Podepsaní navrhují: Ústavodárné
Národní shromáždění republiky
Československé rač se usnésti na tomto
zákoně:
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Konceptním úředníkům finančních
prokuratur (zák. č. 97/33 Sb. a vl. nař.
č. 82/36 Sb.), pokud jsou v činné službě,
přísluší zvláštní
přídavek 700.- Kčs měsíčně
splatný se služným.
(2) Zaměstnancům finančních prokuratur
služeb kancelářských v činné
službě přísluší obdobný
přídavek 500,- Kčs měsíčně
a zaměstnancům služeb zřízeneckých
v činné službě obdobný přídavek
400,- Kčs měsíčně splatný
se služným.
Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pozbývá
platnosti ustanovení o mimořádném
přídavku konceptním úředníkům
finanční prokuratury v Bratislavě ve výši
300.- Kčs měsíčně.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1946 a provede jej ministr financí.
Zákonem č. 103/46 Sb. se již dostalo a podle
vlád, návrhu právě projednávaného
se má dostati soudcům, stát. zástupcům,
konceptním úředníkům justiční
správy, voj. soudcům, vojenským prokurátorům,
jakož i kancelářským zaměstnancům
a zřízencům soudů civilních
a vojenských zvláštního přídavku
v činné službě ve výši 700,-
Kčs, 500,- Kčs a 400,- Kčs.
Jest logické a spravedlivé, aby se též
přídavku dostalo i zaměstnancům finančních
prokuratur, zřízených zák. č.
97/33 Sb. v Praze, Brně a Bratislavě, poněvadž
tytéž důvody, jež vedly vládu a
Národní shromáždění k
vydání zák. č. 103/46 Sb., resp. podání
návrhu obdobného zákona pro zaměstnance
voj. soudů a voj. prokuratur, jsou splněny (lze
říci dokonce, že v míře ještě
větší) u finančních prokuratur.
Finanční prokuratury jsou právními
zástupci (advokáty) subjektů uvedených
v zák. č. 97/33 Sb. a vl. n. č. 82/36 Sb.,
(zejména státu, zemí, okresů, jejích
ústavů, fondů a podniků) před
soudy civilními, trestními a úřady
správními, jednotliví úředníci
zapsaní v seznamu trestních obhájců
zastupují bez nároků na odměnu
i úředníky těchto subjektů
v trestním řízení, pokud k němu
jejich služební činnost zavdala podnět
a konečně poskytují svým "klientům"
porady, podávají posudky atd. i mimo řízení
soudní nebo správní, jsou tedy advokáty
svých klientů v nejširším slova
smyslu. Vystupují-li v úloze právního
zástupce v řízení, jsou ze zákona
zmocněny i k takovým úkonům, k nimž
advokát potřebuje zvláštní plné
moci. Pro právní závaznost těchto
úkonů pro zastupovaný subjekt jest nerozhodno,
zda podle interních služeb. předpisů
potřebovala k nim fin. prokuratura speciálního
zmocnění od zastupovaného subjektu a zda
si je opatřila. Náprava újmy, jež z
vadného úkonu tohoto druhu zastupovanému
subjektu vzešla, jest zpravidla nemožná. (Zásadní
možnost odvolati uznání nároku, vzdání
se nároku, uznání určité rozhodné
skutečnosti a pod.) Kdežto tedy soudu nižší
stolice umožňuje a usnadňuje jeho nepochybně
zodpovědnou činnost vědomí, že
nesprávné rozhodnutí může napraviti
vyšší stolice, musí si býti úředník
fin. prokuratury stále vědom, že jeho jediný
chybný úkon bude míti pro zastupovaný
subjekt v zápětí nenapravitelnou újmu.
Uváží-li se v této souvislosti, že
rozsah právních předpisů, s nimiž
se úředník finanční prokuratury
u výkonu své zástupčí činnosti
setkává, jest mnohem širší než
u soudce civilního neb trestního, který pracuje
zpravidla jen v určitém užším úseku
právních předpisů, pak musí
býti objektivně uznáno, že řádný
výkon služby u finanční prokuratury
klade na její úřednictvo, resp. na jeho theoretickou
i praktickou průpravu, vyšší požadavky
než jiná služba veřejná obmezená
pravidelně jen na speciální právní
odvětví.
Splnění těchto požadavků vyšších
zajistil si stát jako zaměstnavatel těmito
předpisy:
Podmínky přijetí čekatelem -
vl. nař. č. 132/31 Sb.:
Absolvování střední školy, právnických
a státovědeckých studií na některé
tuzemské práv. fakultě, úspěšný
výkon předepsaných státních
zkoušek, zkoušek t. zv. rigorosních a doktorát
práv. Tyto poslední dvě podmínky se
u soudců civilních a vojenských, stát.
zástupců a voj. prokurátorů (tak jako
u ostatního úřednictva správního)
nepožadují, naopak je dovoleno přijetí
již po složení dvou státních zkoušek.
Mohou tedy jiní zaměstnanci nastoupiti službu
zpravidla o rok dříve.
Podmínky ustanovení úředníkem
v VI. plat. st., t. j. komisařem:
Podle téhož vl. nař,: Šestiměsíční
soudní praxe, celková tříletá
doba čekatelská a složení t. zv. fiskální
zkoušky. Tato zkouška zahrnuje kromě právní
materie judicielní stát. zkoušky a druhého
rigorosa speciálně podrobné právo
správní, důchodkové trestní,
a t. zv. kautel. jurisprudenci. Rozsahem lze tuto zkoušku
srovnati se zkouškou soudcovskou. Kdežto však soudce
složením soudcovské zkoušky podal průkaz
své theoretické a praktické průpravy
a získal možnost postupu do všech dalších
vyšších plat. stupňů, jest zkouška
fiskální považována jen za průkaz
způsobilosti k ustanovení úředníkem
v VI., t. j. nejnižší platové stupnici!
Podmínky pro povýšení do páté
a vyšších plat. stupnic:
Podle téhož vl. nař.: Složení advokátní
zkoušky. Jen ve zcela mimořádných
případech může ministr financí
uznati zkoušku soudcovskou za rovnocennou, vykazuje-li úředník
praxi rovnocennou praxi advokátní. Jinak
nepostačuje soudcovská zkouška k tomu, aby
prok. úředník mohl získati vyšší
služební hodnost a s ní spojenou zodpovědnější
služební funkci. Advokátní zkouška
jako druhá praktická zkouška se vyžaduje
jen u právních úředníků
finančních prokuratur.
Důvody, jež vedly stát jako zaměstnavatele
k tomu, aby požadoval od zaměstnanců finančních
prokuratur u srovnání s jinými právními
úředníky veřejných služeb
přísnější průkaz jejich
theoretické a praktické průpravy byly částečně
uvedeny již shora, pokud nevyplývají z mimořádného
zmocnění, jež zákon dal prok. konceptním
úředníkům pro výkon jejich
zástupčí činnosti před soudy
a správními úřady. Mimo tento, zajisté
hlavní důvod, jsou však ještě další
důvody, plynoucí z povahy prokuraturní služby.
Z těchto důvodů dalších buďtež
uvedeny jen tyto nejzávažnější:
Pracovní program neurčuje si finanční
prokuratura sama. Jest jí přímo diktován
pracovním zatížením vyplývajícím
z úkolů, jež přítomná
doba ukládá jednak těm subjektům,
které zastupuje, jednak soudům a správním
úřadům, povolaným řešiti
pro všechny zúčastněné závazně
sporné otázky, které vyvíjející
se právní řád s sebou přináší.
Dojde-li tedy k mimořádnému zatížení
těchto subjektů neb soudů, pociťuje
je finanční prokuratura dvojnásob, poněvadž
se musí svým výkonem oběma přizpůsobiti.
Možnost rozvrhnouti si práci tak, jak to připouští
její vybavení personálem a věcnými
prostředky, finanční prokuratura zpravidla
nemá, neb v míře podstatně omezené.
K této obtíži přistupuje další
fakt: Převážná většina úkonů
v řízení soudním neb správním
jest vázána lhůtami určenými
buď zákonem neb orgánem řízení
toto řídícím. Aby finanční
prokuratura svůj úkol s úspěchem zvládla,
musí její zaměstnanci býti schopni
vyřizovati věci jim svěřené
rychle a při tom správně. Zejména
pak se žádá schopnost rychlé a správné
orientace v situacích, na něž se úředník
nemohl předem připraviti. Platí to zejména
pro zastoupení v řízení soudním,
v němž nelze vždy předvídati, co
odpůrce přednese po stránce skutkové
nebo právní. Neschopnost okamžité a
správné reakce by vyřízení
jen prodlužovala a zvyšovala i náklady, s nimiž
každé takové řízení jest
spojeno. Skutečnost, že jde většinou o
úkony lhůtové, má v zápětí,
že je nerozhodno, zda práce může býti
zvládnuta v úředních hodinách,
nýbrž jedině, do kdy musí býti
vykonána. Poněvadž finanční frokuratura
povahou své služby není žádnou
"vrchností", musí přijímati
jak své "klienty", tak i své odpůrce
kdykoliv. Proto jinde tak obvyklé úřední
hodiny pro strany neb přijímací dny jsou
zařízením u finanční prokuratury
prakticky nemožným. Připočítáme-li
k těmto pracovním předpokladům ještě
značnou ztrátu času čekáním
na jednání u soudů neb správních
úřadů, jemuž se nelze při sebelepší
snaze ubrániti, pak docházíme k závěru,
že mimo přísnější požadavky
theoretické a praktické průpravy vyžaduje
služba u fin. prokuratury i mimořádnou ochotu
zaměstnanců konati službu bez ohledu na úřední
hodiny tak, jak toho včasné zvládnutí
práce vyžaduje.
Jest logickým důsledkem shora uvedených okolností,
že poválečné poměry, vyvolavší
zvýšení agendy soudní a agendy subjektů
finanční prok. zastupovaných, projevily se
u finanční prokuratury v míře ještě
větší. Budiž poukázáno jen
na nové úkoly vyvolané revolučním
zákonodárstvím, zejména: Dekrety pres.
rep. o národních správách a konfiskaci
nepřátelského majetku (č. 5, 12 a
108/45 Sb.), zák. o odporu proti rozhodnutí soudů
a správních úřadů z doby nesvobody
(zák. č. 76 a 110/46 Sb.), zák. č.
128/46 Sb. a restituci majetku a majetkových práv,
zák. č. 124/45 Sb. o očištění
veř. knih od některých zápisů
z doby nesvobody atd. Nejen však tato nová, nýbrž
i stará agenda zaznamenává značný
vzestup. Jsou to na př. četné spory úrazové,
zejména z provozu automobilového a autobusového.
Jest notorické, že zásahy okupantů směřovaly
ve zvýšené míře proti subjektům
fin. prok. zastupovaným a že tyto subjekty jsou největšími
provozovateli automobilovými.
Zjišťujeme-li, kterak jest fin. prokuratura pro tyto
úkoly vybavena personálem a zda stát jako
zaměstnavatel svoje mimořádné požadavky
také honoruje, dospějeme k těmto výsledkům:
Zaměstnanci jsou honorováni stejně
jako jiní úředníci správní,
tedy zřejmě hůře než soudci neb
státní zástupci. Tato skutečnost ve
spojitosti s vyšší kvalifikací, které
zaměstnanec prodělavší prokuraturní
praxi nabude, vedly ke zjevu, který maří
účel sledovaný kladenými přísnějšími
požadavky na předchozí průpravu: Finanční
prokuratury se staly průchozí stanicí, usnadňující
přístup k zaměstnáním jinde,
ať ve službě veřejné neb soukromé,
ovšem podstatně lépe honorovaným. Od
roku 1935 do konce roku 1945 opustilo jen u fin. prokuratury v
Praze službu 45 konceptních úředníků,
z toho pak více jak 25% v době od 5. května
1945!
Toto jest logický důsledek pocitu křivdy,
pocitu jistě oprávněného, poněvadž
má-li pro soukromníka práce zapracovaného
úředníka fin. prokuratury cenu více
jak dvojnásobnou anebo umožňuje-li mu v jiné
veřejné službě lépe honorované
uplatnění se, zejména postup, nelze se diviti,
že úředník odchází. Jest
proto spravedlivý požadavek, aby stát projevil
i zde uznání stejným způsobem, jako
v obdobných případech u soudců, stát.
zástupců a voj. prokurátorů.
Návrh finanční úhrady je připojen
(příloha!). Po stránce formální
navrhují podepsaní, aby iniciativní výbor
přikázal tento návrh ku projednání
výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.
Příloha 1.
Konceptní úředníci dle systemisovaného stavu v roce 1938:
Finanční prokuratura v Praze | 41 | |
Finanční prokuratura v Brně | 19 | |
Finanční prokuratura v Bratislavě | 18 | |
celkem | 78 X 700 Kčs | |
měsíčně 54.600 Kčs, tedy ročně | 655.200 Kčs |
Kancelářští úředníci podle systemisovaného stavu v roce 1938:
Finanční prokuratura v Praze | 49 | |
Finační prokuratura v Brně | 17 | |
Finanční prokuratura v Bratislavě | 15 | |
celkem | 81 X 500 Kčs | |
měsíčně 40.500 Kčs, tedy ročně | 486.000 Kčs |
Zřízenci podle systemisovaného stavu v roce 1938:
Finanční prokuratura v Praze | 8 | |
Finační prokuratura v Brně | 3 | |
Finanční prokuratura v Bratislavě | 2 | |
celkem | 13 X 400 Kčs | |
měsíčně 5.200 Kčs, tedy ročně | 62.400 Kčs | |
celkový náklad ročně | 1,203.600 Kčs |
Poněvadž konceptní úředníci fin. prokuratury v Bratislavě mají již příspěvek 3.600 Kčs ročně, který by tímto přídavkem byl nahražen, jest nutno odpočítati částku 3.600
Kčs X 18, na níž jest již v rozpočtu pamatováno | 64.800 Kčs |
Zbývá proto jako nový výdaj částka ročních | 1,138.800 Kčs |
Úhrada tohoto nákladu jest dána v tom, že
skutečný stav úřednictva jest pod
systemisovaným stavem. U finanční prokuratury
v Praze jest místo 56 konceptních úředníků
skutečně toliko 54, místo 49 úředníků
kancelářské sl. pak toliko 41. Z tohoto důvodu
vykázala finanční prokuratura pražská
koncem měsíce srpna 1946 jako pravděpodobnou
již v tomto měsíci zjistitelnou úsporu,
jež se projeví koncem roku 1946 částkou
více než 1,400.000 Kčs na položce "osobní
výdaje".
Poněvadž pro vydaný zákaz přijímání
nových sil nelze předpokládati, že by
skutečný stav zaměstnanců se zvýšil,
jest úhrada navrhovaného přídavku
dána již úsporou docílenou jen u pražské
prokuratury na položce "osobní náklady".