Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1946.

2. zasedání.

242.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ..................... 1946

o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zaměstnancům na území obsazeném v roce 1938 cizí brannou mocí, uvedeným v § 2, se přiznává na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh jednorázový osidlovací příspěvek.

§ 2.

Osobní rozsah.

(1) Osidlovací příspěvek přísluší:

a) zaměstnancům státu, státních a státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, učitelům, na něž se vztahuje učitelský zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., dále zaměstnancům zemí, okresů a obcí, jakož i jejich (jimi spravovaných) ústavů, podniků, fondů a zařízení;

b) zaměstnancům (učňům) v průmyslových a řemeslných podnicích, které vyhlásí podle výrobních oborů a územních oblastí osidlovací úřad po slyšení Ústřední rady odborů v dohodě s příslušným ministerstvem a ministerstvem financí;

c) zaměstnancům v zemědělství a lesnictví.

(2) Osidlovací příspěvek přísluší československým státním příslušníkům české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, státně a národně spolehlivým, kteří po dni faktického skončení německé nebo maďarské okupace již přesídlili nebo do dne 31. prosince 1946 ještě přesídlí do území uvedeného v § 1 za účelem trvalého usídlení a trvalého zaměstnání (včlenění do práce) jako zaměstnanci oborů zmíněných v odstavci 1.

(3) Osidlovací příspěvek nepřísluší

a) zaměstnancům, nepodléhajícím pojistné povinnosti podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících, nebo podle vládního nařízení ze dne 15. března 1943, č. 70 Sb., o pojištění u bratrských pokladen, a podle obdobných předpisů platných na Slovensku,

b) bez ohledu na pojistnou povinnost všem zaměstnancům, na něž se vztahuje zákon ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., o soukromých zaměstnancích, přesahuje-li jejich hrubý služební plat podrobený dani důchodové za poslední kalendářní měsíc, uplynulý před účinností tohoto zákona, (u zaměstnanců, kteří nastoupí do zaměstnání po vyhlášení tohoto zákona, za kalendářní měsíc následující po přesídlení) částku 4000 Kčs; tato částka se zvyšuje o částku 1000 Kčs na každého rodinného příslušníka, pokud není výdělečně činný a bydlí se zaměstnancem ve společné domácnosti.

(4) Osidlovací příspěvek nepřísluší osobám, které byly nebo budou v důsledku dohody mezi Československem a Maďarskem ze dne 27. února 1946, č. 145 Sb., o výměně obyvatelstva, přestěhovány na území Československé republiky.

§ 3.

Výměra osidlovacího příspěvku.

(1) Osidlovací příspěvek činí:

a) u zaměstnanců, kteří ke dni podání přihlášky nedosáhli 16 roků věku, částku 1200 Kčs,

b) u zaměstnanců ostatních částku 2400 Kčs.

(2) K osidlovacímu příspěvku náleží:

a) příplatek v částce 1200 Kčs na manželku (družku), státně a národně spolehlivou, žije-li se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti na území uvedeném v § 1, pokud nemá samostatného nároku na příspěvek;

b) příplatek v částce 800 Kčs na každého dalšího nezaopatřeného příslušníka rodiny, k jehož výživě jest zaměstnanec podle zákona povinen a skutečně přispívá, pokud tento rodinný příslušník žije se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti a nemá samostatného nároku na příspěvek.

(3) Celková částka osidlovacího příspěvku se zmenšuje o částku zaměstnanci skutečně vyplacenou zaměstnavatelem na úhradu nákladů spojených se stěhováním a zařizováním, jakož i nastoupením do služebního nebo pracovního místa; výjimky z této zásady stanoví vláda k souhlasnému návrhu ministra vnitra a ministra financí.

(4) Osidlovací příspěvek může býti zvýšen až na dvojnásobek pro služební nebo pracovní místa v obcích a okresech se zvláště obtížnými pracovními, hospodářskými nebo životními poměry; tyto obce a okresy, jakož i míru zvýšení stanoví vláda.

(5) Osidlovací příspěvek nepodléhá dani důchodové a nezapočítává se do pracovního výdělku podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění.

§ 4.

Řízení.

(1) Zaměstnancům uvedeným v § 2, odst. 1, písm. a) přiznává a vyplácí osidlovací příspěvek osobní úřad zaměstnancův, zaměstnancům uvedeným v § 2, odst. 1, písm. b) a c) okresní úřad ochrany práce, v jehož obvodu jest pracovní místo zaměstnancovo.

(2) O přiznání osidlovacího příspěvku podá zaměstnanec nekolkovanou písemnou přihlášku, a to po uplynutí kalendářního měsíce, následujícího po přesídlení, nejpozději však do konce února 1947. Skutečnosti zakládající nárok na příspěvek osvědčí u zaměstnanců uvedených v § 2, odst. 1, písm. b) a c) písemným prohlášením závodní rada (důvěrník) a zaměstnavatel. Bližší směrnice vydá osidlovací úřad v dohodě s ministerstvem sociální péče.

§ 5.

Povinnost k vrácení osidlovacího příspěvku.

(1) Vystěhuje-li se příjemce osidlovacího příspěvku nebo rodinný příslušník, na nějž byl vyplacen příplatek, z území, uvedeného v § 1, před uplynutím jednoho roku ode dne přijetí příspěvku, jest zaměstnanec povinen příspěvek, po případě příplatek, připadající na vystěhovavšího se rodinného příslušníka, vrátiti úřadu, který jej vyplatil.

(2) Osvědčí-li příjemce osidlovacího příspěvku, po případě příplatku, že vystěhování bylo nutné hledíc k okolnostem, na které neměl ani on ani jeho rodinný příslušník vlivu, může úřad na jeho žádost vrácení osidlovacího příspěvku zcela nebo zčásti prominouti.

§ 6

Úhrada.

Náklad spojený s provedením zákona se hradí ze státních prostředků. Částka potřebná pro rok 1946 se uhradí v rámci úspor státního rozpočtu na rok 1946, po případě překročením rozpočtu.

Závěrečná ustanovení.

§ 7.

Za současného snížení výměry příspěvku může vláda nařízením prodloužiti lhůtu uvedenou v § 2, odst. 2 a při tom stanoviti přiměřenou lhůtu k přihláškám podle § 4, odst. 2. Ustanovení § 3, odst. 4 platí přiměřeně.

§ 8.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem financí, ministrem sociální péče a ostatními zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Budovatelský program obsahuje v části II, kapitole pojednávající o dokončení velkého osidlovacího díla prohlášení, že vláda považuje za svoji povinnost dokončiti historické dílo osídlení našeho pohraničí českým a slovenským lidem a že na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh některých kategorií zaměstnanců bude se v zájmu dokončení osídlení pamatovati příspěvkem z veřejných prostředků. Realisací tohoto prohlášení jest zákon o jednorázovém osidlovacím příspěvku.

Účelem osidlovacího příspěvku má býti vedle toho také získání dalších pracovních sil pro pohraničí, a to k dosažení plného provozu podniků průmyslových a řemeslných, pro všestranné a úplné využití zemědělské půdy a zintensivnění zemědělské výroby a lesního hospodářství. K dosažení tohoto účelu jest nezbytně nutné v těchto hospodářských oborech nahraditi co nejdříve pracovní síly, jež v důsledku odsunu Němců v pohraničí ubyly. Zamezí se tím hrozící hospodářské ztráty ve všech oborech lidské činnosti, jež by nastaly vylidněním některých oblastí.

Příspěvek má býti poskytnut jen zaměstnaneckým kategoriím, jichž je v pohraničí pro udržení hospodářství a správy, zejména s přihlédnutím k úkolům dvouletého hospodářského plánu, nedostatek; jejich příliv naráží pak na to, že při dnešním nedostatku peněžních prostředků nemají peněz na stěhování a zařizovací výlohy. Tím se také vysvětluje okolnost, že první živelná vlna osídlenců již opadla a že jest proto třeba postup osídlení osvěžiti hospodářskými úlevami, z nichž jednou má býti osidlovací příspěvek. Možnost zvýšiti osidlovací příspěvek pro určité okresy pro osídlení méně přitažlivé má za účel vyrovnati hustotu stěhujícího se obyvatelstva. Tím bude dosaženo konsolidace poměrů v pohraničí, pro další vývoj státu naprosto nezbytné.

Příspěvek je jednorázový a má také za účel vyrovnati zčásti sociální a mzdové znevýhodnění života v pohraničí, k němuž přistupují ještě zvláštní výlohy stěhovací a zařizovací.

Účelem osidlovacího příspěvku jest konečně i snaha o zlepšení finančního výnosu z konfiskovaného nepřátelského majetku v pohraničí. Nebude-li dosaženo předpokládaného osídlení pohraničí, jest nebezpečí, že nepřátelský konfiskovaný majetek nedojde úplného nebo dostatečného zhodnocení přídělovým řízením nebo prodejem a že případné náklady udržovací budou znamenati značné zatížení finanční, neúměrné obecné hodnotě tohoto majetku. Lze očekávati, že dostatečným osídlením oblastí, opuštěných odsunem Němců a namnoze zanedbaných, bude možno dosáhnouti řádné správy a plného zhodnocení konfiskovaného majetku ve prospěch státu.

Posléze nelze přezírati, že trvalé osídlení pohraničí slovanským živlem má zásadní význam i pro obranu státu.

K jednotlivým ustanovením zákona se poznamenává:

K § 1:

Osidlovací příspěvek jest jednorázový. Přiznává se osídlencům na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh do území obsazeného v roce 1938 cizí brannou mocí, a to jak v zemích České a Moravskoslezské, tak i na Slovensku. Osidlovací příspěvek nebude tedy přiznáván zaměstnancům na území východního Slovenska, jež bylo v roce 1939 obsazeno Maďary, nebo na území býv. německých a maďarských národnostních ostrovů ve vnitrozemí.

K § 2:

Podle ustanovení § 2, odst. 1, písm. a) obdrží osidlovací příspěvek zaměstnanci státu, zemí, okresů a obcí v poměru veřejnoprávním i soukromoprávním, zejména i dělníci.

Podniky, uvedenými v § 2, odst. 1, písm. b), jest rozuměti jednak podniky průmyslové, které jsou organisačně zapojeny do Ústředního svazu čs. průmyslu, jednak podniky řemeslné, organisačně zapojené do Ústředního svazu čs. řemesla. Účelem zvláštních ustanovení pro průmyslové a řemeslné podniky jest, aby osidlovací úřad usměrňoval příliv pracovních sil do těch výrobních oborů a územních oblastí, kde jest největší potřeba pracovních sil.

Ustanovení § 2, odst. 1, písm. c) má na mysli zaměstnance soukromé všech kategorií, zaměstnané v zemědělství a v lesnictví.

§ 2, odst. 2 stanoví všeobecné podmínky nároku na poskytnutí příspěvku. V zájmu urychleného skončení osídlení jest poskytnutí osidlovacího příspěvku vázáno na přestěhování do konce roku 1946.

Ustanovení § 2, odst. 3 sleduje účel, aby do pohraničí byli získáváni především pracovníci manuální, dosud postrádaní. Rodinným příslušníkem rozumí se člen rodiny, vůči němuž má zaměstnanec zákonnou povinnost vyživovací.

Osobám uvedeným v § 2, odst. 4 se příspěvek nepřiznává. Jejich majetkové poměry jsou upraveny dohodou mezi Československem a Maďarskem ze dne 27. února 1946, č. 145 Sb.

K § 3:

§ 3, odst. 1 a 2 stanoví výši osidlovacího příspěvku a příplatku na rodinné příslušníky. Rodinným příslušníkem se v tomto ustanovení rozumí člen rodiny, vůči kterému má zaměstnanec zákonnou vyživovací povinnost. Družkou rozumí se žena, která již před přesídlením v dřívějším bydlišti zaměstnancově trvale sdílela s ním společnou domácnost a nahrazuje mu svým společenstvím legitimní manželku.

Podle § 3, odst. 3 se zmenšuje osidlovací příspěvek o částky, které byly zaměstnancům vyplaceny na úhradu stěhovacích a zařizovacích výloh zaměstnavatelem.

Aby bylo možno odstraniti tvrdosti, ke kterým by mohlo dojíti u zaměstnanců, kteří se přestěhovali z míst velmi vzdálených do nového působiště v pohraničí ve srovnání s jinými zaměstnanci, u nichž tomu tak nebylo, dává se vládě zmocnění, aby v mezích finančních prostředků, určených pro účely tohoto zákona, mohla učiniti k souhlasnému návrhu ministra vnitra a ministra financí potřebná opatření.

Účelem zmocnění, daného ustanovením odstavce 4 vládě, jest usměrniti přesídlení z důvodů hospodářských do míst existenčně méně výhodných.

K § 4:

Ustanoveními tohoto paragrafu jsou stanoveny zásady řízení. Nárok na příspěvek uplatní zaměstnanec písemnou přihláškou. Podmínky nároku na příspěvek musí býti příslušným úřadem objektivně zjištěny. Nepravdivé údaje zaměstnancovy a vědomé jich potvrzení zakládalo by trestní čin kvalifikovaný dle všeobecných předpisů trestních. Bližší směrnice o řízení budou vydány osidlovacím úřadem v souhlase s ministerstvem sociální péče.

K § 5:

Ustanovením tohoto paragrafu má býti dosaženo trvalého usídlení zaměstnanců v pohraničí a zamezeno bezdůvodné vystěhování se zaměstnanců nebo jejich rodinných příslušníků.

K § 6:

Pokud jde o finanční náklad, který provedení zákona si vyžádá, lze jej pouze zcela přibližně odhadnouti, jednak vzhledem k tomu, že nelze přesně statisticky zjistiti počet osob dle druhu povolání, na něž se bude zákon vztahovati, jednak vzhledem k tomu, že není možno předem bezpečně předvídati, zda se atraktivní tendence projeví v celém plánovaném rozsahu pracovního umístění. Odhadnouti jej lze přibližně částkou 1.269,800.000.- Kčs. Celkem lze předpokládati, že nárok na příspěvek uplatní asi 389.000 osob, z toho svobodných 189.000 osob a ženatých 200.000 osob; nezletilých dětí, které přicházejí v úvahu, je asi 360.000.

K § 7:

Zákonem stanovená možnost prodloužiti lhůtu (ovšem za současného snížení výměry osidlovacího příspěvku), do které přesídlením za účelem trvalého pracovního umístění vzniká nárok na příspěvek, má za účel působiti povzbudivě i na konečnou fázi přesídlení, kdyby do 31. prosince 1946 nebylo snad dosaženo podle plánu očekávaného počtu přesídlených osob.

V Praze dne 15. listopadu 1946.

Úřadující náměstek předsedy vlády:

Dr. Petr Zenkl v. r.

Ministr vnitra:

Václav Nosek v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP