
1938, č. 327 Sb., o zřízení parlamentního
úsporného a kontrolního výboru, jakož
i zákon ze dne 28. prosince 1932, č. 205 Sb., o
zřízení parlamentní úsporné
a kontrolní komise.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové
vlády.
V Prozatímním Národním shromáždění
byl podán iniciativní návrh (tisk č.
321) na vydání zákona o zřízení
a působnosti parlamentní úsporné a
kontrolní komise.
Návrh vycházel v podstatě z ustanovení
zákona č. 205/1932 Sb. o zřízení
parlamentní úsporné a kontrolní komise
a zákona č. 327/1938 Sb. o zřízení
parlamentního úsporného a kontrolního
výboru, při čemž podroboval dozoru komise
správu a hospodaření státu včetně
národních podniků a podniků pod národní
správou, svazků územní samosprávy,
hospodářské, zájmové a odborové
samosprávy, jakož i nositelů veřejného
pojištění.
Také vláda obírala se touto otázkou
a usnesla se dne 26. března 1946 navrhnouti obnovení
parlamentní úsporné a kontrolní komise.
Budovatelský vládní program ze dne 8. července
1946 uvádí o parlamentní kontrole toto:
"Jak hospodaření veřejné správy,
tak i hospodaření znárodněného
podnikání bude podrobeno stálé účinné
racionální kontrole, jež bude podléhat
nejvyššímu orgánu lidově demokratickému,
Národnímu shromáždění.
Proto vláda předloží v nejkratší
lhůtě osnovu zákona o zřízení
a působnosti parlamentní úsporné a
kontrolní komise, která bude s ohledem na nové
úkoly vybavena náležitou kontrolní pravomocí
a bude moci používati k jejich plnění
služeb příslušných existujících
státních orgánů kontrolních".
Vládním usnesením ze dne 16. července
1946 bylo v rámci přípravných opatření
vládních k provádění budovatelského
programu uloženo ministrovi vnitra, aby předložil
osnovu zákona o zřízení a působnosti
parlamentní úsporné a kontrolní komise
podle vládního programu.
K těmto usnesením přihlíží
osnova, která se přidržuje také zmíněného
iniciativního návrhu.
K jednotlivým ustanovením se poznamenává:
Parlamentní úsporná a kontrolní komise
se zřizuje v rámci nejvyššího orgánu
lidově demokratického, Národního shromáždění.
Její kontrole budou podrobeny nejen správa a hospodaření
státu i znárodněných podniků,
ale i svazků územní samosprávy (zemí,
okresů, obcí) a samosprávy zájmové,
t. j. organisací stavovských (Ústřední
rady odborů, ústředních svazů,
obchodních komor, komor advokátních, notářských,
lékařských, zvěrolékařských,
inženýrských atd.), organisací hospodářských
(hospodářských svazů, vodních
družstev, honebních a lesních společenstev
a pod.), organisací sociálního pojištění
(ústřední sociální pojišťovna,
nemocenské pojišťovny, bratrské pokladny
a j.), jakož i podniků (závodů) a veškerých
majetkových podstat pod národní správou.
V souhlase s budovatelským programem podrobují se
kontrole komise také podniky znárodněné.
Volba komise se provádí podle jednacího řádu
o volbě výborů (zákon č. 325/1920
Sb.).
Podle § 27, odst. 3 jednacího řádu mají
poslanci právo býti přítomni při
jednání výborů. Toto ustanovení
neplatí pro jednání parlamentní úsporné
a kontrolní komise vzhledem k její zvláštní
povaze.
Tato ustanovení se kryjí v podstatě s obdobnými
ustanoveními zákona č. 205/1932 Sb., který
se v § 10 osnovy ruší. Zároveň
se ruší i použivatelnost zákona č.
327/1938 Sb.
Možnost používati služeb příslušných
existujících státních orgánů
kontrolních je zajištěna v § 6, odst.
3 osnovy. Provedením zákona nevzniknou státní
pokladně zvláštní výdaje. Nezbytné
náklady jsou předvídány ve státním
rozpočtu v kapitole 2 "Národní shromáždění".