Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1946.

2. zasedání.

233.

Návrh

poslanců Oty Hory, dr. Aloise Neumana, Františka Pareza, Jaromíry Žáčkové-Batkové a druhů

na vydání zákona

o zaměstnání důchodců veřejnoprávního důchodového pojištění bez ztráty důchodu.

Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti:

Zákon

ze dne .......................... 1946

o přechodném zaměstnávání důchodců veřejnoprávního důchodového pojištění bez ztráty důchodu.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Vykonávání výdělečného zaměstnání je bez vlivu na přiznání, požívání a výši invalidního důchodu (provise) z pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a podle vládního nařízení ze dne 15. března 1943, č. 70 Sb. o pojištění u bratrských pokladen ve znění předpisů je měnících a doplňujících.

(2) Nedotčeno zůstává právo nositele pojištění odejmouti invalidní důchod (provisi), je-li bezpečně prokázáno, že invalidita pominula a jestliže uplynuly již aspoň tři měsíce ode dne vstupu do zaměstnání.

§ 2.

Ustanovení § 1, odst. 1 se použije také u starobních důchodů (provisí) u osob starších šedesáti let, § 3.

§ 3.

Nedotčena zůstává povinnost poživatelů důchodů (provisí) hlásiti podle platných právních předpisů vstup do zaměstnání, jakož i všechny změny v poměrech důležitých pro vyměřeni důchodu (provise), pro oprávnění k jeho požitku nebo pro jeho vyplácení.

§ 4.

Pokud jsou pro poživatele důchodu (provisí) příznivější dosavadní právní předpisy, zůstávají beze změny.

§ 5.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 5. května 1945.

(2) Řízení o obnově výplaty již odňatých nebo zastavených důchodů (provisí) provede nositel pojištění na žádost.

Žádost je nutno podati do šesti měsíců ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(3) Tento zákon provede ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Po květnové revoluci vstoupila do zaměstnání řada důchodců. Nositelé pojištění, řídíce se prozatím jen interními směrnicemi, neodnímají invalidní důchody při vstupu do zaměstnání, jestliže je prokázáno, že invalidita trvá. Rovněž i starobní důchody bývají zpravidla ponechávány. Další důchodci vstoupí do zaměstnání vzhledem ke kritickému nedostatku pracovních sil. Jest proto nutno, aby dosavadní benevolentní prakse nositelů pojištění, neopírající se o zákon, byla se zpětnou účinností od 5. května 1945 podložena zákonem a také do budoucna, vzhledem k provádění dvouletého hospodářského plánu a nedostatku pracovních sil vzhledem k odsunu Němců, bylo toto podloženo zákonem, který by vyhověl požadavkům dnešní doby a sjednotil praksi.

Po stránce finanční není třeba k provedení zákona zvláštní úhrady, ježto nositelé důchodového pojištění nesou již náklady ze svých prostředků z běžného pojistného a počítá se s tím, že je ponesou i v budoucnu.

Navrhovaným zákonem přispěje se jednak ke zmírnění napětí na pracovním trhu, jednak zlepší se životní podmínky důchodců a jejich rodin. Návrh budiž přikázán k projednání sociálně-politickému výboru ústavodárného Národního shromáždění.

V Praze dne 1. listopadu 1946.

Hora, dr. Neuman, Parez, Žáčková-Batková,

Zeminová, dr. Hřebík, Kobylka, Tichota, Bolen, Šulík, Tichý, Čížek, Šmejcová, dr. Jan Stránský, Přeučil, Děd, dr. Horáková, Kleinerová, dr. Hobza, Urbánek, Bartoš, Lesák, Caňkář, Křepela, Weiland.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP